Demonstrace za svobodu, mediální zářezy, kalendář svobody a ve čtvrtek začíná poradna – Týdeník Svobody 02/2021

Demonstrace za svobodu, mediální zářezy, kalendář svobody a ve čtvrtek začíná poradna – Týdeník Svobody 02/2021

Týdeník Svobody – 2. týden 2021
Zobrazit email v prohlížeči
Svobodě a odpovědnosti zdar!

V úvodu se ještě vrátíme k demonstraci za svobodu a odpovědnost, která se konala dne 10. 1. 2021 v odpoledních hodinách na Staroměstském náměstí v Praze. V prvé řadě bychom rádi poděkovali všem zúčastněným (členům, příznivcům, sympatizantům) a také všem, kteří se na její realizaci podíleli. Demonstrace měla silný ohlas nejenom před samotnými účastníky, kteří na demonstraci dorazili, ale též v mediálním prostoru. De facto většina hlavních médií se o demonstraci zmínila ve svých zpravodajství (např. server novinky.cz vysílal akci živě, Česká televize, CNN Prima News, Echo 24, Deník, atd.).

Akce se vydařila nejen z pohledu toho, co na ní fakticky zaznělo od jednotlivých řečníků a hostů, ale též z hlediska bezpečnosti. Demonstrace se konala v poklidném režimu, nedošlo k žádným excesům, Policie ČR nemusela nikterak zasahovat. Poděkování patří tedy též pořadatelské službě, která svoji práci zvládla na jedničku.

Jistě většina z vás zaznamenala, že po demonstraci se na moderátora akce, našeho místopředsedu Honzu Dočekala, snesla vlna kritiky ze strany Pirátů a Zelených. Na to jsme reagovali vydáním tiskové zprávy, kde jsme se Honzy Dočekala rázně zastali – viz Stojíme za naším Honzou Dočekalem.

Průběh demonstrace jste mohli sledovat živě na našem Facebookovém kanále. Pokud jste se ještě neměli čas podívat, můžete tak využít nyní ze záznamu zde.

Výběr Svobodných střípků z médií
Jak jsme avizovali výše, díky demonstraci jsme se objevili v celé řadě médií. Níže vám přinášíme výběr z nich.

1) Předseda strany Libor Vondráček poskytl televizi CNN Prima News rozhovor, ve kterém vysvětluje, proč demonstraci svolal. Celý rozhovor je k dispozici na tomto odkaze: Kdybychom mlčeli, riskujeme ještě víc.

Libor Vondráček dále uváděl důvody svolání demonstrace též pro ČTK. Ve svém vyjádření uvedl: „cíle demonstrace jsou dva. V dlouhodobém horizontu je to „otevření Česka“, v krátkodobém to, aby vláda začala komunikovat s lidmi, jichž se současná opatření týkají a vedla s nimi skutečný dialog“.

Citaci z ČTK následně převzaly ve svých příspěvcích např. EuroZprávy, iRozhlas, Reflex, DeníkN a celá řada dalších médií.

Zajímavou a dá se říci nevšední reakcí byl příspěvek Daniela Kaisera z Echo 24, který ve svém článku nazvaném Udělejte z demonstrantů zrůdy nahlížel na demonstraci i na následnou kritiku Honzy Dočekala trochu „jinou optikou“.

Rovněž šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš ve svém komentáři popisuje tak trochu jiný pohled na demonstraci: Pohrdání je hoden tento stát, ne demonstranti.

2) Jak jsme již naznačili výše, po demonstraci se snesla kritika ze strany Pirátů a Zelených na našeho místopředsedu Honzu Dočekala, že si „dovolil“ moderovat tuto akci.

Tomuto tématu se rovněž věnovala celá řada médií. Např. Echo24 vydalo článek s názvem Vyhazov za jiný názor?. Dále se tomu věnovaly též Seznam zprávy, které Honzu nesprávně pasovaly do role politika ODS, což jsme následně v reakcích objasnili. Dále se o kritice zmínily Parlamentní listy ve svém příspěvku Piráti žalují na moderátora demonstrace na Staroměstkém náměstí.

Proti těmto a dalším podobným nařčením, která se v médích objevila na adresu Honzy Dočekala jsme reagovali vydáním tiskové zprávy, kterou jsme zveřejnili na našem webu a Facebooku, kde jsme se za Honzu Dočekala rázně postavili – Stojíme za naším Honzou Dočekalem

Honzy Dočekala se zastal i zastupitelský klub ODS na Praze 6, jehož je členem – viz vyjádření zde.

