ODS opticky bobtná, ale z pravicových myšlenek v ní už zbývá jen torzo, myslí si Vondráček

ODS opticky bobtná, ale z pravicových myšlenek v ní už zbývá jen torzo, myslí si Vondráček

Malé strany vládní koalice mají problém. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti SANEP totiž tři z pěti vládních stran skončily se svými volebními preferencemi pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Kromě posilujícího hnutí ANO, rostoucích preferencí hnutí SPD a preferencí ODS, která tak zřejmě „luxuje“ své koaliční partnery, stojí za povšimnutí také stoupající hvězda Svobodných, kteří dosáhli 3,6 % a v aktuálních preferencích předstihli jak ČSSD, tak dokonce i TOP 09.

Zveřejněné výsledky aktuálních volebních preferencí tak pochopitelně potěšily předsedu Svobodných Libora Vondráčka. „Podobné preference v průzkumech nám naposledy vycházely okolo eurovoleb v roce 2014. Po 7 letech vlád, které se označovaly za pravicové, jsme na tom byli relativně nejlépe i ve volbách do Sněmovny v roce 2013, protože lidé toužící po opravdu pravicové politice hledali alternativu, která nebude dělat pravici špatné jméno,“ komentuje historickou paralelu Libor Vondráček, podle kterého naopak volby v roce 2017 a ještě více v roce 2021 motivaci těchto lidí zakryly. „Byly o snaze odstranit v cestě za vytouženou svobodou a lepšími zítřky pro naši ekonomiku Andreje Babiše, který pozornost na vše ostatní překrýval,“ je přesvědčený Vondráček. 

Podle předsedy Svobodných je však zřejmé, že lidé, kteří touží „po pravici“ opět vidí, že vláda Petra Fialy jim jejich očekávání nesplní. „Lidé touží po větší osobní svobodě, snižování moci politiků i úředníků nad jejich životy, které si chtějí řídit sami. Touží po snižování daní, které vždy jde a musí jít ruku v ruce zároveň se snižováním počtu ,koryt‘ a zmenšením množství rozhazovaných peněz prostřednictvím nespravedlivých dotací a dávek. Touží i po tom, aby současná vláda neničila budoucnost mladým v domnělé pýše, že dnes ví lépe, jak utratit dosud nevydělané peníze nebo jaké technologie budou chtít lidé za 20 let používat a které jiné se mají zakázat,“ je přesvědčený mladý právník Libor Vondráček, který se také analyticky zamýšlí nad tím, proč preference ODS stoupají, zato preference dalších vládních stran padají. 

„Když k nám do Svobodných přecházejí stále více zklamaní členové ODS nebo STAN, pak existuje jediné vysvětlení toho, proč stále tyto strany figurují ve volebních preferencích tak vysoko, zatímco jejich partneři jsou opakovaně pod 5 %. Voliči, ale i členové a příznivci ostatních tří stran, totiž přechází zejména k ODS, která v jejich očích nejvíce reprezentuje vládní politiku. Ta díky tomu roste na úkor svých partnerů a uvnitř samotné ODS dochází k vytlačování těch, kterým jde o pravicové ideály, do stále menší menšiny,“ myslí si Libor Vondráček. „Proto se jako Svobodní paradoxně dostáváme před TOP 09 a možná pomalu i před KDU-ČSL, zatímco z těchto stran, až na naprosté výjimky, k nám žádní jejich členové nepřichází,“ je přesvědčený předseda Svobodných. 

Podle Vondráčka sice ODS opticky bobtná, ale z pravicových myšlenek v ní už zbývá jen torzo. „Jak jinak si vysvětlit, že je bez cukání součástí vlády, která zavádí kvóty na ženy ve vedení firem nebo zavádí kontroly marží podnikatelů, což si netroufly ani předchozí dvě, médii titulované ,levicové vlády‘. Občanská demokratická strana se tímto vývojem neprotiví svému názvu, jistě je pro občany, jistě je pro demokracii a jistě je stranou. Protiví se ale svým základům, Poděbradským artikulám a pravicová současná vláda pod vedením ODS rozhodně není,“ uvedl Vondráček, podle kterého je to historická šance pro stranu, která se svobodě ze zásady tak snadno protivit nemůže, protože ji má ve svém názvu.

