Petr Mach: Maďarsko snižuje daně – Bruselu se to líbit nebude

Petr Mach: Maďarsko snižuje daně – Bruselu se to líbit nebude

Vláda premiéra Orbána schválila snížení daní ze zisku firem na 9 %. Maďarsko bude mít od příštího roku nejnižší firemní daně v EU. Brusel bude prskat, nic s tím nenadělá, přímé daně jsou plně v kompetenci členských států.

Až Maďarsko sníží od příštího roku daň ze zisku firem na 9 procent, bude mít nejnižší firemní daně v celé EU. Ve Francii mají sazbu daně 33 procent, v Německu 30 procent, v Irsku 12,5 procenta.

Bruselu se to líbit nebude. Evropské instituce neustále brojí proti „daňové konkurenci“ a „daňovým rájům.“ Velkým státům jako Francii a Německu vadí, když firmy od nich odcházejí na východ, kde mají kromě levnější pracovní síly i nižší daně ze zisků. Ale je jim to málo platné, protože daně z příjmu zůstávají plně v pravomoci členských států. EU reguluje jen DPH a spotřební daně.

V Maďarsku nyní mají dvě sazby daně ze zisku firem – základní 10 procent a pak 19 procent pro zisk nad 40 milionů korun. Jinými slovy, bohatší firmy platí větší daně. Teď to Maďaři narovnají na 9 procent pro všechny.

U nás to máme naopak. Větší firmy často neplatí daně vůbec. V České republice je základní sazba daně ze zisku právnických osob 19 procent. Mnoho velkých firem ale platí nula procent, pokud dostanou podporu v podobě tzv. investičních pobídek – to se týká ale jen velkých firem, které si mohou dovolit obří stamilionové investice. Malí na pobídky nedosáhnou.

Např. firmy z impéria Agrofert miliardáře a ministra financí Babiše získaly v roce 2014 pobídky, tedy daňové úlevy v hodnotě 1,5 miliardy korun. Nulové daně tak platí např. firmy Vodňanské kuře, Penam, Lovochemie a další.

I v České republice bychom se měli inspirovat a zavést jednotnou nízkou daň ze zisku pro všechny. Místo 19 procent pro většinu a nula pro vybrané bychom měli mít jednotnou sazbu třeba jako Maďaři – 9 procent. Je nepřijatelné, aby naše menší firmy dotovaly ze svých daní ty velké.

Měli bychom zkrátka i my v České republice po maďarském vzoru upravit daňový systém tak, aby byl spravedlivější.

Mohli bychom také výrazně snížit daně a odvody lidem, kdyby jen stát nevynakládal tolik peněz na dotování firem. Nesmíme zůstat zkostnatělou ekonomikou s vysokými daněmi, kde výhody, úlevy a dotace jsou jen pro vyvolené a ostatní úpí pod vysokými daněmi.

Daně bude brzy snižovat i Trump v Americe a také britská vláda v souvislosti s Brexitem. Pokud zůstaneme pozadu, ujede nám vlak.

Bruselu se to sice nebude líbit, ale máme na snižování daní lidem i firmám a na omezování dotací pro firmy plné právo.

Petr Mach,
předseda Svobodných a europoslanec

Vyšlo na blog idnes.cz: http://machpetrmach.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=568029

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31