Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Návrh změn v zákoně o bezpečnosti ČR

Návrh změn v zákoně o bezpečnosti ČR

Jiří Payne: „Předkládám k diskusi návrh změn v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR, protože vyhlášený nouzový stav ukázal, že v době trvání nouzového stavu není zajištěna rovnováha ústavní moci. Pravděpodobně by na navrženou změnu ústavního zákona měla navazovat pozdější novelizace i dalších zákonů, které se vztahují k podobným situacím na úrovní krajů a obcí.“


Návrh zákona
kterým se mění
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 22. dubna 1998
o bezpečnosti České republiky

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1

Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.

 Čl. 2

(1) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

(2) Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu.

Čl. 3

(1) Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby.

(2) Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 4

(1) Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti.

(2) Rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich příslušníků stanoví zákon, a to tak, aby byla zajištěna civilní kontrola ozbrojených sil.

NOUZOVÝ STAV

 Čl. 5

(1) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

(2) Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.

(3) Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší.

(4) Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit.

Čl. 6

(1) Nouzový stav se může vyhlásit jen s taxativním [1] uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. O každém opatření učiněném na základě vyhlášeného nouzového stavu a o každém dalším později vzniklém důvodu vláda neprodleně informuje Sněmovnu. [2] Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon.

(2) Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit nejdéle o 30 dnů jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. Toto ustanovení včetně čl. 10 tohoto zákona platí také pro každý zvláštní zákon pro řešení obdobných situací, jaké jsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 [3], který zasahuje do základních práv a svobod. [4]

(3) Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

STAV OHROŽENÍ STÁTU

Čl. 7

(1) Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.

(2) K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

VÁLEČNÝ STAV

Čl. 8

(1) Válečný stav se vyhlašuje podle čl. 43[5] Ústavy ČR způsobem uvedeným v čl. 39[6] Ústavy ČR. Nemůže-li se Parlament ČR usnášet, vyhlásí válečný stav vláda, nemůže-li se vláda usnášet, vyhlásí válečný stav předseda vlády. Vyhlášený válečný stav může zrušit vláda, Poslanecká sněmovna nebo Senát. [7]

(2) Po dobu válečného stavu se nepoužije ustanovení písm. c) čl. 62 [8] a písm. c) čl. 63 [9] Ústavy České republiky. [10]

ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ

Čl. 8 9

(1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání.

(2) O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat.

(3) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon přijatý ve zkráceném jednání.

(4) Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.

POSÍLENÁ ÚSTAVNÍ ROVNOVÁHA

 Čl. 10

(1) Po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se za trestné činy podle hlavy II, V, VI, VII, VIII, IX, X, XIII spáchané úřední osobou ukládají tresty, jejichž horní hranice se zvyšuje na trojnásobek; horní hranice trestní sazby odnětí svobody však nesmí po tomto zvýšení převyšovat dvacet let a při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí převyšovat třicet let. [11]

(2) Po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se zaznamenává veškerá komunikace členů vlády. Tyto záznamy mohu být použity výhradně v případě trestního stíhání člena vlády. Člen vlády si může ukládat etický protokol o důležitých rozhodnutích. [12]

(3) Po skončení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu si může vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny vyžádat záznamy z jednání vlády pro posouzení politických priorit vlády. [13]

(4) Po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mají poslanci povinnost odpovídat věcně na dopisy občanů do 14 dnů. Občan může po skončení příslušného stavu požádat imunitní výbor Senátu, aby posoudil, zda je odpověď poslance postačující. Za nedostatečnou odpověď může uložit poslanci trest ve výši trojnásobku nejvyšší sankce uvedené v jednacím řádu Sněmovny. [14]

BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU

Čl. 9 11

(1) Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády.

(2) Bezpečnostní rada státu v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky.

(3) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

(4) Bezpečnostní rada státu uspořádá každé dva roky veřejnou diskusi o národní bezpečnostní strategii. [15] Národní bezpečnostní strategii následně zveřejní. Na základě národní bezpečnostní strategie vláda aktualizuje bezpečnostní dokumenty státu [16].

