Vopat: Proč tolik rozruchu kvůli zbraňové směrnici

Vopat: Proč tolik rozruchu kvůli zbraňové směrnici

Nejprve jak samotná směrnice vznikala. V roce 2013 představila eurokomisařka Cecilie Malström návrh na zpřísnění evropské legislativy.  Tento návrh byl po čase „uložen k ledu“ mimo jiné i z důvodu nadcházejících voleb do EP. Chvíli to vypadalo, že se nad ním zavřela voda definitivně, ale ukázalo se, že bruselský úředník má dar trpělivosti. A jednou navržené zpřísnění prosadí stůj co stůj, jen co se naskytne lepší šance.

V listopadu 2015 došlo v Paříži k dalšímu z řady teroristických útoků. To byl ten správný spouštěcí moment, kdy byl tento starý návrh opět vytažen na světlo, tentokrát ale v novém kabátě. Zabalen do mediálně populárních klišé o „boji proti terorismu“ (ačkoliv neobsahuje nic, čím by jen nepatrně ztížil spáchání teroristického útoku) prošel celou cestu až do finální podoby směrnice.

Pokud provedeme srovnání této směrnice s naším stávajícím Zákonem o zbraních a střelivu, nemůžeme dospět k jinému závěru, než že směrnice je špatná a bude mít na naši legislativu i občany negativní dopady. Stávající zákon je po odborné stránce vyvážený a hlavně je napsán tak jasně a srozumitelně, že je snadná vymahatelnost práva.  Ze směrnice je naopak snadno čitelné, že ideologický záměr „musíme něco zakázat“ těžce převážil odbornou stránku. Proto v ní také najdeme spoustu věcí nelogických, zbytečně omezujících, zmatečných, vzájemně si odporujících, které nebude snadné/možné ani vymáhat. V tomto duchu se vyjádřili:

Je zřejmé, že došlo k velké shodě na tom, co je špatný a co dobrý směr. Ve svobodné zemi by logicky následovalo uplatnění toho dobrého. Místo toho (na základě našich povinností vyplývajících z členství v EU) je nyní pracovníky ministerstva vnitra připravován návrh zákona  o zbraních dle požadavků směrnice EU.

Nedá se ani spočítat kolik sil, času a peněz bylo (a ještě bude) ztraceno ve snahách zastavit směrnici a následně zmírnit její dopady. Návrhem změny Ústavy počínaje, přes žalobu na neplatnost směrnice, až k pozměňovacím návrhům právě vytvářeného zákona o zbraních. Těžko říci, kolik ještě bude podobných „euronesmyslů“, kterými budeme muset zaplevelovat a degradovat naši legislativu. Jak dlouho ještě potrvá, než se ve společnosti rozběhnou seriozní debaty o alternativních možnostech členství  EU.

Jedna velice pozitivní věc se v souvislosti s touto směrnicí ale najde.  A tou je schopnost a odhodlání  českých občanů nevzdat se dalších svých svobod bez boje. Česká (nejen) střelecká veřejnost v uplynulých měsících jasně ukázala, že spojit síly a něco dělat pro zachování svobody má stále smysl. Že i když se věci zdají být beznadějné a předem prohrané, je správné rovně stát, neohnout se a trvat na svých názorech. EU navzdory.

Miroslav Vopat,
člen Svobodných v Plzeňském kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31