KREMLÍK: Evropská komise vypráví dětem o klimatu pohádky

Varování pro školy. Publikace o klimatu, které pro mládež vydává Evropská komise, jsou i v češtině.

Před časem jsem varoval, že Strach z oteplování přivádí lidi na psychiatrii a děsí děti. Výuka o katastrofických změnách klimatu má za cíl nahnat dětem strach a indoktrinovat je. Na drsném zacházení s dětmi se podílejí i materiály Evropské komise, placené z našich daní.

Není divu, že k autorství se nikdo nehlásí a texty jsou anonymní. Není divu, že tu nejsou uvedeny poznámky a odkazy na zdroje. Jak také uvést zdroj k něčemu, co si člověk vymyslel?

TO STRAŠNÉ VEDRO

„To strašné vedro“ (2005)

http://ec.europa.eu/clima/sites/campaign/pdf/weather_cs.pdf

V této publikaci se Evropská komise snaží děti přesvědčit, že kvůli globálnímu oteplování se zhoršují požáry a sucha. EU vydala pro děti obrázkovou knížku, ve které velitel požárníků říká: “Pane starosto, jsme požárníci. Dĕláme jen svou práci. Vidíme, že země se otepluje. Dnešní lesní požár nebyl náhoda. My, lidé, jsme jej asi způsobili. Podnebí se mění!“ Děti poučené panem požárníkem pak přijdou v knížce s nápadem vyznamenat lidi jako jsou eurokomisaři: „Dejte medaile všem, kdo se snaží zabránit vzniku skleníkových plynů! Ti lidé jsou opravdoví hrdinové!”

O publikaci referovala i naše média

Ať rodiče nejezdí autem. EU straší žáky vedrem. LN 18.dubna 2011.

http://ec.europa.eu/environment/pubs/pdf/weather/cs.pdf

Publikace vypadá jako pohádková knížka a také že ano. Vlastní data však Evropskou komisi usvědčují, že k dětem vypráví pohádky. Požáry růstový trend nevykazují, korelace s růstem teplot ani skleníkových plynů není pozorována.

(Plocha spálená požáry ročně. Jižní Evropa celkem. EU uvádí jen data od roku 1980, ale i z toho je zřejmé, že vzestupný trend není.)

Forest Fires in Europe 2010. European Commission. Report no 11. 2010

http://effis.jrc.ec.europa.eu/reports/fire-reports/doc/79/raw

http://effis.jrc.ec.europa.eu/reports/fire-reports

I TY OVLÁDÁŠ ZMĚNY KLIMATU

„I ty ovládáš změny klimatu. Přijmi závazek“ (2006)

http://ec.europa.eu/clima/sites/campaign/pdf/toolkit_cs.pdf

V této brožuře EU vybízí, aby každé dítě podepsalo stachanovský závazek, že bude vypínat světla a nebude plýtvat energií. Není to nic špatného, pomineme-li znepokojivý fakt, jak se klimatikové snaží kontrolovat a řídit náš život i myšlení do poslední drobnosti už od dětství.

„Pokud závazek podepíše každý z tvých spolužáků, můžete společně sledovat své úsilí a vyměňovat si zkušenosti s bojem proti globálnímu oteplování.“

Je pouze úsměvné, pokud si někdo myslí, že chozením pěšky či ztlumením světel může ovlivnit globální klima. Připomíná to představy divochů, že rituálním tancem kolem ohně mohou přivolat déšť.

Horší je, že si v publikaci autoři vymýšlejí jako baron Prášil.

„Během minulého století si aktivity lidí začaly vybírat svou daň. Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, z nichž 80 % představuje CO2, výrazně vzrostla a je vyšší než byla za posledních 650 tisíc let. Výsledkem je, že průměrná teplota na zeměkouli vzrostla o 0,74°C a v Evropě o 1°C.“

Zavádějící. Ani klimatický panel OSN netvrdí, že by celé oteplení za posledních 100 let bylo způsobeno jen nárůstem CO2.

Oxid uhličitý navíc rozhodně nepředstavuje 80% skleníkových plynů v atmosféře. Hlavním skleníkovým plynem je vodní pára.

A co se tu říká o dopadech oteplování?

„Na druhé straně zeměkoule došlo k destabilizaci ledové kry, která pokrývá Antarktidu.“ (str. 4)

K ničemu takovému nedošlo. V Antarktidě se od 80.let mírně ochlazuje, nikoli otepluje.

„V uplynulém desetiletí se objevilo třikrát více přírodních katastrof, které mají souvislost s počasím, než v 60. letech minulého století.“

Není pravda. Počet přírodních katastrof nestoupl. Způsobují ale více pojistných škod, protože máme více lidí, více domů a jsme bohatší. Viz Muir-Woodova studie o normalizaci škod.

„Nejvíce ohroženy jsou druhy jako lední medvěd, mrož, lachtan a tučňák.“

Ledních medvědů je dnes nejvíce za půl století. Protože se omezil jejich lov. Úřady odmítly z dobrých důvodů lední medvědy zařadit na seznam druhů ohrožených vyhynutím. Protože jich neubývá. (podrobnosti)

Kdo publikaci sepsal, to se tu nedozvíme. Je tu jen podepsán eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas.

