Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl první

Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl první

Neziskové organizace razící ultralevicové progresivní ideologie představují pro český stát zásadní nebezpečí. Za peníze českých daňových poplatníků ovlivňují veřejné mínění ve prospěch eurounijních agend, majících na českou ekonomiku a společnost doslova zhoubný vliv. Dovolte mi, abych vám v tomto prázdninovém seriálu představil alespoň některé z nich. Pro první díl této série jsem si vybral pět neziskovek razících klimatickou agendu Green dealu.

Arnika

Nezisková organizace Arnika obdržela v roce 2021 z eurounijních dotací celkem 4,1 mil. korun, z dotací ze státní správy a samosprávy necelých 7,3 mil. korun, z grantů od českých nadací 99 800 korun a zahraniční nadace podpořily tuto neziskovku 6,7 miliony korun. Pro představu – na projekt Ochrana páchnika hnědého v EVL Poodří vyčlenila Evropská komise pro Arniku 2,5 milionu korun, Ministerstvo zahraničních věcí podpořilo projekt Posílení občanské společnosti v Bosně a Hercegovině více než 882 tisíci korun a například projekt Smog Alarm Ukrajina stál daňové poplatníky z prostředků MZV více než milion. Kromě jiného Arnika vyhlásila vítěze soutěže Alej roku, udělila městu Fulnek Odpadového Oskara, podpořila ekologické aktivisty v Bělorusku a před znečištěním životního prostředí chránila lidi v Arménii. Bohulibé činnosti za naše peníze, není – liž pravda?

Na Zemi

Provoz neziskové organizace Na Zemi, jejíž neohrožený expert na nerůst Tadeáš Žďárský nedávno exceloval v DVTV, obdržela v roce 2021 celkem 1,088 mil. korun od organizace OSF George Sorose, ministerstvo školství zadotovalo tuto nerůstovou neziskovku 5,9 mil. korun, ministerstvo životního prostředí 178 tisíci korun a vládní Technologická agentura ČR 345 tisíci korun. Už zmíněný absurdní koncept nerůstu se stal vlajkovou lodí této neziskovky. Na Zemi totiž podle vlastních slov koordinuje skupinu organizací zabývajících se tímto tématem. Pro tyto organizace pak Na Zemi pořádala nerůstový seminář, další konferenci k nerůstu jako alternativě vůči růstovému kapitalismu uspořádali progresivní soudruzi s neziskovkou Slušná firma a společné akce na toto téma uskutečnili i ve spolupráci s brněnským HaDivadlem. Antikapitalistickému nerůstu věnovali celkově desítky workshopů a přednášek.

Hnutí Duha

Neziskovka Hnutí Duha získala v roce 2022 dotace v celkové výši 27,6 milionu korun. Více než 11 milionů korun pocházelo ze státních či unijních prostředků a více než 13 milionů od domácích a zahraničních nadací a fondů. Činnost Hnutí Duha podpořily kromě jiného MŠMT, MŽP, OSF Active Citizens Found a OSF Praha George Sorose, Euronatur Stiftung či European Climate Foundation. Kromě boje proti jaderné energetice, fosilním palivům a umělým hnojivům provozovalo Hnutí Duha i Ekoporadnu. Web věnovaný projektu Ekoporadna nabádá čtenáře například k podpoře ESG (environmental social governance – zelené investice v bankovnictví, pozn. autora) v oblasti finančních služeb, k omezení používání aut ve městech, ke snížení ekologické stopy při nakupování či k zelenému aktivnímu občanství.

Šelmy

Olomoucká neziskovka Hnutí Duha Šelmy (pobočka celostátní organizace) obdržela v roce 2022 na dotacích přes 12 milionů korun. Z prostředků MŽP to bylo necelých 9 milionů, od MŠMT dostala neziskovka více než 300 tisíc korun, z krajských rozpočtů 376 tisíc, od Sorosovy nadace Active Citizens Fund více než 680 tisíc korun a z unijního programu Interreg získalo Hnutí Duha Šelmy v přepočtu 1,2 milionu korun. Z těchto prostředků pořádala neziskovka Hnutí Duha Šelmy kromě jiného osvětové ekologické přednášky, workshopy, besedy, pořizovala fotografie šelem v terénu a zajišťovala koordinaci dobrovolníků.

Na Mysli

Zelená neziskovka Na Mysli mající všehovšudy 6 zaměstnanců obdržela v roce 2022 celkem 3,6 milionu korun, přičemž 80% této částky tvořily dotace z Evropské komise a 9% dotace z vládní České rozvojové agentury. Přestože se jedná o doslova mikroneziskovku, dostala ředitelka této organizace v předchozím roce třikrát prostor v živém vysílání ČT – k tématu klimatické změny, války na Ukrajině a Prague Pride. Neziskovka dále realizovala projekt Hra o klima, její zástupci se vydali na lobby meeting do Bruselu, účastnili se demonstrací a kempů za klima, klimatické cesty do Guatemaly a Keni.

