Selhání trhu? Nesmysl. Fiala a Síkela podnikatele podvědomě nenávidí, tvrdí Zálom od Svobodných

Selhání trhu? Nesmysl. Fiala a Síkela podnikatele podvědomě nenávidí, tvrdí Zálom od Svobodných

Lidé jako ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (za STAN) či premiér Petr Fiala (ODS) „cítí vůči trhu a vůči podnikatelům podvědomou nenávist“, tvrdí o vládních politicích místopředseda Svobodných Luboš Zálom. Podle něj jsou Fiala se Síkelou „přesvědčení antikapitalisté“, kteří v minulosti spolu s dalšími politiky poškozovali energetiku a „vítali každou další zelenou regulaci“, načež nyní přišli s tvrzením, že „selhal trh“. Pokud budeme po vládě chtít zastropování cen energií, pak si podle Záloma nepomůžeme. Řešení má být jinde.

Zálom na svém blogu poukázal, že závěr vládních politiků, kteří tvrdí, že trh s energiemi selhal, je lichý, jelikož „trh není ve skutečnosti nic jiného, než svobodná směna hodnot“. „Každá ze stran, která vstupuje do vzájemného obchodního vztahu, se vzdává menší hodnoty výměnou za hodnotu vyšší. Obě strany získávají, oběma stranám se zvyšuje jejich užitek,“ vysvětluje naší politické reprezentaci.

Stát však podle Záloma chce, aby bylo dosaženo „ještě nějakého vyššího zájmu“ a například tak přichází požadavek na nepoškozování planety či jiné regulace. A i když „je trh zatížen bezpočtem státních regulací, lidé se stále chovají dle svých preferencí“.

„Lidé reagují na signály, které jim ekonomika udává. Ale co když stát tyto signály zkresluje a ruší? Důležitým signálem je přece cena. Ta odráží všechny faktory na cestě od výrobce přes zpracovatele, obchodníka až k prodejci a k zákazníkovi. Udává náročnost, množství surovin, podíl lidské práce, přepravní podmínky, sezónnost. Tyto faktory, které vytvářejí cenu, jsou tak složité, že je žádný politik a žádný státní plánovač nemůže postihnout. Nelze je plánovat. Vytvářejí složitý řád, zatímco snaha vměstnat je do tabulek centrálních plánovačů vždy skončí naprostým zmatkem, jak nám ostatně říká nejen ekonomická teorie, ale i historie,“ píše jasně místopředseda Svobodných s tím, že pokud dojde na regulaci ceny, ta pak nevyhnutelně přestává odrážet skutečné podmínky, přestane fungovat jako tržní signál a „nastává chaos“.

Právě raketově rostoucí ceny energií jsou dle politika důsledkem ničivých regulací a zásahů, které pocházejí od naší vlády či od Bruselu. „Zelená ideologie a následně z ní vyplývající praktická politika, jejímž jedním důsledkem jsou nejen obchodovatelné emisní povolenky ale také nesmyslné zavírání funkčních elektráren a jejich postupné nahrazování nespolehlivými, tzv. obnovitelnými, lépe však řečeno parazitními zdroji, je prvním a nejzávažnějším důvodem současné energetické krize,“ ukazuje na zdroj problému s tím, že cena jen reflektuje krizi, do níž se energetika dostala.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) jsou dle něho však „přesvědčení antikapitalisté“ a vysvětlují si situaci jakožto „tržní selhání“.

„Oni sami, a tisíce jim podobných nepřátel svobodného trhu, po léta sypali do energetiky písek, cílevědomě ji poškozovali, souhlasili a vítali každou další zelenou regulaci. Premiér Fiala ještě před rokem během volební kampaně tvrdil, že zelená politika není v žádném případě hrozbou, nýbrž příležitosti. Jak nazvat člověka, který něco dlouhodobě a promyšleně ničí, aby potom, když už to nemůže dále fungovat, prohlásí, že jde o selhání? Je to jako propíchnout si u auta všechny pneumatiky a pak tvrdit, že nedá-li se už dál jet, jde o selhání automobilu,“ přirovnává Zálom.

Jak podle Záloma poznamenává Ludwig von Mises v kníze Antikapitalistická mentalita, tak lidé jako Síkela či Fiala „cítí vůči trhu a vůči podnikatelům podvědomou nenávist“. „Uvědomují si svoji neschopnost a závislost na něm. Vybaveni akademickými tituly se cítí být nadřazeni nad materialistickými a na zisk zaměřenými podnikateli. Přesto si uvědomují, že bez podnikatelů by nepřežili. Netouží trh zničit, ale svázat, spoutat pevnými okovy regulací. Přejí si, aby trh fungoval pod namířenou zbraní, pod pohrůžkou násilí. Nic takového však není možné. Trh je projevem rozumu. A rozum je vůči násilí v příkrém rozporu,“ píše.

Na vině dle něj nejsou přímo politici jako lidé, kteří je tlačí k zastropování cen, k zestátnění firem a k podobným zásahům. Vůči takovým hlasům by se dle něj měl ozvat všichni produktivní lidé a dát najevo, že „Fialův odsudek svobodného trhu je plivnutím do tváře všem produktivním občanům této republiky, kteří se dnes snaží zvládnout situaci a hledají cesty, jak v prostředí rozvratu energetiky dále fungovat“.

Státní zásahy – jakým je kupříkladu zastropování cen energií – budou podle Luboše Záloma znamenat akorát tak další problémy, a je spíše namístě „nechat trh konečně pracovat“. „A vyžeňme všechny ničemné zelené regulátory, aktivisty a ideology na periferii politického, kulturního a společenského dění,“ doporučuje místopředseda Svobodných.

Luboš Zálom, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31