Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl druhý

Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl druhý

Záběry planoucích předměstí celé řady francouzských měst daly na přelomu června a července letošního roku připomenout, že arabsko – africká migrační krize je stále více než aktuálním problémem mnoha (zatím především západních) evropských zemí. Ať se to progresivně smýšlejícím politikům od Lisabonu po Košice líbí nebo ne, vyšší procento migrantů z oblasti Magrebu a arabského světa v populaci s sebou přináší vyšší míru kriminality a násilí. Nekontrolovaná migrace z těchto částí světa je způsobena kolosální neschopností a záměrnou neochotou evropských politiků tento palčivý problém efektivně řešit. Migraci z Afriky a Arábie dlouhá léta rovněž notně přiživují neziskové organizace žijící z produktivní práce daňových poplatníků. Extrémní nárůst arabsko – africké migrace zasáhl Evropu v roce 2016, ještě v době Sobotkovy vlády, jejíž součástí bylo i hnutí ANO a lidovci. Nabídnu vám proto srovnání pěti českých migračních neziskovek z let 2016 a současnosti.

Sdružení pro integraci a migraci

Neziskovka Sdružení pro integraci a migraci obdržela v roce 2016 dotace v celkové hodnotě 7 146 054 korun. Více než 3,3 milionu korun z této částky poskytly této neziskovce tři Sorosovy fondy – OSF, OSF Praha a Open Society Fund. Více než 1,4 milionu korun vyčlenil pražský magistrát, Úřad vlády přispěl více než půl milionem korun a z azylového, migračního a integračního fondu EU tehdy neziskovce přiteklo přes 881 tisíc. Více než sto tisíci přispěla i ambasáda USA. Kromě právní asistence migrantům iniciovala v tomto roce neziskovka například regionální informační debaty proti xenofobii a islamofobii, genderové projekty Migrantky mezi ženami, Nebudu obětí a Ženy na vedlejší koleji. Neziskovka nezapomněla ani na indoktrinaci dětí a v rámci projektu Crossing Borders pořádala ve školách řadu besed o „přínosech“ arabsko – africké migrace. V loňském roce neziskovka obdržela na dotacích už celkem přes 11,5 milionu korun, tedy zhruba o 4,5 milionu korun víc než v roce 2016.

Multikulturní centrum Praha

Multikulturní centrum Praha obdrželo v roce 2016 na dotacích a příspěvcích více než 8 milionů korun. Mezi donátory organizace opět nechyběly Sorosovy OSF nadace, MZV, hlavní město Praha, unijní strukturální fondy, vládní Česká rozvojová agentura a další progresivní zahraniční nadace. Za peníze českých daňových poplatníků organizovala neziskovka v roce 2016 lidumilné projekty jako Stereotýpek v nás, Lidová škola migrace, Společně proti xenofobii, Společně proti rasismu, Interkulturním vzděláváním a prožitkem k toleranci a respektu nebo třeba BRICkS: Stop nenávistným projevům. Podle poslední dostupné výroční zprávy z roku 2020 pak neziskovka hospodařila s přibližně stejným rozpočtem, tedy cca 8 miliony korun.

Meta

Neziskovka Meta – společnost pro příležitosti mladých migrantů obdržela v roce 2016 více než 7,7 milionu korun na dotacích. Skladba dotujících subjektů je prakticky stejná jako v předchozích dvou případech – OSF, hl.m. Praha, MPSV, Ministerstvo vnitra, Erasmus+, strukturální fondy EU, Francouzský institut. Meta se ve srovnání s ostatními migračními neziskovkami více zaměřuje na ideologickou indoktrinaci žáků a studentů na českých školách. Proto v roce 2016 realizovala i projekty Diskriminace do školy nepatří, Češtinou k inkluzi, Integrace cizinců ze zemí mimo EU se zaměřením na děti či Čekuj integraci. V roce 2022 už obdržela Meta na dotacích a příspěvcích téměř 27 milionů korun.

Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)

Neziskovka OPU v čele s ředitelem Martinem Rozumkem obdržela v roce 2016 z EU a OSN 8,37 milionu korun, z nadací a fondů necelých 2,8 milionu korun a ze státního rozpočtu téměř 3,3 milionu. Celkem tehdy OPU hospodařila s necelými 20 miliony korun. Martin Rozumek v roce 2016 vystupoval ve veřejnoprávních médiích častěji než by bylo zdrávo a patřil mezi nezuřivější zastánce politiky otevřených hranic Evropy a Česka. Není se proto co divit, že se OPU kromě komplexního poradenství imigrantům ve vlastní síti migračních center věnovalo i prevenci proti xenofobii a islamofobii. OPU si celkově nevede špatně. Podle nejnovější výroční zprávy z roku 2021 operovali předloni s rozpočtem převyšujícím 41 milionů korun.

Most pro

Regionální multikulturní neziskovka z Pardubic Most pro obdržela v roce 2016 od MPSV, MV, MŠMT, velvyslanectví USA, Pardubického kraje, města Pardubice a města Hlinska celkem 3,3 milionu korun. Za tyto prostředky realizovala například projekty Building Bridges Between Us nebo Multiklub pod mostem a poskytovala komplexní poradenství pro migranty včetně integračních kurzů. Loni už se rozpočet této neziskovky navýšil na téměř 9 milionů korun.