3) Rovněž vám nabízíme příspěvek našeho předsedy, který na demonstraci nezazněl: Libor Vondráček – odstraňme společně mříže

4) Dále náš senátor Jarda Chalupský poskytl reakci na vyjádření pana premiéra Babiše, ohledně (ne)poskytování kompenzací podnikatelům. Ve svém příspěvku nazvaném Těm lidem se rozpadá život popisuje svůj pohled na věc.

5) Člen Republikového výboru a garant pro zdravotnictví Svobodných MUDr. Mirek Havrda se věnoval ve svém příspěvku několika otázkám v souvislosti s Covid 19.
Ochrnutí po očkování, viděl jsem. Pravda o nemocnicích.
Projev Mirka Havrdy, který zazněl na demonstraci.

6) Místopředseda strany Luboš Zálom se ve svém příspěvku vracel k události vpádu příznivců Donalda Trumpa do budovy Kapitolu v USA.
Širší souvislosti střelby v Kapitolu.

Kalendář Svobody – 2. týden
15. 1. 1940: Založení 1. G pěší divize
Došlo ke zformování 1. Československé pěší divize ve Francii během 2. světové války, převážně z dobrovolníkú uprchlých z území protektorátu a Slovenského štátu.

16. 1. 1969: Upálení Palacha
Na pražském Václavském náměstí se upálil Jan Palach na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy. Následovali ho další: Jan Zajíc, Josef Hlavatý, Evžen Plocek a Michal Lefčík.

17. 1. 1562: Edikt ze Saint-Germin
Den míru mezi hugenoty a katolíky. Ač se to z dnešního pohledu nezdá, v této době jen těžko bylo svobody bez míru a každé období bez nutnosti válčit, bylo pro běžné občany obvykle šťastnější a svobodnější.

18. 1. 2012: Protest proti cenzurě internetu
Wikipedie a další weby na jeden den zčernaly. Protestovaly proti cenzuře internetu kvůli návrhu zákonů v USA, které měly umožnit úřadům v USA vyžadovat zablokování webů od společností poskytujících připojení.

19. 1. 1883: Elektrický osvětlovací systém
První elektrický osvětlovací systém je uveden do provozu ve městě Roselle v New Jersey. Olejové a petrolejové lampy se brzy stanou minulostí a lidské kroky budou v nočních hodinách zase o něco svobodnější.

20. 1. 1981: Den inaugurace Ronalda Reagana
Reaganovo prezidentské období se vyznačovalo snižováním daní, hospodářským růstem a tlakem na Říši zla. Tentýž den navíc došlo k propuštění rukojmích z íránské ambasády Spojených států v Teheránu.
21. 1. 1949: Vzpoura nedašovských farníků
Farníci v Nedašově násilím zabránili výslechu faráře Půčka a zmlátili estébáka. V těžké době prokázali osobní statečnost v boji proti zlu a nesvobodě. Za svoji odvahu pak bohužel trpěli.
Svobodné poradny se rozjíždí
Tímto bychom vás rádi pozvali na sledování 1. dílu Svobodné poradny, která se bude konat dne 21. 1. 2021, tj. ve čtvrtek od 18 hodin živě na našem Facebooku. Smyslem konání Svobodných porad je pomáhat a radit lidem v celé řadě životních situacích. Tématem prvního dílu bude oblast doručování písemností a to z pohledu stát versus občan.

Při vysílání bude možné klást dotazy k tématu do komentářů. Zároveň můžete navrhovat témata dalších Svobodných porad.

Předběžný rozpis svobodných porad:
Doručování: Občan VS stát – 21. 1. 2021 18:00
Doručování: Nejčastější chyby při doručování – 4. 2. 2021 18:00
Doručování: Podání občan VS stát -18. 2. 2021 18:00
Doručování: Datové schránky – 4. 3. 2021 18:00
Facebook RSS Twitter Facebook RSS Twitter
Odebírejte tento
týdeník ZDARMA!

Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly?
Stačí udělat jedinou věc.

PŘIHLÁSIT SE K ODBĚRU
Pošlete to dál!

Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.

Můžete nás také dát do kopie,
ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Nezobrazil se Vám email správně? Otevřít v prohlížeči
15.01.2021 Svobodní
Tento email byl odeslán na adresu vondracek@svobodni.cz.
Odesilatelem je Týdeník Svobody – Svobodní, mluvci@svobodni.cz. Tento e-mail je podle zákona obchodním sdělením.
Z odběru se můžete odhlásit.

S radostí doručeno díky aplikaci SmartEmailing
Antispam pravidla

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Týdeník Svobody

Týdeník Svobody

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Týdeník Svobody

Týdeník Svobody

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31