P*d s tím uděláte. Jan Dočekal odhalil pravdu o elektřině a EU

P*d s tím uděláte. Jan Dočekal odhalil pravdu o elektřině a EU

„Rostoucí ceny energií jsou primárně způsobeny naprosto škodlivou politikou vedení EU,“ je přesvědčený místopředseda Svobodných a pražský zastupitel Jan Dočekal, který se domnívá, že svolávat k cenám energií mimořádnou schůzi Sněmovny je zcela zbytečné. „Energetickou krizi lze částečně řešit zcela jednoduše, levně a transparentně snížením nebo zrušením DPH na energie a PHM. Opravdu musíme mít na potraviny DPH ve výši 15 procent, když v Německu jim stačí 7 procent a Poláci mají dokonce 0 procent?“ ptá se Jan Dočekal v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz

Jak se zdá, zdražování energií stále nebere konce. Vláda Petra Fialy chce energetickou krizi řešit pouze prostřednictvím vyplácení příspěvku na bydlení. Bude to podle vás dostačující?

Vyplácení jakýchkoliv adresných příspěvků je z principu nesystémové a náročné na zpracování. Pokud začneme takto uvažovat, tak automaticky to znamená mít k dispozici hromadu úředníků, kteří posuzují oprávněnost jakýchsi žádostí, kde lidé dokladují příjmy, hmotnou nouzi atd. Musíme mít weby s vysvětleními a návody, hromadu formulářů, speciální software atd. Podotýkám, že to vše stojí hromadu neefektivně vynaložených peněz. I tak to navíc spousta lidí s nižší inteligencí, což jsou právě ti nízkopříjmoví a zdražováním nejvíce postižení občané, vůbec nepochopí. Nebudou vědět, kdy a kde o co mají žádat, nezvládnou vyplnit sexy cool interaktivní dotazník na webu apod. Energetickou krizi lze částečně řešit zcela jednoduše, levně a transparentně snížením nebo zrušením DPH na energie a PHM. Jednak je to výrazně efektivnější a potom i spravedlivější vůči všem občanům ČR. Aniž bych se chtěl jakkoliv zastávat Babiše, tak v tomto případě byl jeho přístup daleko lepší než přístup současné vlády.  

Opoziční hnutí ANO se ve čtvrtek snažilo prosadit mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na které by se poslanci zabývali právě rostoucími cenami energií. Vládní většina však byla proti. Co vy na to? Nebylo by přece lepší tak zásadní problémy řešit také na půdě Sněmovny?

Vládní většina se chová pragmaticky. Ona totiž velmi dobře ví, že jednotlivé státy mají na rostoucí ceny energií minimální vliv. Teda ano, mohou měnit sazby DPH, vyplácet příspěvky apod., ale to všechno je jen ucpávání několika děr v cedníku. Rostoucí ceny energií jsou primárně způsobeny naprosto škodlivou politikou vedení EU. Začíná to neschopností zprovoznit Nord Stream 2, pokračuje přes nesmyslný Green Deal a s ním související přechod na bezuhlíkovou ekonomiku, odmítání jaderné energie jako čistého zdroje energie, přes emisní povolenky, násilné protlačování elektromobility a končí to budoucím zákazem topení dřevem v domácím krbu. A mezitím je celá řada dalších nařízení, zákazů, direktiv a příkazů. Takže svolávat na téma rostoucí ceny energií mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny je evidentní nesmysl. Poslanecká sněmovna ČR s tím udělá úplné prd. V tom mají poslanci vládní většiny pravdu, kterou sice nikdo z nich otevřeně nepřizná, ale všichni vědí, že to tak prostě je. Variantou by bylo se otevřeně postavit současné politice EU, ale to je při současném rozložení sil v Parlamentu ČR nereálné. 

Některé okolní státy, jako je Slovensko, Maďarsko nebo Polsko, přistoupily k zastropování cen energií, pohonných hmot nebo hypotečních úvěrů a snížení cen základních potravin. Jak se díváte na tyto kroky? Neměli bychom je zopakovat také v České republice?

