Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl druhý

Šamonil: Nepřátelské neziskovky – díl druhý

Záběry planoucích předměstí celé řady francouzských měst daly na přelomu června a července letošního roku připomenout, že arabsko – africká migrační krize je stále více než aktuálním problémem mnoha (zatím především západních) evropských zemí. Ať se to progresivně smýšlejícím politikům od Lisabonu po Košice líbí nebo ne, vyšší procento migrantů z oblasti Magrebu a arabského světa v populaci s sebou přináší vyšší míru kriminality a násilí. Nekontrolovaná migrace z těchto částí světa je způsobena kolosální neschopností a záměrnou neochotou evropských politiků tento palčivý problém efektivně řešit. Migraci z Afriky a Arábie dlouhá léta rovněž notně přiživují neziskové organizace žijící z produktivní práce daňových poplatníků. Extrémní nárůst arabsko – africké migrace zasáhl Evropu v roce 2016, ještě v době Sobotkovy vlády, jejíž součástí bylo i hnutí ANO a lidovci. Nabídnu vám proto srovnání pěti českých migračních neziskovek z let 2016 a současnosti.

Sdružení pro integraci a migraci

Neziskovka Sdružení pro integraci a migraci obdržela v roce 2016 dotace v celkové hodnotě 7 146 054 korun. Více než 3,3 milionu korun z této částky poskytly této neziskovce tři Sorosovy fondy – OSF, OSF Praha a Open Society Fund. Více než 1,4 milionu korun vyčlenil pražský magistrát, Úřad vlády přispěl více než půl milionem korun a z azylového, migračního a integračního fondu EU tehdy neziskovce přiteklo přes 881 tisíc. Více než sto tisíci přispěla i ambasáda USA. Kromě právní asistence migrantům iniciovala v tomto roce neziskovka například regionální informační debaty proti xenofobii a islamofobii, genderové projekty Migrantky mezi ženami, Nebudu obětí a Ženy na vedlejší koleji. Neziskovka nezapomněla ani na indoktrinaci dětí a v rámci projektu Crossing Borders pořádala ve školách řadu besed o „přínosech“ arabsko – africké migrace. V loňském roce neziskovka obdržela na dotacích už celkem přes 11,5 milionu korun, tedy zhruba o 4,5 milionu korun víc než v roce 2016.

Multikulturní centrum Praha

Multikulturní centrum Praha obdrželo v roce 2016 na dotacích a příspěvcích více než 8 milionů korun. Mezi donátory organizace opět nechyběly Sorosovy OSF nadace, MZV, hlavní město Praha, unijní strukturální fondy, vládní Česká rozvojová agentura a další progresivní zahraniční nadace. Za peníze českých daňových poplatníků organizovala neziskovka v roce 2016 lidumilné projekty jako Stereotýpek v nás, Lidová škola migrace, Společně proti xenofobii, Společně proti rasismu, Interkulturním vzděláváním a prožitkem k toleranci a respektu nebo třeba BRICkS: Stop nenávistným projevům. Podle poslední dostupné výroční zprávy z roku 2020 pak neziskovka hospodařila s přibližně stejným rozpočtem, tedy cca 8 miliony korun.

Meta

Neziskovka Meta – společnost pro příležitosti mladých migrantů obdržela v roce 2016 více než 7,7 milionu korun na dotacích. Skladba dotujících subjektů je prakticky stejná jako v předchozích dvou případech – OSF, hl.m. Praha, MPSV, Ministerstvo vnitra, Erasmus+, strukturální fondy EU, Francouzský institut. Meta se ve srovnání s ostatními migračními neziskovkami více zaměřuje na ideologickou indoktrinaci žáků a studentů na českých školách. Proto v roce 2016 realizovala i projekty Diskriminace do školy nepatří, Češtinou k inkluzi, Integrace cizinců ze zemí mimo EU se zaměřením na děti či Čekuj integraci. V roce 2022 už obdržela Meta na dotacích a příspěvcích téměř 27 milionů korun.

Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)

Neziskovka OPU v čele s ředitelem Martinem Rozumkem obdržela v roce 2016 z EU a OSN 8,37 milionu korun, z nadací a fondů necelých 2,8 milionu korun a ze státního rozpočtu téměř 3,3 milionu. Celkem tehdy OPU hospodařila s necelými 20 miliony korun. Martin Rozumek v roce 2016 vystupoval ve veřejnoprávních médiích častěji než by bylo zdrávo a patřil mezi nezuřivější zastánce politiky otevřených hranic Evropy a Česka. Není se proto co divit, že se OPU kromě komplexního poradenství imigrantům ve vlastní síti migračních center věnovalo i prevenci proti xenofobii a islamofobii. OPU si celkově nevede špatně. Podle nejnovější výroční zprávy z roku 2021 operovali předloni s rozpočtem převyšujícím 41 milionů korun.

