V případě stávky zaměstnanců soukromého podniku, který díky tomu nesplní svou povinnost vůči mně jako zákazníkovi, nese odpovědnost soukromý podnik. Buď smluvní vztah splní, nebo zaplatí vzniklou škodu. Jenže kdo občanům zaplatí v případě, že škoda vznikne vinou stávkujících státních zaměstnanců?
Škoda v českém právu znamená újmu, kterou jedna osoba (poškozený) utrpí na svém majetku, penězi ocenitelných majetkových právech nebo na zdraví v důsledku protiprávního jednání jiné osoby (škůdce). Odpovědnost za škodu a její náhrada je upravena v občanském zákoníku, zvláštní úpravu obsahuje obchodní zákoník (pro oblast obchodních vztahů), zákoník práce (pro oblast pracovněprávních vztahů) a další speciální předpisy (např. zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů). Na základě uvedených zákonů tedy víme, kdo je odpovědný za škodu v případě, že státní zaměstnanec pracuje blbě. Žádný zákon nám už ale neřekne, kdo je odpovědný v případě, že státní zaměstnanec (nebo zaměstnanec placený jinak z veřejných prostředků) využívá svého Ústavou zaručeného práva stávkovat a nedělá vůbec. Uveďme si pár příkladů z nejběžnějšího života:
1) Dítě nemůže do školy (ba dokonce stávkující jemu a jeho rodičům brání v naplnění zákonné povinnosti školní docházky). Jeho rodiče se o něj tudíž musí postarat na své náklady. Kdo jim tuto jimi nezaviněnou situaci v čase a penězích na řešení uhradí?
2) Jste účastníkem ve správním řízení a poslední den lhůty máte právo se vyjádřit do protokolu. Jenže nemůžete, protože dveře úřadu jsou zavřené. Kdo je odpovědný za případně vzniklou škodu?
3) Máte exponované zaměstnání s vysokou odpovědností za ostatní a dovolenou, nebo neplacené volno, jste si dohodli už měsíc předem jak se svým nadřízeným, tak s kolegou, který Vás zastoupí. Prostě si potřebujete vyřídit něco, k čemu Vás například stát nějakým zákonem dokonce pod vynutitelnou sankcí nutí. Kdo uhradí Váš ušlý příjem a nutnost toto kolečko opakovat?
4) Měli jste měsíce naplánovanou operaci, kterou Vám odložili, neboť zdravotnické zařízení jede v době stávky na víkendový provoz. Kdo zaplatí důsledky? Kdo zaplatí například újmu za bolest kyčelního kloubu, která už nemusela být?
Jistě bychom našli řadu další příkladů. V Listině základních práv a svobod se v Článku 27., bodu (3), píše: „Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.“ Osobně se domnívám, že práva a svobody druhých jsou stávkou státních zaměstnanců porušovány. Situace je dokonce tak paradoxní, že i v případě nalezení způsobu jak podle platných zákonů odškodnit poškozené, když jim dnešní stávkou vznikne újma, zaplatí za tuto škodu ve výsledku stát, tedy opět my všichni. Stávka našich státních zaměstnanců proti našemu státu, se škodou, kterou v případě nalezení způsobu postihu zaplatí náš stát.
Zdá se to jen mně jako absurdita našeho platného práva?
František Matějka je členem Svobodných
