Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl druhý

Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl druhý

Záběry planoucích předměstí celé řady francouzských měst daly na přelomu června a července letošního roku připomenout, že arabsko – africká migrační krize je stále více než aktuálním problémem mnoha (zatím především západních) evropských zemí. Ať se to progresivně smýšlejícím politikům od Lisabonu po Košice líbí nebo ne, vyšší procento migrantů z oblasti Magrebu a arabského světa v populaci s sebou přináší vyšší míru kriminality a násilí. Nekontrolovaná migrace z těchto částí světa je způsobena kolosální neschopností a záměrnou neochotou evropských politiků tento palčivý problém efektivně řešit. Migraci z Afriky a Arábie dlouhá léta rovněž notně přiživují neziskové organizace žijící z produktivní práce daňových poplatníků. Extrémní nárůst arabsko – africké migrace zasáhl Evropu v roce 2016, ještě v době Sobotkovy vlády, jejíž součástí bylo i hnutí ANO a lidovci. Nabídnu vám proto srovnání pěti českých migračních neziskovek z let 2016 a současnosti.

Sdružení pro integraci a migraci

Neziskovka Sdružení pro integraci a migraci obdržela v roce 2016 dotace v celkové hodnotě 7 146 054 korun. Více než 3,3 milionu korun z této částky poskytly této neziskovce tři Sorosovy fondy – OSF, OSF Praha a Open Society Fund. Více než 1,4 milionu korun vyčlenil pražský magistrát, Úřad vlády přispěl více než půl milionem korun a z azylového, migračního a integračního fondu EU tehdy neziskovce přiteklo přes 881 tisíc. Více než sto tisíci přispěla i ambasáda USA. Kromě právní asistence migrantům iniciovala v tomto roce neziskovka například regionální informační debaty proti xenofobii a islamofobii, genderové projekty Migrantky mezi ženami, Nebudu obětí a Ženy na vedlejší koleji. Neziskovka nezapomněla ani na indoktrinaci dětí a v rámci projektu Crossing Borders pořádala ve školách řadu besed o „přínosech“ arabsko – africké migrace. V loňském roce neziskovka obdržela na dotacích už celkem přes 11,5 milionu korun, tedy zhruba o 4,5 milionu korun víc než v roce 2016.

Multikulturní centrum Praha

Multikulturní centrum Praha obdrželo v roce 2016 na dotacích a příspěvcích více než 8 milionů korun. Mezi donátory organizace opět nechyběly Sorosovy OSF nadace, MZV, hlavní město Praha, unijní strukturální fondy, vládní Česká rozvojová agentura a další progresivní zahraniční nadace. Za peníze českých daňových poplatníků organizovala neziskovka v roce 2016 lidumilné projekty jako Stereotýpek v nás, Lidová škola migrace, Společně proti xenofobii, Společně proti rasismu, Interkulturním vzděláváním a prožitkem k toleranci a respektu nebo třeba BRICkS: Stop nenávistným projevům. Podle poslední dostupné výroční zprávy z roku 2020 pak neziskovka hospodařila s přibližně stejným rozpočtem, tedy cca 8 miliony korun.

Meta

Neziskovka Meta – společnost pro příležitosti mladých migrantů obdržela v roce 2016 více než 7,7 milionu korun na dotacích. Skladba dotujících subjektů je prakticky stejná jako v předchozích dvou případech – OSF, hl.m. Praha, MPSV, Ministerstvo vnitra, Erasmus+, strukturální fondy EU, Francouzský institut. Meta se ve srovnání s ostatními migračními neziskovkami více zaměřuje na ideologickou indoktrinaci žáků a studentů na českých školách. Proto v roce 2016 realizovala i projekty Diskriminace do školy nepatří, Češtinou k inkluzi, Integrace cizinců ze zemí mimo EU se zaměřením na děti či Čekuj integraci. V roce 2022 už obdržela Meta na dotacích a příspěvcích téměř 27 milionů korun.

Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)

Neziskovka OPU v čele s ředitelem Martinem Rozumkem obdržela v roce 2016 z EU a OSN 8,37 milionu korun, z nadací a fondů necelých 2,8 milionu korun a ze státního rozpočtu téměř 3,3 milionu. Celkem tehdy OPU hospodařila s necelými 20 miliony korun. Martin Rozumek v roce 2016 vystupoval ve veřejnoprávních médiích častěji než by bylo zdrávo a patřil mezi nezuřivější zastánce politiky otevřených hranic Evropy a Česka. Není se proto co divit, že se OPU kromě komplexního poradenství imigrantům ve vlastní síti migračních center věnovalo i prevenci proti xenofobii a islamofobii. OPU si celkově nevede špatně. Podle nejnovější výroční zprávy z roku 2021 operovali předloni s rozpočtem převyšujícím 41 milionů korun.

Most pro

Regionální multikulturní neziskovka z Pardubic Most pro obdržela v roce 2016 od MPSV, MV, MŠMT, velvyslanectví USA, Pardubického kraje, města Pardubice a města Hlinska celkem 3,3 milionu korun. Za tyto prostředky realizovala například projekty Building Bridges Between Us nebo Multiklub pod mostem a poskytovala komplexní poradenství pro migranty včetně integračních kurzů. Loni už se rozpočet této neziskovky navýšil na téměř 9 milionů korun.

