Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl první

Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl první

Neziskové organizace razící ultralevicové progresivní ideologie představují pro český stát zásadní nebezpečí. Za peníze českých daňových poplatníků ovlivňují veřejné mínění ve prospěch eurounijních agend, majících na českou ekonomiku a společnost doslova zhoubný vliv. Dovolte mi, abych vám v tomto prázdninovém seriálu představil alespoň některé z nich. Pro první díl této série jsem si vybral pět neziskovek razících klimatickou agendu Green dealu.

Arnika

Nezisková organizace Arnika obdržela v roce 2021 z eurounijních dotací celkem 4,1 mil. korun, z dotací ze státní správy a samosprávy necelých 7,3 mil. korun, z grantů od českých nadací 99 800 korun a zahraniční nadace podpořily tuto neziskovku 6,7 miliony korun. Pro představu – na projekt Ochrana páchnika hnědého v EVL Poodří vyčlenila Evropská komise pro Arniku 2,5 milionu korun, Ministerstvo zahraničních věcí podpořilo projekt Posílení občanské společnosti v Bosně a Hercegovině více než 882 tisíci korun a například projekt Smog Alarm Ukrajina stál daňové poplatníky z prostředků MZV více než milion. Kromě jiného Arnika vyhlásila vítěze soutěže Alej roku, udělila městu Fulnek Odpadového Oskara, podpořila ekologické aktivisty v Bělorusku a před znečištěním životního prostředí chránila lidi v Arménii. Bohulibé činnosti za naše peníze, není – liž pravda?

Na Zemi

Provoz neziskové organizace Na Zemi, jejíž neohrožený expert na nerůst Tadeáš Žďárský nedávno exceloval v DVTV, obdržela v roce 2021 celkem 1,088 mil. korun od organizace OSF George Sorose, ministerstvo školství zadotovalo tuto nerůstovou neziskovku 5,9 mil. korun, ministerstvo životního prostředí 178 tisíci korun a vládní Technologická agentura ČR 345 tisíci korun. Už zmíněný absurdní koncept nerůstu se stal vlajkovou lodí této neziskovky. Na Zemi totiž podle vlastních slov koordinuje skupinu organizací zabývajících se tímto tématem. Pro tyto organizace pak Na Zemi pořádala nerůstový seminář, další konferenci k nerůstu jako alternativě vůči růstovému kapitalismu uspořádali progresivní soudruzi s neziskovkou Slušná firma a společné akce na toto téma uskutečnili i ve spolupráci s brněnským HaDivadlem. Antikapitalistickému nerůstu věnovali celkově desítky workshopů a přednášek.

Hnutí Duha

Neziskovka Hnutí Duha získala v roce 2022 dotace v celkové výši 27,6 milionu korun. Více než 11 milionů korun pocházelo ze státních či unijních prostředků a více než 13 milionů od domácích a zahraničních nadací a fondů. Činnost Hnutí Duha podpořily kromě jiného MŠMT, MŽP, OSF Active Citizens Found a OSF Praha George Sorose, Euronatur Stiftung či European Climate Foundation. Kromě boje proti jaderné energetice, fosilním palivům a umělým hnojivům provozovalo Hnutí Duha i Ekoporadnu. Web věnovaný projektu Ekoporadna nabádá čtenáře například k podpoře ESG (environmental social governance – zelené investice v bankovnictví, pozn. autora) v oblasti finančních služeb, k omezení používání aut ve městech, ke snížení ekologické stopy při nakupování či k zelenému aktivnímu občanství.

Šelmy

Olomoucká neziskovka Hnutí Duha Šelmy (pobočka celostátní organizace) obdržela v roce 2022 na dotacích přes 12 milionů korun. Z prostředků MŽP to bylo necelých 9 milionů, od MŠMT dostala neziskovka více než 300 tisíc korun, z krajských rozpočtů 376 tisíc, od Sorosovy nadace Active Citizens Fund více než 680 tisíc korun a z unijního programu Interreg získalo Hnutí Duha Šelmy v přepočtu 1,2 milionu korun. Z těchto prostředků pořádala neziskovka Hnutí Duha Šelmy kromě jiného osvětové ekologické přednášky, workshopy, besedy, pořizovala fotografie šelem v terénu a zajišťovala koordinaci dobrovolníků.

Na Mysli

Zelená neziskovka Na Mysli mající všehovšudy 6 zaměstnanců obdržela v roce 2022 celkem 3,6 milionu korun, přičemž 80% této částky tvořily dotace z Evropské komise a 9% dotace z vládní České rozvojové agentury. Přestože se jedná o doslova mikroneziskovku, dostala ředitelka této organizace v předchozím roce třikrát prostor v živém vysílání ČT – k tématu klimatické změny, války na Ukrajině a Prague Pride. Neziskovka dále realizovala projekt Hra o klima, její zástupci se vydali na lobby meeting do Bruselu, účastnili se demonstrací a kempů za klima, klimatické cesty do Guatemaly a Keni.

