Zálom: 18 let od útoku na WTC

Zálom: 18 let od útoku na WTC

Dnes si připomínáme osmnáct let od bezprecedentního útoku islámu na západní civilizaci. Co si z toho výročí vzít pro současnou dobu?

Za prvé, je potřeba si neustále připomínat, jak ničemně se chovali mnozí intelektuálové a filozofové. Nikdy ze své paměti nedostanu vystoupení filozofa Erazima Koháka na České televizi, pár hodin poté, co spadly obě věže WTC, který s výrazem morální jistoty a převahy pronesl, že Amerika a Západ si za ten útok mohl sám, svojí sobeckostí, zpupností, pýchou, a že WTC bylo symbolem této západní zkaženosti, a v podstatě si o útok celou dobu říkalo. Bylo by velmi poučné, kdyby se záznam pořadu objevil někde na internetu, nejlépe v archivu ČT. Patrně bychom se v té době setkali i s podobnými, i když ne tak otevřeně drzými názory jiných filozofů, ale vystoupení Erazima Koháka je tou nejvýmluvnější ukázkou toho, co je tím skutečným, dlouhodobým nebezpečím pro Západ. Nejsou to bandy otrhaných, vousatých barbarů, schopných naučit se s letadlem narazit do mrakodrapu nebo náklaďákem přejet lidi na chodníku. To je pouze symptom. Tím skutečným smrtelným nebezpečím jsou antiracionální, kolektivističtí a altruističtí filozofové a takřka celá dvoutisíciletá tradice západní filozofie, z níž tito intelektuálové čerpají a jsou s ní v souladu.

Za druhé, vidíme, kam jsme se za těch osmnáct let posunuli? Představme si podobný útok dnes (i když věřím, že dnes něčeho takového nejsou muslimové schopni a jejich fundamentalistické buňky jsou pod lepším dohledem západních tajných služeb). Zatímco Amerika se bezprostředně po útoku semkla kolem svého politického vedení a prezidenta a byla odhodlána útok na WTC tvrdě potrestat (zda se tak skutečně později stalo je jiná věc), dnešní reakce by v západním světě byla jiná: nemá to nic společného s islámem, nesmíme generalizovat, nesmíme trestat, musíme na nenávist odpovědět láskou, wir schaffen das! Po osmnácti letech je západ sice možná silnější co do důrazu na práci tajných služeb (což je něco, co se my obyčejní smrtelníci samozřejmě nemáme šanci dozvědět – na veřejnost nemohou proniknout informace, kolik útoků různých rozsahů bylo zmařeno), ale je vnitřně odzbrojen, nemá vůli bojovat, postavit se nepřátelům s adekvátní tvrdostí a nesmlouvavostí. Pojmenovat věci tak, jak jsou, tedy že nepřítelem je islám, nikoliv terorismus, protože ten je jen metodou boje, se nesluší. Koneckonců, vůle západu bojovat a správně definovat nepřítele nevydržela příliš dlouho. Velmi brzy po útoku na WTC začal prezident Bush prohlašovat, že islám není nepřítelem, a že muslimové sami jsou obětí fundamentalismu. Jaký je důvod? Je jím to, co jsem pojmenoval v první bodě: intelektuální a morální marasmus, v němž se západní civilizace nachází, antiracionální kolektivistická filozofie a altruistická etika, která pokládá sledování vlastního zájmu, jakým je například obrana před nebezpečím, za morální zlo.

Za třetí, zatímco Západ stále patrněji upadá do naprostého relativismu a nihilismu, a to, co by před osmnácti lety bylo nemyslitelné, je dnes mediálním a kulturním mainstreamem. Od bezbřehé otevřenosti v rámci ideologie multikulturalismu, přes naprostou iracionální dekadenci v podobě ideologie LGBT, až k pozvolné demontáži politických jistot, které dělaly Západ Západem, ať už jde o svobodu slova nebo právo na nesouhlas. Islám si je v porovnání se Západem naprosto jistý svoji aktuální kulturní převahou. Ve střetu dvou ideologií vždy zvítězí ta, která je více konzistentní. Západ v tuto chvíli konzistentní není a nemáme před sebou ani známku toho, že by ztracenou konzistenci v dohledné době našel. Islám je ve svém totalitářství naopak maximálně konzistentní a jeho kulturní, populační a tedy následně i politická hegemonie je něco, před čímž nelze zavírat oči.

Osmnáct let po útoku na WTC jsme stále ve válce. Západ prohrává a ztrácí postupně poslední zbytky morálních sil. Je jen otázkou času, kdy si islámský totalitarismus vezme vše, po čem touží a na co si klade nároky.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31