Státní rozpočet je v zásadní nerovnováze. Myslím si to ekonom a místopředseda Svobodných Robert Vlášek. Upozorňuje na to, že přestože příjmy státního rozpočtu vzrostly o 13 procent, tak výdaje vzrostly o cca 36 procent. „To je neudržitelná situace. Řešením není ale zvyšování daní, které finálně neprospívá ekonomice a živí inflaci, ale naopak plošné škrty na výdajové stránce,“ říká Vlášek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz
Vláda Petra Fialy chce v nejbližší době představit balíček daňových změn, které mají souviset s konsolidací veřejných financí. Co od tohoto balíčku očekáváte?
Od vládního balíčku daňových změn nečekám nic pozitivního. Z toho, co o něm víme, lze předpokládat, že plány na zvýšení DPH by v případě realizace měly významný proinflační charakter, což se v době dvojciferné inflace, která je nejvyšší za posledních 100 let historie Československa a ČR, tzv. pádivé inflace, zrovna nejeví jako dobrý národohospodářský krok. Takový postup by byl v přímé kontradikci proti postupu ČNB, která se snaží o zkrocení inflace. Kromě toho plánované změny dopadnou zejména na nízkopříjmové skupiny, které jsou již nyní velmi zasaženy vysokou inflací, respektive růstem ceny potravin, energií apod. Tyto kroky vlády se mi jeví jako naprosto nesystémové, vypadá to jako snaha rychle a bez koncepce zacelit část vysokého strukturálního schodku.
V mezidobí se na veřejnosti objevují informace o tom, že vláda bude navrhovat přechod ke dvěma sazbám DPH, což by s sebou neslo zřejmě i zvýšení této daně např. u léků, vodného a stočného nebo dokonce čepovaného piva. Je podle vás takový krok nezbytný?
Jak jsem uvedl, nejenže si nemyslím, že je tento krok nezbytný, ale dokonce si myslím, že je kontraproduktivní, resp. ve své podstatě ekonomicky škodlivý až scestný. Jsme v situaci, kdy bojujeme s nejvyšší inflací za posledních 100 let a zároveň jednou z nejvyšších inflací v rámci Evropské unie. Inflaci jsme si úspěšně nejprve sami zvýšili zrušením superhrubé mzdy, následně ji živíme obrovskými deficity státního rozpočtu, a aby to nebylo málo, tak ji nyní ještě zdynamizujeme zvýšením daní, resp. DPH. Uvažované kroky vlády jsou pro mě nepochopitelné a ekonomicky iracionální.
Podobnou vlnu emocí vyvolal krok Fialovy vlády, když došlo ke snížení valorizace letošních penzí. Udělala podle vás vláda správně, že zatáhla za tuto ruční brzdu?
To je samozřejmě opět naprosto nekoncepční a špatné rozhodnutí. Snažit se deficity státního rozpočtu řešit na úkor seniorů, tedy velmi zranitelné části populace, která je navíc inflací zatížena nejvíce ze všech skupin společnosti, považuji za až nemorální postup. Nechápu, jak může ministr financí zapomenout dát do státního rozpočtu náklady na zákonem stanovenou valorizaci.
V posledních dnech se však nemluví jen o důchodcích, ale také o matkách na rodičovské dovolené. Některé koaliční strany čím dál hlasitěji mluví o tom, že by se měl navýšit také rodičovský příspěvek. Podpořili by Svobodní takový krok, kdybyste byli ve Sněmovně?