PRODLOUŽENÍ VOLEBNÍHO OBDOBÍ

ÚSTANÍ POŘÁDEK V DOBĚ MIMOŘÁDNÉHO STAVU

Čl. 10 12

Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců.

(1) Dojde-li v důsledku mimořádných okolností v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k ústavní krizi, použijí se ustanovení Ústavy přiměřeně tak, aby byl obnoven ústavní pořádek, jakmile je to možné. [17]

(2) Není-li možné volby uspořádat v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, vyhlásí prezident volby tak, aby se konaly nejpozději šest měsíců po jejich skončení. [18]

(3) Nemohou-li ústavní orgány v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vykonávat svou činnost v místě svého sídla, mohou vykonávat svou činnost na jiném místě stanoveném příslušným vedoucím představitelem poté, co jsou o tom řádně informováni všichni, kdo mají právo podílet se na jejich činnosti. [19]

(4) Není-li vláda v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu schopna usnášet se, rozhoduje předseda vlády. Jeho rozhodnutí podléhají projednání a schválení vládou, jakmile je to možné. Není-li rozhodnutí předsedy vlády schváleno, pozbývá platnosti. [20]

(5) Vláda může v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, kdy nemohou svou funkci vykonávat příslušné orgány a úřady v nezbytném rozsahu pro nezbytné území prodloužit lhůty stanovené zákonem. [21]

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 11 13

V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu

a) rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,

b) vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 12 14

Rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

Čl. 13 15

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zeman v. r.    Havel v. r.   Tošovský v. r.


[1] Vláda musí sestavit úplný seznam úkolů, kvůli kterým nouzový stav potřebuje a o kterých v daném okamžiku ví. Důvody pro nouzový stav musí být transparentní.

[2] Pokud se v průběhu nouzového stavu vyskytne nějaký dříve nepředvídaný důvod, musí být neprodleně oznámen Sněmovně, má-li provádět ústavní kontrolu činnosti vlády.

[3] Např. zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů

[4] Omezení základních práv a svobod je natolik závažné, že musí být každých 30 dnů schváleno Sněmovnou. Pokud je schválen zvláštní zákon pro konkrétní situaci, který zasahuje do základních práv a svobod, i pro něj platí stejný princip. Jak na nouzový stav, tak na případný zvláštní zákon se vztahuje ustanovení čl. 10 tohoto zákona o posílené ústavní rovnováze.

[5] Čl. 43 (1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

[6] Čl. 39 (3) K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu … je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů.

[7] Vyhlášení válečného stavu upravuje Ústava, doplňuje se však možnost vyhlášení válečného stavu v situaci, kdy Sněmovna není schopna rozhodnout a také v případě, že vláda není schopna rozhodnout. Pro ukončení válečného stavu se ve Sněmovně předpokládá stejné kvorum, jako pro jeho vyhlášení. Doplňuje se možnost ukončení válečného stavu rozhodnutím vlády (alternativa: vláda může zrušit pouze válečný stav vyhlášený za situace, kdy se nemůže sejít Sněmovna).

[8] Čl. 62 c): rozpouští Poslaneckou sněmovnu

[9] Čl. 63 c): je vrchním velitelem ozbrojených sil

[10] Po dobu válečného stavu prezident nemůže rozpustit Sněmovnu. Zároveň v době válečného stavu je naprosto zásadní, aby odpovědnost nesl jeden politický představitel. Rozhodování může vyžadovat reakci během několika vteřina a není čas na dialog obou částí výkonné moci.

[11] Po dobu jen nouzového stavu, stavu ohrožení a válečného stavu (dále jen „mimořádný stav“) platí pro občany zvýšená trestní odpovědnost. Posílení pravomocí vlády s ohledem na jejich odpovědnost musí být doprovázeno zvýšenou trestní odpovědností, než jakou vyžaduje stát od občanů.

[12] V době mimořádného stavu je zvýšené riziko neefektivního nakládání se státními aktivy a zvýšené riziko zneužití mimořádných pravomocí. Je v zájmu každého ministra, aby existovala dokumentace jeho komunikace pro případ, že bude následně projednáváno jeho rozhodování u soudu.

