České televizi se mimořádně daří, vyplatí zaměstnancům odměny

České televizi se mimořádně daří, vyplatí zaměstnancům odměny

České televizi se finančně daří, na konci roku bude mít o miliardu korun víc, než se předpokládalo. Zaměstnanci proto dostanou se zářijovou výplatou mimořádné odměny. Tento krok opět vyvolává diskuzi o tom, zda je třeba zvyšovat koncesionářské poplatky.

Petr Dvořák, generální ředitel ČT, rozeslal zaměstnancům e-maily, kde jim oznámil vyplacení odměn. „Stav ekonomiky v České republice není dobrý a inflace dosahuje dvouciferných čísel, přesto se České televizi daří. Mohu tak naplnit dohodu, která byla daná zástupcům odborových organizací při sjednávání kolektivní smlouvy v listopadu 2022, a to vyplatit druhou část remunerace. Mimořádnou finanční odměnu 10 tisíc Kč, kterou obdržíte spolu se mzdou za měsíc září,“ napsal Dvořák, informoval server Seznam Zprávy.

První část odměny dostali pracovníci veřejnoprávního média již letos na jaře. Jako zdůvodnění odměn uvedl dosluhující ředitel ČT dobré hospodaření instituce.

„Díky včas nastartovaným úsporným opatřením, dík mnohaletému úsilí v oblasti nárokování odpočtu DPH, a navíc za stavu, kdy byla realizována či započata většina velkých investic, bude mít ČT na konci letošního roku na svých účtech kolem dvou miliard korun. To je téměř o miliardu více, než je stanoveno v dlouhodobých plánech,“ napsal Dvořák, který z funkce odchází koncem září.

Dvořák dostával podle pracovní smlouvy 242 tisíc korun měsíčně jako plat plus roční bonus odpovídající až desetinásobku měsíční mzdy, přičemž jeho výše závisí od hospodaření společnosti a dalších kritérií.

Server iDnes poukázal na to, že Dvořák v roce 2019 vlastnil nemovitosti za víc než 100 milionů korun. Manažer se však pro deník obhajoval, že si na ně vydělal v průběhu 30 let svého profesního života.

Je třeba zvyšovat koncesionářské poplatky?

Výborné hospodaření ČT vyvolává otázky, zda je třeba zvyšovat koncesionářské poplatky. Nový návrh novely zákona o koncesionářských poplatcích o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích počítá se zvýšením koncesionářských poplatků od roku 2025 na 160 Kč za Českou televizi a 55 Kč za Český rozhlas.

Novela představená letos v září zároveň rozšiřuje i okruh osob, které jsou povinny koncesionářský poplatek uhradit. Bude to každý, kdo vlastní „jakékoli zařízení, které může přijímat a reprodukovat rozhlasové nebo televizní vysílání, tedy například chytrý telefon či počítač“. Novela musí ještě projít připomínkovým řízením a jednáním v parlamentu.

Podle vládních odhadů by se České televizi měly po zvýšení poplatků a rozšíření počtu platících osob zvednout výnosy o 1,4 miliardy korun. Letos podle iDnes hospodaří s rozpočtem 7,4 miliardy korun.

Ministr kultury Baxa komentoval na tiskové konferenci zvýšení koncesionářských poplatků těmito slovy: „Poplatky se u České televize nezvyšovaly 15 let, u Českého rozhlasu dokonce 18 let, současná hodnota poplatku je tak zhruba poloviční.“

Přesto existují hlasy, které povinné poplatky státním médiím kritizují. Předseda strany Svobodní, která koncesionářské poplatky dlouhodobě kritizuje, napsal pro Epoch Times:

„Bez ohledu na aktuální hospodaření ČT platí naše argumenty. Současný nebo ministrem navrhovaný způsob financování je přežitek. Tzv. koncesionářský poplatek je ve skutečnosti skrytá daň a tento podvod na občany by měl být ukončen,“ namítáLibor Vondráček.

V diskuzi pod článkem od Seznam Zprávy o odměnách pro zaměstnance ČT komentující vyjádřili nespokojenost s jednáním televize.

„Daří se jim, protože domácnosti jsou povinné platit nesmyslné koncese! Toto mohou zavést i ČD nebo Česká pošta – nařídit domácnostem, že budou povinně každý měsíc platit 250 Kč, za to, že jednou za čas využívají jejich služeb!“ napsal uživatel Lukáš Pecka.

„Když mají takový zisk z těch poplatků, tak proč je chtějí zvyšovat ? To je podobné jako ČD, které chtějí zdražit jízdné, ačkoliv mají slušný zisk,“ uvedl Antonín Voříšek.

Zdroj: https://epochtimes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31