Důležitý pohled na instituci rodiny. Tak mluvčí Ministerstva kultury nazvala knihu americké autorky Zrušte rodinu, jejíž český překlad podpořil český daňový poplatník 160 tisíci korunami. A není to jediné státem podpořené dílo organizace Tranzit.cz, kterou lze nazvat dotačním fantomem českého výtvarnictví. Za rok si od státu či Prahy přijde i na více než čtyři miliony. A další miliony dostává od nadace rakouské spořitelny ERSTE, do jejíhož rozpočtu přispívají i čeští střadatelé.
Ve středu byl v Praze za přítomnosti autorky představen český překlad knihy Zrušte rodinu. Publikace, která přichází s tezí, že tradiční rodina je jádrem veškeré nespravedlnosti ve světě a jako taková musí být zrušena, je dílem britské autorky Sophie Lewisové, která upoutala v roce 2019 knihou navrhující zcela nové pojetí mateřské péče jako kolektivního úsilí.
Paní Lewisová současně učí teorii společenských věd na Brooklyn Institute for Social Research a jako badatelka působí ve Výzkumném centru feministických, queer a transgenderových studií na Pensylvánské univerzitě.
Ačkoliv je deklarovanou ambicí knihy likvidace rodiny, kapitalismu a všech dalších „provázaných kořenů systému“, systém na ni naopak ještě přispívá.
Vydání knihy, jak upozornila Aliance pro rodinu, v Česku podpořilo Ministerstvo kultury. Jeho mluvčí Jana Malíková vysvětlila, že o přidělení dotace rozhodují „komise složené z osobností, které jsou erudované v daném oboru“.
„Dle odborné komise publikace přináší důležitý pohled na instituce, jako je rodina, které procházejí vývojem, který je třeba reflektovat a zabývat se jím,“ vysvětlila mluvčí Ministerstva kultury .
ParlamentníListy.cz se na toto dotační řízení podívaly blíže.
Mezinárodní záběr…
Tato kniha byla v roce 2023 účastníkem dotační soutěže v programu Kulturní aktivity , který má podporovat projekty profesionálního výtvarného umění.
Projekt žádal o dotaci v sekci „Odborná neperiodická publikace v tištěné či elektronické podobě“. Mezi 66 žadateli zde byla dotace přidělena celkem 35 projektům. Žádost o podporu pro knihu Sophie Lewisové skončila v pořadí komise na 14. místě s nadstandardním hodnocením 8,1 (nejvyšší v dané skupině bylo 9,4).
Podpořené projekty obvykle zjevně souvisely s výtvarným uměním, šlo třeba o podporu publikace Kulturní domy v Československu po roce 1948, monografii výtvarnice Evy Švankmajerové, nebo žádost Galerie hlavního města Prahy o podporu publikace Myslet filmem.
Mezi finančně podpořenými projekty ale praští do očí tři položky, u nichž je souvislost s podporou výtvarného umění mnohem pochybnější.
Dvě z nich byly podány neziskovou organizací Tranzit.cz. Jednou z nich je vydání publikace autorky Shulamith Firestonové, radikální feministky z Kanady. Tato autorka, zemřelá v roce 2012, patřila k zakladatelkám radikálního feminismu a jejím nejslavnějším dílem je Dialektika sexu. Žádost se ale týkala vydání knihy Prostory beze vzduchu. Dílo z roku 1998 je na Amazonu představeno jako „sbírka povídek odehrávajících se v zmizelých a potemnělých sektorech New Yorku o postavách, které se stávají obětí stále více byrokratizované chudoby“. Přes pochybnou souvislost tohoto literárního díla s výtvarným uměním dostalo od hodnotící komise 7,9 bodu a příspěvek 145 tisíc z požadovaných 240 tisíc (celkové náklady vydání byly v žádosti vyčísleny na 420 tisíc).
Druhým je pak právě zmíněná publikace Sophie Lewisové Zrušte rodinu. Hodnocení zde bylo ještě lepší a přidělená částka 160 tisíc korun se požadovaným 228 tisícům blížila více.
I třetí problematická podpora byla udělena projektu, který zpochybňuje tradiční koncept rodiny, nazývané jako „nukleární“.
