Uplynulý týden byl nabytý událostmi. Svobodni se nejprve v sobotu 28. 3. 2021 na Den učitelů zúčastnili akce, kterou zorganizovaly Chcípl pes a iniciativa Vraťme děti školy v podobě plavby po Vltavě na podporu návratu dětí do škol. Na Vltavu vyplulo celkem sedm lodí a cílem bylo poukázat, že je třeba konečně vrátit děti do škol. Celá akce byla vnímána lidmi na břehu velmi pozitivně, lidé mávali a byla dobrá pozitivní atmosféra nejenom na lodi, ale i na souši.
Následně z neděle na pondělí Svobodní symbolicky vyjádřili protest proti vládním nažízením a to tak, že napříč republikou překryli cedule okresů nápisem „Okres krále Miroslava, žít dovoleno! Konec kazisvěta“.
Předseda Libor Vondráček k akci mimo jiné uvádí následující: „Naši Svobodní lékaři mají jednotné stanovisko k hlídání okresů. S vědomím, že nedostatek finančních prostředků ve zdravotnictví je příčinou nedostatku personálu, považujeme hlídání hranic okresů za zcela bezdůvodné plýtvání lidskými silami i financemi„.
Tuto nevšední akci zaznamenala celá řada médií. Tisková zpráva vyšla nejenom na našich webových stránkách Konec Kazisvěta, žít dovoleno!, ale též v celé řadě médií. Např. šlo o:
„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“
Svobodná hospoda
V pravidelné pondělní Svobodné hospodě jsme se tentokrát bavili na velmi aktuální téma, a to letošní maturity. Nejenom maturanti, ale i žáci základních škol a studenti středních škol to v současné době nemají vůbec jednoduché, jelikož stále trvá online výuka a návrat dětí do škol, kromě prvního stupně, je v nenávratnu.
„Maturujete? Máte v rodině maturanty? Pojďte si do Svobodné hospody popovídat o letošních maturitách. Zda jsou podle Vás zvoleny vhodně, jak bude probíhat příprava, co vnímáte jako problém, poraďte ostatním maturantům, jak se na ně optimálně připravit.“
Tímto titulkem jsme zvali studenty k debatě a je třeba říci, že debata byla velmi zajímavá a v mnoha ohledech inspirativní. Pokud jste debatu nestihli online, přehrát si ji můžete i zpětně na tomto odkaze.
Příští hospoda bude opět velice zajímavá, protože se budeme bavit o Velikonocích. Vnímáte jen problémy, nebo cítíte změnu? Pojďte si popovídat, jaké problémy řešíte. Jak současnost ovlivňuje Vaše hodnoty. Co vlastně považujete za hodnoty, jak vnímáte současnou společnost a kam se ubírá Váš osobní život či celá společnost. Nebo vezměte tuto Velikonoční Svobodnou hospodu jako dutou vrbu, kde se můžete svěřit.
Sledujte nás a povídejte si s námi ve Svobodné hospodě každé pondělí od 20:00 online – viz odkaz – online dostupný i na YouTube.
Výběr Svobodných střípků z médií
1) Libor Vondráček: Babiš jako král Kazisvět. Peníze nerostou na stromě.
Předseda Libor Vondráček poskytl rozsáhlý rozhovor v reakci na protest, který souvisel s překrytím okresních cedulí. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, co vedlo Svobodné k tomuto satirickému protestu, proč si vybrali motiv známé české pohádky, zda budeme v akcích pokračovat a čeho chceme dosáhnout? Celý rozhovor je k dispozici zde.
2) Payne: Návrh zákona o zásluhách Miloše Zemana
Jiří Payne s trochou nadsázky a satiry vytvořil „návrh zákona o zásluhách Miloše Zemana“. Na níže uvedeném odkaze si můžete přečíst, jak by Jiří Payne prezidenta Zemana „ocenil“ – viz odkaz.
3) Vít Mareček: glosa o povinném testování
Náš příznivec, lékař Vít Mareček ve svém blogu popisuje úskalí povinného testování ve firmách. Ve svém blogu kriticky popisuje, jaký je smysl povinného testování a komu to prospěje. Vít Mareček se dále zmiňuje mimo jiné o právu na duševní a tělesnou integritu v souvislosti s testováním a celé řadě dalších otázek.
4) Uzavřená dětská hřiště se na Jindřichohradecku neotevřou ani o Velikonocích
Senátor a jindřichohradecký radní Jaroslav Chalupský si myslí, že: „Máme v klubu lékaře, starosty, ředitele nemocnic a podobně. A jasně jsme se shodli, že vzhledem k nesmyslnosti ostatních opatření a probíhající realitě, kdy se děti stejně shromažďují jinde, bylo lepší nechat hřiště i sporty na vzduchu otevřené. Jejich návštěvy by byly plynulé a nevznikla by nyní ta vlna hurá na hřiště, než je zase zavřou.“ Celá zpráva zde.
5) Hamáček: Výjimka pro pejskaře je riziko! Venčení ode dneška končí!