„Z trendů v průzkumech mám radost, ale jediným průzkumem, který mě bude zajímat, jsou celostátní volby, které nás čekají zřejmě až v roce 2024. Nyní na nás leží velká zodpovědnost chytit příležitost za pačesy. Čeká nás hodně práce, aby se trendy nestaly jen výkyvem, ale byly potvrzeny ve volbách. A my konečně dostali příležitost pracovat pro občany a jejich svobodu nejen na komunální úrovni,“ dodal Vondráček.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Celorepublikový volební sněm Svobodných proběhl 14. listopadu 2026 ve jménu spojování a apelu na všechny politické struktury ve smyslu odsouzení násilí a agrese proti jiným názorovým platformám. Jako hosté na sněmu vystoupily špičky naší politické reprezentace.

První vystoupil Tomio Okamura, předseda Poslanecké sněmovny a předseda strany SPD. Poděkoval za skvělou práci straně Svobodných a především jejímu předsedovi Liboru Vondráčkovi za jeho mimořádně aktivní a nenahraditelnou aktivitu v rámci poslaneckého klubu SPD.

Na projev navázal Petr Macinka, ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě. Zmínil „svobodného motoristu“ jako ideální výsledek naší společné práce a svobodu v přímé souvislosti se zodpovědností. V jeho projevu zazněla jako podmínka silné společnosti důvěra státu občanům místo restrikcí. Popřál Svobodným, aby zůstali svobodní.

Paní senátorka Daniela Kovářová pojala myšlenku svobody jako možnosti žít si po svém a rozhodovat o svém životě ve vlastní zemi a vyjádřila odpor k regulacím EU.

Na sněmu dále vystoupil Jindřich Rajchl, poslanec a předseda PRO, který přirovnal EU k Mordoru a pozastavil se nad tím, že pravda je dnes částí společnosti vnímána jako útok.

Již tradičním hostem na sněmech Svobodných byl Michal Simkanič, který nechyběl ani tentokrát. Všechny přítomné pobavil krátkou alegorickou povídkou o politických trendech ve společnosti.

Neočekávaně promluvil i jeden z někdejších zakladatelů Svobodných, Ladislav Jakl. Připomněl svůj starší text o pomyslném spojení fotbalových týmů Sparty a Slavie, kterým varoval před neuváženými fúzemi a z nich vyplývajícími riziky. Na současný stav společnosti navázal obratem, kdy při obraně společného hřiště je možné dočasně odložit rozdílné dresy a spojit se za účelem získání hřiště zpět. Pokud Evropská unie bere všem našim politickým stranám možnost rozhodovat o našich věcech na politickém hřišti v Praze, aby se o nich rozhodovalo v Bruselu, ty politické strany, kterým se to nelíbí, by měly síly spojovat.

Téma spojování a nutnosti držet při sobě rezonuje celým sněmem. Stejně jako omezení vlivu státu a nutnost vystoupení z EU, která už kromě restrikcí a regulací nic neprodukuje.

Následně se představili kandidáti na předsedu a místopředsedy strany i na členy Republikového výboru. Libor Vondráček tentokrát poprvé neměl protikandidáta a lze očekávat, že bude po skončení elektronického hlasování 21. 11., i po sedmi letech ve funkci, znovu zvolen předsedou strany.

V následné politické diskusi byla zmíněna i páteční konference „Co bude po EU?“, při které byl podle diskuse dán policií nepřiměřený prostor protestujícím v rámci jejich ohlášeného shromáždění na úkor účastníků konference. V návaznosti na to bylo přijato prohlášení jako apel na veřejnost i politická uskupení k odsouzení násilí, jako je třeba zamezení vstupu na konferenci jako nástroje politiky.

Na závěr se řešily praktické připomínky a podněty a návrhy na změny stanov, které by umožnily hlubší integraci politických stran v rámci Svobodných.

Text usnesení:

Svobodní varují před rostoucí mírou násilí používanou jako nástroj politiky.

Alarmujícím příkladem je pro nás včerejší (13. 11. 2026) útok levicových a progresivistických násilníků proti konání konference „Co bude po EU? Migrace, nebo remigrace?“, kteří násilím bránili účastníkům a hostům ve vstupu do sálu.

Nebudou-li tyto jevy jasně odsouzeny, a to nejen námi, ale všemi stranami a hnutími, které se chtějí nazývat demokratickými, je nepochybné, že se budou stupňovat. Ukazují se totiž jako účinné. Je jen otázkou času, kdy bude ve jménu tzv. tolerance a pokroku někdo zraněn nebo připraven o život. Kdo za to ponese morální a politickou odpovědnost?

Vyzýváme tedy strany a hnutí zastoupené v Poslanecké sněmovně: postavme se projevům násilí v politice, odsuďme je a vydejme tak jasný signál, že Česká republika je stále demokratickou a svobodnou zemí, kde lze svobodně projevit politický názor.

Republikový sněm Svobodných


14. listopadu 2026

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31