O podporu pro publikaci Nejen nukleární rodina žádala Společnost Jindřicha Chalupeckého. V tomto případě ale šlo o publikaci z výstavy , která proběhla v roce 2022, takže zde lze vidět souvislost s výtvarným uměním.
Naopak s prázdnou odešlo třeba Vlastivědné muzeum Jesenicka, které žádalo o podporu pouhých 70 tisíc na vydání regionální retrospektivy Barevná paleta Jesenicka. Komise žadateli vzkázala, že jí není jasné, jakou zvolil koncepci.
Hodnotící komise uvedla , že jako hlavní kritéria pro posuzování dotace měla přínos pro obor, přínos projektu z hlediska umělecké různorodosti, přínos pro kreativitu a inovaci a geografický záběr, který měl být celostátní, či ještě lépe mezinárodní.
Devítičlennou komisi tvořili abecedně : historik Jan Bouček z Památníku národního písemnictví, kunsthistorička Anna Hejmová z Divadelního ústavu, kunsthistorička Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění (specialistka na architekturu a design).
Dále Kateřina Hrušková, kurátorka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Tomáš Klička, šéfredaktor měsíčníku o výtvarném umění ART ANTIQUES, historik umění z Ostravské univerzity Tomáš Knoflíček a vizuální umělec Pavel Korbička z Fakulty výtvarných umění VUT v Brně.
Rovněž teoretička designu Klára Peloušková z pražské UMPRUM a také Ilona Rozehnalová, představená jako „archivářka, editorka, projektová manažerka a aktivistka“.
Tato sestava rozhodla o podpoře 69 projektů v celkové výši 22 885 000 Kč.
Zajímali jsme se, kdo výběrovou komisi, kterou se úřad zaštiťuje, vlastně vybírá. Neúspěšně. Rovněž dotaz ParlamentníchListů.cz, zda Ministerstvo kultury nějakým způsobem prověřuje projekty a posuzuje, zda žádají ve správném dotačním titulu, ministerstvo nezodpovědělo. Jsme připraveni jeho vyjádření čtenářům poskytnout i po vydání textu.
Nezisková organizace Tranzit.cz uspěla s oběma projekty, které do dotačního řízení předložila. Uspěla i s žádostí o podporu podcastu Ve věci umění , na který dostala 170 tisíc z požadovaných 306 tisíc.
Dotaci na celoroční kontinuální činnost obdržel i projekt Petrohradská kolektiv, kde se konal křest knihy Zrušte rodinu, spojený s workshopem. Ministerstvo kultury mu přidělilo 800 tisíc.
Podle předsedy Svobodných Libora Vondráčka by dotace do kultury měly být mezi prvními, které se zruší. „Evokují státní a stranickou kulturu a takovou tady rozhodně nepotřebujeme, s tou jsme si užili v minulých režimech dost,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
Mocenské přístupy v patriarchální kultuře…
Neziskovka Tranzit.cz dostávala podobné dotace už v minulých letech . Třeba v roce 2021 dostala 150 tisíc na vydání českého překladu knihy Sister outsider od autorky Audre Lordeové . Komise ocenila, že „Tranzit pokračuje ve vydávání důležitých esejistických a kultovních děl z angloamerického prostředí, která ovlivnila feministické smýšlení ve druhé polovině dvacátého století. Takovou knihou je i Sister Outsider afroamerické feministické spisovatelky, která se netajila svou menšinovou sexuální orientací. Ve své práci bravurně popisuje „převládající mocenské principy v patriarchální kultuře a zároveň podává zprávu o své vlastní emancipaci“.
Celkové náklady na vydání knihy byly vyčísleny na 293 tisíc korun, požadavek na dotaci byl 200 tisíc, přiděleno bylo 150 tisíc.
V témže roce dostala od Ministerstva kultury dalších 160 tisíc na překlad díla Argonauti od autorky Maggie Nelsonové. Zde byl požadavek na dotaci 215 tisíc korun (celkové náklady vyčísleny na 308 tisíc).
I v těchto případech se jedná o knihy, hodnotitelé sami je označili jako „eseje“. Přesto úspěšně soutěžily o dotační tituly v oblasti výtvarného umění. Sekce, ve které se o dotaci ucházely, se nazývá „odborná neperiodická publikace“. Projekty, které s nimi o dotace soutěžily, ale téměř vždy nějakou souvislost s výtvarným uměním měly. Typově šlo o biografie výtvarníků či architektů, fotografické publikace nebo o knižní souhrn výtvarných projektů.
