„Není čas na hrdinství! Snaha prosadit Green Deal je sebevraždou celého kontinentu,“ říká Dočekal

„Není čas na hrdinství! Snaha prosadit Green Deal je sebevraždou celého kontinentu,“ říká Dočekal

Dostatek levné a dostupné energie je základním předpokladem ekonomického rozvoje a zvyšování životní úrovně každého z nás. Myslí si to Jan Dočekal, místopředseda Svobodných a zastupitel na Praze 6, podle kterého je nedostatek energií a přílišná drahota schopná zlikvidovat celá průmyslová odvětví a poslat nás zpátky do jeskyň. „Skutečně se nechci dožít toho, že budu za svitu svíčky v muzeu obdivovat rychlovarnou konvici a klimatizaci,“ říká Dočekal, podle kterého je řešením korekce sazeb DPH a velmi rázné a hlasité odmítnutí veškerých legislativních nesmyslů z dílny EU. „Proč vůbec máme šetřit? To na začátku 21. století v jednom z nejvyspělejších regionů světa neumíme zajistit energetickou soběstačnost?“ ptá se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Energetická krize dělá vrásky na čele nejen domácnostem a firmám, ale také mnoha radnicím, které shání dodavatele energií pro příští rok. Jak je na tom Praha 6? Má zajištěny dodávky energií pro radnici i příspěvkové organizace? 

Na Praze 6 je problematice věnována dostatečná pozornost. V současné době probíhá výběrové řízení na nového dodavatele energií. Jsou 3 varianty, které budou v horizontu 14 dní projednány ve finančním výboru a výsledek bude dále projednán na grémiu starosty. Neřekl bych, že je radnice Prahy 6 ohrožena výrazně více než jiné srovnatelné subjekty. Úředníci mohou být v klidu, odstávka kávovarů a odpojení od fejsbůku nehrozí. 

Velkou neznámou jsou také ceny energií, které vedení měst musí promítnout do připravovaného rozpočtu na příští rok. Nehrozí Praze 6, že kvůli rostoucím cenám bude muset omezit např. některé investice?

Celý rozpočet je trochu věštěním z křišťálové koule. Ale to na všech úrovních a ve všech organizacích. Nikoho by před rokem nenapadlo, že zde budeme mít inflaci atakující hranici 20 procent. Nicméně na Praze 6 neočekávám žádné kritické situace. Šestka je relativně bohatá městská část a v rozpočtu jsou vyčleněny příslušné rezervy. Tím ale neříkám, že bychom se měli chovat jako by se nic nedělo. Prostor na šetření a omezení zbytečných výdajů se najde jak na úrovni státu, tak pochopitelně i na úrovni jednotlivých radnic. Jako téměř na každé radnici bychom i na Praze 6 našli zbytečné úředníky, zbytečné agendy, nadměrný počet komisí a výborů, nesmyslné dotace, zbytečná „komunitní centra“ za desítky milionů. Ano, narážím na projekt Bubenečského nádraží.  

Měla by do řešení problémů měst a obcí s dodávkami a cenami energií nějak vstoupit vláda? Vždyť i na úrovni místní samosprávy jde stále o veřejný sektor a veřejné služby. 

Vláda by neměla přistupovat selektivně k městům a obcím, ale měla by řešit cenu energií plošně. Už jen proto, že to je levnější a jednodušší. Úplně stejné problémy jako na obce totiž doléhají i na firmy a na jednotlivé občany. Řešením je korekce sazeb DPH a velmi rázné a hlasité odmítnutí veškerých legislativních nesmyslů z dílny EU. Typicky jde o emisní povolenky a nereálnou a neskutečně drahou podporu obnovitelných zdrojů. Není čas na hrdinství. Ve světle řady velkých i malých událostí typu současný konflikt na Ukrajině, požár v Hřensku, přeprava uhlí do ČR z Austrálie atd., atd. je snaha prosadit Green Deal a Fit for 55 naprostou sebevraždou celého kontinentu v přímém přenosu. Dostatek levné a dostupné energie je základním předpokladem ekonomického rozvoje a zvyšování životní úrovně každého z nás. Její nedostatek a přílišná drahota je schopná zlikvidovat celá průmyslová odvětví a poslat nás s mírnou nadsázkou řečeno zpátky do jeskyň. Skutečně se nechci dožít toho, že budu za svitu svíčky v muzeu obdivovat rychlovarnou konvici a klimatizaci. Přijde někomu normální číst ve zprávách o tom, jak se díky růstu cen energií zavírají pekárny, sklářské provozy atd? Mě teda ne! 

Mají vůbec radnice nějakou možnost čelit důsledkům současné energetické krize? Neměly by i města či regiony posilovat svoji energetickou soběstačnost? 

Možnosti jednotlivých radnic jsou velmi omezené. Můžeme se bavit o zateplování, snižování teplot vytápěných prostor atd. Pár věcí se ale najde. Osobně vidím příležitost pro města a obce například v podpoře bioplynových stanic. Biometan lze totiž vtláčet do stávajících plynových rozvodů a bez dalších úprav jím nahradit zemní plyn. Souvislost s lepším využitím tříděného bioodpadu je více než zřejmá. Jako kandidát Patriotů pro Prahu 6 mohu potvrdit, že se touto myšlenkou intenzivně zabýváme a podobné aktivity budou mít naši podporu.   

