Dnes si připomínáme osmnáct let od bezprecedentního útoku islámu na západní civilizaci. Co si z toho výročí vzít pro současnou dobu?
Za prvé, je potřeba si neustále připomínat, jak ničemně se chovali mnozí intelektuálové a filozofové. Nikdy ze své paměti nedostanu vystoupení filozofa Erazima Koháka na České televizi, pár hodin poté, co spadly obě věže WTC, který s výrazem morální jistoty a převahy pronesl, že Amerika a Západ si za ten útok mohl sám, svojí sobeckostí, zpupností, pýchou, a že WTC bylo symbolem této západní zkaženosti, a v podstatě si o útok celou dobu říkalo. Bylo by velmi poučné, kdyby se záznam pořadu objevil někde na internetu, nejlépe v archivu ČT. Patrně bychom se v té době setkali i s podobnými, i když ne tak otevřeně drzými názory jiných filozofů, ale vystoupení Erazima Koháka je tou nejvýmluvnější ukázkou toho, co je tím skutečným, dlouhodobým nebezpečím pro Západ. Nejsou to bandy otrhaných, vousatých barbarů, schopných naučit se s letadlem narazit do mrakodrapu nebo náklaďákem přejet lidi na chodníku. To je pouze symptom. Tím skutečným smrtelným nebezpečím jsou antiracionální, kolektivističtí a altruističtí filozofové a takřka celá dvoutisíciletá tradice západní filozofie, z níž tito intelektuálové čerpají a jsou s ní v souladu.
Za druhé, vidíme, kam jsme se za těch osmnáct let posunuli? Představme si podobný útok dnes (i když věřím, že dnes něčeho takového nejsou muslimové schopni a jejich fundamentalistické buňky jsou pod lepším dohledem západních tajných služeb). Zatímco Amerika se bezprostředně po útoku semkla kolem svého politického vedení a prezidenta a byla odhodlána útok na WTC tvrdě potrestat (zda se tak skutečně později stalo je jiná věc), dnešní reakce by v západním světě byla jiná: nemá to nic společného s islámem, nesmíme generalizovat, nesmíme trestat, musíme na nenávist odpovědět láskou, wir schaffen das! Po osmnácti letech je západ sice možná silnější co do důrazu na práci tajných služeb (což je něco, co se my obyčejní smrtelníci samozřejmě nemáme šanci dozvědět – na veřejnost nemohou proniknout informace, kolik útoků různých rozsahů bylo zmařeno), ale je vnitřně odzbrojen, nemá vůli bojovat, postavit se nepřátelům s adekvátní tvrdostí a nesmlouvavostí. Pojmenovat věci tak, jak jsou, tedy že nepřítelem je islám, nikoliv terorismus, protože ten je jen metodou boje, se nesluší. Koneckonců, vůle západu bojovat a správně definovat nepřítele nevydržela příliš dlouho. Velmi brzy po útoku na WTC začal prezident Bush prohlašovat, že islám není nepřítelem, a že muslimové sami jsou obětí fundamentalismu. Jaký je důvod? Je jím to, co jsem pojmenoval v první bodě: intelektuální a morální marasmus, v němž se západní civilizace nachází, antiracionální kolektivistická filozofie a altruistická etika, která pokládá sledování vlastního zájmu, jakým je například obrana před nebezpečím, za morální zlo.
Za třetí, zatímco Západ stále patrněji upadá do naprostého relativismu a nihilismu, a to, co by před osmnácti lety bylo nemyslitelné, je dnes mediálním a kulturním mainstreamem. Od bezbřehé otevřenosti v rámci ideologie multikulturalismu, přes naprostou iracionální dekadenci v podobě ideologie LGBT, až k pozvolné demontáži politických jistot, které dělaly Západ Západem, ať už jde o svobodu slova nebo právo na nesouhlas. Islám si je v porovnání se Západem naprosto jistý svoji aktuální kulturní převahou. Ve střetu dvou ideologií vždy zvítězí ta, která je více konzistentní. Západ v tuto chvíli konzistentní není a nemáme před sebou ani známku toho, že by ztracenou konzistenci v dohledné době našel. Islám je ve svém totalitářství naopak maximálně konzistentní a jeho kulturní, populační a tedy následně i politická hegemonie je něco, před čímž nelze zavírat oči.
Osmnáct let po útoku na WTC jsme stále ve válce. Západ prohrává a ztrácí postupně poslední zbytky morálních sil. Je jen otázkou času, kdy si islámský totalitarismus vezme vše, po čem touží a na co si klade nároky.
Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.
Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.
Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.
Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.
Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.
Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.
Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.
Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.
Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.
Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.
O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.
Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.
Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.
„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“
Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.
„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.
Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.
„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.
Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.
Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.
„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.
„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.
Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.
Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.
Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“
Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.
Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.
„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.
Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.
„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.
Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.
V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.
Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.
„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.
Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.
„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.
