Na setkání unijních premiérů, kterého se zúčastnil i český premiér, se shodli, že protiruské sankce prodlouží. Sankce proti Rusku opakovaně prodlužují vždy o šest měsíců. Stačilo by říct jednoduše „NE“ a sankce by automaticky k nějakému datu doběhly a skončily.
Když uvalujete ekonomické sankce proti nějakému cizímu státu, uvalujete zároveň ekonomické sankce proti svým spoluobčanům. Zakazujete vzájemný obchod cizím a tuzemským firmám, zakazujete vzájemný obchod cizím a tuzemským občanům. Znamená to chovat se ke svým spoluobčanům jako feudál k nevolníkům. Nějak se zapomíná na to, že politik by svým spoluobčanům neměl vládnout, ale sloužit.
Hledání nepřítele je stará osvědčená taktika na odpoutání pozornosti od vlastních problémů, od výsledků vlastní chybné politiky. Je to hledání nějakého zajímavého, emocionálního, rozdělujícího politického tématu, které upoutá pozornost a umožní zakrýt, že politici žádné jiné pořádné téma nemají.
Největší bezpečnostní hrozbou v současnosti je pro nás Evropská unie. Jelikož se budování eurosocialismu pomalu ale jistě překlopilo z fáze „potíže růstu“ do fáze „růst potíží“ (to už je taková zákonitost v budování socialismu) a unionisté touží po unijní armádě a podnikají kroky k jejímu vzniku, hrozí, že chcípající kobyla bude kopat. Vážně hrozí, že prohlubování vlastních problémů EU povede k intenzivnějšímu hledání nějakého nepřítele.
Říká se, že demokracie spolu neválčí. Tak to máme docela problém, protože EU je nedemokratická. Dělá všechno pro to, aby občan demokratickou cestou nemohl nic ovlivnit. A víte, jak to dopadne, když nedemokraticky vládnoucí politik najde nějaké nepřátele? Nebude to on, kdo půjde do války.
Vyšlo i na osobním blogu autora.
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