Neradostné vyhlídky a řešení

Progresivistická témata razí v Česku politické neziskovky ve spolupráci s mainstreamovými médii. Novináři hlavního proudu (ČT, ČRo, Seznam zprávy, Novinky, Idnes, Aktuálně, HN, Lidovky, MF, Deník N, atd.) dávají pseudoexpertům z těchto neziskovek široký prostor k prezentaci zelené, duhové a prounijní agendy. Opoziční názor je v mainstreamu umlčován, dehonestován a nálepkován. Politických neziskovek prosazujících tyto pro český stát vyloženě škodlivé a nepřátelské ideologie je v Česku bezpočet. Jak Fialův, tak Babišův kabinet ve spolupráci s Evropskou unií tyto organizace více než štědře dotovali a nadále dotují z našich peněz. Ke změně této neutěšené situace je třeba volit stranu, která dotace těmto škodlivým subjektům urychleně zarazí.

A tou stranou jsou Svobodní.

Filip Šamonil

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Pozn. autora: Faktografické údaje o daném tématu pocházejí z veřejně dostupných informací ve výročních zprávách organizací zmíněných v textu.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Nejnovější video

V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za hnutí STAN. Tématem byl především návrh státního rozpočtu na rok 2026, jeho reálnost a možné důsledky politického zpoždění při jeho schvalování.

Moderátor Petr Suchoň otevřel diskusi otázkou, zda rozpočet skutečně nesedí o stovky miliard, jak tvrdí Andrej Babiš. Zatímco Sedmihradská označila současnou debatu za běžnou „strategii jednotlivých resortů“, které se snaží získat více prostředků, Markéta Šichtařová varovala, že problém je hlubší – podle ní údaje v návrhu rozpočtu „účetně nesedí“. Uvedla, že podobné rozpory už v minulosti odhalil Eurostat a že v některých kapitolách, zejména v dopravě, jsou výdaje a příjmy nesprávně vykázané.

„Rozpočet hrozí sklouznout k provizoriu“

Šichtařová zdůraznila, že pokud vláda v demisi do Sněmovny dodá návrh rozpočtu příliš pozdě, může Českou republiku čekat rozpočtové provizorium. „Tím by se od ledna jelo podle pravidel loňského roku,“ upozornila ekonomka a dodala, že by to neodpovídalo nové inflační situaci, což by mohlo ohrozit výplaty a příjmy obyvatel.

Zároveň kritizovala postup odstupující vlády, která podle ní vědomě protahuje předložení návrhu. „Ve Sněmovně to působí jako na dětském hřišti – obstrukce střídá obstrukci,“ řekla. Domnívá se, že současné vedení ministerstva financí chce nové vládní koalici „zanechat rozpočtový dáreček“, který nepůjde v krátké době opravit.

Zpochybnění metodiky obranných výdajů

Velkou část debaty zaujala také otázka přelakování dopravních investic na výdaje obrany. Šichtařová podpořila komentář ekonoma Davida Klimeše, že podobný postup nelze považovat za férový. Podle ní nejde o skutečné obranné výdaje, ale o účetní trik, který může vyvolat problémy i na mezinárodní úrovni: „Podobné pokusy už jsme viděli v Itálii a skončily fiaskem.“

Sedmihradská naopak vyzvala k respektování evropské metodiky – i ona však připustila, že „nelze červené přemalovat na zelené, pokud zelené není“.

Střet o reálnost schodku

Na otázku moderátora, jaký bude skutečný schodek rozpočtu, Sedmihradská věřila, že zůstane kolem 285 miliard korun. Šichtařová to viděla realističtěji: „Rozpočet se schválí tak, jak je, ale ukáže se, že nesedí. Bude tedy nutné narychlo přijímat úsporná opatření.“

Podle Šichtařové je reálné očekávat, že nová vláda začne šetřit především na výdajové straně, aby kompenzovala podhodnocené příjmy a zastavila růst dluhu.

EET a šedá ekonomika

V závěru diskuse došlo i na plánované zvýšení daňových příjmů a znovuzavedení EET. Šichtařová vyjádřila pochybnosti, že by nové kontroly přinesly miliardové výnosy. „Česká ekonomika je už za tzv. laférovým bodem. Vyšší daně a tlak na malé podnikatele jen zmenšují ekonomickou aktivitu,“ uvedla s tím, že tvrdší opatření by paradoxně vedla ke ztrátě části výběru daní.

Sedmihradská připomněla, že výnosy EET byly už v minulosti výrazně nižší, než se očekávalo – a že při dnešní míře bezhotovostních plateb by přínos byl minimální. „EET zavádět nechceme,“ uzavřela debatu poslankyně STAN.

Shrnutí

Vystoupení Markéty Šichtařové v pořadu Co na to vaše peněženka potvrdilo její důraz na fiskální disciplínu a kritiku rozpočtových triků minulých vlád. Z debaty s Lucií Sedmihradskou vyplynulo, že otázka reálnosti rozpočtu na rok 2026 a riziko rozpočtového provizoria budou jedním z prvních ostrých testů nové Poslanecké sněmovny.

Oblíbené štítky

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31