Sečkár: Věřte nevěřte Vrběticím

Sečkár: Věřte nevěřte Vrběticím

Už dlouho tu nebyla taková bomba, jakou včera odpálili Babiš a Hamáček. Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí Ruská tajná služba. Mohlo se něco takového skutečně stát? Nebo si to naši scénáristé vymysleli?

Málokdy se mi stane, že na nějakou událost skutečně „nemám slov“. Včera večer to tak na chvíli bylo. Vůbec jsem netušil, co si o informaci z mimořádné tiskové konference vlády mám myslet. Přes noc jsem o tom přemýšlel a vychází mi to následovně:

Konspirační teorie číslo 1

Stalo se to tak, jak včera Babiš s Hamáčkem řekli.

Nejpravděpodobnější. Proč? Když budu chtít vypouštět balonky na odvedení pozornosti, měl bych si vymyslet něco aspoň trochu uvěřitelného. Odpálit v sobotu v půl osmé takovou bombu vypadá natolik absurdně, že tomu „přece nikdo rozumný nemůže věřit“. Navíc námitka, že Babiš odvádí pozornost od svých průšvihů, neobstojí, protože má nějaké průšvihy neustále. Další nepřímou indicií je, že to vyhlásila do značné míry „proruská“ vláda, navíc je tu smířlivá reakce Ovčáčka („Nejvyšší ústavní činitelé postupují v součinnosti“) a Zemanovo mlčení. Kdyby měli pocit, že to můžou odbýt tvrzením, že jde nějaký nesmysl od čučkařů z tajných služeb, tak by to podle mě okamžitě udělali.

Proč by to Rusko dělalo? Vysvětlení, že se v tom skladu pokoutně připravovala munice k prodeji na Ukrajinu (nebo do Sýrie, ale UA je prý pravděpodobnější), takže tímhle brutálním způsobem Rusko překazilo dodávku, dává perfektní smysl. Akorát bych to nenazýval aktem „terorismu“ (to podle mě přísluší náhodnému útoku s cílem vyvolat chaos), ale spíš vojenskou operací, byť provedenou na cizím území v době míru. Neumím si říct, jestli je to lepší nebo horší.

Proč teď? Na to už se odpověď na sockách taky vynořila – vědělo se o tom už déle, ale nějak to vyštrachali novináři z Respektu a chystali se vydat článek. Nebylo tedy možné dál mlčet. Informaci, že to nebyl obyčejný výbuch z nedbalosti, mohlo odhalit buď samo vyšetřování (věci někdy trvají déle, některé zločiny se taky objasňují až po mnoha letech, kdy se náhodou najde nová stopa), nebo se objevila v rámci nějaké zpravodajské akce. Mohli nám ji klidně prozradit nějací spojenci. To vám pochopitelně nikdo neřekne, jak to bylo nebo nebylo.

Samozřejmě v době, kdy v posledních týdnech zase eskaluje napětí kolem východní Ukrajiny, to není úplně správné načasování, ale těžko to jen tak přejít. „Prosím vás, Rusko, nezlobte se na nás, že jsme na to přišli, my vás nechceme provokovat…“ To přece nejde.

Konspirační teorie číslo 2

Mají pravdu Kremelské hnojomety a celé je to jen habaďůra s cílem poškodit hodné Rusko.

Reakcí tohoto typu mám pochopitelně plný Facebook. „To dá přece rozum, že se nic takového nemohlo stát. Nebuď zmanipulovaná ovce!“ Z důvodů uvedených výše mi to smysl moc nedává. Spíš se v tom projevuje „fanouškovství“ – prozápadní politici a komentátoři na sítích okamžitě Rusko rozcupovali, tzv. „vlastenci“ se zase celkem neomylně staví na jeho stranu. Typický projev post-faktické doby, kdy lidé vlastně ani moc nepátrají po tom, jak to bylo či nebylo, ale instinktivně si vybírají stranu, zapadnou do zákopů a začnou ostřelovat protivníka.

Uznávám, že spekulacím nahrává, že se to mele kolem východu Ukrajiny, plus u nás řešíme dostavbu jaderné elektrárny a zvažujeme Rosatom, ale pak by takovou věc měla spíš vystřelit opozice. Babišova vláda, která je k Rusku smířlivá až vstřícná, nevypadá jako ten pravý kandidát. Leda by chtěl Babiš svévolně zatopit Zemanovi, ale co by tím získal? Vládu bez něj nepostaví…

Konspirační teorie číslo 3

Je to false-flag, který ovšem vypustil sám Putin.

Pravděpodobně nesmysl, který jsem si vymyslel, ale pokud máte konspirace rádi, tak uvažujte se mnou: Je to úplně ideální materiál na další prohloubení sporů mezi „prozápadně“ a „provýchodně“ naladěnými lidmi. První skupina to pochopitelně bere jako signál troubit do útoku proti Rusku, druhá jako nehoráznost od zlých Bruselistů a imperialistů. „Už nám zase lžou a budou nám lhát dál. Půjdeme číst alternativní média, tam se dozvíme, jak je to ve skutečnosti.“ Nějakou část lavírujících uprostřed by to mohlo zviklat. Rusko moc ztratit nemůže, ti prozápadní už ho stejně nesnáší. Naopak se tím krásně posílí dojem Ruska, co by země, které pořád někdo ubližuje.

A „trest“ v podobě vyhoštění 18 diplomatů z asi 150 nakonec není až tak hrozný. Sice kdyby to skutečně byli rezidenti tajných služeb, tak to může narušit zdejší činnost, ale taky máme jen slovo Hamáčka, který chtěl ještě včera do Moskvy letět, že to tak je. Třeba to je 18 nýmandů, co nikomu chybět nebudou.

Alois Sečkár

Zdroj: blog Idnes

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31