Zhlédnutí pořadu Máte slovo ve čtvrtek večer na České televizi bylo opravdu hrůzným zážitkem. A to nikoliv díky obvyklému estrádnímu formátu pořadu či tradičně „bulvárnímu“ vystupování moderátorky, ale díky přes míru odpornému výkonu klíčového člověka našeho zemědělství – Andreje Babiše. Celou dobu jsem s němým úžasem sledoval to malé ukřičené děcko, které se utrhlo z řetězu.
Ačkoliv jsem byl ze strany pana Babiše připraven na to nejhorší, realita ještě mnohonásobně předčila mé očekávání. To, co předvedl tento miliardář a těžký oportunista (bývalý agent STB), zaštiťující se podporou ubohých zemědělců, kterým „pomáhá“, se nedá nazvat jinak, než jako žumpa slušného chování, podložená nulovou argumentační schopností, přihlouplými osobními a politickými útoky, arogancí a pokrytectvím, které z tohoto individua snad již odkapává. Tento člověk, který se částečně úspěšně snaží hrát na protikorupční city české veřejnosti, je právě přímým ztělesněním politické korupce (tedy lobbingu). Stal se jedním z nejbohatších jedinců tohoto státu právě díky dotačním politikám, které ve finále platí daňoví poplatníci, jejichž podporou se často zaštiťuje (a kteří mu ji velmi nepochopitelně často dávají).
Nemohu uvěřit, že existují lidé, kteří po krachu projektu Věcí veřejných na tento populistický lep Andreji Babišovi skáčou, že zde stále existuje nepoučitelná skupina jedinců, kteří nedokážou rozpoznat, jakou hru s nimi tento lobbista a podnikatel hraje. Cožpak nevidí, z čeho pramení jeho enormní jmění? Věří jeho veřejným prohlášením, jak byl do čela svých společností demokraticky zvolen, nic nevlastní, nemá vliv a o ničem nerozhoduje? Nevidí, jakým způsobem pan Babiš nekale působil (a stále se snaží působit) na politiky a politiku, aby si zajistil business na mnohá léta dopředu? Dokonce se k tomu i v televizi hrdě hlásí! Je pouhou náhodou, že v momentě, kdy mu již politici napříč politickým spektrem nedopřávají tolik sluchu, uraženě vyjde na světlo boží s údajně apolitickou iniciativou proti korupci, která údajně až následně začíná mít deklarované politické ambice? Opravdu si někdo může myslet, že tento člověk může svůj boj proti politicko-ekonomické korupci brát vážně? V této souvislosti mě napadá pouze příměr o zloději, který křičí ať chytí zloděje…
Pan Babiš je pochopitelně šikovný pragmatik a byl by sám proti sobě, kdyby věřil tomu, co naoko pro veřejnost hlásá. Velmi dobře to on sám ví. Jeho korupce je však legální (resp. neexistují doposud důkazy o její nelegálnosti), o to více je však nebezpečná. Nedá se totiž trestat, neboť je vetknuta do právního rámce našeho státu (typickým příkladem jsou biopaliva). Vše co pan Babiš činí, nečiní pro zemědělské masy, kterými se zaštiťuje, nýbrž v zájmu ochrany a růstu svého ekonomického impéria a vlastního vlivu.
Potud by se mohlo jednat, do určité míry, o racionální ekonomicky egoistické chování jednotlivce, ač způsob jeho realizace je bez pochyby zavrženíhodný a odporný. Co je podle mého názoru však neomluvitelné je škoda, kterou páchá na veřejném mínění. Škoda způsobená záměrnou manipulací. Lidé Babišova „formátu“, kteří farizejsky a zcela vědomě, vypouští do médií jednu desinformaci či polopravdu za druhou, jsou například v krizových dobách odpovědni za rozpoutávání válečných konfliktů. Tento krajní příměr zde používám zcela záměrně, neboť při sledování pana Babiše v televizi mi naprosto automaticky naskakovala paralela s válečným konfliktem v bývalé Jugoslávii resp. s masivní desinformační kampaní, která mu předcházela a která ho doprovázela. Jsem jen rád, že se v takové situaci nenacházíme a to samozřejmě nejen z důvodu nepříjemné přítomnosti pana Babiše v našem veřejném prostoru.
Od generálního ředitele velké společnosti a takto zámožného člověka bych očekával státnické vystupování, noblesu, nadhled a alespoň částečnou pokoru ke všem z nás, kteří mu k jeho jmění z vlastních daní podstatnou měrou dopomohli. Očekával bych současně alespoň elementární míru slušnosti a upřímnosti. Nic z toho se mi však nedostává. Nelze snad říci nic jiného, než že je mi z této politicko-ekonomické kreatury (s vystupováním primitivního trhovce) zle od žaludku. Místo své kariéry by zasluhoval kydat hnůj a při svém neurvalém a ukřičeném vystupování v televizi by od moderátorky zasluhoval rákoskou přes ruce či rovnou přes ústa, stejně jako v úvodu zmiňované nevychované děcko. Nic lepšího si rozhodně nezaslouží…
Jan Polanecký je členem Svobodných