KLIMATICKÁ ZMĚNA – O ČEM TO CELÉ JE

Změna klimatu. O čem to vlastně je. Úvod do problematiky pro mládež (2009)

http://ec.europa.eu/clima/publications/docs/kh-81-08-360_cs.pdf

Na straně 7 je kouzelná perla: „Změna klimatu již začala. Od roku 1850 se průměrná celosvětová teplota zvýšila o 0,76 °C.“

Eurokomisaři žijí v dojmu, že dříve se klima neměnilo a že to začalo teprve nyní. Panejo.

Strana 8: „Toto oteplování je způsobeno vzrůstajícím množstvím skleníkových plynů vznikajících v důsledku lidských činností a stále se zrychluje: rychlost zvyšování teploty během posledních 100 let vzrostla z 0,1 na 0,2 °C za deset let.“

Tak za prvé, nárůstem lidských skleníkových plynů je možná způsobena ČÁST oteplení. Ne celé. I IPCC uznává, že do počátku 70.let se klima dá vysvětit přirozeně.

Za druhé, srovnávat průměrné tempo oteplování za sto let s tempem za nějakých deset let, je statistická čuňárna. Tempo oteplování v první a poslední třetině 20.století bylo na chlup stejné. Ačkoli hladiny CO2 za sto let hodně stouply.

Strana 8: „Od roku 1850 ztratily ledovce v Alpách asi dvě třetiny svého objemu a rychlost jejich ubývání se od 80. let minulého století jednoznačně zvýšila.“

Neříká se tu ale, že většina tohoto tání proběhla před rokem 1940, kdy hladiny skleníkových plynů byly nepatrné a tudíž to nemohla být vina lidí. (Oerlemans 2005). Rychlost ubývání ledovců se od 80.let snížila a ne zvýšila – po roce 1998 se tání světových ledovců pozastavilo. (Cogley 2009).

Str. 9: „Jak tají polární ledové čepičky, zvyšuje se mořská hladina dvakrát rychleji než před 50 lety“

Statistický fígl. Rychlost růstu hladin moří kolísá dle oceánských cyklů. 30 let je růst rychlejší, 30 let pomalejší atd. Změna tohoto tempa je normální, není to žádná novinka natož nový trend. (Climate Change Reconsidered, kapitola 4)

Str. 9: „Začal tát ohromný ledový příkrov Grónska. Ztrácí nejméně 100 miliard tun ledu ročně.“

Už začal tát? Už? Grónský ledovec taje celé dějiny, pak zase přibývá, pak taje, pak zase přibývá. Ani slovo tu není o tom, že kolem roku 2000 byly v Grónsku stejné teploty jako za druhé světové války. Žádné oteplení se tam nekonalo. (Graf, J.Box 2009) A podle ledovcových vrtů GISP2 nebo GRIP tam ve středověku bylo o stupeň tepleji. (Graf, Dahl-Jensen 1998)

Str. 9: „Průměrný roční počet pohrom souvisejících s počasím a klimatem v Evropě stoupl mezi lety 1998 a 2007 asi o 65 % ve srovnání s průměrem 80. let minulého století.“

Statistické fígle. Ani slovo o nutnosti „normalizovat“ škody způsobené přírodními katastrofami. Nárůst pojistných škod je způsoben nárůstem populace, měst, majetku a příjmů lidí. Ne tím, že by se zhoršovalo klima. Viz Muir-Woodova známá studie z roku 2008.

Str. 12: „Změna klimatu se nedá zastavit okamžitě, ale čím dříve si ji všichni uvědomíme a začneme proti ní bojovat, tím spíše budeme schopni získat kontrolu nad svým osudem…“

Člověk žasne. Eurokomisaři snad vážně věří, že klimatická změna může skončit a dá se zastavit! Klima se měnilo už miliardy let před vznikem člověka. Nelze to zastavit o nic více než lze zastavit střídání noci a dne.

ZÁVĚREM

Člověk někdy klimatology slyší se hájit, že oni za nic nemohou. To prý politici alarmisticky překrucují vědu. Ano, to se také děje. Výše uvedené je toho dokladem. Jenom jsem nikdy neslyšel, že by klimatologové politiky veřejně pokárali a protestovali proti nepravdivým publikacím. Ani tehdy když je ohroženo vzdělávání mládeže.

Kdo jiný to ale má místo klimatologů dělat? Pekaři? Zedníci? Blogeři?

Vítězslav Kremlík je členem Svobodných, provozuje www.klimaskeptik.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Další články autora >

Novinky

Vondráček v 360° CNN Prima NEWS: Rozpočet realita, obrana 2,1%, zdražení nafty

12. 3. 2026

Markéta Šichtařová definitivně složila poslanecký mandát, nahradí ji Josef Nerušil

11. 3. 2026

Šichtařová v CNN: Kontrola marží ceny benzínu nesníží. Je třeba snížit daně

10. 3. 2026

Libor Vondráček v 360° CNN: „Rakušan ode mě hlas nedostane!“

9. 3. 2026

Vondráček v „Ptám se já“: Imunita Babiše a Okamury vládu neohrozí, Šichtařová pracuje efektivně na klubu

6. 3. 2026

Vondráček ODHALÍ: USA riskují nový Irák! 6 000 Čechů v pasti na Blízkém východě

4. 3. 2026

Vondráček v Napřímo: Bez zahraničních válek, EET 2.0 je kompromis, očkování dobrovolné!

4. 3. 2026

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.