Příště hořící Praha?

Progresivistická Fialova (a předtím i Babišova a Sobotkova) vláda se prostřednictvím imigračních politických neziskovek snaží násilně změnit etnickou strukturu Česka. Podpora lidí přicházejících z Ukrajiny by se v tomto ohledu ještě dala omluvit tím, že na Ukrajině zuří válka. Intenzivní podpora africko – arabské ekonomické migrace přes neziskovky je ale neomylná cesta k tomu, aby příště místo předměstí Paříže hořela předměstí Prahy nebo Brna. Aby k tomu nedošlo, je třeba volit stranu, která financování těchto neziskovek zastaví. Svobodné.

Filip Šamonil

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Pozn. autora: Faktografické údaje o daném tématu pocházejí z veřejně dostupných informací ve výročních zprávách organizací zmíněných v textu.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Nejnovější video

V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za hnutí STAN. Tématem byl především návrh státního rozpočtu na rok 2026, jeho reálnost a možné důsledky politického zpoždění při jeho schvalování.

Moderátor Petr Suchoň otevřel diskusi otázkou, zda rozpočet skutečně nesedí o stovky miliard, jak tvrdí Andrej Babiš. Zatímco Sedmihradská označila současnou debatu za běžnou „strategii jednotlivých resortů“, které se snaží získat více prostředků, Markéta Šichtařová varovala, že problém je hlubší – podle ní údaje v návrhu rozpočtu „účetně nesedí“. Uvedla, že podobné rozpory už v minulosti odhalil Eurostat a že v některých kapitolách, zejména v dopravě, jsou výdaje a příjmy nesprávně vykázané.

„Rozpočet hrozí sklouznout k provizoriu“

Šichtařová zdůraznila, že pokud vláda v demisi do Sněmovny dodá návrh rozpočtu příliš pozdě, může Českou republiku čekat rozpočtové provizorium. „Tím by se od ledna jelo podle pravidel loňského roku,“ upozornila ekonomka a dodala, že by to neodpovídalo nové inflační situaci, což by mohlo ohrozit výplaty a příjmy obyvatel.

Zároveň kritizovala postup odstupující vlády, která podle ní vědomě protahuje předložení návrhu. „Ve Sněmovně to působí jako na dětském hřišti – obstrukce střídá obstrukci,“ řekla. Domnívá se, že současné vedení ministerstva financí chce nové vládní koalici „zanechat rozpočtový dáreček“, který nepůjde v krátké době opravit.

Zpochybnění metodiky obranných výdajů

Velkou část debaty zaujala také otázka přelakování dopravních investic na výdaje obrany. Šichtařová podpořila komentář ekonoma Davida Klimeše, že podobný postup nelze považovat za férový. Podle ní nejde o skutečné obranné výdaje, ale o účetní trik, který může vyvolat problémy i na mezinárodní úrovni: „Podobné pokusy už jsme viděli v Itálii a skončily fiaskem.“

Sedmihradská naopak vyzvala k respektování evropské metodiky – i ona však připustila, že „nelze červené přemalovat na zelené, pokud zelené není“.

Střet o reálnost schodku

Na otázku moderátora, jaký bude skutečný schodek rozpočtu, Sedmihradská věřila, že zůstane kolem 285 miliard korun. Šichtařová to viděla realističtěji: „Rozpočet se schválí tak, jak je, ale ukáže se, že nesedí. Bude tedy nutné narychlo přijímat úsporná opatření.“

Podle Šichtařové je reálné očekávat, že nová vláda začne šetřit především na výdajové straně, aby kompenzovala podhodnocené příjmy a zastavila růst dluhu.

EET a šedá ekonomika

V závěru diskuse došlo i na plánované zvýšení daňových příjmů a znovuzavedení EET. Šichtařová vyjádřila pochybnosti, že by nové kontroly přinesly miliardové výnosy. „Česká ekonomika je už za tzv. laférovým bodem. Vyšší daně a tlak na malé podnikatele jen zmenšují ekonomickou aktivitu,“ uvedla s tím, že tvrdší opatření by paradoxně vedla ke ztrátě části výběru daní.

Sedmihradská připomněla, že výnosy EET byly už v minulosti výrazně nižší, než se očekávalo – a že při dnešní míře bezhotovostních plateb by přínos byl minimální. „EET zavádět nechceme,“ uzavřela debatu poslankyně STAN.

Shrnutí

Vystoupení Markéty Šichtařové v pořadu Co na to vaše peněženka potvrdilo její důraz na fiskální disciplínu a kritiku rozpočtových triků minulých vlád. Z debaty s Lucií Sedmihradskou vyplynulo, že otázka reálnosti rozpočtu na rok 2026 a riziko rozpočtového provizoria budou jedním z prvních ostrých testů nové Poslanecké sněmovny.

Oblíbené štítky

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31