Pokud jste si mysleli, že v českém zdravotnictví už nemůže být lépe, přečtěte si následující řádky.
Už druhým rokem se projednává novela zákona o vzdělávání budoucích lékařů. Podle poslední úpravy ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) se podle informací, které přineslo Echo24.cz, vyskytuje i odstavec o tom, že po úspěšně složené atestaci nesmí lékař pět let odejít za prací do zahraničí. Čestvě atestovaní lékaři budou tedy povinně zaměstnáni v České republice, jinak budou muset zaplatit veškeré náklady na svou předatestační přípravu, včetě platů, které několik let pobírali. V součtu to může být přes milion korun. K čemu tento "skvělý" zákon časem povede?
A) Lékaři odejdou do zahraničí hned po studiu.
I neatestovaní mají v zahraničí mnohem lepší platy. Čerství absolventi tedy odejdou radši rovnou a atestaci si udělají v zahraničí. V českém zdravotnictví tedy neodpracují ani jeden jediný rok.
B) Podmínky čerstvě atestovaných půjdou dolů.
Protože bude zákonem dané, že všichni atestovaní musí pět let pracovat v České republice, nebude taková snaha si je tady držet. Tomu budou odpovídat i podmínky jejich budoucího zaměstnání po dobu těchto pěti let. Místo toho, aby se tedy stalo české zdravotnictví pro lékaře atraktivnější, pro ty začínající bude naopak horší.
C) Studovat lékařství si třeba mnoho lidí dobře rozmyslí.
Už dnes je rozhodnutí studovat medicínu celkem vážným rozhodnutím. Studenty čeká šest let náročného studia, kdy je obvykle rodina stále živí. Pak následuje předatestační praxe, na které je běžné, že čerství zaměstnanci berou poslední nechtěné směny a obvykle i noční a směny dalece přesahující zákoník práce. Pokud jste žena, a chcete mít brzo rodinu, nejsou pro vás ve zdravotnictví moc ideální podmínky, ale s tím tam obvykle studentky jdou. Teď budoucím lékařům ještě přidáme šikanu, která se bohulibě tváří jako zákon "pro dobro všech – přece aby nám všichni lékaři neutekli do zahraničí".
Jsem studentka medicíny. Právě končím třetí ročník, a pokud zákon v tomto znění projde, bude se týkat mě i všech mých vrstevníků. A zrovna moc velkou radost z toho nemáme. Do zahraničí se osobně nechystám, ale člověk nikdy neví, kam ho osud zavede. Prosím, zlepšujme podmínky ve zdravotnictví radši tak, aby to nebylo na úkor lékařů. Problém s jejich nedostatkem (který mimochodem dle přepočtu množství lékařů na obyvatele není nijak zásadní) se neřeší tak, že si z lékařů uděláme otroky.
Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.
Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.
Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.
Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.
Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.
Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.
Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.
