Jan Matějka: Svoboda pro těhotné a rodící ženy

Jan Matějka: Svoboda pro těhotné a rodící ženy

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vynesl dnes, v úterý 15. listopadu 2016, zamítavý rozsudek v kauze Dubská & Krejzová vs. Česká republika. Velký senát je odvolací stupeň a také poslední instance; na prvním stupni byl rozsudek taktéž zamítnut.

Předmět sporu

Stěžovatelky chtěly před několika lety porodit své děti doma. To je v případě bezproblémového těhotenství zcela legitimní volba, pokud je k dispozici školená porodní asistentka, která ženě s porodem pomáhá.[1]

Porodní asistentka je nelékařské zdravotnické povolání. Je školena pro vedení přirozeného porodu a rozpozná počínající komplikace, takže včas vedení porodu předá lékaři, pokud by hrozilo nějaké nebezpečí. V současnosti obvykle pracují v porodnicích pod vedením lékařů porodníků.

Český právní řád na povolání samostatné porodní asistentky pamatuje, nicméně pro jejich činnost stanovuje tak striktní podmínky, že jediné legální místo pro asistovaný porod je v porodnici.[2]

Poskytování zdravotních služeb bez potřebného povolení pak zákon hodnotí pokutou až 1 milion korun, nebo „jen“ půl milionu při poskytování zdravotních služeb mimo schválené zdravotnické zařízení.

Stěžovatelky mimo jiné žádaly, aby soud rozhodl, že příslušná ustanovení českého právního řádu porušují lidská práva.

Verdikt

Soud rozhodl[3] na celkem 60 stranách zamítavého rozsudku poměrem 12:5; v odůvodnění (od strany 40) však mimo jiné prohlašuje, že sice byla a jsou dotčena lidská práva, ale žalobu zamítá, protože chce, aby k nápravě došlo z iniciativy státu (na základě aktuálních poznatků vědy a práva), nikoli samotného soudu.

Pět nesouhlasících soudců (tak vysoký počet není příliš obvyklý) přidalo svůj dissent, ve kterém dochází k závěru, že lidská práva byla jednoznačně porušena a že současná právní úprava z jejich pohledu není přijatelná a podložitelná žádným rozumným argumentem z oblasti veřejného zdraví.

Program Svobodných

Program Svobodných v sekci Zdravotnictví, bod 3, uvádí: „Svobodní jsou pro zjednodušení zřizování soukromých praxí bez zasahování pojišťoven a úřadů.“

Toto platí i pro samostatné porodní asistentky jako nelékařské zdravotnické povolání. Je zvrhlé, když stát pokutuje zdravotníka za poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení.  Stát by neměl trestat své občany za to, že se svobodně dohodli na poskytnutí zdravotnické služby (asistence u porodu), ani takto striktně nařizovat, kde k poskytnutí péče může dojít.

Co s tím

Typickým argumentem zastánců současné právní úpravy je, že stát takto chrání práva dítěte. Není však přípustné narušovat kvůli tomu práva rodiček; těhotná žena přeci není jen děloha s dítětem uvnitř.

Porodnice nyní mají faktický monopol na vedení porodů a vědí, že navíc vždycky dostanou za své služby zaplaceno, ať jsou jakkoli mizerné. Jedním z dokladů může být například statistika provedených nástřihů hráze[4], která je u nás ve srovnání s vyspělým světem vskutku mizerná (kolem 45% všech vaginálních porodů u nás oproti maximálním 10%, které doporučuje Světová zdravotnická organizace).

Vpusťme tedy do oboru konkurenci umožněním vzniku porodních domů, kde může žena porodit za asistence porodní asistentky, případně legalizací asistence u domácích porodů. Rodičky si pak samy svobodně rozhodnou, kde porodí, kolik je to bude stát a jaká u toho budou rizika.