Zavádí se možnost sepsat v situaci obzvlášť závažného rozhodování takzvaný etický protokol. Ministr může uvést, jaké podklady a informace měl ve chvíli rozhodování k dispozici, jaké byly alternativy a proč z nich vybral jednu konkrétní. Etický protokol stačí podepsat například elektronickým podpisem, nebo může být uložen u notáře, případně by mohl být uložen ve spisovně klasifikovaných dokumentů příslušného úřadu. V případě, že následně dojde ke zpochybnění správnosti rozhodnutí, může ministr ve vlastním zájmu etický protokol zveřejnit.

[13] Pokud vzniknou pochybnosti o politickém rozhodování vlády v době mimořádného stavu, může si vyšetřovací komise vyžádat veškeré záznamy z jednání vlády (stenoprotokoly i audionahrávky) za účelem posouzení správnosti rozhodování vlády, posouzení správnosti stanovení politických priorit, a hlavně pro vyhodnocení mimořádného stavu a vypracování návrhu, v čem by měla být přizpůsobena a zlepšena kontrolní činnost Parlamentu v podobných situacích, popřípadě návrhu na vypracování souvisejících legislativních změn.

[14] Po dobu mimořádného stavu mohou být omezena práva a svobody občanů, pokud ale dojde k neoprávněnému zásahu, musí existovat nápravný prostředek. Návrh na soudní přezkoumání nejsou účinným prostředkem, občan potřebuje okamžitou pomoc. Aniž by tím byla soudní moc vyřazena, okamžitou pomoc může poskytnout Poslanecká sněmovna, která má pravomoc mimořádný stav zrušit a tím zastavit případné zneužívání. Aby však byl tento prostředek efektivní, musí být stanovena lhůta, ve které je poslanec povinen na dopisy občanů reagovat. Zkušenosti ukazují, že poslanci a senátoři obvykle na dopisy občanů často vůbec neodpovídají. Dodržování této povinnosti v době posílené ústavní rovnováhy zaručuje možnost odvolání k imunitnímu výboru Senátu a samozřejmě trojnásobná horní hranice sankce.

[15] Návrh požaduje pravidelnou veřejnou diskusi obou složek výkonné moci, která vyústí do veřejně přístupného dokumentu nazvaného národní bezpečnostní strategie, který vytváří podmínky pro vznik celonárodního konsensu například v oblasti diverzifikace zahraničního obchodu, surovinového zásobování, exportních dopravních možností, … a samozřejmě i v oblasti rizik, která hodláme řešit pomocí ozbrojených složek.

[16] Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky

[17] Ústavní pořádek nemá žádný opravný prostředek pro nápravu, pokud dojde k ústavní krizi. Nepromyšlené novelizace Ústavy navodily dokonce vícero nových možností vzniku ústavní krize. Navržené ustanovení ukládá všem ústavním činitelům učinit všechny dostupné kroky o obnovení ústavního pořádku. Je na zvážení, zda by takové ustanovení nemělo být k dispozici i mimo situace mimořádného stavu.

[18] Nemohou-li se konat řádné volby v době ohrožení státu nebo válečného stavu, musí být v ústavním právu zakotvena povinnost uspořádat volby v období bezprostředně následujícím. Dalo by se uvažovat o možnosti vyhlásit ‚poválečné volby‘ se zkráceným volebním obdobím.

[19] Ústavní orgány mají svá stálá sídla. Pokud ale není možné jednat v místě řádného sídla, může se jednání konat na jiném vhodném místě, ale musí být stanovena zásada, že o tom jsou informováni všichni, kdo mají právo se zúčastnit. Je třeba vyloučit například možnost, že na jiné místo budou pozváni jen vybraní poslanci.

[20] V ústavním pořádku doposud nemáme ustanovení pro případ, že se k jednání nemůže sejít vláda. Přitom však situace může vyžadovat okamžité rozhodnutí. Návrh svěřuje tuto pravomoc předsedovi vlády. Právě pro takovéto situace je důležité, aby platilo ustanovení obsažené v čl. 10 návrhu.

[21] Mohou nastat situace, kdy je nezbytné prodloužit lhůty ve správním řízení a v dalších případech, protože by se jinak mohla řada občanů později dostat do těžko řešitelných situací.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31