ODS opticky bobtná, ale z pravicových myšlenek v ní už zbývá jen torzo, myslí si Vondráček

ODS opticky bobtná, ale z pravicových myšlenek v ní už zbývá jen torzo, myslí si Vondráček

Malé strany vládní koalice mají problém. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti SANEP totiž tři z pěti vládních stran skončily se svými volebními preferencemi pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Kromě posilujícího hnutí ANO, rostoucích preferencí hnutí SPD a preferencí ODS, která tak zřejmě „luxuje“ své koaliční partnery, stojí za povšimnutí také stoupající hvězda Svobodných, kteří dosáhli 3,6 % a v aktuálních preferencích předstihli jak ČSSD, tak dokonce i TOP 09.

Zveřejněné výsledky aktuálních volebních preferencí tak pochopitelně potěšily předsedu Svobodných Libora Vondráčka. „Podobné preference v průzkumech nám naposledy vycházely okolo eurovoleb v roce 2014. Po 7 letech vlád, které se označovaly za pravicové, jsme na tom byli relativně nejlépe i ve volbách do Sněmovny v roce 2013, protože lidé toužící po opravdu pravicové politice hledali alternativu, která nebude dělat pravici špatné jméno,“ komentuje historickou paralelu Libor Vondráček, podle kterého naopak volby v roce 2017 a ještě více v roce 2021 motivaci těchto lidí zakryly. „Byly o snaze odstranit v cestě za vytouženou svobodou a lepšími zítřky pro naši ekonomiku Andreje Babiše, který pozornost na vše ostatní překrýval,“ je přesvědčený Vondráček. 

Podle předsedy Svobodných je však zřejmé, že lidé, kteří touží „po pravici“ opět vidí, že vláda Petra Fialy jim jejich očekávání nesplní. „Lidé touží po větší osobní svobodě, snižování moci politiků i úředníků nad jejich životy, které si chtějí řídit sami. Touží po snižování daní, které vždy jde a musí jít ruku v ruce zároveň se snižováním počtu ,koryt‘ a zmenšením množství rozhazovaných peněz prostřednictvím nespravedlivých dotací a dávek. Touží i po tom, aby současná vláda neničila budoucnost mladým v domnělé pýše, že dnes ví lépe, jak utratit dosud nevydělané peníze nebo jaké technologie budou chtít lidé za 20 let používat a které jiné se mají zakázat,“ je přesvědčený mladý právník Libor Vondráček, který se také analyticky zamýšlí nad tím, proč preference ODS stoupají, zato preference dalších vládních stran padají. 

„Když k nám do Svobodných přecházejí stále více zklamaní členové ODS nebo STAN, pak existuje jediné vysvětlení toho, proč stále tyto strany figurují ve volebních preferencích tak vysoko, zatímco jejich partneři jsou opakovaně pod 5 %. Voliči, ale i členové a příznivci ostatních tří stran, totiž přechází zejména k ODS, která v jejich očích nejvíce reprezentuje vládní politiku. Ta díky tomu roste na úkor svých partnerů a uvnitř samotné ODS dochází k vytlačování těch, kterým jde o pravicové ideály, do stále menší menšiny,“ myslí si Libor Vondráček. „Proto se jako Svobodní paradoxně dostáváme před TOP 09 a možná pomalu i před KDU-ČSL, zatímco z těchto stran, až na naprosté výjimky, k nám žádní jejich členové nepřichází,“ je přesvědčený předseda Svobodných. 

Podle Vondráčka sice ODS opticky bobtná, ale z pravicových myšlenek v ní už zbývá jen torzo. „Jak jinak si vysvětlit, že je bez cukání součástí vlády, která zavádí kvóty na ženy ve vedení firem nebo zavádí kontroly marží podnikatelů, což si netroufly ani předchozí dvě, médii titulované ,levicové vlády‘. Občanská demokratická strana se tímto vývojem neprotiví svému názvu, jistě je pro občany, jistě je pro demokracii a jistě je stranou. Protiví se ale svým základům, Poděbradským artikulám a pravicová současná vláda pod vedením ODS rozhodně není,“ uvedl Vondráček, podle kterého je to historická šance pro stranu, která se svobodě ze zásady tak snadno protivit nemůže, protože ji má ve svém názvu.

„Z trendů v průzkumech mám radost, ale jediným průzkumem, který mě bude zajímat, jsou celostátní volby, které nás čekají zřejmě až v roce 2024. Nyní na nás leží velká zodpovědnost chytit příležitost za pačesy. Čeká nás hodně práce, aby se trendy nestaly jen výkyvem, ale byly potvrzeny ve volbách. A my konečně dostali příležitost pracovat pro občany a jejich svobodu nejen na komunální úrovni,“ dodal Vondráček.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31