Není třeba zavádět porodní domy a samostatné porodní asistentky do veřejného zdravotního systému a obávat se tedy zvýšené zátěže. V ideálním liberalizovaném případě bude toto rozhodování na pojištěncích a pojišťovnách, navíc dnes si tuto službu jsou často ochotny zaplatit rodičky samy ze svého. Konečně všechny alternativní způsoby podle statistik vedou k úspoře financí oproti nemocničním porodům, a to včetně nákladů na převoz zkomplikovavších se případů do porodnice, takže obava ze zvýšené zátěže systému je lichá.[1]

Dejme svobodu těhotným ženám, ať si vyberou, kde a jak chtějí rodit, a svobodu porodním asistentkám, ať mohou ženám poskytovat služby dle jejich přání. Nejenže naplníme přání ESLP, ale zbavíme se též další nesmyslné regulace a zbytečného omezování svobody tam, kde to není potřeba.

Jan Matějka,
člen Svobodných

Odkazy

[1] http://www.biostatisticka.cz/birthplace-in-england-vliv-planovaneho-mista-porodu-na-vysledek-porodu-u-zdravych-zen-s-nizkorizikovym-tehotenstvim/

[2] Stanovují to zákon 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a vyhláška 92/2012 Sb., a to poměrně dlouhým řetězcem různých odkazů, ze kterého nakonec vyplyne, že pro vedení druhé doby porodní musí být možné do 15 minut ukončit porod císařským řezem, nebo musí být k dispozici operační sál, porodník a anesteziolog. To prakticky vylučuje porod kdekoli jinde než v nemocnici.

[3] Případ Dubská a Krejzová vs. Česká republika (anglicky)

[4] http://jaksekderodi.cz/nastrih-hraze/

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Republikáni v amerických volbách do Kongresu ztratili obě komory a v pořadu 360° na CNN Prima News se řešilo, co porážka Donalda Trumpa znamená pro Ukrajinu, Írán a Česko. Libor Vondráček v ní vidí lekci: Američané potrestali prezidenta za válku, kterou neměl začínat. Za největší problém Evropy ale dál považuje její vlastní zelenou politiku.

Moderátor Jakub Kokoška pozval k debatě ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě), poslance Jana Papajanovského (STAN), místopředsedu TOP 09 Matěje Ondřeje Havla a předsedu Svobodných Libora Vondráčka, zvoleného za SPD. Zatímco opozice mluvila o zhrouceném kultu Donalda Trumpa a ministr Červený hájil úder na Írán jako nutnou cenu za bezpečnost, Vondráček nabídl třetí pohled. Ne obhajobu Trumpa, ale výklad jeho porážky.

Volili mírotvorce, dostali válku

Český politik se podle Vondráčka musí na americké volby dívat optikou českých zájmů, a tou je především konflikt kolem Hormuzského průlivu. Doufá, že výsledek bude pro Trumpa vzkazem. Lidé ho před dvěma lety volili jako muže, který bude války ukončovat. Trump dlouhodobě kritizoval politiku intervencí, která podle Vondráčka přinesla zpackaný odchod z Afghánistánu a návrat islamistických hnutí, proti nimž se v regionu původně bojovalo. Na této kritice postavil i kampaň.

Slib ukončit válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin podle Vondráčka nesplnil. „Na druhou stranu udělal pro to rozhodně nejvíc ze všech státníků, protože všichni ostatní nedělali vůbec nic, jenom vymýšleli nejrůznější balíčky sankcí, které tu válku nijak nepřibližovaly ke konci,“ řekl. Upozornil ale i na stinnou stránku: vítězství demokratů povzbudí íránský režim, který teď bude stupňovat podmínky příměří. Trumpova vyjednávací pozice je dnes podle něj horší, než by byla před měsícem.

Moderátor se ptal, zda by Česko mělo po amerických volbách změnit zahraniční politiku. Podle Vondráčka nemůže: musí dál hájit své zájmy, a v českém zájmu nebylo a není, aby konflikt pokračoval a Hormuz zůstal zablokovaný. Přímý byl i ve věci Íránu. „Nikdo není světový policajt,“ prohlásil. Fanouškem íránského režimu není a v Íránu by se narodit nechtěl, voliči ale podle něj intervenci vnímali jako zradu myšlenek, s nimiž Trump do voleb šel. „Jsem bytostně přesvědčený, že kdyby to neudělal, tak by volby neprohrál takovým způsobem. Možná by si i udržel většinu,“ řekl. Pro Česko je podle něj útěchou, že po takové lekci od Trumpa další podobný konflikt nečeká.