Příště hořící Praha?

Progresivistická Fialova (a předtím i Babišova a Sobotkova) vláda se prostřednictvím imigračních politických neziskovek snaží násilně změnit etnickou strukturu Česka. Podpora lidí přicházejících z Ukrajiny by se v tomto ohledu ještě dala omluvit tím, že na Ukrajině zuří válka. Intenzivní podpora africko – arabské ekonomické migrace přes neziskovky je ale neomylná cesta k tomu, aby příště místo předměstí Paříže hořela předměstí Prahy nebo Brna. Aby k tomu nedošlo, je třeba volit stranu, která financování těchto neziskovek zastaví. Svobodné.

Filip Šamonil

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Pozn. autora: Faktografické údaje o daném tématu pocházejí z veřejně dostupných informací ve výročních zprávách organizací zmíněných v textu.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Nejnovější video

Green Deal povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva, řekla ekonomka Markéta Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS. Zhruba čtvrtina lidí by se podle ní mohla v důsledku iniciativy propadnout do dopravní nebo energetické chudoby. Proti jejímu tvrzení se však důrazně ohradil Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra Petra Fialy (ODS). Šichtařová je podle něj „známá alarmistka“. Lidé jako ona podle něj na veřejnosti šíří strach a vzbuzují paniku.

 

Green Deal požaduje, aby se státy Evropské unie nejpozději v roce 2050 obešly bez fosilních paliv. To však podle Markéty Šichtařové není reálné. „Minimálně ne na takové životní úrovni, jakou máme dnes,“ podotkla. Iniciativa, jejímž cílem je dosáhnout v Evropě klimatické neutrality, podle ní bude mít obrovské ekonomické dopady. „Povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva. Dnes už se veřejně počítá s tím, že zhruba 25 procent lidí by mohlo propadnout do něčeho, čemu se říká dopravní a energetická chudoba,“ uvedla ekonomka.

Takové zchudnutí by pak dle jejích slov mohlo vést k tomu, že bude unijní rozpočet ochuzen o příjmy a naopak mu vzrostou výdaje, takže bude situace neufinancovatelná. „Teď se hraje o to, jestli tomuto šílenství zabráníme ještě předtím, než se spustí, protože to, co tady dnes máme, je úplný začátek. Anebo jestli se to zastaví teprve až za chodu v důsledku toho, že se to zhroutí vlastní vahou, protože všichni zchudneme,“ řekla Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS.

S její prognózou však nesouhlasí ekonom Štěpán Křeček. „Paní Šichtařová je známá alarmistka. Její předpovědi jsou podobně přesné jako předpovědi rozbitých hodin. Ty dvakrát denně ukazují správný čas, ale jinak se celou dobu mýlí,“ rýpnul si.

O tom, jakým způsobem bude Česko plnit evropskou klimatickou dohodu, jednala vláda ve středu. Počítá mimo jiné s postupným navyšováním výroby elektřiny a současně deklaruje záměr odklonu od uhlí po roce 2030. Schválit strategii se ministrům ale nepodařilo, a to kvůli četné kritice týkající se především ekonomických dopadů. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) ale důrazně odmítli, že přijetí dokumentů cokoliv zdraží.

Podle Křečka byla strategie z jednání stažena, protože ještě projde důkladnou analýzou. „Je tady jasný závazek, že se nepřijme nic nad rámec toho, co je naprosto nezbytné a vyplývá z našich závazků v členství EU. Nepřijmeme nic navíc a budeme důsledně dbát na to, aby dopady na českou veřejnost byly minimální,“ deklaroval premiérův ekonomický poradce.

České podobě Green Dealu má dominovat dostavba jaderných elektráren. Postupně se navíc přestávají vyplácet uhelné elektrárny, proto je nutné místo nich najít vhodnou alternativu, zmínil Křeček.

Podle Šichtařové prozatím vláda odložila energetickou koncepci, která má spolu se souvisejícími klimatickými dokumenty tvořit českou podobu Zelené dohody, protože se lekla svých vlastních kroků. „Byla to právě Fialova vláda, která během předsednictví přitlačila ještě více na pilu a ještě více utužila to, co se očekávalo od Green Dealu,“ sdělila. Když začala média psát o tom, že bude česká verze náročná a povede nás do chudoby, vláda se lekla, míní ekonomka: „Je populistická a najednou se jí to nehodilo do portfolia.“

„Trápí mě, že dochází k systematickému strašení od neinformovaných lidí, kteří nečetli celý dokument. Nevědí, co v něm skutečně stojí, a cucají si z prstu naprosté nesmysly, matou tím veřejnost a vyvolávají zbytečně paniku,“ reagoval na slova Šichtařové Křeček.

Soustředění strategie na dobudování jádra prý přinese obrovské zakázky českému průmyslu. Zakázka podle něj sníží emise a zároveň podpoří ekonomiku. „Náš průmysl bude moci růst v moderních technologiích a bude moci zase dosahovat vysoké přidané hodnoty, produkovat zaměstnanost, bude to vzpruhou pro naši ekonomiku,“ prohlásil.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31