Koalice Svobodných a Radostného Česka připravila v rámci kampaně do Evropského parlamentu rozlišovací test fiktivních a reálných evropských regulací. Z 50 dotázaných chyboval úplně každý. Průměrná úspěšnost v testu je 60 procent.
„Odlehčenou formou chceme upozornit na to, že řada nařízení a směrnic, které přicházejí z EU, působí tak absurdně, že je lidé nerozeznají od nadsazených výmyslů,“ vysvětluje motivaci vzniku testu s názvem „Věřte, nevěřte“ lídr kandidátky do eurovoleb Vít Jedlička.V 10 otázkách je 5 reálných a 5 smyšlených evropských regulací. Dotazy směřují na široké spektrum veřejného života od háčků a čárek na klávesnicích, přes regulaci importu tzv. superpotravin, teplotu vody v plaveckých bazénech, velikost lahví na destiláty až k názvům některých druhů zeleniny. „Když jsme test zkušebně předložili padesátce našich kamarádů a kolegů, pár chyb udělal úplně každý. Průměrná úspěšnost byla necelých 60 %, ale kdyby několik fiktivních regulací nebylo tak evidentních, bylo by to jistě ještě horší. Ale není se čemu divit. Nad některými evropskými regulacemi opravdu zůstává rozum stát,“ vysvětluje dvojka kandidátky předseda Svobodných Tomáš Pajonk. Celý test včetně správných a špatných odpovědí je zveřejněn ve volebních novinách kandidující koalice. On-line verzi si můžete vyzkoušet ZDE.
Nejvíce chyb, dokonce 82 % respondentů, bylo hned u druhé regulace. Téměř nikdo nechtěl věřit, že Evropský parlament opravdu vyzval Evropskou komisi, aby vypracovala posudek na podporu používání klávesnic s háčky a čárkami, aby nedocházelo k diskriminaci méně významných jazyků. Téměř každý naopak správně odhadl, že povinnost pro prodejce zeleniny, aby 6 měsíců v roce prodávali sladké brambory pod názvem batáty a 6 měsíců jako bamámy, je už za hranou a tedy smyšlená. Kampaň „Věřte, nevěřte“ běží zároveň na facebookovém profilu strany, kde mohou fanoušci hlasovat pomocí emotikonů. „Schopnost lidí oddělit pravdu od fikce je na Facebooku zatím podobná, jako nám vyšlo z dotazníku. Opravdu není jednoduché to poznat,“ shrnul dosavadní vývoj předseda Svobodných Tomáš Pajonk.
Koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka vstupuje do volební kampaně před květnovými eurovolbami s požadavkem návratu EU do stavu před Lisabonskou smlouvou. „Připravili jsme 5 základních bodů strukturální reformy. Pro jejich naplnění uděláme maximum. Zároveň ale jako jediná strana v Česku budeme chystat plán B. Když se nepodaří EU do pěti let, tedy do doby, než se Česká republika stane čistým plátcem do rozpočtu EU, zásadně reformovat, budeme prosazovat přestoupení do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA),“ vysvětluje lídr kandidátky a prezident Liberlandu Vít Jedlička podstatu volebního programu, který je zveřejněný na webu.
Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.
Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.
Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.
Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.
Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.
Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.
