Pecák: Angela Merkelová je mimoň. A tu chorobu usilovně šíří

Pecák: Angela Merkelová je mimoň. A tu chorobu usilovně šíří

O co jde

Když se v Polsku stala v listopadu 2015 strana Právo a spravedlnost stranou vládní, byla postavena do situace, že do té doby vládní Občanská platforma podporující dnešní EU (tak jak je) úspěšně nadřazovala unijní zájmy zájmům národním a podle politického vidění světa byl obsazován i polský Ústavní soud, od něhož se očekávalo rovněž prvořadé hájení zájmů Unie. To se premiérka Szydlová pokusila napravit a dostalo se jí tuhého odporu jak polského Ústavního soudu, tak opozice. Je na místě si připomenout, že Poláci zvolili Právo a spravedlnost s drtivou převahou 39,1 %, zatímco druhá do té doby vládní Občanská platforma získala 23,4 %. Jaké podpoře se tedy Unie těší si udělejme obrázek sami.

A protože dnešní EU nemá zájem na silných a sebevědomých národních celcích a raději by, aby celou Evropu ovládali neodvolatelní nevolení úředníci, snaží se vymýtit nebezpečný jev – kritické uvažování občanů, kteří by mohli zaujmout svůj vlastní názor a ve volbách jej prosadit. Například názor, že EU skutečně nemá s demokracií, právem a zdravým rozumem nic společného.

Andělo Andělo, co se to podělo…

A jak je v Evropské unii běžné a velká část „občanů Evropské unie“ si na to zvykla jako na standard, když se říká A, dělá se B. Hovoří-li se v Unii o volném trhu, utužuje se dotační centrální plánování a zakazuje se lidem podnikat (proto u nás prakticky skončily cukrovary a lihovary). To samé platí pro právní a ústavní otázky. Můžete se vsadit, že když prounijní politik řekne, že něco je nezákonné nebo neústavní, bude to s mírou hraničící s jistotou naopak. Angelu Merkelovou nevyjímaje. A ta má k tomu všemu nečestný primát.

Když Merkelová pozvala migranty do Německa se slovy „Wir schaffen das“ (to zvládneme), nezeptala se svých evropských partnerů, co oni na to. Popřela do té doby platné imigrační předpisy a mezinárodní dohody a udělala si to podle sebe. Teď se snaží svoji chybu podělit mezi všechny ty, na které se na začátku vybodla, a snad doopravdy očekává, že jí vyhovíme a že dopustíme realizaci Merkelovou protlačených migračních kvót. Popřela zásadu, že o azyl se žádá v první bezpečné zemi a kdo pokračuje kamkoliv dále, je ekonomickým migrantem. Tečka. A teď nám paní Angela vypráví o tom, co je to právo a jak by polská premiérka měla nechat prounijní polský Ústavní soud na pokoji, protože cokoliv jiného je „neústavní“. No to určitě. Kancléřka Merkelová si nevidí do úst.

Premiérko Szydlová, neustupujte!

I v České republice musíme pečlivě sledovat, co se děje v našem okolí, protože dnes Německo ukecává Polsko o tom co je a není ústavní, ačkoliv jim do toho nic není, a zítra bude ukecávat nás. Případně si cokoliv protlačí přes orgány EU a bude nám hrozit pokutami. Když se necháme ve štychu a nepodpoříme se, začne se hovořit o tom, jak nám seberou dotace. No…bylo by to bezva, tak my bychom jim neposlali pravidelné výpalné a fakticky bychom z EU vystoupili. Za předpokladu, že by se z toho náš premiér nepodělal strachy, jako že ten dnešní by z toalety při takové představě nevylezl týden. Nemůžeme dopustit, aby se s námi jednalo jak s haranty ve stylu „vy budete dělat, co chce Německo, protože je větší“.  Podpořme dnes Polsko a doufejme, že Polsko zítra podpoří nás. A že nás bude více.

EU se stala hloupou a zlou organizací, kde si prosazují své zájmy nejsilnější státy a velké byznysové celky. Lidem nepomáhá, i když u každé rozhledny v údolí vidíte to modré logo se žlutými hvězdičkami. Proto dnes více než kdy jindy musíme hlídat naše ústavní zásady a základní lidská práva, které se pomalu stávají i u nás formálním cárem papíru. Tak to prostě v EU chodí… Pojďme v podzimních volbách na Svobodných křídlech vrátit do našich životů rozum.

Ondřej Pecák,
místopředseda Svobodných 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31