České televizi se mimořádně daří, vyplatí zaměstnancům odměny

České televizi se mimořádně daří, vyplatí zaměstnancům odměny

České televizi se finančně daří, na konci roku bude mít o miliardu korun víc, než se předpokládalo. Zaměstnanci proto dostanou se zářijovou výplatou mimořádné odměny. Tento krok opět vyvolává diskuzi o tom, zda je třeba zvyšovat koncesionářské poplatky.

Petr Dvořák, generální ředitel ČT, rozeslal zaměstnancům e-maily, kde jim oznámil vyplacení odměn. „Stav ekonomiky v České republice není dobrý a inflace dosahuje dvouciferných čísel, přesto se České televizi daří. Mohu tak naplnit dohodu, která byla daná zástupcům odborových organizací při sjednávání kolektivní smlouvy v listopadu 2022, a to vyplatit druhou část remunerace. Mimořádnou finanční odměnu 10 tisíc Kč, kterou obdržíte spolu se mzdou za měsíc září,“ napsal Dvořák, informoval server Seznam Zprávy.

První část odměny dostali pracovníci veřejnoprávního média již letos na jaře. Jako zdůvodnění odměn uvedl dosluhující ředitel ČT dobré hospodaření instituce.

„Díky včas nastartovaným úsporným opatřením, dík mnohaletému úsilí v oblasti nárokování odpočtu DPH, a navíc za stavu, kdy byla realizována či započata většina velkých investic, bude mít ČT na konci letošního roku na svých účtech kolem dvou miliard korun. To je téměř o miliardu více, než je stanoveno v dlouhodobých plánech,“ napsal Dvořák, který z funkce odchází koncem září.

Dvořák dostával podle pracovní smlouvy 242 tisíc korun měsíčně jako plat plus roční bonus odpovídající až desetinásobku měsíční mzdy, přičemž jeho výše závisí od hospodaření společnosti a dalších kritérií.

Server iDnes poukázal na to, že Dvořák v roce 2019 vlastnil nemovitosti za víc než 100 milionů korun. Manažer se však pro deník obhajoval, že si na ně vydělal v průběhu 30 let svého profesního života.

Je třeba zvyšovat koncesionářské poplatky?

Výborné hospodaření ČT vyvolává otázky, zda je třeba zvyšovat koncesionářské poplatky. Nový návrh novely zákona o koncesionářských poplatcích o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích počítá se zvýšením koncesionářských poplatků od roku 2025 na 160 Kč za Českou televizi a 55 Kč za Český rozhlas.

Novela představená letos v září zároveň rozšiřuje i okruh osob, které jsou povinny koncesionářský poplatek uhradit. Bude to každý, kdo vlastní „jakékoli zařízení, které může přijímat a reprodukovat rozhlasové nebo televizní vysílání, tedy například chytrý telefon či počítač“. Novela musí ještě projít připomínkovým řízením a jednáním v parlamentu.

Podle vládních odhadů by se České televizi měly po zvýšení poplatků a rozšíření počtu platících osob zvednout výnosy o 1,4 miliardy korun. Letos podle iDnes hospodaří s rozpočtem 7,4 miliardy korun.

Ministr kultury Baxa komentoval na tiskové konferenci zvýšení koncesionářských poplatků těmito slovy: „Poplatky se u České televize nezvyšovaly 15 let, u Českého rozhlasu dokonce 18 let, současná hodnota poplatku je tak zhruba poloviční.“

Přesto existují hlasy, které povinné poplatky státním médiím kritizují. Předseda strany Svobodní, která koncesionářské poplatky dlouhodobě kritizuje, napsal pro Epoch Times:

„Bez ohledu na aktuální hospodaření ČT platí naše argumenty. Současný nebo ministrem navrhovaný způsob financování je přežitek. Tzv. koncesionářský poplatek je ve skutečnosti skrytá daň a tento podvod na občany by měl být ukončen,“ namítáLibor Vondráček.

V diskuzi pod článkem od Seznam Zprávy o odměnách pro zaměstnance ČT komentující vyjádřili nespokojenost s jednáním televize.

„Daří se jim, protože domácnosti jsou povinné platit nesmyslné koncese! Toto mohou zavést i ČD nebo Česká pošta – nařídit domácnostem, že budou povinně každý měsíc platit 250 Kč, za to, že jednou za čas využívají jejich služeb!“ napsal uživatel Lukáš Pecka.