Velkým trendem se v poslední době stává komunitní energetika, jejímuž rozvoji však stále brání zkostnatělá legislativa, která brání energetické decentralizaci. Jak se k tomuto trendu stavíte vy? Vidíte v tom možnost, jak se zbavit alespoň částečné závislosti a globálních energetických hrozbách?

Na slovo „komunitní“ jsem alergický. Co to je? Bezobsažný módní nesmysl. A komunitní energetika? Tím je myšleno, že třeba komunita členů jednoho SVJ v paneláku si dá na střechu solární panel? Pokud je to myšlené takto, tak se obávám, že jde o kapku v moři, která s globálními energetickými hrozbami neudělá naprosto nic. Nicméně i tak jde o správný směr. Zkostnatělá legislativa se přitom zdaleka netýká pouze energetiky. Těch oblastí je celá řada. Řešením ale na druhou stranu není rozvolnit třeba památkovou ochranu a na střechu letohrádku Hvězda umístit solární panely.  

Vláda Petra Fialy uklidňuje veřejnost před nadcházející topnou sezónou tím, že jednak vyjednala na úrovni EU společné úspory spotřeby plynu ve výši 15 procent a zároveň pro české domácnosti zajistila tzv. úsporný tarif. Bude to podle vás stačit k tomu, aby vláda nenechala lidi padnout, tak jak jim ministři slibují? 

V této souvislosti se zcela ztrácí zásadní otázka. Proč vůbec máme šetřit? To na začátku 21. století v jednom z nejvyspělejších regionů světa neumíme zajistit energetickou soběstačnost? Musíme omezovat průmysl? Neumíme zvolit rozumný kompromis mezi čistými a relativně čistými zdroji energií maximálně ohleduplnými k životnímu prostředí? Vážně jsme dospěli do stádia, kdy vláda řeší, jak nenechat lidi padnout? Kde to jsme? Není to náhodou tím, že se vytratil zdravý rozum a vše se žene do extrémů, které mnohdy odporují základním fyzikálním zákonům? Mám dojem, že jsme se nepoučili z historie a opět se snažíme poručit větru, dešti. Není to náhodou tím, že s našimi životy manipuluje hrstka nevzdělaných a nikým nezvolených krátkozrakých pseudointelektuálů a rudozelených progresivistů, jejichž hnacím motorem je pouze bezbřehá touha po moci?  Vládní řešení sází na dva postupy. První je zcela v souladu se zcestnou politikou EU, která zkazila, co mohla a nyní nevidí jiné řešení než v omezování spotřeby. Ono také nic jiného nezbývá, když jsme se orientovali téměř výhradně na dovoz zemního plynu a ropy z Ruska. Zeleným a ekologickým šílencům celé Evropy můžeme poděkovat za utlumení těžby uhlí a zavírání zcela funkčních a k životnímu prostředí šetrných uhelných a jaderných elektráren a s tím souvisejícím nárůstem cen energií. Připomínám, že v letech 1992 až 1998 se v ČR emise oxidu siřičitého i popílku díky technickým opatřením snížily nejméně o 90 % a emise oxidů dusíku o 50 %. Od roku 1999 byly všechny elektrárny v ČR provozované společností ČEZ vybaveny technologiemi zaručujícími maximální odsíření spalin, byla instalována řada fluidních kotlů atd. To vše spolykalo přes 110 miliard korun, které jsme v podstatě vyhodili z okna ve jménu zeleného náboženství. Druhým (a opět špatným) postupem je tzv. pomoc potřebným ve formě úsporného tarifu. Opět jde o přerozdělování peněz, které se nejdříve musely někomu formou daní vzít, případně natisknout za cenu roztočení inflační spirály. Opět jde o zbytečnou práci řady úředníků, opět pomoc proudí špatným směrem. Aniž bych jakkoliv chtěl zlehčovat životní situaci matek samoživitelek, důchodců a ekonomicky slabých, tak jednorázová pomoc jejich směrem nic neřeší. Potřebujeme bohatý stát s fungujícím průmyslem a početnou pracující střední třídou – pak budeme bohatí všichni. Nemá smysl si půjčit na zlaté vejce, které ihned rozporcujeme mezi „potřebné“. Smysl má pečovat o slepici, která ta zlatá vejce snáší a nezadlužovat sebe ani budoucí generace. 

Vláda zároveň avizuje, že zimní sezónu překonáme i díky tomu, že máme téměř plné zásobníky plynu a máme objednanou kapacitu v nizozemských zásobnících na zkapalněný zemní plyn. Je to podle vás dostatečná jistota, že během zimy nedojde k přerušení dodávek plynu? 

