Podle poslance a předsedy Svobodných Libora Vondráčka, který nad dnešní akcí převzal záštitu, v době covidové „ne všechny názory zaznívaly dostatečně nahlas“, navíc se „k údajům přidávalo ideologické zabarvení„.

„Když se nyní ozývají v USA, je potřeba, aby zazněly i v České republice. Jsou to názory nepopulární, ale snažili jsme se jim dát prostor, protože tu před šesti lety byly nějaké strachy, které odezněly, a my se můžeme bavit s méně emocemi a v datech,“ uvedl seminář Vondráček.

Jedna z organizátorek akce Jana Gandalovičová označila patologii za stěžejní obor medicíny. »Je arbitrem naší práce a ukazuje u zemřelých pacientů, zda to, co děláme, děláme dobře, nebo dokáže popsat fenomény nevídané,« popsala Gandalovičová. Upozorňovala, že za doby covidové se málo pitvalo, a to i u lidí, kteří zemřeli náhlou smrtí. »Chybí tak analýza dat. Jak jednotlivých opatření, tak dopadu na obyvatelstvo,« upozornila MUDr. Gandalovičová.

Její slova potvrdil hlavní host dnešního semináře, německá lékařka Ute Krügerová, která více než 25 let pracovala v oboru patologie, převážně v nemocnicích ve Švédsku. Věnovala se mimo jiné diagnostice a výzkumu rakoviny prsu a v posledních letech se dostala do povědomí veřejnosti především kvůli svým tvrzením o souvislostech mezi očkováním proti covidu-19 a výskytem nádorových onemocnění.

Právě toto téma rezonovalo i v jedné z jejích dvou dnešních přednášek. »Patologie, to je učebnice nemocí,« uvedla a varovala před tím, že v poslední době docházelo jen k malému počtu pitev. »Jestliže se zřekneme pitev, zříkáme se kontroly naší činnosti. Lékaři se pak nemohou učit ze svých chyb. Statistiky příčin úmrtí budou chybné, přitom právě ty rozhodují, kam jsou směřovány toky peněz,« upozornila s tím, že hlavním úkolem je diagnostika chorob.

Mluvila o tom, že si ve své praxi všímala stále většího počtu rakoviny prsu u mladších žen, navíc tumory rychleji rostly, byly agresivnější, invazivnější a objevovalo se více multifokálních nádorů, tedy více tumorů v jednom prsu, ale i více tumorů v obou prsech naráz.

»Krátce poté, co se začalo očkovat proti koronaviru, se rozšiřovaly velmi rychle a docházelo k úmrtí po několika měsících,« popsala Dr. Krügerová tzv. turborakovinu.

Protože její pokusy »dokázat nebo vyloučit« podezření na negativní vliv očkování, neměly žádnou vědeckou odezvu, začala se angažovat sama. »Poté, co byly zavedeny protikoronavirové injekce, požádala jsem svého šéfa, abych byla při pitvách. Slyšela jsem o podivných úmrtích a chtěla vědět, co se děje,« popsala na půdě české Poslanecké sněmovny.

Sestavila případy, které vyšetřoval zkušený patolog, prof. Arne Burkhardt a které jsou spojené s koronavirem. Zhodnotil 89 případů, kde prokázal jejich souvislost s očkováním. „Naposledy jsme se viděli v lednu 2023 na velké konferenci ve Stockholmu, kdy jsme se shodli, že je důležité, aby jeho názory byly uveřejněny. V květnu 2023 bohužel zemřel,“ popsala lékařka.

Následně poprosila Burkhardtova kolegu Waltera Langa, který spolu s ním zkoumal tkáňové vzorky lidí, u nichž bylo podezření na poškození po očkování proti covidu-19. „Ten ale řekl, že je mu přes osmdesát a nemá na vydání knihy. A tak jsem si řekla, že když to nezveřejním já, tak už nikdy nikdo. Napsala jsem do kondolenční knihy, že udělám vše pro to, aby to vyšlo,“ uvedla Krügerová, jež znovu prověřila stovky histologických řezů a za pomoci Langa vytvořila knihu Očkovaný – Zemřel. Histopatologický atlas poškození způsobených očkováním proti covidu. „Na internetu může být v budoucnu cokoli změněno, ale když vydáte knihu, můžete ji vyndat z knihovny po 20 letech a máte důkaz v ruce. Může sloužit pro lékaře, kteří to stále aplikují, i pro laiky, kteří se zajímají o zdraví,“ popsala Krügerová.

Kniha vyšla v němčině v druhé polovině roku 2025 a obsahuje fotografie tkání a popisy jednotlivých případů. Stal se z ní bestseller, který se dočkal již pátého vydání a rozšiřuje se v překladu do dalších a dalších zemí.

Krügerová ve druhé části přednášky překročila k popisům jednotlivých kasuistik u úmrtí po očkování proti koronaviru. Jako smutný příklad označila například školou povinnou dívku, která zemřela několik dní po aplikaci druhé injekce. Tento krok zvolila potě, co se nemohla bez »očkování« účastnit výletu se spolužáky. „Matka, která pracuje ve zdravotnictví, jí radila ‚Nenech si to píchnout‘, ale dalo se pochopit, že si vzhledem k sociálnímu odloučení nechala dvě injekce dát. Po té druhé se necítila dobře, osmý den po aplikaci se zhroutila, matka se jí pokusila zachránit, ale nepovedlo se – 26 dní po injekci v nemocnici zemřela,“ popsala Krügerová a demonstrovala snímek, u něhož je patrná zničená svalovina srdce. Dívka zemřela na myokarditidu.

Krügerová popsala i další nešťastné příklady ze své knihy a uzavřela, že injekce stály celosvětově 36 milionů životů a „musí být okamžitě ukončeny“.

V Poslanecké sněmovně ji dnes za mikrofonem doplnila i dánská lékařka Vibeke Mannicheová, která zkoumala podezření na nežádoucí účinky po vakcínách od společnosti Pfizer, následně i od Modeny a AsgtraZeneca. Nejvíce njich zaznamenala do března 2021, přesto se nadále pokračovalo v očkování. „Je to jako kdybyste pili Coca-Colu a ta měla méně nebo více soli. V tom případě by ji stáhli z prodeje. Jenže aplikace vakcín pokračuje a variabilita mezi jednotlivými šaržemi je veliká. V době, kdy publikujeme, jak nebezpečné jsou některé šarže, čekala bych, že to povede k zastavení očkování. Jenže ono se naopak propaguje. Média o tom mlčí a dochází k cenzuře,“ prohlásila dánská lékařka.

Citovala v této souvislosti slova amerického biochemika Roberta W. Maloneho: „Pět ze šesti vědců dokázalo, že ruská ruleta je neškodná.„

Po zveřejnění jejích studií a konkrétních dat, které mj. poukazují na zhoršení plodnosti nebo na vyšší negativní zdravotní účinky vakcín u žen, na ni Pfizer ani další společnosti nepodaly žalobu, což ona sama pokládá za důkaz svých slov. „Ukazuje to, že ve skutečnosti to bude s vedlejšími účinky ještě mnohem horší,“ dodala.

Na akci byli přítomni mj. i poslanci Josef Nerušil či Jindřich Rajchl, europoslanec Ivan David, místopředseda Svobodných Miroslav Havrda, předsedkyně Švýcarské demokracie Pynelopi Cimprichová, proslulí bojovníci proti covidovým opatřením Petra Rédová a Jaroslav Turánek, ale také celý tuzemský tým asistentů europoslance Ondřeje Dostála.

Převzato z iportal24.cz