„Když mají takový zisk z těch poplatků, tak proč je chtějí zvyšovat ? To je podobné jako ČD, které chtějí zdražit jízdné, ačkoliv mají slušný zisk,“ uvedl Antonín Voříšek.

Zdroj: https://epochtimes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Green Deal povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva, řekla ekonomka Markéta Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS. Zhruba čtvrtina lidí by se podle ní mohla v důsledku iniciativy propadnout do dopravní nebo energetické chudoby. Proti jejímu tvrzení se však důrazně ohradil Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra Petra Fialy (ODS). Šichtařová je podle něj „známá alarmistka“. Lidé jako ona podle něj na veřejnosti šíří strach a vzbuzují paniku.

 

Green Deal požaduje, aby se státy Evropské unie nejpozději v roce 2050 obešly bez fosilních paliv. To však podle Markéty Šichtařové není reálné. „Minimálně ne na takové životní úrovni, jakou máme dnes,“ podotkla. Iniciativa, jejímž cílem je dosáhnout v Evropě klimatické neutrality, podle ní bude mít obrovské ekonomické dopady. „Povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva. Dnes už se veřejně počítá s tím, že zhruba 25 procent lidí by mohlo propadnout do něčeho, čemu se říká dopravní a energetická chudoba,“ uvedla ekonomka.

Takové zchudnutí by pak dle jejích slov mohlo vést k tomu, že bude unijní rozpočet ochuzen o příjmy a naopak mu vzrostou výdaje, takže bude situace neufinancovatelná. „Teď se hraje o to, jestli tomuto šílenství zabráníme ještě předtím, než se spustí, protože to, co tady dnes máme, je úplný začátek. Anebo jestli se to zastaví teprve až za chodu v důsledku toho, že se to zhroutí vlastní vahou, protože všichni zchudneme,“ řekla Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS.

S její prognózou však nesouhlasí ekonom Štěpán Křeček. „Paní Šichtařová je známá alarmistka. Její předpovědi jsou podobně přesné jako předpovědi rozbitých hodin. Ty dvakrát denně ukazují správný čas, ale jinak se celou dobu mýlí,“ rýpnul si.

O tom, jakým způsobem bude Česko plnit evropskou klimatickou dohodu, jednala vláda ve středu. Počítá mimo jiné s postupným navyšováním výroby elektřiny a současně deklaruje záměr odklonu od uhlí po roce 2030. Schválit strategii se ministrům ale nepodařilo, a to kvůli četné kritice týkající se především ekonomických dopadů. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) ale důrazně odmítli, že přijetí dokumentů cokoliv zdraží.

Podle Křečka byla strategie z jednání stažena, protože ještě projde důkladnou analýzou. „Je tady jasný závazek, že se nepřijme nic nad rámec toho, co je naprosto nezbytné a vyplývá z našich závazků v členství EU. Nepřijmeme nic navíc a budeme důsledně dbát na to, aby dopady na českou veřejnost byly minimální,“ deklaroval premiérův ekonomický poradce.

České podobě Green Dealu má dominovat dostavba jaderných elektráren. Postupně se navíc přestávají vyplácet uhelné elektrárny, proto je nutné místo nich najít vhodnou alternativu, zmínil Křeček.

Podle Šichtařové prozatím vláda odložila energetickou koncepci, která má spolu se souvisejícími klimatickými dokumenty tvořit českou podobu Zelené dohody, protože se lekla svých vlastních kroků. „Byla to právě Fialova vláda, která během předsednictví přitlačila ještě více na pilu a ještě více utužila to, co se očekávalo od Green Dealu,“ sdělila. Když začala média psát o tom, že bude česká verze náročná a povede nás do chudoby, vláda se lekla, míní ekonomka: „Je populistická a najednou se jí to nehodilo do portfolia.“

„Trápí mě, že dochází k systematickému strašení od neinformovaných lidí, kteří nečetli celý dokument. Nevědí, co v něm skutečně stojí, a cucají si z prstu naprosté nesmysly, matou tím veřejnost a vyvolávají zbytečně paniku,“ reagoval na slova Šichtařové Křeček.

Soustředění strategie na dobudování jádra prý přinese obrovské zakázky českému průmyslu. Zakázka podle něj sníží emise a zároveň podpoří ekonomiku. „Náš průmysl bude moci růst v moderních technologiích a bude moci zase dosahovat vysoké přidané hodnoty, produkovat zaměstnanost, bude to vzpruhou pro naši ekonomiku,“ prohlásil.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31