Selhání trhu? Nesmysl. Fiala a Síkela podnikatele podvědomě nenávidí, tvrdí Zálom od Svobodných

Selhání trhu? Nesmysl. Fiala a Síkela podnikatele podvědomě nenávidí, tvrdí Zálom od Svobodných

Lidé jako ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (za STAN) či premiér Petr Fiala (ODS) „cítí vůči trhu a vůči podnikatelům podvědomou nenávist“, tvrdí o vládních politicích místopředseda Svobodných Luboš Zálom. Podle něj jsou Fiala se Síkelou „přesvědčení antikapitalisté“, kteří v minulosti spolu s dalšími politiky poškozovali energetiku a „vítali každou další zelenou regulaci“, načež nyní přišli s tvrzením, že „selhal trh“. Pokud budeme po vládě chtít zastropování cen energií, pak si podle Záloma nepomůžeme. Řešení má být jinde.

Zálom na svém blogu poukázal, že závěr vládních politiků, kteří tvrdí, že trh s energiemi selhal, je lichý, jelikož „trh není ve skutečnosti nic jiného, než svobodná směna hodnot“. „Každá ze stran, která vstupuje do vzájemného obchodního vztahu, se vzdává menší hodnoty výměnou za hodnotu vyšší. Obě strany získávají, oběma stranám se zvyšuje jejich užitek,“ vysvětluje naší politické reprezentaci.

Stát však podle Záloma chce, aby bylo dosaženo „ještě nějakého vyššího zájmu“ a například tak přichází požadavek na nepoškozování planety či jiné regulace. A i když „je trh zatížen bezpočtem státních regulací, lidé se stále chovají dle svých preferencí“.

„Lidé reagují na signály, které jim ekonomika udává. Ale co když stát tyto signály zkresluje a ruší? Důležitým signálem je přece cena. Ta odráží všechny faktory na cestě od výrobce přes zpracovatele, obchodníka až k prodejci a k zákazníkovi. Udává náročnost, množství surovin, podíl lidské práce, přepravní podmínky, sezónnost. Tyto faktory, které vytvářejí cenu, jsou tak složité, že je žádný politik a žádný státní plánovač nemůže postihnout. Nelze je plánovat. Vytvářejí složitý řád, zatímco snaha vměstnat je do tabulek centrálních plánovačů vždy skončí naprostým zmatkem, jak nám ostatně říká nejen ekonomická teorie, ale i historie,“ píše jasně místopředseda Svobodných s tím, že pokud dojde na regulaci ceny, ta pak nevyhnutelně přestává odrážet skutečné podmínky, přestane fungovat jako tržní signál a „nastává chaos“.

Právě raketově rostoucí ceny energií jsou dle politika důsledkem ničivých regulací a zásahů, které pocházejí od naší vlády či od Bruselu. „Zelená ideologie a následně z ní vyplývající praktická politika, jejímž jedním důsledkem jsou nejen obchodovatelné emisní povolenky ale také nesmyslné zavírání funkčních elektráren a jejich postupné nahrazování nespolehlivými, tzv. obnovitelnými, lépe však řečeno parazitními zdroji, je prvním a nejzávažnějším důvodem současné energetické krize,“ ukazuje na zdroj problému s tím, že cena jen reflektuje krizi, do níž se energetika dostala.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) jsou dle něho však „přesvědčení antikapitalisté“ a vysvětlují si situaci jakožto „tržní selhání“.

„Oni sami, a tisíce jim podobných nepřátel svobodného trhu, po léta sypali do energetiky písek, cílevědomě ji poškozovali, souhlasili a vítali každou další zelenou regulaci. Premiér Fiala ještě před rokem během volební kampaně tvrdil, že zelená politika není v žádném případě hrozbou, nýbrž příležitosti. Jak nazvat člověka, který něco dlouhodobě a promyšleně ničí, aby potom, když už to nemůže dále fungovat, prohlásí, že jde o selhání? Je to jako propíchnout si u auta všechny pneumatiky a pak tvrdit, že nedá-li se už dál jet, jde o selhání automobilu,“ přirovnává Zálom.

Jak podle Záloma poznamenává Ludwig von Mises v kníze Antikapitalistická mentalita, tak lidé jako Síkela či Fiala „cítí vůči trhu a vůči podnikatelům podvědomou nenávist“. „Uvědomují si svoji neschopnost a závislost na něm. Vybaveni akademickými tituly se cítí být nadřazeni nad materialistickými a na zisk zaměřenými podnikateli. Přesto si uvědomují, že bez podnikatelů by nepřežili. Netouží trh zničit, ale svázat, spoutat pevnými okovy regulací. Přejí si, aby trh fungoval pod namířenou zbraní, pod pohrůžkou násilí. Nic takového však není možné. Trh je projevem rozumu. A rozum je vůči násilí v příkrém rozporu,“ píše.

Na vině dle něj nejsou přímo politici jako lidé, kteří je tlačí k zastropování cen, k zestátnění firem a k podobným zásahům. Vůči takovým hlasům by se dle něj měl ozvat všichni produktivní lidé a dát najevo, že „Fialův odsudek svobodného trhu je plivnutím do tváře všem produktivním občanům této republiky, kteří se dnes snaží zvládnout situaci a hledají cesty, jak v prostředí rozvratu energetiky dále fungovat“.

Státní zásahy – jakým je kupříkladu zastropování cen energií – budou podle Luboše Záloma znamenat akorát tak další problémy, a je spíše namístě „nechat trh konečně pracovat“. „A vyžeňme všechny ničemné zelené regulátory, aktivisty a ideology na periferii politického, kulturního a společenského dění,“ doporučuje místopředseda Svobodných.

Luboš Zálom, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31