Česká vláda obchází parlament i názor voličů tím, že přijímá do země uprchlíky. Uvedl to v rozhovoru pro Svobodný monitor europoslanec a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach. Ten naznačuje, že za vládním přístupem k imigrantům může být snaha „zobchodovat“ s Bruselem vstřícný postoj Česka k běžencům výměnou za eurodotace.
Jak by podle vás měla být řešena vlna imigrantů proudících do EU, kteří jsou „spontánně přerozdělování“ do jednotlivých členských států?
Evropská unie vždycky jen udělá nějaký summit, velkohubě tam cosi řekne, třeba že bude střílet do prázdných lodí, nebo že vymyslí kvóty na uprchlíky. Itálie pak na každém kroku prohlašuje, jaký má s imigranty velký problém, ale nedělá s tím vůbec nic a jen doufá, že to nějak vyřeší sama EU.
Já se snažím italským politikům říkat: „Nečekejte, že přijde Evropská unie a ten problém vám vyřeší! Nemyslete si, že zítra nebo za měsíc přijde z EU nějaká geniální myšlenka, která vás zbaví problému s uprchlíky“. Oni ale dělají jen to, co jste nazval „spontánním přerozdělováním“, tedy že uprchlíky pouštějí dál do Evropy.
Na tyhle situace přece byl vystavěn Schengenský systém…
Schengenský prostor je jen děravá nádoba a v praxi se ukazuje, že ten systém vlastně nefunguje. Ukazuje se i to, že nemůže fungovat ani ono přerozdělování. To bychom museli všechny běžence zavřít do vězení nebo do detenčních táborů opatřených mříží. Protože jinak se vydají dál do Německa či do Švédska. Ty běžence žádné kvóty Evropské komise nezajímají. Jak vidno, EU žádné řešení nemá.
A kdo tedy takové řešení má? Kdo to dokáže vyřešit?
Italským politikům říkám, aby si vzali poučení z míst, kde to funguje. Například z Austrálie. Ať zkusí dojednat s nějakou zemí ve Středozemním moři, kde není válka, smlouvu o tom, že se tam vytvoří záchytný tábor pro zájemce o azyl v některé evropské zemi. Imigranti by pak mohli žádat přímo v tom táboře a počkat, jestli jej dostanou, nebo nikoliv. Výhodou by bylo, že by se ti uprchlíci, které EU nechce přijmout, vůbec nedostali na evropské území.
A připravuje někdo takový postup?
Nevím o tom, ale myslím si, že by tento postup byl asi jediný, který by fungoval.
Přílivem uprchlíků ekonomiku nezachráníme
Proč se máme tak vehementně bránit přílivu lidí z mimoevropských zemí? Evropa přece „vymírá“ a tvrdí se, že EU potřebuje čerstvou pracovní sílu…
Přiznám se, že přímo zuřím, když slyším argumenty, že si máme náš penzijní systém vylepšit tím, že přijmeme uprchlíky. To je přímo odporné sociální inženýrství, které vůbec nebere ohled na možné další negativní důsledky. Racionální pozorovatel musí přeci jasně vidět, že politika snažící se o „záchranu“ ekonomiky pomocí přílivu uprchlíků absolutně selhala – jak ve Francii, tak v Nizozemsku, ale i v Británii a jinde. Přece nechceme opakovat takto žalostný výsledek i v České republice…
Nicméně, imigranti z exotických zemí do Česka přicházejí a není jasné, co s nimi bude…
Nechápu přístup české vlády, která řekla, že máme „dobrovolně“ přijmout uprchlíky, kteří navíc ani v Česku žít nechtějí. A které u nás ani nechce drtivá většina občanů. Vláda v tom přesto obchází parlament i názor občanů. To mi nepřipadá demokratické.
Tak proč to vláda dělá? Co tím získá, když jde proti obyvatelstvu?
Mám obavu, že to vláda dělá ze strašně nízkých důvodů. Že jí zřejmě v Bruselu řekli: „Chcete v Česku dotace na cyklostezky? Tak musíte přijmout uprchlíky…“.
Deset let plácání na místě
Od posledních voleb do sněmovny už pomalu uplynou dva roky. Jak hodnotíte vládu, která z těch voleb vzešla? Jaký čekáte výsledek jejího vládnutí?
Jsme nešťastní z toho, jak se Česká republika už deset let plácá na místě. Žalostná byla už Nečasova vláda, která chtěla být „reformní“ a vymyslela nesmyslnou reformu penzí, kterou veřejnost nechtěla a Sobotkova vláda ji následně zrušila…
Česko už strašně dlouho nemělo vládu, která by udělala jakýkoliv rozumný krok k lepšímu. Výsledkem dlouhodobého přešlapování na místě pak byla stagnující ekonomika.
Máme přece ve vládě stranu ANO, která se tvářila velmi reformně…
Někdo choval naději, že nová vláda s novou stranou ANO něco podstatného změní. Ale když se bez emocí podíváme na realitu, tak je zřejmé, že pokračuje zadlužování země, přetrvávají vysoké daně, přibývají zbytečné úřady a tak dále. Vláda ale nemá v programu potřebné změny. Takže s touto vládou se za čtyři roky nezmění k lepšímu vůbec nic. Jen z lidí postupně vyprchají plané naděje a optimismus.
Což je špatně. My totiž strašně potřebujeme novou naději, že se dá žít v zemi, která se přestane zadlužovat, kde budou daně nižší, kde bude méně úřadů. Ale to může nastat nejdříve až po dalších volbách. Od současné vlády nic pozitivního čekat nemůžeme.
Chceme zmenšit stát
Nejste zklamáni z toho, že ani po šesti letech existence se Svobodným na domácí půdě příliš nedaří a není ve Sněmovně, což se naopak podařilo i stranám, které do politiky vstoupili takříkajíc „pár dnů“ před volbami…
Vím, je to jen spekulace, ale kdybychom měli do začátku stovky milionů korun, jako mělo třeba hnutí pana Babiše, ale třeba i Věci Veřejné, nebo kdysi i TOP 09, a oblepili bychom zemi nápisy typu „Nová šance“, tak by to asi vypadalo jinak. Ty strany, které jsem zmiňoval, vlastně uspěly jen s proklamacemi o boji proti korupci a proti kradení, ale s něčím novým nepřišly. Nikdo nechce, aby se kradlo, ale oni vůbec neříkají, jak toho dosáhnout.
My víme, jak na to. Chceme „zmenšit stát“, tedy zmenšit moc úředníků a politiků. Chceme nechat více peněz v kapsách lidí.
Věříte tedy ještě v úspěch na domácí politické scéně?
Samozřejmě! Problém je, že na činnost nemáme stovky milionů. Takže naše cesta je a bude postupnější. Úspěch v posledních evropských volbách byl proto pro nás obrovským povzbuzením.
Proti nám stojí prominent minulého režimu, který s miliardovým kapitálem založil novou politickou stranu, koupil si všechna dostupná média… Takže to máme, pochopitelně, těžší. Jsme nešťastní z toho, že se z České republiky stává oligarchická země, tedy přesně to, co jsme s despektem pozorovali na Ukrajině nebo v Itálii. Ale nestěžujeme si, naštěstí existují i alternativní média…
Euro je příčinou všech nesnází Řecka
Jaký předpokládáte vývoj eurozóny, která vnutila další obrovské půjčky předluženému Řecku? Může to vést k rozpadu či naopak k posílení eurozóny?
Autor: Martin Maňák, šéfredaktor Svobodného Monitoru
