Reportáž z přednášky: Ke zrušení nadřazenosti práva EU nad naším, stačí vyškrtnout článek 10a z naší ústavy

Reportáž z přednášky: Ke zrušení nadřazenosti práva EU nad naším, stačí vyškrtnout článek 10a z naší ústavy

Napsala IVANA HASLINGEROVÁ , šéfredaktorka revue Fragmenty: Excelentní právník na mezinárodní právo zjistil, že k vymanění se z nadřazenosti práva EU nad našimi zákony stačí jedno zasedání našeho parlamentu. Excelentní právník na mezinárodní právo zjistil, že k vymanění se z nadřazenosti práva EU nad našimi zákony stačí jedno zasedání našeho parlamentu.

Ve své tříhodinové přednášce na Novotného lávce v Praze Mrazivá fakta o právu EU a ČR právník na mezinárodní právo a předseda  Svobodných Libor Vondráček  vysvětlil, že na příkladu odchodu z EU Velké Británie zjistil, že v mezinárodním právu stále platí pravidlo, že silnější pes určuje pravidla. EU byla tím silnějším psem.Po tomto zjištění se začal zamýšlet nad otázkou, co by se stalo s naší republikou, kdybychom  se rozhodli vystoupit z EU jako VB? Dospěl k závěru, že by se nic tragického nestalo. Stačilo by se zachovat stejně jako Švýcaři, vstoupit do Evropského sdružení volného obchodu EFTY a přes něj obchodovat dál volně s EU aniž bychom museli poslouchat  nesmyslné -ismy jejích vševědoucích eurokomisařek. Platilo by u nás zase naše zákonodárství.


Jeho Jasnost vládnoucí kníže Lichtenštejnska Hans Adam II. našemu listu Fragmenty v exkluzivním rozhovoru „Představuje monarchie ideální stát třetího tisíciletí?“ na otázku, zda by  jako předseda EFTA náš vstup do ní podpořil, odpověděl:„To bych plně podpořil. Česko by bylo pro EFTA obohacením“. 

<<<Fragmenty 1202 internet.pdf , kde na str 6 naleznete celý rozhovor 


Dozvíte se tam i o tom jak vystudovaný ekonom na švýcarské universite v St. Galenu J. J. Hans Adam II z Lichtenštejnu podniká. Že velikost státu již v současné době nerozhoduje, jde pouze  o skvělé ekonomické znalosti hlavy státu. Pak můžeme mít lány půd na pěstování rýže v Kanadě, plantáže s bizony v Americe či podniky v mnoha státech světa. Chce to jen mít v čele ministra průmyslu skvělého a odvážného ekonoma. 

Takže po ekonomické stránce je otázka CZEXITU vyřešena.

Od letošního roku bude ČR posílat do EU víc peněz, než co dostává. Takže i dotace, které držely v EU naše ustrašené  a líné podnikatele, přestanou a bude i jim příjemnější stát se postupně prosperujícími jako jsou podniky ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Islandu a Grónaku sdružené v EFTA. (Pokud ovšem nebude predikce ekonomického vývoje ČR tak špatná, že budeme dostávat peníze stále jako země třetího světa. A protože EU plánuje své operační programy v sedmiletkách budeme jimi ješě 7 let.) 

Jde tedy pouze o to, jak se dostat z EU co nejlépe a co nejrychleji.

První možnost, vyhlásit referendum známe. Pokud by ho vůbec dovolila vláda vyhlásit, pak by lidé, které by zmasírovala  kampaní za 200 000 Kč proti němu jako to učinila při vstupu do EU, zatímco opozici nedala na kampaň nic, byli proti vystoupení.  Ale i kdyby to neučinila a dopadlo referendum pro vystoupení z EU, tak by opět bylo eurokomisařkami vyzváno k opakopvání  referenda, jako se to dělo v minulosti  v Holandsku,  Francii, Irsku tak dlouho, až to země vzdaly.  Pokud by se stal zázrak, a EU by naše referendum pro vystoupení z ní uznala, ještě 2 roky by mohla podle podmínek podepsaných v Lisabonské smlouvě  čekat, že si to rozmyslíme a přemlouvat a obtěžovat nás stále dokola. Prostě vystoupení pomocí referenda je minimálně otravné a zdlouhavé, pokud přímo nemožné. Zvláště když to jde velmi lehce, jen chtít:

Ale pozor!

Libor Vondráček prostudoval jako snad jediný politik podrobně nejen vše v Lisabonské smlouvě, ale i vše o ní v naší ústavě a nalezl jako excelentní odborník na mezinárodní právo, že k vystoupení z EU stačí vypustit  z naší ústavy naprosto nenápadně vsunutý podčlánek do článku 10 o mezinárodních smlouvách – článek 10a. Před zavedením Lisabonské smlouvy ho tam velmi nenápadně zapracoval JUDr. Rychetský na pokyn eurohujeraerské vlády Vladimíra Špidly.  Stačí tedy, aby naše obě parlamentní komory odhlasovaly ústavní třípětinovou většinou vyškrtnutí tohoto nebezpečného článku 10a a bude opět platit v naší zemi naše právo, nebudeme si muset nechtat ničit naše nádherné lesy milovanými broučky pánů Bursíků, naše úrodná pole přeměňovat lány řepky, jejímž přidáváním do benzinu zničí milionáři z EU auta našim starým lidem, budeme moci jíst i šišaté okurky a ve sklepeních si svítit čím chceme, nebudeme nuceni si do naší křesťanské země pouštět nebezpečné sebevražedné islámské fanatiky atd, atd… A přitom i ti, kteří chtějí v EU žít, budou spolu s námi její součástí. Takže všichni budeme spokojeni. Je to pouze v gesci naší vlády a naššho parlamenu!

Je tedy pouze v gesci naší vlády se nadřazenostši Evropského práva zbavit na jednom jediném zasedání. Pohov!

A opět pozor, k tomu, aby se tak stalo, stačí, aby ti, kteří půjdou k volbám volili Svobodné a nebo SPD. Obě tyto strany mají již léta v gesci odchod z EU, ale každá jiným způsobem. Obě také chtějí přímou demokracii jako má Švýcarsko či Lichtenštejnsko, protože ta je skutečnou vládou lidu zdola neboli demokracií. (demos= lid).  Ale to je na další vysvětlující článek. Jakmile by obě strany posílily a dostaly dohromady nadpoloviční většinu, má naše země opět svobodu. 

Předseda Svobodných Libor Vondráček přišel na velmi jednoduchou možnost jak se  zbavit nadřazenosti evropských zákonú nad našimi,  tím se staneme svobodnými a budeme moci obchodovat se všemi státy EU i světa jako Lichtenštejnsko, Švýcarsko a další svobodné státy sdružené v EFTA.  

Pokud by se dostal Vondráček  do EU, věříme, že by tam nečekal ustrašeně na 2 minutové příspěvky za týden, ale svými skvělými postřehy by ji buď rozmetal nebo vrátil před rok 1986, kdy se rozhodli její úředníci ze sdružení hospodářského začít budovat Velkoevropskou říši i po stránce politické. Do té doby bylo členství v EU rozumné. Konec konců EFTA je v něm hospodářsky  sdružena také. 

V dalším článku přeneseme podrobnosti o článku 10a z pohledu Libora Vondráčka. Sami jsme nevěřili tomu, že nikdo si tohoto bodu nevšiml. A co taková věcička způsobila naší zemi již za těžkosti, to cítíme nyní ale všichni! 

© Kulturní komise ČR, z.s. 19.2.2024

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31