Svobodní odmítají plán prezidenta a premiéra na přijetí eura v roce 2020

Svobodní odmítají plán prezidenta a premiéra na přijetí eura v roce 2020

Svobodní považují kroky prezidenta a premiéra směřující k přijetí eura za nezodpovědný hazard s budoucností České republiky. Snaha opustit dlouhodobě dobře fungující českou korunu a vyměnit ji za euro, které prochází v důsledku dluhové krize značnými otřesy, nedává rozumný smysl a byla by pro Českou republiku škodlivá.

Republikové předsednictvo Svobodných

Komentář:

Svobodní považují kroky prezidenta a premiéra směřující k přijetí eura navzdory odporu většiny veřejnosti za nezodpovědný hazard s budoucností České republiky. Snaha opustit dlouhodobě dobře fungující českou korunu a vyměnit ji za euro, které prochází v důsledku dluhové krize značnými otřesy, nedává žádný smysl a byla by pro Českou republiku škodlivá.

Na akutnosti nabývá možnost opětovného bankrotu Řecka a jeho odchod z eurozóny. Další země jako Itálie nebo Španělsko se postupně vydávají řeckou cestou.

Samotní členové eurozóny pravidelně porušují domluvená pravidla a pozbyli tak posledních zbytků důvěryhodnosti. Státy eurozóny již rezignovaly na dodržování Paktu stability a růstu, zrušily zákaz ručení za dluhy ostatních zemí a ignorovaly zneužití ECB k nákupu dluhopisů bankrotujících zemí.

Samostatná měnová politika České republiky přináší řadu výhod. Koruna je mezi investory vnímána podobně jako švýcarský frank, tedy jako přístav bezpečí. To dovoluje České národní bance navyšovat devizové rezervy, které lze účinně použít v případě vleklých finančních krizí. Schopnost České národní banky samostatně nastavovat úrokovou míru je důležitý nástroj, který umožňuje předejít například vzniku realitních bublin, které zapříčinily  problémy Španělska, Irska a dalších.

Vstup do eurozóny je navíc spojený s rizikem v podobě gigantického výdaje 350 miliard korun, který budeme muset zaplatit prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanizmu dalším státům, které se dostanou do dluhových problémů. Jedná se o 35 tisíc korun na každého občana České republiky a tyto náklady se mohou ještě dále navyšovat. Na tento problém upozorňují Svobodní již od roku 2011 na webu esm.svobodni.cz.

Svobodní věří, že je nutné zbavit Českou republiku závazku přijmout euro, a usilují o vytvoření mechanismu pro stávající členy umožňující eurozónu opustit. Europoslanec Petr Mach, lídr Strany svobodných občanů, spustil iniciativu Dobrovolné euro, která usiluje o to, aby přijetí eura bylo pro státy plně dobrovolným rozhodnutím. Na svou stranu již překvapivě získal europoslance z levé i pravé části politického spektra.

V Praze dne 13. dubna 2015

Kateřina Kašparová, tisková mluvčí Svobodných

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384
www.svobodni.cz

 

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V pondělí 19. ledna 2025 se v diskusním pořadu Události komentáře na ČT24 představil Libor Vondráček, předseda Svobodných, který společně s Patrikem Nacherem (ANO), Ivanem Bartošem (Piráti) a Pavlem Žáčkem (ODS) diskutoval dvě klíčová témata – prodej bitevních letounů L-159 Ukrajině a zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média.

Odmítnutí prodeje letadel

Hlavním tématem večera bylo rozhodnutí vlády neprodat čtyři bitevní letouny L-159 Ukrajině, což prezident Petr Pavel kritizoval jako projev sobectví. Vondráček však zaujal pragmatický postoj: „Já pojem solidarita hlavně vnímám v souvislosti s tím, když někdo rozdává ze svého. A přece jenom všechno, co patří státu, ať už je to majetek nebo jsou to peníze, tak je nás všech a z toho by se nemělo tak jednoduše rozdávat.“

Předseda Svobodných zdůraznil, že vláda plní předvolební sliby. „My jsme slíbili našim voličům, občanům České republiky, a chceme ctít nějaké předvolební sliby, že ani peníze, ani zbraně nebudou z českého státního rozpočtu, z české armády posílány směrem na Ukrajinu,“ prohlásil Vondráček. Na dotaz moderátora, zda platí i zákaz prodeje, odpověděl: „Ani prodávány. Nebo to jsme výslovně neřekli, ale v tuto chvíli vláda se takto na koaličním jednání usnesla.“

Vondráček navrhl alternativní řešení: firma Aero Vodochody by si mohla letouny odkoupit zpět a případně s nimi nakládat sama, pokud by armáda letadla nepotřebovala. Tento kompromis by podle něj podpořil český průmysl i zachoval reference pro výrobce.

Ostré výměny s Bartošem o roli prezidenta

Mezi Vondráčkem a Ivanem Bartošem došlo k výrazné konfrontaci ohledně slovních útoků mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem. Bartoš kritizoval ministra zahraničí Petra Macinku za neadekvátní reakci vůči prezidentovi: „Mně přijde, já nezpochybňuji, že pan Macinka určitě jako na něco expertem je a dokáže jako hodnotit, ale já bych byl velmi opatrný, aby ministr zahraničí zrovna v tomhle mistroval prezidenta České republiky s jeho historií, která prakticky celý jeho dospělý život je služba armádě a služba ve strukturách NATO.

Vondráček však uvedl situaci do kontextu a obvinil opozici z dvojího metru: „Když se tady bavíme o tom, že ty výměny názorů mezi panem prezidentem a ministrem zahraničí, respektive členy vlády dneska jsou v nějakém duchu. Tak já myslím, že v čase, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nastupovala vláda Petra Fialy, tak tam ty střety byly daleko tvrdší.“ Dodal, že současná rétorika je „daleko, daleko předtím“ ve srovnání s minulými konflikty.

Když se Bartoš pokusil Vondráčka usvědčit z nepřesnosti ohledně výroku Filipa Turka o expanzi NATO, Vondráček rychle oponoval: „Takhle to neřekl. Je to trošku jinak.“ V klíčovém momentu pak Vondráček zdůraznil konstituční rámec: „Můj šálek kávy je dodržování ústavy, striktní dodržování ústavy,“ a dodal, že prezident „nemůže slibovat, že dá něco, o čem nerozhoduje.“

Souboj se Žáčkem o veřejnoprávní média

Druhá polovina debaty se zaměřila na plánované zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas od ledna 2027. Vondráček zde zaujal opatrnější pozici a bránil postupné zveřejňování informací: „Pro mě je to trošku komfortní, že teď mluvím po Patriku Nacherovi, protože aspoň mohu říci, že jsem rád, že nezacházel do těch detailů, že se mu totiž nestane to, co se stalo panu Baxovi, který v srpnu, v červenci 2022 řekl, poplatky se zvyšovat nebudou. A pak za chviličku začal tlačit něco zcela jiného.“

Pavel Žáček (ODS) ostře kritizoval plánovanou reformu jako možné zestátnění médií, čímž vyprovokoval Vondráčkovu odpověď. „Já v tuto chvíli naprosto žasnu, když tady slyším argumenty, že to je zpochybňování demokracie a svobody, protože skutečně ODS v roce 2009 toto navrhovala,“ řekl Vondráček. Připomněl, že mezi tehdejšími členy ODS byl i Martin Kupka, jehož současná vyjádření připomínají rétoriku ČSSD.

V nejkontroverznějším momentu večera Vondráček přiznal své osobní preference: „Kdyby to bylo na mě, já jsem fanoušek Javiera Mileie, za mě by se to klidně mohlo zrušit, ale my jsme ve vládě, respektujeme programové prohlášení a je to tak, že se bude postupovat podle programového prohlášení. Doufám, že mě zase pozvete, když jsem Javiera Mileie fanoušek.“

Koaliční disciplína nad osobními názory

Vondráčkovo vystoupení ukázalo politika, který balancuje mezi osobními přesvědčeními a koaliční disciplínou. Opakovaně zdůrazňoval, že vláda postupuje podle programového prohlášení a dodržuje předvolební sliby. V závěru debaty potvrdil: „Vládní programové prohlášení je něco, na čem se shodly tři strany a nemyslím si, že pan Klempíř by změnil názor, ale skutečně on je součástí toho celého týmu a my musíme fungovat jako tým po celé čtyři roky, aby čeští občané viděli dobré výsledky.“

Debata ukázala fundamentální rozpory mezi koalicí a opozicí v otázkách zahraniční i mediální politiky, přičemž Vondráček se etabloval jako obránce pragmatického přístupu vlády proti obviněním z ideologie či mocenských zájmů.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31