Most pro

Regionální multikulturní neziskovka z Pardubic Most pro obdržela v roce 2016 od MPSV, MV, MŠMT, velvyslanectví USA, Pardubického kraje, města Pardubice a města Hlinska celkem 3,3 milionu korun. Za tyto prostředky realizovala například projekty Building Bridges Between Us nebo Multiklub pod mostem a poskytovala komplexní poradenství pro migranty včetně integračních kurzů. Loni už se rozpočet této neziskovky navýšil na téměř 9 milionů korun.

Příště hořící Praha?

Progresivistická Fialova (a předtím i Babišova a Sobotkova) vláda se prostřednictvím imigračních politických neziskovek snaží násilně změnit etnickou strukturu Česka. Podpora lidí přicházejících z Ukrajiny by se v tomto ohledu ještě dala omluvit tím, že na Ukrajině zuří válka. Intenzivní podpora africko – arabské ekonomické migrace přes neziskovky je ale neomylná cesta k tomu, aby příště místo předměstí Paříže hořela předměstí Prahy nebo Brna. Aby k tomu nedošlo, je třeba volit stranu, která financování těchto neziskovek zastaví. Svobodné.

Filip Šamonil

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Pozn. autora: Faktografické údaje o daném tématu pocházejí z veřejně dostupných informací ve výročních zprávách organizací zmíněných v textu.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec, vystoupil v neděli v politickém pořadu Partie na CNN Prima News, kde moderátorka Terezie Tománková vedla rozsáhlou debatu s čelními představiteli parlamentních stran. Vondráček se prezentoval jako hlas věcného pragmatismu a důraz kladl zejména na to, aby navyšování výdajů na obranu mělo skutečný obsah a reálný strategický základ.

Summit NATO a prezident Pavel

Jedním z prvních témat byl spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco část diskutujících volala po tom, aby na summit odjeli jak premiér, tak prezident, Vondráček zaujal jasné a konzistentní stanovisko. Poukázal na to, že zájem České republiky vyžaduje, aby nová vláda na summitu vystupovala jednotným hlasem a mohla přesvědčivě obhájit svou obrannou strategii i plánované výdaje. „Je v zájmu České republiky, aby nová česká vláda tam mluvila jednotným hlasem, aby tam zaznělo, jaká je naše strategie z hlediska výdajů do obrany,“ řekl Vondráček.

Připomněl rovněž, že prezident Pavel opakovaně veřejně deklaroval, že by nemohl zcela stát za pozicemi vlády a takový postoj by mohl summitu spíše uškodit. Vondráček poukázal na historický precedens: ani cesta Miloše Zemana do Madridu v roce 2022 se nekonala kvůli zdravotním důvodům, a přesto to nemělo zásadní dopad na výsledky české delegace. Zdůraznil, že summit nakonec ukáže, co vláda dokázala prosadit, a ne kdo u jednacího stolu seděl.

Výdaje na obranu: čísla musí mít smysl

Největší část diskuse se stočila k výdajům na obranu a závazkům v rámci NATO. Vondráček zde vystoupil jako hlasatel zodpovědného přístupu k veřejným financím. Odmítl pojetí, kdy se navyšování výdajů stává samoúčelným plněním procentuálních kvót, a místo toho zdůraznil, že klíčové je, co Česká republika za vynaložené prostředky skutečně dostane. „Pro nás je klíčové, co za ty peníze dostaneme, ne za kolik peněz,“ řekl Vondráček a dodal, že vláda chce zakázky transparentně soutěžit – na rozdíl od praxe předchozích kabinetu, kdy se drtivá většina armádních zakázek nesoutěžila standardním způsobem.

Vondráček rovněž uvedl na pravou míru polemiku o škrtech v obraně. Připomněl, že žádné vysoutěžené a vygenerované zakázky nebyly zastaveny, a obhájil kroky vlády čísly: mezi lety 2020 a 2025 vzrostly výdaje na obranu o více než 20 miliard korun. Zdůraznil, že nová koncepce obrany – KVAČR – bude předložena v květnu a teprve na základě ní se bude odvíjet plánování pro příští roky. Vyzval k tomu, aby diskuse o obraně nestála na emotivních obvinění, ale na ověřitelných faktech.

Pragmatická vize bezpečnosti

Na přímou otázku moderátorky, zda je obranyschopnost České republiky v nynější době prioritou, Vondráček bez zaváhání odpověděl: „Samozřejmě je to priorita.“ Pohled SPD na bezpečnost je přitom komplexní – zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i nutnost zachovat funkční ekonomiku a veřejné služby. Vondráček varoval před scénářem, kdy honba za procenty HDP roztočí kola inflace a povede k dalšímu zadlužování země, aniž by armáda získala reálnou bojeschopnost.

Ocenil přitom výrok premiéra Andreje Babiše po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, že obranyschopnost je pro vládu prioritou. Vondráček také upozornil, že efektivní obrana vyžaduje nejen nákup techniky, ale i zázemí, servis a dostatek vyškolených vojáků – tedy komplexní systémový přístup, nikoli jednorázové navyšování rozpočtových položek.

Oblíbené štítky

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31