Petr Mach: Obžaloba elektronické evidence tržeb

Petr Mach: Obžaloba elektronické evidence tržeb

Ministr Babiš chce zavést revoluci v evidování tržeb a slibuje si od toho více peněz do státního rozpočtu. Má to ale háček. Mnoho drobných živnostníků prostě zkrachuje a místo vyšších odvodů daní skončí na úřadech práce.

Ministr Babiš předkládá vládě ke schválení návrh zákona o elektronické evidenci tržeb. Slibuje si od toho, že lidé budou platit více na daních, ale zapomíná na to, že kvůli přebujelé byrokracii může jednoduše mnoho podnikatelů pověsit své drobné podnikání na hřebík.

Babiš plánuje od drobných živnostníků a hospodských získat navíc 5,5 miliardy ročně na DPH, 2 miliardy na dani z příjmu právnických osob a 5 miliard na dani z příjmu fyzických osob.*

Ale elektronická evidence bude drahá

Má to ale háček. Stát bude muset vynaložit navíc 370 milionů na investice do technologie, 300 milionů bude stát navíc roční provoz systému. Stát bude muset přijmout 400 nových zaměstnanců, což bude stát ročně asi 400 milionů. Daňoví poplatníci vynaloží tisíce korun na pořízení technologie a stát jim to bude kompenzovat jednorázovou slevou na dani ve výši 5000 korun. Má se to týkat z počátku 200 tisíc podnikatelů a stát tak přijde o 1 miliardu na dani z příjmu. Cenová hladina se má v důsledku zavedení elektronické evidence tržeb zvýšit o 0,2 procenta, takže běžná rodina s ročním příjmem 400 tisíc korun zaplatí navíc za služby při nákupech 800 korun, dohromady to české spotřebitele bude stát 12 miliard. Jinými slovy, celý výnos pro státní rozpočet – koneckonců jak jinak – zaplatí spotřebitelé.*

Ve světle těchto dopadů už není dodatečný výnos na daních tak lákavý.

Mnoho živnostníků prostě skončí

Je tu ale ještě jeden háček. Jak říká ministerstvo v důvodové zprávě, „Eventuální sociální náklady veřejných rozpočtů, v případě existenčního dopadu na část malých podnikatelů, neuvažujeme.“

Jenže dopady na drobné živnostníky existovat budou a ne všichni nový systém přežijí. Některé z nich nový systém posune pod hranici bídy a získají nároky na sociální dávky. Stát jim z jedné kapsy vezme více na daních, ale do druhé kapsy jim nasype více na sociálních dávkách.

V Chorvatsku, které Babišovi slouží jako vzor, stoupla nezaměstnanost po zavedení elektronických pokladen o dva procentní body na rekordních 17 procent. Když se to stejné stane u nás, vzroste počet nezaměstnaných o 50 tisíc.

Dodatečný daňový výnos se zkrátka rozplyne v sociálních výdajích a nákladech na byrokracii a státní rozpočet nezbohatne ani o korunu!

Existuje jednodušší způsob jak získat miliardy do státního rozpočtu: Místo buzerace drobných živnostníků zrušení daňového zvýhodnění biopaliv. To by ale vláda nesměla být ovládaná oligarchou v gigantickém střetu zájmů.

Petr Mach,
předseda Svobodných a poslanec EP

*Všechny údaje cituji z ministerské důvodové zprávy

https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORN9WAMFUGW

Vyšlo na blog.idnes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

V pořadu TV Česko vystoupila zdravotnice Adriana Čipižáková, která dlouhodobě komentuje téma očkování a kriticky se vyjadřuje k připravované Národní očkovací strategii. V rozhovoru popisuje, proč podle ní není správné stavět očkování jako „základní pilíř“ prevence a proč v dokumentu vidí riziko nepřímého nátlaku na veřejnost.

Čipižáková strategii označuje za komplexní plán, který podle ní detailně popisuje, „kam se očkování má ubírat“, co má být povinné a nepovinné a jaké má mít vazby a důsledky. Současně tvrdí, že dokument může v praxi vytvářet tlak směrem k „nepovinně povinnému“ očkování, protože jako cíl zmiňuje velmi vysokou proočkovanost – podle jejích slov až  populace. Strategie je podle ní prezentována jako prevence, ale fakticky se soustředí téměř výhradně na vakcinaci.

Jedním z klíčových argumentů, který prezentuje je, že část veřejnosti si podle ní zjednodušila význam očkování a začala jej chápat jako záruku bezpečí. V ordinacích se prý setkává s představou, že po vakcinaci „se už nemůže nic stát“, což podle ní vede k podceňování dalších návyků a opatření. Kritizuje také výroky, které podle ní zaznívají ve veřejném prostoru ve smyslu, že „jiná prevence infekčních onemocnění, než očkování není“.

V další části rozhovoru vysvětluje, proč podporuje výzvu „stop“ Národní očkovací strategii. Jako zásadní uvádí dvě roviny: jednak obavu z donucovacích mechanismů, jednak podle ní nedostatečné a málo férové zacházení s problematikou nežádoucích účinků. Tvrdí, že nežádoucí účinky se v praxi často bagatelizují a lidé se mohou setkat s odmítnutím souvislosti ze strany části lékařů, i když potíže přijdou krátce po očkování. Zároveň připomíná, že informace o nežádoucích účincích jsou uvedené v příbalových letácích a že systém by podle ní měl jasněji řešit, jak budou lidé s vážnými následky případně podpořeni.

Rozhovor se věnuje i očkování dětí a těhotných. Čipižáková říká, že rodiče by podle ní měli dostávat srozumitelné informace nejen o deklarovaných přínosech, ale i o možných rizicích a nežádoucích účincích – a zejména vysvětlení „proč se očkuje“ a proč v určitém věku. Kriticky popisuje zkušenosti některých rodičů, kteří jí podle jejích slov píší o komunikaci v ordinacích, včetně strašení. Opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnutí má být dobrovolné a postavené na úplných informacích, a zmiňuje i alternativní přístupy k prevenci, jako je životní styl, spánek, strava a hygienické návyky.

Významná část vystoupení se vrací do období covidu. Čipižáková popisuje svou zkušenost ze zdravotnictví, rozpor mezi mediálním obrazem a tím, co dle jejího líčení viděla v praxi, a také situace spojené s tlakem na očkování a testování u zdravotníků. Navazuje tím na svůj podíl na aktivitě známé jako Deklarace sester, kterou prezentuje jako reakci na nátlak na povinné očkování profesí. Podle jejích slov se téma nyní vrací v jiné podobě právě skrze Národní očkovací strategii.

V závěru rozhovoru zve na besedy a přednášky, kde se má diskutovat Národní očkovací strategie i širší rámec tématu. Zmiňuje vlastní web a další informační stránky a popisuje snahu zvát na akce i lékaře, aby zazněly různé pohledy a lidé si mohli informace sami vyhodnotit. Zároveň vyzývá ke společenskému „kompromisu“: aby se lidé navzájem ne dehonestovali podle toho, jakou cestu prevence si zvolí.

Redakce

Oblíbené štítky

Svobodni-31