My si předně myslíme, že stát by měl zejména snížit daňovou zátěž a ponechat více peněz lidem, kteří s nimi jistě naloží lépe, než stát. Obecně by měl stát méně přerozdělovat. Pokud by se stát takto choval, podpořil by tímto krokem ve svém důsledku ekonomiku a pak bychom mohli diskutovat o tom, zda zvýšit rodičovský příspěvek. Pokud stát začne šetřit, sníží své výdaje, pak principiálně rodičovský příspěvek jistě patří ke smysluplným podporám, které stát poskytuje a v takovém případě by Svobodní jistě takové zvýšení podpořili. Musíme se ale začít jako stát chovat racionálně a zastavit masivní zadlužování a obrovské rozpočtové deficity. K celé problematice je třeba přistoupit koncepčně a nastavit dlouhodobou strategií podporu ekonomiky a hospodaření státu. Musíme přestat dělat nahodilé a nesystémové kroky, které jen reagují na aktuální problémy, kdy tu někomu něco přidáme, tu někomu něco vezmeme. To není řešení. Ostatně to na vývoji státních financí dobře vidíme. Musíme přejít od reaktivního chování, tedy managementu krize, kdy jen reagujeme na situace, na management vize, kdy vytváříme a realizujeme dlouhodobé koncepce.
Hodně se mluví také o tom, že by vláda měla zvýšit odvody na sociální pojištění u OSVČ. S podobnými nápady přicházely i předchozí vlády. Proč jsou podle vás živnostníci tak častým terčem snah o zvyšování zdanění?
Vláda umí přijít s velmi zajímavými nápady. Mně osobně připadá velmi zvláštní to, že nejsilnější vládní strany staví svoji volební kampaň například na tom, že nebude zvyšovat daně, nebo to, že ministr financí za tuto stranu odhadne výnos za windfall tax na 100 miliard korun, a následně, krátce na to, tento výnos odhadne na 40 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že vláda nás zásadně zadlužuje tím, že vydává z rozpočtu ohromné objemy peněz. Je třeba konstatovat, že problém není v tom, že by do rozpočtu plynulo málo peněz. Výběr daní roste. Problémem jsou, jak jsem již řekl, masivní výdaje. Vláda toto ale nereflektuje a přichází s myšlenkou, že je potřeba zvýšit majetkové daně a víc zdanit živnostníky. Nic není více vzdáleno pravdě, než tyto myšlenkové konstrukty vlády. Pravda je přesně opačná, je třeba snižovat vládní útraty, a to zásadním způsobem. Vláda nás zadlužila tím, že začala vydávat z rozpočtu ohromná kvanta peněz. A nyní se jí vůbec nehodí do krámu přiznat, že problém není v tom, že by do rozpočtu plynulo málo peněz, ale v tom, že vláda extrémní množství peněz rozhazuje. A proto začala vykládat o „potřebě“ zvýšit majetkové daně, o „potřebě“ víc zdanit živnostníky, a tak dál a dál. Ale je to zase jenom slovní cvičení, protože realita je taková, že daně rozhodně nechybí, naopak, daně stále rostou. To, co naopak je špatně, jsou ohromné útraty vlády.
Řada ekonomů upozorňuje na to, že české veřejné finance jsou ve velmi žalostném stavu. Jak by tedy podle vás vláda měla postupovat jinak?
Vláda by měla primárně začít šetřit na výdajích státu, a nikoli zvyšovat daně nebo brát peníze penzistům. Je třeba si uvědomit, že vláda naplánovala na rok 2023 obří schodek 295 miliard Kč, nicméně deficit státního rozpočtu za první tři měsíce roku 2023 je rekordních 166,2 miliardy Kč. Pokud se bude vyvíjet schodek tímto tempem, skončíme za celý rok se schodkem 665 miliard korun. To je nemyslitelné, je to nejlepší cesta k úplnému rozvratu státních financí. Pro představu za stejné období vloni byl schodek státního rozpočtu 59,1 miliardy korun. Státní rozpočet je v zásadní nerovnováze, kdy přesto, že rostly příjmy o 13 %, tak rostly výdaje o cca 36 %. To je neudržitelná situace. Řešením není ale zvyšování daní, které finálně neprospívá ekonomice a živí inflaci, ale naopak plošné škrty na výdajové stránce. Je třeba zásadně snížit tzv. mandatorní výdaje.
Zdroj: Parlamentní listy
