Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl první

Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl první

Neziskové organizace razící ultralevicové progresivní ideologie představují pro český stát zásadní nebezpečí. Za peníze českých daňových poplatníků ovlivňují veřejné mínění ve prospěch eurounijních agend, majících na českou ekonomiku a společnost doslova zhoubný vliv. Dovolte mi, abych vám v tomto prázdninovém seriálu představil alespoň některé z nich. Pro první díl této série jsem si vybral pět neziskovek razících klimatickou agendu Green dealu.

Arnika

Nezisková organizace Arnika obdržela v roce 2021 z eurounijních dotací celkem 4,1 mil. korun, z dotací ze státní správy a samosprávy necelých 7,3 mil. korun, z grantů od českých nadací 99 800 korun a zahraniční nadace podpořily tuto neziskovku 6,7 miliony korun. Pro představu – na projekt Ochrana páchnika hnědého v EVL Poodří vyčlenila Evropská komise pro Arniku 2,5 milionu korun, Ministerstvo zahraničních věcí podpořilo projekt Posílení občanské společnosti v Bosně a Hercegovině více než 882 tisíci korun a například projekt Smog Alarm Ukrajina stál daňové poplatníky z prostředků MZV více než milion. Kromě jiného Arnika vyhlásila vítěze soutěže Alej roku, udělila městu Fulnek Odpadového Oskara, podpořila ekologické aktivisty v Bělorusku a před znečištěním životního prostředí chránila lidi v Arménii. Bohulibé činnosti za naše peníze, není – liž pravda?

Na Zemi

Provoz neziskové organizace Na Zemi, jejíž neohrožený expert na nerůst Tadeáš Žďárský nedávno exceloval v DVTV, obdržela v roce 2021 celkem 1,088 mil. korun od organizace OSF George Sorose, ministerstvo školství zadotovalo tuto nerůstovou neziskovku 5,9 mil. korun, ministerstvo životního prostředí 178 tisíci korun a vládní Technologická agentura ČR 345 tisíci korun. Už zmíněný absurdní koncept nerůstu se stal vlajkovou lodí této neziskovky. Na Zemi totiž podle vlastních slov koordinuje skupinu organizací zabývajících se tímto tématem. Pro tyto organizace pak Na Zemi pořádala nerůstový seminář, další konferenci k nerůstu jako alternativě vůči růstovému kapitalismu uspořádali progresivní soudruzi s neziskovkou Slušná firma a společné akce na toto téma uskutečnili i ve spolupráci s brněnským HaDivadlem. Antikapitalistickému nerůstu věnovali celkově desítky workshopů a přednášek.

Hnutí Duha

Neziskovka Hnutí Duha získala v roce 2022 dotace v celkové výši 27,6 milionu korun. Více než 11 milionů korun pocházelo ze státních či unijních prostředků a více než 13 milionů od domácích a zahraničních nadací a fondů. Činnost Hnutí Duha podpořily kromě jiného MŠMT, MŽP, OSF Active Citizens Found a OSF Praha George Sorose, Euronatur Stiftung či European Climate Foundation. Kromě boje proti jaderné energetice, fosilním palivům a umělým hnojivům provozovalo Hnutí Duha i Ekoporadnu. Web věnovaný projektu Ekoporadna nabádá čtenáře například k podpoře ESG (environmental social governance – zelené investice v bankovnictví, pozn. autora) v oblasti finančních služeb, k omezení používání aut ve městech, ke snížení ekologické stopy při nakupování či k zelenému aktivnímu občanství.

Šelmy

Olomoucká neziskovka Hnutí Duha Šelmy (pobočka celostátní organizace) obdržela v roce 2022 na dotacích přes 12 milionů korun. Z prostředků MŽP to bylo necelých 9 milionů, od MŠMT dostala neziskovka více než 300 tisíc korun, z krajských rozpočtů 376 tisíc, od Sorosovy nadace Active Citizens Fund více než 680 tisíc korun a z unijního programu Interreg získalo Hnutí Duha Šelmy v přepočtu 1,2 milionu korun. Z těchto prostředků pořádala neziskovka Hnutí Duha Šelmy kromě jiného osvětové ekologické přednášky, workshopy, besedy, pořizovala fotografie šelem v terénu a zajišťovala koordinaci dobrovolníků.

Na Mysli

Zelená neziskovka Na Mysli mající všehovšudy 6 zaměstnanců obdržela v roce 2022 celkem 3,6 milionu korun, přičemž 80% této částky tvořily dotace z Evropské komise a 9% dotace z vládní České rozvojové agentury. Přestože se jedná o doslova mikroneziskovku, dostala ředitelka této organizace v předchozím roce třikrát prostor v živém vysílání ČT – k tématu klimatické změny, války na Ukrajině a Prague Pride. Neziskovka dále realizovala projekt Hra o klima, její zástupci se vydali na lobby meeting do Bruselu, účastnili se demonstrací a kempů za klima, klimatické cesty do Guatemaly a Keni.

Neradostné vyhlídky a řešení

Progresivistická témata razí v Česku politické neziskovky ve spolupráci s mainstreamovými médii. Novináři hlavního proudu (ČT, ČRo, Seznam zprávy, Novinky, Idnes, Aktuálně, HN, Lidovky, MF, Deník N, atd.) dávají pseudoexpertům z těchto neziskovek široký prostor k prezentaci zelené, duhové a prounijní agendy. Opoziční názor je v mainstreamu umlčován, dehonestován a nálepkován. Politických neziskovek prosazujících tyto pro český stát vyloženě škodlivé a nepřátelské ideologie je v Česku bezpočet. Jak Fialův, tak Babišův kabinet ve spolupráci s Evropskou unií tyto organizace více než štědře dotovali a nadále dotují z našich peněz. Ke změně této neutěšené situace je třeba volit stranu, která dotace těmto škodlivým subjektům urychleně zarazí.

A tou stranou jsou Svobodní.

Filip Šamonil

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Pozn. autora: Faktografické údaje o daném tématu pocházejí z veřejně dostupných informací ve výročních zprávách organizací zmíněných v textu.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31