ODS opticky bobtná, ale z pravicových myšlenek v ní už zbývá jen torzo, myslí si Vondráček

ODS opticky bobtná, ale z pravicových myšlenek v ní už zbývá jen torzo, myslí si Vondráček

Malé strany vládní koalice mají problém. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti SANEP totiž tři z pěti vládních stran skončily se svými volebními preferencemi pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Kromě posilujícího hnutí ANO, rostoucích preferencí hnutí SPD a preferencí ODS, která tak zřejmě „luxuje“ své koaliční partnery, stojí za povšimnutí také stoupající hvězda Svobodných, kteří dosáhli 3,6 % a v aktuálních preferencích předstihli jak ČSSD, tak dokonce i TOP 09.

Zveřejněné výsledky aktuálních volebních preferencí tak pochopitelně potěšily předsedu Svobodných Libora Vondráčka. „Podobné preference v průzkumech nám naposledy vycházely okolo eurovoleb v roce 2014. Po 7 letech vlád, které se označovaly za pravicové, jsme na tom byli relativně nejlépe i ve volbách do Sněmovny v roce 2013, protože lidé toužící po opravdu pravicové politice hledali alternativu, která nebude dělat pravici špatné jméno,“ komentuje historickou paralelu Libor Vondráček, podle kterého naopak volby v roce 2017 a ještě více v roce 2021 motivaci těchto lidí zakryly. „Byly o snaze odstranit v cestě za vytouženou svobodou a lepšími zítřky pro naši ekonomiku Andreje Babiše, který pozornost na vše ostatní překrýval,“ je přesvědčený Vondráček. 

Podle předsedy Svobodných je však zřejmé, že lidé, kteří touží „po pravici“ opět vidí, že vláda Petra Fialy jim jejich očekávání nesplní. „Lidé touží po větší osobní svobodě, snižování moci politiků i úředníků nad jejich životy, které si chtějí řídit sami. Touží po snižování daní, které vždy jde a musí jít ruku v ruce zároveň se snižováním počtu ,koryt‘ a zmenšením množství rozhazovaných peněz prostřednictvím nespravedlivých dotací a dávek. Touží i po tom, aby současná vláda neničila budoucnost mladým v domnělé pýše, že dnes ví lépe, jak utratit dosud nevydělané peníze nebo jaké technologie budou chtít lidé za 20 let používat a které jiné se mají zakázat,“ je přesvědčený mladý právník Libor Vondráček, který se také analyticky zamýšlí nad tím, proč preference ODS stoupají, zato preference dalších vládních stran padají. 

„Když k nám do Svobodných přecházejí stále více zklamaní členové ODS nebo STAN, pak existuje jediné vysvětlení toho, proč stále tyto strany figurují ve volebních preferencích tak vysoko, zatímco jejich partneři jsou opakovaně pod 5 %. Voliči, ale i členové a příznivci ostatních tří stran, totiž přechází zejména k ODS, která v jejich očích nejvíce reprezentuje vládní politiku. Ta díky tomu roste na úkor svých partnerů a uvnitř samotné ODS dochází k vytlačování těch, kterým jde o pravicové ideály, do stále menší menšiny,“ myslí si Libor Vondráček. „Proto se jako Svobodní paradoxně dostáváme před TOP 09 a možná pomalu i před KDU-ČSL, zatímco z těchto stran, až na naprosté výjimky, k nám žádní jejich členové nepřichází,“ je přesvědčený předseda Svobodných. 

Podle Vondráčka sice ODS opticky bobtná, ale z pravicových myšlenek v ní už zbývá jen torzo. „Jak jinak si vysvětlit, že je bez cukání součástí vlády, která zavádí kvóty na ženy ve vedení firem nebo zavádí kontroly marží podnikatelů, což si netroufly ani předchozí dvě, médii titulované ,levicové vlády‘. Občanská demokratická strana se tímto vývojem neprotiví svému názvu, jistě je pro občany, jistě je pro demokracii a jistě je stranou. Protiví se ale svým základům, Poděbradským artikulám a pravicová současná vláda pod vedením ODS rozhodně není,“ uvedl Vondráček, podle kterého je to historická šance pro stranu, která se svobodě ze zásady tak snadno protivit nemůže, protože ji má ve svém názvu.

„Z trendů v průzkumech mám radost, ale jediným průzkumem, který mě bude zajímat, jsou celostátní volby, které nás čekají zřejmě až v roce 2024. Nyní na nás leží velká zodpovědnost chytit příležitost za pačesy. Čeká nás hodně práce, aby se trendy nestaly jen výkyvem, ale byly potvrzeny ve volbách. A my konečně dostali příležitost pracovat pro občany a jejich svobodu nejen na komunální úrovni,“ dodal Vondráček.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31