A už tenkrát se sčítání setkalo s odporem. Měly jej provádět farnosti, ovšem obavy ze vzrůstu daní, odpor šlechty proti centralistickým snahám dvora, to vše vedlo k četným zkreslením. A z historie víme, že obavy nebyly neopodstatněné, že už tenkrát stát získané údaje využíval především k vojenským účelům a zvyšování daní. Už roku 1652 bylo rozhodnuto o provedení podrobného soupisu všeho berni podrobeného majetku – tedy všeho, co lze zdanit. A samozřejmě jakýkoliv soupis počtu poddaných byl výhodným pro vojenské účely.

Naše vláda v demisi plánuje další sčítání, které se má provést v roce 2021. Na rozdíl od doby Marie Terezie už není třeba pro zvyšování daní pracně sčítat mlýny, kostely, fary, lesy, živnostníky, počet ovčáckých mistrů a pacholků, výměru a bonitu půdy, tedy možný výnos. Na to přeci máme EET, kontrolní hlášení, DPH a hlášení pro zdravotní pojišťovny, správu sociálního zabezpečení.

Tedy k čemu potřebujeme v 21. století sčítání lidí, domů a bytů? K čemu pak máme katastrální úřady, stavební úřady? Tam mají údaje o každé nemovitosti včetně plánů a záznamů, kdy naposledy v nemovitosti měnili okna, například. A k čemu potřebujeme sčítat lid? Za Marie Terezie možná potřebovali vědět, kde a koho mají verbovat v případě války, ale dnes? V době, kdy se předhání, který novorozenec bude prvým novorozencem roku, aby maminka dostala sadu plínek? Kdy stát ví u každého novorozence nejen datum narození, ale pomalu i setinu vteřiny, ve které se objevil na světě? Kdy stát ví o každém, kdo umře? Zdravotní pojišťovny, nemocnice , lékaři, komerční pojišťovny, správa sociálního zabezpečení, banky, matriky, mobilní operátoři, ČT, ČRo, ti všichni vědí, kde bydlíte, co děláte, kolik si vyděláte, kolik je vás hlášeno na které adrese, kde se pohybujete, kdy jste měli naposled průjem, díky elektronickému receptu i to, kdy naposledy jste užívali penicilín. Stát má přehled kolik platíte daní, kolik máte aut, polí, lesů, s kým firmy obchodují kolik utrží, prostě vše

Konec konců, sami zcela jistě víte, jak vám chodí různé reklamy, protože zrovna před týdnem jste se podívali na internetu kolik stojí nová postel. A zrovna tak má vaše banka přehled ve kterém obchodě kolik utratíte, obchodník díky věrnostní kartě co kupujete, jaké víno pijete, zda preferujete ryby nebo zeleninu.

Stát má o vás veškeré potřebné údaje kdesi v databázích různých ministerstev, správ, polostátních firem a podobně. Ovšem státní správa je prolezlá nekompatibilními systémy, které ze záhadných důvodů pořizuje každý nový ministr (no, možná až tak záhadné ty důvody nejsou), konec konců někteří odsouzení by mohli mluvit.

Tedy by možná bylo nejdříve vhodné sladit databáze státních orgánů, požádat o zasílání dat různé polostátní firmy, jako ČEZ, zdravotní pojišťovny a podobně a pak pro potřeby různých statistických údajů z nich tahat data. Tím by došlo nejenom k úspoře státních peněz, ale i úsporám za zjišťování a následné zpracování údajů. Navíc by nikdo nemusel obtěžovat občany

To ale asi není žádoucí, vždyť to by si každý ministr nemohl pořídit pro svůj úřad zbytečný a nevyužívaný program za miliony, ukázalo by se najednou, že spousta lidí ve státní správě nemá do čeho píchnout a jsou už nyní placeni zbytečně a různým politikům by ubyl prostor pro zakládání firem cucajících státní peníze.

Zcela jinou věcí je, zda stát skutečně všechny ty údaje potřebuje a umí je využít k zlepšení života lidí. Občas, když vidím, jak se opravují silnice, jaké jsou úřední hodiny na úřadech, jak na sebe navazují spoje v dopravě, jak jsou uplatňovány zákazy – například prodeje o svátcích, pak mám dojem, že ty údaje jsou využívány namísto k usnadnění života občanů zcela opačně.

Josef Lebduška,
předseda Svobodných v Pardubickém kraji a člen Republikového výboru

Vyšlo i na osobním blogu autora.

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.