Payne: Poradci v kriminále

Payne: Poradci v kriminále

Tuším, že se v některých pohádkách ocitají rádci ve vězení. A vypadá to, že ten nejrealističtější prvek z pohádek je právě poradce ve vězení.

Mladý sociální demokrat Lukáš Kohout se v roce 2002 vydával za poradce a mluvčího Jana Kavana. Neměl žádnou funkci, ani žádnou smlouvu, přesto s ministrem navštívil pět vzdáleních destinací. Po cestě se mohl dostat k utajovaným skutečnostem, na palubě leteckého speciálu totiž obvykle probíhá příprava na jednání. Dopouštěl se i jiných protiprávních činností a byl odsouzen na šest a půl roku vězení.

Dalším zajímavým případem je Marek Dalík, který jako poradce premiéra vystupoval coby osoba, která má vliv na rozhodování o nákupu Pandurů. Také nebyl v žádném zaměstnaneckém poměru vůči České republice, ze kterého by vyplývalo, že má zmocnění k takovému jednání, a byl za podvod odsouzen k pěti letům vězení.

Při rekodifikaci trestního zákoníku se v něm možná i proto objevil § 315 o zneužití zastupování státu. Trestného jednání se dopustí ten, kdo předstírá, že je pověřenou osobou, nebo jedná jménem státu při jednání s cizí mocí nebo při jednání s osobou, která zastupuje zájmy cizí moci, a svým jednáním o důležité záležitosti může poškodit ústavní zřízení, obranyschopnost či mezinárodní organizaci, ve které je ČR členem.

Představme si to na příkladu. Martin Nejedlý 25. 11. 2020 opět navštívil Moskvu (před tím v roce 2017). Ministerstvo zahraničí ani vláda neměly předem žádnou informaci, že se cesta chystá, natožpak že by byl ve vládě projednán mandát, o čem smí pan Nejedlý jednat. Cesta se koná v době nouzového stavu a je k ní potřeba zvláštní schválení místopředsedkyní ruské vlády Tatjanou Golikovovou. Z nějakého důvodu schválila cestu obyčejného českého občana do Ruska. Neexistují věrohodné informace o tom, s kým tam Nejedlý jednal a o čem. U žádného z jednání nebyl žádný český diplomat. Fiktivní zápis pořídil o týden později Rudolf Jindrák, který u jednání nebyl a o cestě ani předem nevěděl, ačkoli je zvláštním způsobem odpovědný za bilaterální vztahy. V tomto fiktivním zápisu se například dočteme: „prezidentská úroveň (snad ještě vedle ministerstva průmyslu a obchodu) je posledním funkčním oficiálním komunikačním kanálem“ mezi Ruskem a Českou republikou. V zápisu se také uvádí, že Nejedlý přijel tlumočit pozvání pro Putina do Prahy. Podle zápisu „ruská strana si pozvání váží a bude s ním dále pracovat“. Nejedlý také údajně jednal i o nějaké obchodní spolupráci.

Ve stejné době probíhají jednání o dostavbě Dukovan. A v téže době si Miloš Zeman vyžádal od BIS údaje o všech agentech ruských tajných služeb, o kterých BIS ví, a detaily o tom, co víme o jejich činnosti. Ponechme stranou spekulace, že už v té době možná existovalo nějaké tušení týkající se Vrbětic a že Nejedlý letěl do Moskvy domluvit společný postup, pokud by se kauza dostala do médií.

Nejedlý ovšem nemá žádnou funkci, ani smlouvu s kanceláří prezidenta. Cestu do Moskvy Hrad neplatil. Neexistuje pověření od Zemana k takové cestě. Hrad tvrdí, že pověření bylo jen ústní. Nejedlý je sice uveden na seznamu poradců na internetu, což ale nemá žádnou ani právní, ani politickou váhu. KPR explicitně vyloučila existenci jakékoli smlouvy. Taková cesta se vymkla parlamentní kontrole, a proto se jedná o porušení základních principů české ústavnosti ve věci nejvyšší státní důležitosti.

Nejedlý o své cestě v médiích prohlásil: „Jako poradce prezidenta republiky mám mandát jednat se svým protějškem o budoucích vztazích a vzájemných návštěvách. Jedná se o prezidentskou agendu, včetně přípravy setkání obou prezidentů. Budu jednat s představiteli administrativy prezidenta Ruské federace.“ To je otevřené přiznání k trestnému činu v přímém přenosu.

Prezidentská agenda, jeho program a plánování do budoucna, patří v každé zemi k utajovaným skutečnostem. Předčasné vyzrazení prezidentské agendy by mohlo ohrozit jednání i osoby. V žádném případě se nesmí o takto citlivých skutečnostech dozvědět obyčejný kolemjdoucí občan a ještě k tomu aby o nich s někým v cizině jednal jménem republiky (prezident je totiž podle čl. 54 Ústavy hlavou státu, kdo jedná jménem prezidenta, jedná jménem státu) a dokonce bez prověrky. O cestě nevěděl ani český velvyslanec Vítězslav Pivoňka, bez něhož se nesmí jakákoli příprava setkání a jednání uskutečnit.

O tom, že svým jednáním ohrožuje bezpečnost České republiky, pan Nejedlý zcela jistě věděl přinejmenším z médií. Opravdu to vypadá, jakoby pan Nejedlý naplnil skutkovou podstatu tohoto trestného činu. Útěchou mu může být, že by nebyl v případě odsouzení prvním poradcem ve vězení.

Jiří Payne

Zdroj: blog Idnes

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31