V rámci úpravy nařízení o volném pohybu osob vláda s platností od 1. dubna 2021 ruší výjimku v čl. III odst. 1e) venčení psů do 500 metrů od místa bydliště. V době od 21:00 hod. do 04:59 hod. tedy již není možné vycházet za účelem venčení psů. Již od 1. května 2021 mohou majitelé psů žádat o kompenzační bonus na domácí psí záchodky. Ke stejnému dni zřizuje vláda meziresortní poradní orgán Na hovno, který zajistí koordinaci odborníků na dovoz, vývoj a výrobu těchto zařízení a podpoří jeho činnost zřízením fondu s počátečním vkladem 100 milionů Kč. Celá zpráva zde. Aprílový žertík jste zajisté pochopili 🙂
Jedna z ikon moderního českého kapitalismu. Ovšem nejen českého, na naše poměry nebývale uspěl i na mezinárodní scéně a předvedl, že je-li člověk nápaditý a pracovitý, leží mu u nohou celý svět.
4. 4. 1973: Světové obchodní centrum otevřeno
Z jedné strany symbol kapitalismu, svobody a toho, co vše zmůže člověk, z druhé velké varování. Přišlo 11. září. Na původním místě dnes vyrostly mrakodrapy nové.
5. 4. 1897: Badeniho jazyková nařízení
Zrovnoprávnění češtiny s němčinou na základě nařízení ministra vnitra tehdejší předlitavské vlády bylo dalším úspěchem emancipace českého národa. Je úžasné, jak daleko jsme se od oné doby posunuli.
6. 4. 1896: Olympijské hry v Athénách
Byly zahájeny první moderní Olympijské hry. Sport v letech následujících nenabízel jen osvobozující pocity z pohybu, ale v dějinách sehrál i velkou symbolickou roli v boji za svobodu a spravedlnost, což dosvědčuje několik událostí v tomto kalendáři.
7. 4. 1944: Útěk z Osvětimi
Naši občané Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba unikli na svobodu z Osvětimi a úspěšně se vrátili na Slovensko. Nikdy nebyli dopadeni a nově nabyté svobody si mohli užívat až do smrti.
8. 4. 1895: Hanba přímým daním
Nejvyšší soud USA označil přímé daně za protiústavní.
9. 4. 1388: Švýcaři se ubránili
Spojené síly Staré švýcarské konfederace porazily asi šestnáctkrát silnější habsburská vojska v bitvě u Näfels a definitivně tak zmařily snahy Habsburků o podmanění Švýcarů.
10. 4. 1918: Kongres utlačovaných národů
Na Kongresu utlačovaných národů rakousko-uherských v Římě vyhlásili Čecho-Slováci, Jugoslávci, Rumuni a Poláci své právo na zcela nezávislé státy.
11. 4. 1945: Osvobození Buchenwaldu
Americká armáda osvobodila koncentrační tábor Buchenwald. A o 16 let později začal v Jeruzalémě proces s Adolfem Eichmannem, kterého čapli agenti Mosadu z jeho argentinského úkrytu.
Svobodná poradna
Čtvrteční Svobodná poradna se nesla v netradičním duchu, byla totiž aprílová. Již řadu měsíců nemáme možnost navštívit kadeřníka, velikonoční zboží se pro tento rok stalo „kontrabandem“ a cvičení je téměř zakázané slovo.
Aprílová poradna se právě těmto věcem věnovala. Mohli jsme být svědky, jak se doma svépomocí ostříhat, ukázali jsme si, jak si uplést pomlázku a na závěr jsme si zacvičili, protáhli tělo jednoduchými cviky.
Děkujeme všem aktérům, kteří této poradny aktivně zúčastnili.
Pokud jste tento díl nestihli sledovat živě, můžete se podívat zpětně ze záznamu zde. Starší díly Svobodné porady můžete též shlédnout na FB stránce Svobodných.
Do dalších dílů Svobodné poradny chystáme zvát celou řadu dalších odborníků z různých oblastí, kteří budou lidem radit a pomáhat. Pokud máte sami nějaký tip na téma či oblast, které by vás zajímalo, abychom zpracovali, pište nám na mail mluvci@svobodni.cz.
Předběžný rozpis dalších dílů:
Domácí vzdělávání jako jisté řešení do nejisté doby? – 8. 4. 18:00
Finanční rádce I. – Exekuce a oddlužení – 15. 4. 18:00
Covid: psychologická poradna – 22. 4. 18:00
Pronájem bytu bez rizika: ochrana práv pronajímatelů – 6. 5. 18:00
Svobodný beran
Sledujte náš pořad Svobodný beran, který vysíláme na facebooku i na youtube a brzo jej najdete také jako podcast.
V příštím dílu (v úterý 13.4. od 18:45) se můžete těšit na Tomáše Nielsena, právníka roku, který si bude vyjadřovat k ústavněprávním rozměrům současných opatření.
Odebírejte tento týdeník ZDARMA!
Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly? Stačí udělat jedinou věc.
Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.
Můžete nás také dát do kopie, ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.
Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.
Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.
Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.
Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.
Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.
Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.
K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.
Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví