Sečkár: Vrtěti hackatonem

Sečkár: Vrtěti hackatonem

Nemohu sdílet nadšení, které zavládlo poté, co parta šedesáti nadšenců přes víkend (údajně) naprogramovala e-shop pro dálniční známky. Výsledek podle mě neodpovídá humbuku a u laické veřejnosti živí falešné představy a očekávání.

Je jasné, že zakázka za 400 milionů byl přešlap a že to zcela jistě jde jinak, lépe a levněji. Kdyby se na víkend sešla skupina odborníků na IT a rozebrala, za kolik se dá pořídit která položka, mohlo to být docela poučné. Místo toho proběhlo eskamotérské představení s pochybným výsledkem.

Web byl do médií prezentován jako „hotový“ už v neděli večer. V pondělí ráno, kdy jsem ho poprvé zkoušel, však měl k dokončení daleko. Evidentní chyby v UI, nedostatečné kontroly vstupů, potvrzující email dorazil až po dvou hodinách (zato hned dvakrát) a hlavně – zakoupení testovací známky se nijak neprojevilo v databázi platnosti.

Uznávám, že se to v průběhu času zlepšuje a člověk by mohl přimhouřit oči, když to dělalo několik dobrovolníků zdarma o víkendu. Ale museli by být poctiví a přiznat, že za tu dobu zvládli sotva nahodit hrubou fasádu a teď je čeká násobně víc času a práce, aby to celé mohlo doopravdy ven mezi lidi. Nevodit veřejnost za nos, že za dva dny sfoukli něco, za co chtěl stát vysolit 400 milionů. Taková věc je nemožná a nestala se.

Na akci se sešlo kolem 60 programátorů, pracovali od pátku večer do nedělního podvečera, zhruba 48 hodin. Když to přepočtu na základní jednotku pracnosti man-day, tedy 8 hodin pracovní doby jednotlivce, vyjde to se započtením nutných pauz kolem 200-250, pro jednoduchost řekněme 1 rok pracovního úsilí jednoho člověka.

A teď si vezměte, že by programátor s výrazně nadprůměrným platem celý rok(!) smolil takové dílo, jenž ve výsledku skoro nic neumí (ano, je to adoptovaný software na správu e-shopu Kentico CMS, má to napojení na platební bránu, umí vystavovat faktury a má jakousi databázi pro ověření zakoupených známek, ale to fakt není moc) a ještě k tomu neprošlo ani základním uživatelským testováním. Takový ajťák by si v normální firmě nevydělal ani na slanou vodu.

V praxi to nejspíš nebylo tak markantní, protože 60 lidí se kolem tak malého projektu asi víc zmateně hemžilo, než užitečně pracovalo. Když se do výkopu vejde jenom jeden Dežo s lopatou, tak to deset dalších postávajících okolo neurychlí, spíš naopak. O to víc ovšem vynikne neefektivita podobné akce.

Můžete namítnout, že to je pořád lepší, než za co chtěl platit stát. Ale tím se dostáváme k tomu, že pouhý jednoduchý e-shop (který ani pořádně nefunguje), je jen malý zlomek původně zamýšleného rozsahu zakázky. Teda ne, že by byla kdovíjak prospěšná, o tom už napsal víc D-FENS, ale stát si opravdu neobjednával prostou implementaci e-shopu. Nemluvě o tom, že software sice může být dodán zdarma, ale téměř jistě se o něj nikdo nebude 4 roky zdarma starat, udržovat systém pro statisíce uživatelů v provozu, poskytovat nepřetržitou technickou podporu, kontinuálně dbát na bezpečnost atd.

Korunu všemu nasadil Andrej Babiš. Jeho ministr to sice celé způsobil, ale on sám se na akci stavil, všechny pochválil a vlastně to celé takhle hezky zařídil. Lidé jsou nadšeni. A nikdo z organizátorů proti tomu nedokázal (nebo snad nechtěl?) říct ani popel.

„Úspěch“ celého slavného hackatonu je lhaní si do kapsy. Věřím, že lidé jsou ohromeni, že za víkend vůbec něco vzniklo, ale ne nadarmo se říká „práce kvapná, málo platná“. Takto rovněž nejde systémy pro veřejnou správu řešit. Zoufalství státu neschopného smysluplně zadávat IT projekty, aby se donekonečna neprotahovaly a nepásly se na nich spřátelené firmy, přeci nemůže nahradit angažované fušerství.

 

Alois Sečkár

místopředseda strany Svobodní

 

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31