Neradostné vyhlídky a řešení

Progresivistická témata razí v Česku politické neziskovky ve spolupráci s mainstreamovými médii. Novináři hlavního proudu (ČT, ČRo, Seznam zprávy, Novinky, Idnes, Aktuálně, HN, Lidovky, MF, Deník N, atd.) dávají pseudoexpertům z těchto neziskovek široký prostor k prezentaci zelené, duhové a prounijní agendy. Opoziční názor je v mainstreamu umlčován, dehonestován a nálepkován. Politických neziskovek prosazujících tyto pro český stát vyloženě škodlivé a nepřátelské ideologie je v Česku bezpočet. Jak Fialův, tak Babišův kabinet ve spolupráci s Evropskou unií tyto organizace více než štědře dotovali a nadále dotují z našich peněz. Ke změně této neutěšené situace je třeba volit stranu, která dotace těmto škodlivým subjektům urychleně zarazí.

A tou stranou jsou Svobodní.

Filip Šamonil

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Pozn. autora: Faktografické údaje o daném tématu pocházejí z veřejně dostupných informací ve výročních zprávách organizací zmíněných v textu.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Nejnovější video

V pořadu TV Česko vystoupila zdravotnice Adriana Čipižáková, která dlouhodobě komentuje téma očkování a kriticky se vyjadřuje k připravované Národní očkovací strategii. V rozhovoru popisuje, proč podle ní není správné stavět očkování jako „základní pilíř“ prevence a proč v dokumentu vidí riziko nepřímého nátlaku na veřejnost.

Čipižáková strategii označuje za komplexní plán, který podle ní detailně popisuje, „kam se očkování má ubírat“, co má být povinné a nepovinné a jaké má mít vazby a důsledky. Současně tvrdí, že dokument může v praxi vytvářet tlak směrem k „nepovinně povinnému“ očkování, protože jako cíl zmiňuje velmi vysokou proočkovanost – podle jejích slov až  populace. Strategie je podle ní prezentována jako prevence, ale fakticky se soustředí téměř výhradně na vakcinaci.

Jedním z klíčových argumentů, který prezentuje je, že část veřejnosti si podle ní zjednodušila význam očkování a začala jej chápat jako záruku bezpečí. V ordinacích se prý setkává s představou, že po vakcinaci „se už nemůže nic stát“, což podle ní vede k podceňování dalších návyků a opatření. Kritizuje také výroky, které podle ní zaznívají ve veřejném prostoru ve smyslu, že „jiná prevence infekčních onemocnění, než očkování není“.

V další části rozhovoru vysvětluje, proč podporuje výzvu „stop“ Národní očkovací strategii. Jako zásadní uvádí dvě roviny: jednak obavu z donucovacích mechanismů, jednak podle ní nedostatečné a málo férové zacházení s problematikou nežádoucích účinků. Tvrdí, že nežádoucí účinky se v praxi často bagatelizují a lidé se mohou setkat s odmítnutím souvislosti ze strany části lékařů, i když potíže přijdou krátce po očkování. Zároveň připomíná, že informace o nežádoucích účincích jsou uvedené v příbalových letácích a že systém by podle ní měl jasněji řešit, jak budou lidé s vážnými následky případně podpořeni.

Rozhovor se věnuje i očkování dětí a těhotných. Čipižáková říká, že rodiče by podle ní měli dostávat srozumitelné informace nejen o deklarovaných přínosech, ale i o možných rizicích a nežádoucích účincích – a zejména vysvětlení „proč se očkuje“ a proč v určitém věku. Kriticky popisuje zkušenosti některých rodičů, kteří jí podle jejích slov píší o komunikaci v ordinacích, včetně strašení. Opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnutí má být dobrovolné a postavené na úplných informacích, a zmiňuje i alternativní přístupy k prevenci, jako je životní styl, spánek, strava a hygienické návyky.

Významná část vystoupení se vrací do období covidu. Čipižáková popisuje svou zkušenost ze zdravotnictví, rozpor mezi mediálním obrazem a tím, co dle jejího líčení viděla v praxi, a také situace spojené s tlakem na očkování a testování u zdravotníků. Navazuje tím na svůj podíl na aktivitě známé jako Deklarace sester, kterou prezentuje jako reakci na nátlak na povinné očkování profesí. Podle jejích slov se téma nyní vrací v jiné podobě právě skrze Národní očkovací strategii.

V závěru rozhovoru zve na besedy a přednášky, kde se má diskutovat Národní očkovací strategie i širší rámec tématu. Zmiňuje vlastní web a další informační stránky a popisuje snahu zvát na akce i lékaře, aby zazněly různé pohledy a lidé si mohli informace sami vyhodnotit. Zároveň vyzývá ke společenskému „kompromisu“: aby se lidé navzájem ne dehonestovali podle toho, jakou cestu prevence si zvolí.

Redakce

Oblíbené štítky

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31