Sečkár: Věřte nevěřte Vrběticím

Sečkár: Věřte nevěřte Vrběticím

Už dlouho tu nebyla taková bomba, jakou včera odpálili Babiš a Hamáček. Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí Ruská tajná služba. Mohlo se něco takového skutečně stát? Nebo si to naši scénáristé vymysleli?

Málokdy se mi stane, že na nějakou událost skutečně „nemám slov“. Včera večer to tak na chvíli bylo. Vůbec jsem netušil, co si o informaci z mimořádné tiskové konference vlády mám myslet. Přes noc jsem o tom přemýšlel a vychází mi to následovně:

Konspirační teorie číslo 1

Stalo se to tak, jak včera Babiš s Hamáčkem řekli.

Nejpravděpodobnější. Proč? Když budu chtít vypouštět balonky na odvedení pozornosti, měl bych si vymyslet něco aspoň trochu uvěřitelného. Odpálit v sobotu v půl osmé takovou bombu vypadá natolik absurdně, že tomu „přece nikdo rozumný nemůže věřit“. Navíc námitka, že Babiš odvádí pozornost od svých průšvihů, neobstojí, protože má nějaké průšvihy neustále. Další nepřímou indicií je, že to vyhlásila do značné míry „proruská“ vláda, navíc je tu smířlivá reakce Ovčáčka („Nejvyšší ústavní činitelé postupují v součinnosti“) a Zemanovo mlčení. Kdyby měli pocit, že to můžou odbýt tvrzením, že jde nějaký nesmysl od čučkařů z tajných služeb, tak by to podle mě okamžitě udělali.

Proč by to Rusko dělalo? Vysvětlení, že se v tom skladu pokoutně připravovala munice k prodeji na Ukrajinu (nebo do Sýrie, ale UA je prý pravděpodobnější), takže tímhle brutálním způsobem Rusko překazilo dodávku, dává perfektní smysl. Akorát bych to nenazýval aktem „terorismu“ (to podle mě přísluší náhodnému útoku s cílem vyvolat chaos), ale spíš vojenskou operací, byť provedenou na cizím území v době míru. Neumím si říct, jestli je to lepší nebo horší.

Proč teď? Na to už se odpověď na sockách taky vynořila – vědělo se o tom už déle, ale nějak to vyštrachali novináři z Respektu a chystali se vydat článek. Nebylo tedy možné dál mlčet. Informaci, že to nebyl obyčejný výbuch z nedbalosti, mohlo odhalit buď samo vyšetřování (věci někdy trvají déle, některé zločiny se taky objasňují až po mnoha letech, kdy se náhodou najde nová stopa), nebo se objevila v rámci nějaké zpravodajské akce. Mohli nám ji klidně prozradit nějací spojenci. To vám pochopitelně nikdo neřekne, jak to bylo nebo nebylo.

Samozřejmě v době, kdy v posledních týdnech zase eskaluje napětí kolem východní Ukrajiny, to není úplně správné načasování, ale těžko to jen tak přejít. „Prosím vás, Rusko, nezlobte se na nás, že jsme na to přišli, my vás nechceme provokovat…“ To přece nejde.

Konspirační teorie číslo 2

Mají pravdu Kremelské hnojomety a celé je to jen habaďůra s cílem poškodit hodné Rusko.

Reakcí tohoto typu mám pochopitelně plný Facebook. „To dá přece rozum, že se nic takového nemohlo stát. Nebuď zmanipulovaná ovce!“ Z důvodů uvedených výše mi to smysl moc nedává. Spíš se v tom projevuje „fanouškovství“ – prozápadní politici a komentátoři na sítích okamžitě Rusko rozcupovali, tzv. „vlastenci“ se zase celkem neomylně staví na jeho stranu. Typický projev post-faktické doby, kdy lidé vlastně ani moc nepátrají po tom, jak to bylo či nebylo, ale instinktivně si vybírají stranu, zapadnou do zákopů a začnou ostřelovat protivníka.

Uznávám, že spekulacím nahrává, že se to mele kolem východu Ukrajiny, plus u nás řešíme dostavbu jaderné elektrárny a zvažujeme Rosatom, ale pak by takovou věc měla spíš vystřelit opozice. Babišova vláda, která je k Rusku smířlivá až vstřícná, nevypadá jako ten pravý kandidát. Leda by chtěl Babiš svévolně zatopit Zemanovi, ale co by tím získal? Vládu bez něj nepostaví…

Konspirační teorie číslo 3

Je to false-flag, který ovšem vypustil sám Putin.

Pravděpodobně nesmysl, který jsem si vymyslel, ale pokud máte konspirace rádi, tak uvažujte se mnou: Je to úplně ideální materiál na další prohloubení sporů mezi „prozápadně“ a „provýchodně“ naladěnými lidmi. První skupina to pochopitelně bere jako signál troubit do útoku proti Rusku, druhá jako nehoráznost od zlých Bruselistů a imperialistů. „Už nám zase lžou a budou nám lhát dál. Půjdeme číst alternativní média, tam se dozvíme, jak je to ve skutečnosti.“ Nějakou část lavírujících uprostřed by to mohlo zviklat. Rusko moc ztratit nemůže, ti prozápadní už ho stejně nesnáší. Naopak se tím krásně posílí dojem Ruska, co by země, které pořád někdo ubližuje.

A „trest“ v podobě vyhoštění 18 diplomatů z asi 150 nakonec není až tak hrozný. Sice kdyby to skutečně byli rezidenti tajných služeb, tak to může narušit zdejší činnost, ale taky máme jen slovo Hamáčka, který chtěl ještě včera do Moskvy letět, že to tak je. Třeba to je 18 nýmandů, co nikomu chybět nebudou.

Alois Sečkár

Zdroj: blog Idnes

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31