Andrej Babiš tvrdí, že zavedením EET zvedne výběr daní o 10 miliard. Zkusím to rozebrat. Zavedení EET by se zcela jistě netýkalo všech daní. Daní jako například silniční, dědická a darovací a podobné daně jdou z hlediska EET neutrální. Týkat by se mělo následujících daní: DPH, na které za r. 2014 bylo vybráno 323,7 miliardy, daně z příjmů právnických osob, na které se za r. 2014 vybralo 123,2 miliardy, daně z příjmů fyzických osob podnikajících, na které se za r. 2014 vybralo 1,1 miliardy. Zcela jistě by se to nedotklo daně z příjmů FO – zaměstnanců, ani daně vybírané srážkou, mohlo by se to dotknout i daně spotřební, i když tu platí přímo výrobci a provozovatelé tzv. daňových skladů. Ty jsou ovšem provozovány ve zvláštním režimu a tak je to dost nereálné.
Podle studie společností A.T. Kearney a VISA, v ČR představuje šedá ekonomika 15,4 procenta výkonu celého hospodářství. To je srovnatelné s Německem, Finskem, nejnižší je v Evropě je Švýcarsku, kde ovšem mají výši daní zakotvenu v Ústavě a vůbec nejnižší je v USA, kde ovšem mají zcela odlišný daňový systém. Například v Švédsku, Norsku, Itálii je daleko vyšší než u nás a v celé EU je průměr také vyšší. Podle této studie však šedou ekonomiku podporují například vysoké pojistné odvody zaměstnavatelů, veřejné služby, které neodpovídají výši zdanění. Nejvíc se nachází ve výrobě, velkoobchodech a maloobchodech, stavebnictví a dopravě, skladování a komunikaci. Do toho je ovšem nutno zahrnout i typické stínové aktivity, jako je například prostituce, prodej drog, úplatky, nelegální herny, obchodování s kradeným a pašovaným zbožím a jiné vyloženě kriminální činnosti.
Ovšem při aplikaci Gutmannovy metody poměru odložené měnové poptávky, docházíme k zajímavým výsledkům. Metoda vychází z toho, že transakce v šedé ekonomice probíhají hlavně prostřednictvím hotových peněz. Dále předpokládá, že v určitém roce v ekonomicky měřené historii země existoval rok, o kterém se dá říct, že byl bez šedé ekonomiky. Z tohoto roku pak vychází a bere si ho jako tzv. základní rok. Ze statistik ČNB porovnává rychlost oběhu peněz v ekonomice, hotovosti a vklady. Podle toho šedá ekonomika v ČR se mění podle výše celkového daňového zatížení. Jestliže v r. 2000 byl rozsah šedé ekonomiky kolem 24%, pak již v r. 2005 byl 12,5% a v roce 2009 se pohybuje kolem 11 až 12%, poté díky zvedání daňové zátěže zase stoupá. Lafferova křivka v praxi?
Šedou ekonomikou se zabývají i různé odborné práce, jako například: Fryšták, Marek. Hospodářská kriminalita z pohledu teorie a praxe, Powis, Robert E. Jak se perou špinavé peníze, Fassmann, Martin. Stínová ekonomika a práce na černo
Z nich vyplývá, že v ekonomice každé země existuje sektor označovaný jako šedá ekonomika. Jsou to tedy jak vyloženě kriminální činnosti, ale i činnosti, které jsou legální, jen nejsou zahrnuty do oficiálních výkazů, nejsou z nich odváděny daně. Ty, které probíhají peněžní mi transakcemi, jsou především: utajené příjmy ze samozaměstnání, utajené mzdy, platy a majetek z nepřiznané práce vztahující se k legálnímu zboží a službám, zaměstnanecké slevy a funkční požitky, sousedská výpomoc za odměnu. Ty bez peněžních transakcí jsou především: sousedská výpomoc, výměna legálních služeb a zboží, veškerá kutilská domácí činnost.
Pomineme-li vyloženě kriminální část, pak proč ekonomické subjekty přecházejí do šedé ekonomiky? Co je nutí působit mimo oficiální sektor ekonomiky a proč riskují možný postih? Dle některých autorů je jedním z hlavních důvodů – ne-li tím nejhlavnějším – daňové zatížení. Daně jsou nastaveny pro tyto subjekty příliš vysoko, stejně tak jim nevyhovuje úroveň, na níž je nastaveno placení sociálního a zdravotního pojištění, minimální mzda. Ekonomická teorie říká, že daně fungují na principu nenávratnosti a neekvivalence, tedy za jejich platbu nemůžeme automaticky v budoucnu od státu očekávat zpět stejnou platbu nebo stejný objem služeb. Co se vybere na daních, to se přerozdělí v rámci státního rozpočtu a jde určeným subjektům. Ekonomickým subjektům, které přispívají do státní kasy, pak připadá, že systém je k nim nespravedlivý, zbytečně platí velkou část svých příjmů na statky a služby, jejichž příjemci jsou jiné ekonomické subjekty. Necítí návratnost toho, co státu odevzdávají, jsou nespokojeni.