Dotaz ParlamentníchListů.cz, v čem spočívala výtvarná odbornost těchto knih, zůstal ze strany organizace Tranzit.cz bez odpovědi.
Za roky 2021–2023 se v přehledech Ministerstva kultury nepodařilo najít žádost o dotaci organizace Tranzit.cz, kterou by komise Ministerstva kultury odmítla.
Libor Vondráček pro ParlamentníListy.cz také uvedl: „Kultura se musí prosazovat odspodu a dotace v této oblasti jsou zvrácenost.“
Nový internacionalismus za peníze ze „spořky“
Tranzit se prezentuje jako „síť autonomních iniciativ současného umění“ , působící v celém středoevropském regionu. Působí v Rakousku, Česku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku.
V rámci jednotlivých zemí organizuje výstavy, kritické platformy, přednášky a „další umělecké formáty“. Věnuje se publikaci a výzkumu a také „nekonformnímu vzdělávání“.
„Tranzit.cz vznikl z potřeby vytvořit institucionální uspořádání, jehož prostřednictvím by současná kultura mohla kriticky nahrazovat stereotypní vzorec hodnot, identit, historií, estetik a aktivit,“ představuje se mezinárodní sdružení.
Jako svůj úkol si dává „hledat odpovědi na otázky“. Tyto odpovědi hledá v dialogu umělců, vědců a „angažovaných producentů“.
„Naším cílem je formulovat budoucnost vycházející z představ subjektivní i kolektivní autonomie a nového internacionalismu,“ formuluje svůj program poté, co se přihlásí ke „zpochybňování kánonů, geografií i vládnoucích vyprávění poválečných (uměleckých) dějin Evropy“.
Českou sekci řídí správní rada, které předsedá výtvarnice Isabela Grosseová . Absolventka pražské AVU s dílem Obytné obrazy vede ateliér sochařství na pražské UMPRUM. Ve správní radě s ní sedí i pan Jesper Alvaer, se kterým spolupracuje na uměleckých projektech a v Praze má podle oficiálních údajů stejné bydliště.
Hlavním finančním partnerem organizace je rakouská ERSTE Stiftung, nadace bankovní rodiny ERSTE, do které patří i naše Česká spořitelna. Nadace má středoevropský záběr, kopírující působiště finanční skupiny. „Podporujeme společenskou participaci a občanskou angažovanost, prosazujeme sociální inovace, současnou kulturu a demokratickou budoucnost Evropy,“ říká o sobě .
Nadace ERSTE se zavazuje podporovat každého, kdo chce měnit společnost k lepšímu, proto i v umění podporuje „umělce a kulturní pracovníky, kteří se zabývají kritickým společenským vývojem“.
Spolek Tranzit.cz v roce 2021, z něhož je poslední zveřejněná účetní závěrka , čerpal od státu a hlavního města Prahy dotace v celkové výši 4 miliony 350 tisíc korun. Dále obdržela 2 827 000 jako dar od rakouské spořitelní společnosti Erste a 71 tisíc od Visegrádského fondu.
V Česku organizace Tranzit.cz podle Hlídače státu čerpala celkem 55 dotací . Naposledy v srpnu letošního roku 50 tisíc od Státního fondu kultury na projekt nazvaný Infrastruktury naděje. Na stejný projekt v březnu dostala půl milionu od pražského magistrátu.
V loňském roce pak dostala dvě dotace od pražského magistrátu, obě ve výši 700 tisíc korun. Jedná se o víceletý dotační projekt nazvaný Ve věci umění.
Organizace Tranzit.cz nepochybně není největším příjemcem kulturních dotací v této zemi. V roce 2021 měla mít tato neziskovka pouhé tři zaměstnance. Ukazuje však systém, který se zde v oblasti kultury zaběhl.
Ve výdajovém bloku Kulturní služby a podpora živého umění rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury se v rozpočtu na letošní rok rozdělovalo 3,6 miliardy korun. Na rozvoj kulturního a kreativního sektoru z toho šlo 2,4 miliardy, což představovalo oproti rozpočtu na rok 2022 nárůst na pětinásobek.
zdroj: parlamentnilisty.cz
