Kuder: Privatizovat všechny byty. Co nejdřív

Kuder: Privatizovat všechny byty. Co nejdřív

Zelení bohužel v tomto názoru nejsou osamoceni. ANO chce zřejmě dle odpovědi na mou otázku na facebooku „určitě rozšiřovat bytový fond“, TOP 09 se STANem mají v plánu mimo jiné výstavbu městských bytů.

Snažil jsem se tedy dopátrat, jaké jsou nejčastější argumenty pro existence městských bytů a rád bych je v tomto článku vyvrátil.

Služební a profesní byty

Ač chápu, že může být výhodné, aby lékaři bydleli poblíž nemocnic, a že je zajímavé uplácet nedoceněné učitele lepším bydlením, město takto upírá těmto zaměstancům možnost volby. Tradičně člověk čelí kompromisu mezi komfortní lokací a cenou a snaží se najít optimální poměr ceny bytu nebo nájmu a času, který stráví dojížděním. Každý má jiné preference a tedy se tento výběr nedá centrálně naplánovat.

Zároveň se ti, kteří městský byt nechěli nebo nezískali, mohou cítit oprávněně poškozeni, neboť jim daňový poplatník nájem nedotuje.

Startovací byty

Startovací byty většinou slouží pro mladé manželské páry, případně mladé páry s dětmi apod.

Stát, resp. obec tímto zvýhodňuje jednu skupinu lidí a v podstatě i propaguje preferovaný styl života. Svobodný občan však nepotřebuje stát, aby ho vybídl se vzít, nepotřebuje stát, aby mu doporučil mít děti. Svobodný občan nepotřebuje pomoc daňového poplatníka, aby se odstěhoval od rodičů.

Předpokládám, že poptávka v tomto případě převyšuje nabídku, tedy opět někdo byt získá, někdo ne, což dává úředníkům obrovskou moc nad lidskými životy a otevírá dveře obálkám se všimným.

Mladé rodiny by si mohly dovolit vlastní byty, kdyby je stát nepřipravoval o přibližně polovinu jejich výdělku, kdyby jim nebránil podnikat a neházel neustále klacky pod nohy na každém kroku v jejich životě.

Sociální byty

Stát je notoricky známý tím, že není efektivní. Tak, jako nebylo efektivní centrální plánování, tak, jako jsou předražené a nekvalitní dálnice, tak, jako nefunguje Česká pošta, tak zhruba takto efektivně bude fungovat podpora sociálně slabých organizovaná státem nebo úředníkem.

Není to většinou z jejich zlé vůle, je to jednoduše přirozený následek toho, že úředníci nám nevidí do hlavy, takže nemají šanci vědět, jaké jsou naše priority a potřeby, a dokonce ani jestli svou práci dělají dobře, nebo špatně, protože jim nikdo nekonkuruje.

Pokud někdo má skvělý plán, jak pomoci sociálně ohroženým skupinám, měl by tento plán realizovat za soukromé peníze a daňového poplatníka z toho vynechat. Rozdávat byty z veřejných rozpočtů je nejvíc pohoršující, když si představíme, že pro mnoho lidí je zajištění ubytování otázkou intenzivního spoření a úsporného života na hraně chudoby, ale obrovské daně a regulace jim nikdo neodpustí.

Soukromě organizované charity by měly tu výhodu, že by se musely ucházet o peníze sponzorů a mecenášů, a tedy snižovat náklady a zároveň prokazatelně zvyšovat efektivitu pomoci.

Pokud předpokládáme, že demokraticky zvolená zastupitelstva reprezentují vůli občanů, tak tito občané jistě svou vůli vykonají i pomocí peněženky, nejen volebním lístkem. Na přechodné období by pak bylo možné použít voucherový systém, kterým by dal lidem možnost část svých daní dedikovat vybranému projektu.

Závěr

Centrální plánování prokazatelně nefunguje, a nefunguje ani v oblasti ubytování. Obce by se měly snažit byty ve svém vlastnictví co nejrychleji a co nejférovějším a nejtransparentnějším způsobem privatizovat a rozhodně by se neměly pokoušet bytový fond rozšiřovat.

Zenon Kuder,
člen Republikového výboru Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31