„Globální oteplování je tady!“ odhlasovalo si loni v Paříži 2500 členů „Globálního panelu na klimatické změny“ (IPCC). Posléze se ukázalo, že zakládali své výpočty na chybném předpokladu, že dolar v roce 2100 bude mít stejnou kupní sílu jako dnes. Tím dospěli k nesmyslným závěrům o produkci oxidu uhličitého neuvěřitelně prosperujícími státy. O úsměvnosti jejich výpočtů svědčí mj. to, že podle nich budou mít například obyvatelé v Severní Koreji, Lybii a Alžírsku brzy příjem na obyvatele vyšší, než USA, v Jižní Africe dokonce čtyřikrát. Zmocněnec OSN pro právo na výživu Jean Ziegler prohlásil sice loni v říjnu, že „Pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti. Pro hladovějící svět je to totální katastrofa…“ Přesto po vydání lunatického prohlášení vědců na Globálním panelu v Paříži nařídila EU snižování emise oxidu uhličitého v automobilech přidáváním biopaliv do benzinu.
Neinteligentní opatření EU nedokáže sice ovlivnit obsah oxidu uhličitého v evropském měřítku, natož pak světovém, zato stoupnou ceny automobilů, pohonných hmot a zemědělských produktů. Podobná opatření byla díky Al Gorově masáži zavedena již dříve v USA. Zelený marxismus začíná být zřejmě zajímavý i pro mnohé bohaté kapitalisty – pro ony „užitečné idioty“, jak říkával Lenin, kteří „se poperou, aby nám dodali i provaz, na kterém je poté pověsíme“. Proto se tímto problémem zabývají renomované organizace jako Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Díky zvýšené poptávce po obilí, olejnatých semenech a cukru potřebných pro výrobu biopaliv mohou podle jejich studií ceny zemědělských produktů, hlavně obilí, v příštích deseti letech celosvětově stoupnout o 20 až 50 procent. Na burze v Chicagu již stoupla loni v důsledku toho cena pšenice o 50 %.
Americká společnost CarbonPositive odhaduje růst ceny automobilového benzinu v důsledku nových ekologických daní a přechodu na biopaliva s vyšším obsahem bioethanolu do roku 2016 na trojnásobek dnešní ceny. Pokud použijeme stejný poměr v Evropě, můžeme se v budoucnu těšit, pokud se toto šílenství včas nezastaví, na ceny vyšší, než 100 Kč za litr benzinu. Nebude to proto, že nafta dochází, jak se nám snaží někteří přívrženci těchto opatření namluvit, ale proto, že náklady na výrobu „obnovitelného“ zdroje, bioethanolu, a hlavně zbytečné a lichvářské „ekologické“ daně vyženou spotřebitelské ceny do bezprecedentních výšek. Co to bude znamenat pro spotřebitele, je evidentní.
A tak nejenže nastane postupný ekonomický kolaps, bude klesat i množství kyslíku v ovzduší díky pálení pralesů kvůli získání půdy pro dotovanou výrobu rostlin na biopaliva. Může se teoreticky stát, že CO2 sice bude v ovzduší méně než těch existujících a zanedbatelných 0,054 %, ale nebudeme mít co dýchat. Přeměnou přírody na pole pro pěstování biopaliv se podle časopisu Science uvolní do ovzduší 17 – 420krát víc skleníkových plynů, než kolik se jich ročně ušetří nahrazením fosilních paliv. Vymýcení pralesa pro pěstování sóji vytvoří uhlíkový dluh, který produkce sóji „zaplatí“ redukcí uhlíku až za 319 let. Založení plantáže palmy olejné vytvoří uhlíkový dluh, který se pěstováním palem vyrovná až za 423 let. Biopaliva jsou neetická, protože ničí lidské životy, přinášejí hlad v rozvojových zemích.
Naši republiku toto světové šílenství sice zatím ještě nepostihlo v tak obrovské míře, ale i tak je zbytečné, aby každý z nás připlácel 33 hal. za litr benzinu, od 1. ledna 2009 dokonce 66 haléřů, neboť poslanci Evropského parlamentu požadují v roce 2009 podíl biopaliv v benzinu zdvojnásobit. Je rovněž varovné, že i u nás stále ubývá osevních ploch na výrobu zemědělských plodin v důsledku produkce řepky olejné, což zdražuje výrobu potravin. A nejenže cena benzinu v důsledku přimíchávání drahých biopaliv do benzinu roste. Zelení k tomu ještě prosadili na bývalé defétistické Topolánkově vládě ekologickou daň. Dřívější ambiciózní komunismus tak byl nahrazen hrozbou nynějšího ambiciózního environmentalismu, který podobně přijímá nesmírně nákladné programy bez ohledu na dopad na občany.