Zde si je třeba uvědomit jednu věc, stínová ekonomika funguje na základě osobních vztahů, slovně dohodnutých závazků a na nemalých vložených investicích. Tyto prvky není mnohdy možné volně a bez postihu převést do formálního sektoru a stínová ekonomika vyplývající vyloženě z kriminální činnosti, tu nelze převést nikdy. Zrovna tak, z výše uvedeného nelze stínovou ekonomiku nikdy úplně odstranit.
Vezmu-li v úvahu všechny faktory a to, že rozhodně na šedé ekonomice má nejvyšší podíl vyloženě kriminální činnost a to zejména drogy, prostituce, úplatky a krádeže, pak ta kriminální je kolem 70% stínové ekonomiky, podobně jako v zemích, které jsou srovnatelné s ČR. A pokud činí podíl šedé ekonomiky v ČR 15 až 16%, pak 30až 35 procent z toho připadá na legální ekonomickou činnost, tedy to, co lze maximálně získat zavedením EET a kontrolních hlášení. Porovnáním údajů, kolik se v ČR se za r. 2014 vybralo na daních, jejichž výběr lze zavedením EET a kontrolních hlášení poněkud ovlivnit, pak u DPH lze maximálně vyzískat navíc cca 11,3 miliardy, ovšem zde je třeba vzít v úvahu nutné zvýšení vratek např. v zemědělství, již fungující systém reverse chargé, i to, že některé obory prostě nemohou v DPH podvádět – finančnictví, těžební průmysl státní správa a další. Lze reálně uvažovat o nárůstu 2 až 3 miliardy. Nárůst u daně z příjmu právnických osob maximálně 4,3 miliardy, ovšem také je nutno uvažovat, že řada z nich daně platí poctivě, u mnohých oborů tao ani nejde, viz DPH, tedy reálná hodnota bude procentuálně vyšší, ale zase tak 2 až 3 miliardy. Na dani z příjmu FO – podnikatelů, dejme tomu že tam o něco víc, tedy 80 milionů. Celkem tedy můžou přinést tato opatření maximálně 6,1 miliardy ročně. A jaké budou náklady na provoz? Je nutno si však uvědomit, že ne všichni krátí tržby, část z těch, kteří je krátí, bude krátit i nadále a část jich skončí. Tedy skutečný výnos bude mnohem nižší. Přiznávám, není to úplně korektní výpočet, ale řádově sedí. Navíc jsem nikde žádný podobný výpočet od MF nezaznamenal.
Diana Farrell (The Hidden Dangers of the Informal Economy, 2004) tvrdí, že subjekty mohou operovat v rámci šedé ekonomiky díky nedostatečné schopnosti státu vynutit si dodržování a placení daní: „Nejvíce očividný [faktor existence šedé ekonomiky] je omezené vynucování zákonných povinností, to je výsledek špatně personálně obsazených a špatně organizovaných státních úřadů. Pro zmenšení velikosti šedé ekonomiky je tedy třeba zavést efektivnější vymáhání zákonů, snížit korupci a přehnanou byrokratizaci ve státních aparátech a urychlit soudní systém. Obecně řečeno, stát by měl začít se zlepšováním a zefektivňováním svých vlastních řad předtím, než obrátí svou pozornost k daňovým poplatníkům.
Totéž zdůrazňuje článek i The informal economy is neither small nor benign z časopisu The Economist: „můžeme usoudit, že „čím dražší a komplikovanější jsou daně a regulace, tím větší je šedá ekonomika k poměru k HDP.“ Článek dále porovnává země, které považujeme za vyspělé a které fungují na základě tržního systému. Proč mají např. Itálie, Španělsko, Belgie nebo Řecko tak veliké sektory šedé ekonomiky a proč naopak třeba USA, Švýcarsko či Kanada malé? Protože druhá skupina zemí nezavádí složité a drahé systémy daní i všech ostatních regulací a pravidel. První skupina zmiňovaných zemí právě takové systémy má.
Je tedy především nutno snížit daně, snížit byrokracii, zjednodušit daňový systém, zrušit zbytečné regulace a nařízení. Pokud pan ministr Babiš tyhle skutečnosti neví, nezná, pak by měl jít vrátit diplom a požadovat vrácení školného.
Josef Lebduška,
místopředseda Svobodných v Pardubickém kraji