Spravedlivý mír určí Ukrajinci

K jednání zástupců Ruska a Ukrajiny v Bílém domě připomněl slova mluvčí ukrajinského prezidenta, že nejlepší čas na mír je teď, ideálně už dříve. Pokud má Evropa vyslat vlastního vyjednavače, neměl by podle Vondráčka sehrát roli, jakou kdysi sehrál Boris Johnson. Mír má být spravedlivý, o tom, co je spravedlivé, ale nemají rozhodovat Češi. Rozhodnout to musí ukrajinský lid. Ne všichni Ukrajinci, s nimiž mluví v Česku, podle něj vnímají, že Volodymyr Zelenskyj má po tolika letech od voleb legitimitu mluvit za ně.

Na otázku, proč premiér Andrej Babiš dosud nebyl v Oválné pracovně, odpověděl věcně. Babiš je premiérem necelý rok a Trumpův program je nabitý. Na jiných úrovních, od ministra zahraničí po Trumpovu inauguraci, hráli čeští politici z frakce Patriotů důstojnou roli. Česko podle něj reprezentuje podobné racionální hodnoty jako současná Amerika, ať jde o Green Deal, svobodu slova, nebo migraci.

Nezávislost není soběstačnost

Když Andrej Babiš mluvil o paralýze, Vondráček krotil emoce. Shutdown má v Americe jiný význam než české rozpočtové provizorium, protože federální instituce opravdu zavírají. Trump si ho ale zažil už v prvním mandátu, kdy většinu v Kongresu neměl. Voliči podle něj mají tendenci moc vyvažovat, a obě strany se nakonec vždy nějak dohodnou.

Nejostřeji se Vondráček ozval, když Jan Papajanovský vyzval k evropské soběstačnosti. „Pokud chceme být soběstační, tak přestaňme tady ideologicky ztěžovat výrobu takových automobilů, které vyrábět umíme. Přestaňme zavírat uhelné elektrárny, když uhlí máme na našem území,“ odpověděl. Baterie do elektromobilů i solární panely podle něj vyrábí Čína, takže jedna závislost by se jen vyměnila za druhou. Na námitku, že ropu Evropa netěží, odpověděl rozlišením, které se v debatě často ztrácí: ropu lze dovážet z mnoha částí světa, a nezávislost tedy neznamená soběstačnost.

Opravil i výklad celní války. Nezačal ji podle něj Donald Trump, ale Evropská unie, když schválila uhlíková cla. Trump na to reagoval. „Chybu chybou opravit nelze,“ dodal. Netvrdí tedy, že Trump postupoval správně, jen že první krok udělal Brusel.

Green Deal, nebo rozpad

V závěru debaty se Vondráček vrátil ke svému hlavnímu tématu. Po finanční krizi v letech 2007 a 2008 byly podle něj ekonomiky Spojených států a Evropské unie bez Británie zhruba vyrovnané. Lisabonská strategie dokonce slibovala, že Evropa Ameriku předběhne. Místo toho americké HDP podle Vondráčka rostlo zhruba o 35 procent rychleji, bez emisních povolenek, které vymyslel Brusel. Na Havlův příklad Škody, která podle něj dobře zvládá přechod k elektromobilům, odpověděl otázkou, kolik takových aut si lidé kupují sami a kolik díky dotacím.

Papajanovský namítl, že kvalita života nejsou jen statistiky HDP, ale i délka dožití či kvalita zdravotní péče. Vondráček souhlasil, že má mnoho rozměrů. Ekonomické trendy jsou ale podle něj prostě špatné. „Buďto se rozpadne Evropská unie, nebo se Evropská unie vykašle na Green Deal, anebo tady bude na úbytě svoboda slova a základní práva,“ shrnul. Ani v tom podle něj Evropa za Amerikou nevede: svoboda slova tam není potlačovaná tak jako tady.

Vondráček tak z amerických voleb vyvodil závěr pro obě strany Atlantiku. Trumpovi vzkázal, že voliči netolerují zradu mírového programu, Evropě, že ji neohrožují americká cla, ale její vlastní ideologie.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31