Svobodní, Liberland a Radostné Česko finišují před víkendovými volbami do Evropského parlamentu kampaní, která má změnit zažité vzorce chování. Série videí upozorňuje na zbytečné nálepkování lidí jen za to, že mají odlišné názory na fungování EU. „Nálepkování přispívá k polarizaci společnosti. Z té se pak vytrácí racionální diskuze o problémech. Důsledkem toho, že se z lidí s jiným názorem dělají například hlupáci, je třeba posilování pozice stávajícího establishmentu,“ říká předseda Svobodných Tomáš Pajonk.
Jednu a tu samou věc můžete vidět různou optikou. Dejme lidem prostor vysvětlit a pochopit své názory navzájem. Právo na názor bez nálepky má každý, ať už je jeho názor jakýkoliv. To je základ svobody.
Na prvním videu padesátiletá žena říká: „Vadí mi evropské dotace“. Vzápětí se ozve zkarikovaný hlas českého posměváčka, který ji označuje za hlupáka s tím, že hloupý je, kdo dává, a hloupější, kdo nebere. Žena následně dokončí svou myšlenku: „Protože likvidují ty, kteří je nedostanou.“ Série videí se zaměřuje na nejčastější nálepky, které lidé z jednoho břehu dávají těm druhým, aniž by je nechali domluvit. „Jednu a tu samou věc můžete vidět různou optikou. Dejme lidem prostor vysvětlit a pochopit své názory navzájem. Právo na názor bez nálepky má každý, ať už je jeho názor jakýkoliv. To je základ svobody,“ vysvětluje dále předseda Pajonk. Tématem jednotlivých videí jsou dotace, migrační kvóty, cenzura názorů na internetu, biopaliva a přijetí eura. Komu vadí dotace, není „hlupák“, kdo podporuje migrační kvóty, nemusí být „xenofob“, kdo odmítá cenzuru názorů na internetu, není automaticky „nácek“, kdo je proti biopalivům, není „vidlák“ a kdo odmítá přijetí eura, není „zpátečník“. „S posměchem okolí, nepochopením a nálepkováním se zcela jistě setkal skoro každý, kdo není součástí politického mainstreamu. Setkal se s ním každý, kdo veřejně říká názor, který není většinový. To je ale přece nesmysl. Přesně na tohle chceme sérií videí upozornit. Místo nálepkování je potřeba zahájit s lidmi s odlišným názorem dialog,“ vysvětluje Boleslav Buzek, předseda koaličního partnera Svobodných, strany Radostné Česko.
Politická rozprava: Pavel Strunz o účelovém používání předběžné opatrnosti
Proslov z Republikového sněmu, 11. 11. 2023.
PŘEPIS PROJEVU
Vážení spolustraníci, vážené spolustranice, milí hosté a samozřejmě, milé hostesky,
pohovořím o předběžné opatrnosti.
Jsem-li předběžně opatrný, nedopustím masovou imigraci ze zemí s jinými kulturními vzorci. Protože vím, že se mi to může vymstít v časovém horizontu jedné generace. Jsem-li předběžně opatrný, nezanedbávám armádu, časová konstanta vybudování armády je deset let, geopolitická situace se však může změnit za kratší dobu. Ještě v roce 2009 v Praze podepisovali Obama a Medvěděv redukci jaderných zbraní, necelých pět let poté Rusko anektovalo Krym. Jsem-li předběžně opatrný, nezakážu si zákonem dva ze tří stabilních zdrojů energie, uhlí a jadernou energetiku, což se vbrzku projeví na energetické bezpečnosti.
Po těchto příkladech oprávněné předběžné opatrnosti považte, co se děje u našich, stále ještě bohatých, sousedů v Německu. V několika politikách, migrace, armáda, jaderná energetika, Německo aplikovalo předběžnou neopatrnost. To má své důsledky. Slabou armádu v turbulentních časech, kriminalita roste, imigranti se zhusta neztotožňují s německým státem, vysoké ceny energií vyhání firmy z Německa, konkurenceschopnost upadá. Proto je těžko pochopitelné, že takto předběžně neopatrné Německo naopak bylo a je předběžně přeopatrnělé stran globálního oteplování, které hypoteticky může mít důsledky až za několik generací. Tedy dlouho po dokonaných důsledcích masové imigrace, zanedbávání armády, odklonu od jádra a uhlí. Německo převzalo paniku Grety Thunberg a stalo se motorem doktríny Green Deal.
