O co jde
Když se v Polsku stala v listopadu 2015 strana Právo a spravedlnost stranou vládní, byla postavena do situace, že do té doby vládní Občanská platforma podporující dnešní EU (tak jak je) úspěšně nadřazovala unijní zájmy zájmům národním a podle politického vidění světa byl obsazován i polský Ústavní soud, od něhož se očekávalo rovněž prvořadé hájení zájmů Unie. To se premiérka Szydlová pokusila napravit a dostalo se jí tuhého odporu jak polského Ústavního soudu, tak opozice. Je na místě si připomenout, že Poláci zvolili Právo a spravedlnost s drtivou převahou 39,1 %, zatímco druhá do té doby vládní Občanská platforma získala 23,4 %. Jaké podpoře se tedy Unie těší si udělejme obrázek sami.
A protože dnešní EU nemá zájem na silných a sebevědomých národních celcích a raději by, aby celou Evropu ovládali neodvolatelní nevolení úředníci, snaží se vymýtit nebezpečný jev – kritické uvažování občanů, kteří by mohli zaujmout svůj vlastní názor a ve volbách jej prosadit. Například názor, že EU skutečně nemá s demokracií, právem a zdravým rozumem nic společného.
Andělo Andělo, co se to podělo…
A jak je v Evropské unii běžné a velká část „občanů Evropské unie“ si na to zvykla jako na standard, když se říká A, dělá se B. Hovoří-li se v Unii o volném trhu, utužuje se dotační centrální plánování a zakazuje se lidem podnikat (proto u nás prakticky skončily cukrovary a lihovary). To samé platí pro právní a ústavní otázky. Můžete se vsadit, že když prounijní politik řekne, že něco je nezákonné nebo neústavní, bude to s mírou hraničící s jistotou naopak. Angelu Merkelovou nevyjímaje. A ta má k tomu všemu nečestný primát.
Když Merkelová pozvala migranty do Německa se slovy „Wir schaffen das“ (to zvládneme), nezeptala se svých evropských partnerů, co oni na to. Popřela do té doby platné imigrační předpisy a mezinárodní dohody a udělala si to podle sebe. Teď se snaží svoji chybu podělit mezi všechny ty, na které se na začátku vybodla, a snad doopravdy očekává, že jí vyhovíme a že dopustíme realizaci Merkelovou protlačených migračních kvót. Popřela zásadu, že o azyl se žádá v první bezpečné zemi a kdo pokračuje kamkoliv dále, je ekonomickým migrantem. Tečka. A teď nám paní Angela vypráví o tom, co je to právo a jak by polská premiérka měla nechat prounijní polský Ústavní soud na pokoji, protože cokoliv jiného je „neústavní“. No to určitě. Kancléřka Merkelová si nevidí do úst.
Premiérko Szydlová, neustupujte!
I v České republice musíme pečlivě sledovat, co se děje v našem okolí, protože dnes Německo ukecává Polsko o tom co je a není ústavní, ačkoliv jim do toho nic není, a zítra bude ukecávat nás. Případně si cokoliv protlačí přes orgány EU a bude nám hrozit pokutami. Když se necháme ve štychu a nepodpoříme se, začne se hovořit o tom, jak nám seberou dotace. No…bylo by to bezva, tak my bychom jim neposlali pravidelné výpalné a fakticky bychom z EU vystoupili. Za předpokladu, že by se z toho náš premiér nepodělal strachy, jako že ten dnešní by z toalety při takové představě nevylezl týden. Nemůžeme dopustit, aby se s námi jednalo jak s haranty ve stylu „vy budete dělat, co chce Německo, protože je větší“. Podpořme dnes Polsko a doufejme, že Polsko zítra podpoří nás. A že nás bude více.
EU se stala hloupou a zlou organizací, kde si prosazují své zájmy nejsilnější státy a velké byznysové celky. Lidem nepomáhá, i když u každé rozhledny v údolí vidíte to modré logo se žlutými hvězdičkami. Proto dnes více než kdy jindy musíme hlídat naše ústavní zásady a základní lidská práva, které se pomalu stávají i u nás formálním cárem papíru. Tak to prostě v EU chodí… Pojďme v podzimních volbách na Svobodných křídlech vrátit do našich životů rozum.
Ondřej Pecák,
místopředseda Svobodných