Jisté jsou pouze daně a smrt. Vládě bych v tomto směru nevěřil ani slovo. On se totiž každý zásobník dříve nebo později vyprázdní. Ostatně se scénáři úplného přerušení dodávek plynu pracuje celá řada vlád napříč kontinentem, včetně těch, které mají v přístavech terminály na dovoz zkapalněného plynu. Situace ČR je o to horší, že moře prostě nemáme a na Lipně terminál nezakotvíme. Problém je, že plyn z terminálu v Nizozemí není jak dopravit do ČR. On ten obchod s plynem funguje zjednodušeně tak, že se bártruje stylem – my máme plyn v Holandsku a někdo jiný jej má někde poblíž ČR. Tak si každý vezme to, co má blíž. Ale co když poblíž nic nebude??  

Na energetickou krizi reaguje také EU, které změnila pravidla pro vyhlašování nouzového stavu spojeného s nedostatkem plynu. Nově o vyhlášení tohoto krizového opatření bude rozhodovat místo Evropské komise Rada EU. Proč podle vás dochází v tichosti k přesunu těchto kompetencí? 

Rada EU (dříve také Rada ministrů) představuje poněkud kompetentnější orgán než Evropská komise. Přeci jen se od členů Rady EU, kterými jsou zpravidla ministři jednotlivých států, v jejichž gesci je energetika, očekává vyšší stupeň znalosti problematiky. Jak už jsem kdysi psal, mezi členy Evropské komise není jediná osoba s technickým vzděláním. Důvod přesunu těchto kompetencí ale vidím jinde. Představitelé Evropské komise v čele s Uršulou von der Leyenovou si svoji bezmocnost a vinu na současné situaci velmi dobře uvědomují. Zároveň se jako čert kříže bojí nedostatku plynu, blackoutů a následných nepokojů. Bojí se, že by si občané zemí EU mohli konečně uvědomit, kdo je skutečným viníkem poklesu jejich životní úrovně. Pokud by k tomu došlo, a já si myslím, že dojde, tak nebude nic jednoduššího, než svalit vinu na již zmíněnou Radu EU a jednotlivé ministry členských zemí, kteří se rázem ocitnou v roli obětního beránka. Můj tip je, že první na řadě bude Maďarsko a hned za ním v těsném závěsu reprezentanti Polska. Pud sebezáchovy a záchovy vlastních korýtek funguje univerzálně a eurokomisaři nejsou výjimkou. Nikdo přece dobrovolně nepřizná, že je nevzdělaný blb, který rozhodoval o věcech, o nichž nic neví a způsobil katastrofu. Koneckonců to je lidské. Ale vina je na nás. To my si svůj osud určujeme v každých volbách. I v těch následujících komunálních. Za Patrioty na Praze 6 slibuji, že se vždy budu řídit zdravým rozumem a ne idoelogiemi. 

Jan Dočekal, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Nejnovější video

Nevidím nejmenší důvod, proč bych ze svých daní měla platit cestovní náhrady za první dámu, uvedla v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Markéta Šichtařová. Podle ní lidé volili prezidenta a nikoliv jeho manželku. S názorem souhlasila i další ekonomka Jana Matesová. Ta zdůraznila, že Česká republika není monarchie, aby občané platili výdaje i za partnery hlavy státu.

Z pohledu Šichtařové první dámu žádný volič nevolil. „Nechci, aby mě reprezentovala první dáma. Já chci, aby mě reprezentoval někdo, koho jsem volila,“ zdůraznila expertka.

Výdaje spojené s reprezentací by si měli partneři hlav státu platit ze svého. „Kdybychom tímto způsobem pokračovali dál, tak za chvíli budeme platit i rodiče a děti prezidenta,“ nechala se slyšet Šichtařová.

Časem by se podle ní o apanáž mohli tímto způsobem přihlásit i příbuzní poslanců, senátorů a ministrů. „Skončí to tím, že další milion lidí bude placen ze státního rozpočtu,“ dodala ekonomka.

Matesová poukázala, že podobné návrhy se nehodí do tuzemského společenského uspořádání. „Nechceme nepotismus. Nechceme, aby z peněz daňových poplatníků byli placeni rodinní příslušníci,“ uvedla Matesová. V zahraničí je podle ní zcela běžné, že se partneři hlav státu nadále věnují svému povolání nebo podnikání.

Zároveň přiznává, že v řadě případů partneři z různých důvodů pracovat nemohou. Jako příklad uvedla střet zájmů, případně bezpečnost rodiny prezidenta. „Partneři, kteří nepracují, tak se to u nich standardně řeší založením nadace. Výběr tématu je zcela na tom partnerovi. Může se věnovat třeba vědě nebo péči o válečné veterány,“ upřesnila Matesová.

„Výdaje nadace potom samozřejmě hradí dárci,“ dodala ekonomka s tím, že do nákladů se mohou započítat i výdaje na zdravotní a sociální pojištění.

Prezident Petr Pavel ve svých dřívějších vyjádřeních považoval za správné, aby první dámě náležela náhrada výdajů spojených s výkonem jejích povinností. Zároveň podle něj není vhodné, aby služba první dámy nebyla započítána do důchodu a aby jí nebylo hrazeno zdravotní a sociální pojištění. „To je nefér a to jsem chtěl napravit,“ dodal prezident.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31