Vnímám jako nepřijatelné diktovat prodejcům maximální ceny jakékoliv komodity. Naproti tomu jsem pro vytvoření takových podmínek ve společnosti, které na jedné straně uleví občanům a na druhé straně přinesou státu benefit v podobě vyššího výběru daní. Zdánlivě to zní jako protimluv. Ale pojďme se podívat na srovnání Polska a ČR. Snížením spotřebních daní a DPH došlo v Polsku zároveň ke snížení cen pro koncového uživatele. Důsledkem je, že desetitisíce lidí z ČR jezdí do Polska tankovat benzín, nakupovat potraviny, sednout si v restauraci na kafé atd. Neboli utrácejí „české“ peníze v Polsku. To chceme? A teď se podívejme jen na jeden segment tohoto trhu, mám na mysli pohonné hmoty. ČR je tranzitní zemí uprostřed Evropy. Co by se asi stalo, kdybychom maximálně snížili spotřební daň a DPH z pohonných hmot? Nafta by stála třeba 25 Kč za litr. Vsadím se, že u všech pump by byly fronty kamioňáků křižujících Evropu a benzínky u hranic by musely nabírat nové lidi, aby ten nápor zvládaly. Věřím, že při konečném součtu by státní kasa obdržela více a všichni byli spokojení. Chce to jen odvahu. To samé se projevuje třeba i u zmíněných potravin. Opravdu musíme mít na potraviny DPH ve výši 15 procent, když v Německu jim stačí 7 procent a Poláci mají dokonce 0 procent? Zkuste se optat lidí z pohraničí, kam jezdí dělat větší nákupy. 

V mezidobí se zdá, že do ústraní se dostala debata o evropském Green Dealu, který je podle mnoha kritiků jedním z hlavních příčin energetické krize. Není to podle vás jen zastírací manévr a snaha odvést pozornost o způsobu řešení růstu cen energií jinam?

Většina soudných lidí tuší, že evropský Green Deal je násilně tlačený nesmysl propagovaný humanisticky vzdělanými lidmi ve vedení EU, kteří nechápou elementární technické zákonitosti. Celý Zelený úděl likviduje konkurenceschopnost evropské ekonomiky, sníží životní úroveň každého občana EU a posune Evropu z pozice světového technologického lídra na pozici států rozvojového světa. Dostatek levné energie jakéhokoliv druhu (elektrická, tepelná atd.) je totiž nutnou podmínkou technologického růstu a zachování průmyslového výkonu daného regionu v celosvětovém měřítku. Pokud se lídři EU domnívají, že spasí svět snížením emisí CO2 o 0,05 %, rozvíjením start-upů sdílených elektrokoloběžek a dotacemi na cyklostezky, tak se zásadně mýlí. Energetickou krizi by Evropa prostě neměla připustit za žádnou cenu. Naopak se domnívám, že zajištění dostatku levných energií by měl být její prvořadý úkol. Chceme snad být regionem, který je závislý na dovozu uhlí z Austrálie, zkapalněného CNG z Ameriky nebo zemního plynu z Ruska? Je to i bezpečnostní riziko. Stačí jakýkoliv konflikt a někdo Evropě zavře kohoutek. Co potom budeme dělat, když si podle směrnice z EU nebudeme moci ani zatopit polenem z místního lesa, protože by prý někde stoupla hladina moře o jeden milimetr? Pořád platí okřídlené rčení: Bližší košile než kabát. Obávám se však, že tyto souvislosti představitelům EU (kteří létají i trasu Vídeň–Bratislava, tedy 47 km, soukromým tryskáčem), poněkud unikají. Hlavně že bojujeme za zelenější planetu. 

Najde se podle vás právě mezi zeměmi, jako je např. Maďarsko, Polsko či Česká republika, dostatek síly na to, aby tyto země společně prosazovaly změnu či dokonce zrušení evropského zeleného údělu?

Nenajde. Alespoň za současné konstelace ne. A je to veliká škoda. Pokud by státy V4 postupovaly alespoň v zásadních otázkách jednotně, tak by jejich hlas měl mnohem vyšší váhu než hlasy jednotlivých států. Zásadními otázkami myslím třeba přístup k migraci, Green Dealu, zachování rozmanitosti kultur atd. Bohužel nás Německo s Francií pořád vnímají jako lehce nesvéprávné státy odněkud z východu, které není třeba brát moc vážně, a které stačí tu a tam lehce „klepnout přes prsty“ a oni zase budou vděční za pár euro z evropských dotací. Primárním úkolem evropských struktur by mělo být odstraňování obchodních bariér, navazování úzké spolupráce jednotlivých zemí tak, jak to kdysi bylo definováno při založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Jeho účelem byl rozvoj ekonomik, zvýšení zaměstnanosti a zvýšení životní úrovně v rámci společenství. Bohužel se to postupem času „tak trochu zvrtlo“ v současnou EU, kdy již jednotlivé státy přicházejí o svoji suverenitu, jsou jim násilně diktovány nové zelené ideologie, kvóty na výrobu cukru a další podobné nesmysly. 

Jan Dočekal, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31