Letos 17. února předstoupil ministr financí Kalousek před Poslaneckou sněmovnu a ohlásil: „Lotyšsko přestalo být schopno profinancovávat svůj deficit běžným způsobem na kapitálových trzích prodejem státních dluhopisů. Požádalo tedy o mezinárodní pomoc.“ „Vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádně významný akt mezinárodní solidarity v rámci EU k našemu partnerovi, členskému státu EU, a vzhledem k tomu, že nikdy nevíme, kdy podobnou pomoc budeme potřebovat my sami, dovoluji si vás požádat o schválení tohoto programu v prvním čtení.“
Nikdo z poslanců nebyl proti a sněmovna schválila zákon o vydání dluhopisů na 200 milionů euro. K půjčce se český ministr financí předtím zavázal na schůzce Rady ministrů EU. Kromě České republiky půjčilo Lotyšsku koordinovaně peníze dalších pět zemí EU, Norsko, Mezinárodní měnový fond a Evropská unie jako celek. Celkově byla dvoumilionovému Lotyšsku poskytnuta půjčka 7,5 miliardy euro, tedy neuvěřitelných 90 tisíc korun na obyvatele.
Splacení půjčky zůstává značně nejsité, ačkoliv rámec půjčky obsahuje přísné fiskální podmínky (mimo jiné snížení nominálních platů ve veřejném sektoru o 15% či snížení počtu úředníků o 5%.
Aby bylo jasno: Česká republika se ve prospěch Lotyšska zadlužila o dalších 5 miliard korun v cizí měně, aby mohla půjčit Lotyšsku, které potřebovalo splatit část svého dluhu, aby si mohlo vzít další půjčku na krytí starých dluhů a dalšího hlubokého deficitu.
Na řadě je Řecko
Podobné půjčky ve výši 20 miliard euro (520 miliard korun) dostalo letos Maďarsko. Nyní je asi na řadě Řecko. Řecký dluh se propadá do závratných rozměrů (320 miliard euro, přes 8 bilionů korun) a jedna ratingová agentura za druhou během dneška snižovala ohodnocení řeckých státních obligací.
Komisař EU pro měnové a hospodářské záležitosti Joaquín Almunia vydal oficiální prohlášení, ve kterém říká: „Složitá situace v jedné zemi eurozóny je důvodem k obavám pro eurozónu jako celek. Je nesporné, že Řecko čelí velmi hlubokým a závažným hospodářským a fiskálním výzvám.“ (přeloženo z bruselštiny: řecké veřejné finance jsou v …)
Je pravděpodobné, že země EU – z obav o osud společné měny – zorganizují brzy – na způsob lotyšských a maďarských půjček masivní půjčky Řecku. Samy žádné volné peníze nemají, takže vydají další emise dluhopisů. I české úroky z vládního dluhu to vyžene zas o kus výš.
Zachrání to ale euro? Najde se dost peněz na záchranu Řecka před státním bankrotem? Lze řešit dluhy emisí nových dluhů?
Tak jako tak, investice do eura s ohledem na řecké vyhlídky nedoporučuji. Euro čeká další otestování nakolik může společná měnová politika existovat bez společné fiskální politiky.
A jsem proti tomu, aby se Česká republika na případné půjčce Řecku podílela. Máme svých starostí dost:
Petr MACH je předsedou Svobodných
(publikováno na http://blog.ihned.cz/mach)