Jestliže naši zákonodárci přijmou maximalistické environmentální požadavky, vliv na národní ekonomiku bude ničivý. Příkladem za všechny nesmyslné environmentální projekty může být tzv. Kjótský protokol, který prosadila dne 16. února 2005 Angela Merkelová. Zatím bylo na plnění Kjótského protokolu vynaloženo celosvětově více než 299 500 000 000 US$ (zhruba 6 888 500 000 000 Kč) a náklady stále stoupají. Co jsme za to získali? Patrick J. Michaels, profesor Environmentálních věd a Senior Fellow in Environmental Studies v Cato Institutu ve Washingtonuasi spočítal, že teplota země klesla o celých 0,003097976 °C a v únoru 2050 budeme moci hrdě oznámit, že našemu globálnímu kolektivu se podařilo snížit růst globálního oteplení o téměř 0.07 °C. Celých sedm setin stupně!!! I kojenec vidí nesmyslnost takového projektu! Zde již nejde jen o střety různých názorů na životní prostředí, ale střetu názorů na lidskou svobodu a životní úroveň vyhazováním peněz na nesmysly, zatímco by šly použít na mnohem důležitější věci. Kdyby navíc padly protismyslné zemědělské dotace a místo toho se uvolnil obchod, přineslo by to dalších 2,4 bilionu dolarů. Zákonodárci by měli začít chránit peníze daňových poplatníků a zabránit tomu, aby se jimi mrhalo na podobné pochybné projekty.
Je sice pravda, že postupně davové šílenství pro biopaliva ve světě opadá, ale nikdo nepotrestal nikoho z těch konkrétních lidí, kteří tyto nesmysly prosadili. Je to tím, že tito zelení mužíci nemají přímou odpovědnost za svá rozhodnutí. Stáhnou se a za čas vylezou na světlo s dalším nesmyslem. Jsou, díky tomu, že mají nulovou osobní odpovědnost za svá rozhodnutí, velice nebezpeční. Například kvůli jejich nápadu využívat sóju na biopaliva se kácejí pralesy, aby ji měli domorodci kde pěstovat. V Indonésii polovina plantáží palmy olejné vznikla vykácením pralesa. Budou pěstovat dotovanou sóju, ale za peníze získané jejím prodejem nebudou mít čím nakrmit děti. Na jeden litr etanolu padne totiž 232 kg obilí. Z toho by bylo živo jedno dítě po celý rok. Díky podobným excesům 900 milionů lidí hladoví. Nacismus zničil 25, komunismus 150 milionů lidí. Kolik milionů lidí zničí ekologismus, jako pokračování těchto dvou zhoubných ideologií?
Nebezpečí biopaliv není bohužel na první pohled vidět. Drtivá většina jejich uživatelů si proto problémy jejich užívání vůbec neuvědomuje. Zvláště v rozvojových zemích jsou důsledky jejich produkce přitom velmi vážné. Boji proti globálnímu oteplování biopaliva určitě pomáhat nemohou, zejména kvůli rychlému mizení deštných pralesů. Biopaliva nejen škodí životnímu prostředí, ale i nepřímo zabíjejí lidi pomocí nedostatku potravin. Všechny druhy plodin pěstovaných na výrobu “ekologických“ alternativ k současným fosilním palivům ve skutečnosti vypouštějí do atmosféry více oxidu uhličitého, než kolik samotné rostliny pohltí. Jsou tak jedním z největších „environmentálních podvodů“ – urychlují klimatickou změnu, před kterou nás podle Bursíka mají zachránit.
Dokonce již i ředitel Greenpeace ČR Jan Rovenský připustil, že biopaliva působí větší produkci CO2 než paliva fosilní a že soustavnou podporu biopaliv neprosazují environmentalisté, ale farmáři v USA kvůli dotacím. I Greenpeace si uvědomují, že hlavními problémy biopaliv je riziko potravinové krize se sociálními důsledky a ohrožování cenných ekosystémů, především deštných pralesů v Amazonii, Indonésii a Kongu. Kdyby v USA spotřebovali na biopaliva všechnu kukuřici, kterou v současné době pěstují, nahradili by pouze 6 % ropy. Zelená horečka vyvolaná státními subvencemi byla přitom neúčinná. V Mexiku vzrostly ceny kukuřice 4×, pšenice 2×, potravin o 83 %. Biopaliva nesou odpovědnost za zánik zelených plic planety. Je to zločin proti lidstvu. EU chce přitom plných 70 % orné půdy dát na jejich pěstování.
Energie vynaložená na řepku vyčerpá půdu pro kukuřici a je nutno hnojit pesticidy, na jejich výrobu a transport je třeba používat stroje a tím další energii. Celkově spotřebují na celý proces výroby biopaliv o 11-27 % víc energie, než se z nich získá. Jinými slovy se tedy jejich výroba musí silně „dotovat“ energií získanou z fosilních paliv. Je proto nesmysl pokládat je za obnovitelný zdroj energie. I z ekologického hlediska je to šílenství, neboť biomasa je neuvěřitelně agresivní. Podrobné analýzy výrobního cyklu biopaliv ukazují, že při produkci biopaliv vzniká asi o 50 – 70 % víc skleníkových plynů, než vytváří čistý benzín nebo nafta. Výpočty navíc podcenily roli oxidů dusíku, které mají 300× větší skleníkový efekt než CO2. Při pěstování biopaliv se jich uvolní až 5 %.
Každý obnovitelný zdroj způsobí víc patálií, než jich odstraní. Nejdříve to byly větrníky, pak neekonomické solární panely a nyní biopaliva. Větrné elektrárny nepohání vítr, ale rovněž obrovské dotace, které platíme my, daňoví poplatníci.
Ivana Haslingerová je členkou Svobodných. Vyšlo na blogu idnes.cz