Protože se Německo osvědčilo v několika ohledech jako odstrašující příklad, neměla by se Česká republika u něj inspirovat bez mimořádné obezřetnosti. Bohužel je však z některých prohlášení zřejmé, že česká vláda se na toto Německo hodlá čím dál víc orientovat. Hodlá například opakovat některé jeho energetické chyby. Odstoupení od uhlí, masovou podporu obnovitelných zdrojů, ale i zákaz spalovacích motorů. Ministr průmyslu potvrzuje cíl ukončit spalování uhlí do roku 2033, zároveň Petr Fiala protlačuje nestabilní a obtížně regulovatelné obnovitelné zdroje energie bez vyřešení ukládání přebytků.
To si vyžádá paradoxní doplnění energetiky o zdroje spalující zahraniční fosilní palivo, zemní plyn, tedy nyní LNG, i z nestabilního Blízkého Východu, ale i oklikou z Ruska, za vyšší sazby než dříve, samozřejmě. Pokud se tak stane, bude to za cenu ztráty konkurenceschopnosti, za cenu, že se staneme hlubokým dovozcem elektřiny, což též nepřispěje k energetické bezpečnosti. Bude to za cenu obrovských regulací připomínajících socialistické plánované hospodářství, tzn. neférové podmínky a naprosté pokřivení trhu.
Naše vláda přestává být předběžně obezřetná v krátko a střednědobém horizontu. Používá pouze Green Deal, a přitom se tak děje za situace, kdy větší světoví producenti skleníkových plynů, než je Evropská unie, si konkurenceschopnost takovouto doktrínou nepodkopávají.
Zároveň o správnosti premis antropogenního globálního oteplování pochybují i významní vědci, jedním z nich je kvantový fyzik John Clauser, nositel Nobelovy ceny za fyziku roku 2022. Ten letos podepsal petici proti klimatickému alarmismu. Kolega Clauser říká: „Populární narativ o změně klimatu odráží nebezpečné zkorumpování vědy. Chybná klimatická věda metastázovala do masivní šokové novinářské pseudovědy. Žádná skutečná klimatická krize neexistuje, existuje však krize energetická.“ Takové prohlášení chce odvahu. Nepapouškovat mantry jako dekarbonizace či klimaticky neutrální společnost může dnes vědcovi přinést nepříjemnosti. Pravděpodobnost financování jeho výzkumu se rapidně sníží. To je to zkorumpování vědy, o kterém hovoří Clauser.
Vážení, všiml jsem si nedávno zvláštní symbiózy. Zatímco Čína začíná lovit mozky na Západě, některé mozky na Západě vymýšlejí, jak jí lov usnadnit. Greta Thunberg a její řídící mozky v Evropské unii v zásadě vyhrály. A já doufám, že jenom bitvu, nikoli však válku.
Čekají nás eurovolby. Obdobně jako loni na sněmu, upozorňuji i letos předběžně opatrnicky naše budoucí europoslance, aby se naočkovali proti bruselóze. Ta, jak známo, způsobuje politickou sterilitu u velkých zvířat. Sami sobě položte otázku: co udělala EU za dvacet let našeho členství dobře? Myslím, že těch pozitivních počinů je velmi málo. Naši naočkovaní europoslanci se mohou pokusit to změnit. Konkrétně v energetice mohou prosazovat následující. Postavit se proti zákazu spalovacích motorů samozřejmě, prosazovat jadernou energetiku, bránit nesmyslným regulacím v rámci Green Dealu, neodstupovat od Energetické charty chránící investice do energetiky. Dle zdravého rozumu budou jistě konat i v jiných oblastech a já věřím, že z žádného našeho europoslance se nestane politický EUnuch. Děkuji za pozornost.
