Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Zálom: Povinná četba pro klimatické záškoláky

Zálom: Povinná četba pro klimatické záškoláky

Studentští aktivisté z hnutí Fridays For Future si dali během léta odpočinek nejen od školních povinností, ale také od klimatické stávkové pohotovosti. Ale co s těmi volnými pátky, kdy se nekonají žádné demonstrace a stávky za záchranu klimatu? Studentům by rozhodně neškodilo dohnat zameškané vzdělání zejména v tom oboru, k němuž se tak sebevědomě a kategoricky vyjadřují, tedy v otázkách ekologie, klimatu, ale také v ekonomických otázkách, protože náš vztah k životnímu prostředí je z velké části otázka ekonomická.

Nevím, kolik knih na téma ekologie a ekonomie stávkující záškoláci přečetli, a z čeho si vlastně své postoje utvořili. Možná jen papouškují to, co jim vzkazuje švédská studentka Gréta a ti, kteří vytvořili její kult. Možná by, pokud dostanou možnost se seznámit i s jinými prameny, mohli přijít na to, že ne všechno je tak černé, jak jim tvrdí autority zeleného hnutí. A možná přijdou na to, že v příštím školním roce by se pátky daly strávit užitečněji.

Nabídl jsem tedy klimatickým záškolákům během prázdnin vzdělávací seriál, který jsem nazval Fridays For Reason: každý pátek jsem jim prostřednictvím krátkého videa představil jednu knihu, která se na problematiku životního prostředí dívá trochu jinou optikou a nabízí informace, s nimiž se studenti pravděpodobně dosud nedostali příležitost setkat.

A protože školní rok je už opět tady a studenti již zase sedí ve školních lavicích, v režimu klimatické stávkové pohotovosti, je na místě malá rekapitulace nebo opáčko. Ale nebojte se, známkovat se nebude…

O celé oblasti životního prostředí panuje spousta falešných domněnek. Upozorňuje na ně dánský ekonom Bjorn Lomborg v knize Skeptický ekolog. Obáváte se zahlcení Země odpadem, ničení lesů, přelidnění, nedostatku vody nebo znečištění ovzduší? Lomborg ukazuje, že ne vše je tak, jak to líčí zelená propaganda.

Jeden z největších strašáků je vyčerpání zdrojů. Již po desetiletí varují ekologisté a instituce jako např. Římský klub, že dojde ropa a další důležité suroviny. Barvitě líčí, že rostouci lidskou populaci Země nedokáže uživit. Na to odpovídá ekonom Julian Simon ve knize Největší bohatství. Tím nejdůležitějším zdrojem je lidský rozum – a ten je nevyčerpatelný.

Fosilní paliva, to je asi největší nepřítel tzv. bojovníků za záchranu klimatu. Požadují uhlíkovou neutralitu a nejraději by používání fosilních paliv úplně zakázali. Filozof Alex Epstein namítá, že fosilní paliva jsou ta nejefektivnější varianta a nelze ji zatím ničím smysluplně nahradit. Omezovat fosilní paliva by dále bylo velmi ničemným cílem, protože by se tím obětovaly jakékoliv šance chudých zemí vymanit se ze své bídy.

Jaká je vlastně motivace alarmistů a do jaké míry je současná klimatologie důvěryhodná? O tom píše Vítězslav Kremlík v knize Obchodníci se strachem. Alarmismus je výnosný obchod – přináší moc i peníze. A stoupenci klimatického alarmismu, kteří neváhají své oponenty pronásledovat, vyštvávat z vědecké obce, očerňovat, přinášejí do klimatologie politické praktiky. Ty ničí racionální podstatu vědeckého bádání a totálně podkopaly důvěryhodnost současné klimatologie.

Faktorů, které ovlivňují a vytvářejí zemské klima, je celá řada, a skleníkové plyny jsou jen jedním z nich. Na to upozorňuje profesor Miroslav Kutílek v knize Racionálně o globálním oteplování. Nesmíme také přehlížet fakt, že středověká i římská teplá perioda byla teplejší než současné globální oteplování. A že z výzkumů vyplývá, že nejprve roste teplota a až teprve potom objem CO2 v atmosféře. Skleníková hypotéza nebyla dosud přesvědčivě prokázána.

Kromě Skeptického ekologa napsal Bjorn Lomborg ještě další knihu, v níž se věnuje jen tématu globálního oteplování. Je třeba brát v potaz technologický pokrok a správně hodnotit budoucnost. Pro bohaté příští generace budou náklady změn klimatu nicotné ve srovnání s tím, jak tyto náklady hodnotíme dnes. Pokud ovšem mezitím nezničíme náš ekonomický růst nesmyslnými projekty, jako byl Kjótský protokol. O tom píše Bjorn Lomborg v knize Zchlaďte hlavy.

Jeden z přírodovědců, kteří hlasitě oponují klimatickému alarmismu, je profesor Fred Singer z univerzity ve Virginii. Ten ve své knize upozorňuje na přirozené faktory změn klimatu a vysvětluje je jako mnohem významnější, než je produkce CO2 člověkem. Fred Singer je jeden z mnoha vědců, kteří před klimatickým alarmismem varují. Teze o tzv. vědeckém konsenzu o lidském zavinění globálního oteplování jsou naprosto falešné.

V celé debatě o změnách klimatu je důležitý střízlivý ekonomický pohled na věc. Pouze ekonomie dává ucelený obrázek o nákladech a přínosech změn klimatu, stejně jako o nákladech a přínosech různých navrhovaných řešení. Na ekonomickou stránku věci upozorňuje Václav Klaus v knize Modrá nikoliv zelená planeta. Je nutné správně oceňovat budoucnost, brát v úvahu efekt bohatství a nezapomínat na náklady obětované příležitosti.

Ekonomie, i když má pádné argumenty, není přesto schopna sama o sobě environmentalistické hnutí porazit. Změny klimatu, reakce na ně, různé inkarnace zelených nátlakových hnutí, odpor vůči fosilním palivům, vůči vzdělávání i technologickému pokroku – to vše je primárně morální a filozofický problém. Na to upozorňuje Ayn Randová v knize Return of the Primitive – The Anti-Industrial Revolution, v níž rozebírá vztah mezi zelenou ideologií, systémem vzdělávání, konfliktem mezi rozumem a emocemi, a morálkou altruismu. Přestaňme se stydět a omlouvat za to, že využíváme naši planetu – je to ve skutečnosti morální dobro, říká filozofie Ayn Randové.

A to je vše…

Pokud chtějí být klimatičtí záškoláci intelektuálně poctiví a otevření, a nikoliv dogmaticky zaslepení, měli by klimaskeptické postoje znát, seznámit se s nimi. Skeptici tady prostě jsou a budou. A jejich teze jsou vědecky podložené. A lze tvrdit, že jejich počty porostou s tím, jak se budou dále dostávat na světlo podvody a lži IPCC nebo různé nechutné praktiky zpolitizované klimatologie.

Já se ostatně s trochou nadsázky domnívám, že i tento krátký seriál přispěl k tomu, že se na první demonstraci klimatických záškoláků v novém školním roce, která se bude konat 20. září, sejde studentů o poznání méně, vlastně jen ti skutečně skalní dogmatici. A s těmi bychom si mohli promluvit přímo na místě – co říkáte? Ukázat jim, že jejich pozice není tak silná, a už vůbec ne morální. A že se mají ještě hodně co učit. A že jako lidé máme prostě jen dvě volby: buď využívat planetu Zemi, nebo zemřít.

 

Luboš Zálom
Zastupitel Berouna, předseda Středočeského krajského sdružení Svobodných

 

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31