V sobotu 8. 5. jsme nejprve v dopoledních hodinách napříč republikou uctili památku konce druhé světové války a připomněli si tak den #vítězstvísvobody. Výročí si připomněli náš předseda Libor Vondráček s dalšími jihočechy v Písku, senátor Jaroslav Chalupský v Jindřichově hradci, místostarosta Chrudimi Petr Lichtenberg.
V odpoledních hodinách jsme se přesunuli na pražské Výstaviště, kde oslavy dne vítězství svobody pokračovaly. Akci #vítězstvísvobody jsme v Praze zorganizovali společně s Trikolórou a Soukromníky, našimi koaličními patrnery.
Akce začala ve 14 hodin u vstupu do Stromovky a probíhala cca do 17 hodin. Kdo dorazil, mohl se setkat s naším předsedou Liborem Vondráčkem, s předsedkyní Trikolóry Zuzanou Majerovou Zahradníkovou, místopředsedou Soukromníků Ladislavem Linkem a další spoustou lidí.
Ne náhodou jsme se dali dohromady právě s Trikolórou a Soukromníky, kteří slavili s námi, a se kterými právě jdeme do voleb společně. Cílem akce nebylo samotné připomenutí si konce druhé světové války, ale též to, že máme podobný pohled na svobodu a věříme, že naše volební spolupráce může zažít spolu s vámi vítězství svobody nad pandemickým zákonem a dalšími zákony, které jdou tvrdě proti svobodě a důstojnosti jednotlivců.
Na místě bylo možné podepsat Petici za ochranu svobody slova. Samozřejmě na akci byly balónky, vynikající koláčky, reklamní předměty a hlavně dobrá a pozitivní nálada.
„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“
Výběr Svobodných střípků z médií
1) Svobodní: oslava vítězství svobody s Trikolórou a Soukromníky
Oslava #vítězstvísvobody s Trikolórou, Svobodnými a Soukromníky proběhla v Den vítězství – 8. května 2021 od 14 hodin v Praze Holešovicích. Celá zpráva z akce je k dispozici na tomto odkaze.
2) Svobodní si připomněli Den vítězství konce druhé světové války.
Napříč Českou republikou jsme si připomněli den #vítězstvísvobody – 8. května. Již dopoledne si připomněli 76 let od konce druhé světové války místostarosta Chrudimi Petr Lichtenberg, senátor Jaroslav Chalupský v Jindřichově Hradci nebo náš předseda Libor Vondráček s dalšími Jihočechy v Písku. Zpráva zde.
3) Jiří Payne: Prezident před soud.
Jiří Payne ve svém blogu popisuje, jakým způsobem je možné stíhat prezidenta a to s ohledem na historický kontext zakotvení možnosti stíhat prezidenta v naší Ústavě ČR. Příspěvek Jiřího Payna je k dispozici na tomto odkaze.
4) Svobodní vyhlásili literární soutěž.
Svobodní vyhlásili literární soutěž o velmi zajímavé věcné ceny. Zúčastnit se může každý, kdo se svěří se svým covidovým příběhem. Podmínky a podorbnosti k soutěži se dozvíte zde.
5) Zálom: Členství naší republiky v EU má alternativu.
V souvislosti s tématem Svobodné hospody je článek od našeho místopředsedy, který zmiňuje alternativy k členství v EU. Jeho zamyšlení je dostupné na tomto odkaze.
Svobodná hospoda
Každé první pondělí v měsíci, až do října 2022, bude probíhat Svobodná hospoda na nějaké „komunální téma“ tak, abychom byli v roce 2022 připraveni na komunální volby.
Minulý týden to byl komunální odpad. Bavili jsme se o tom, jaké mají obce možnosti… Skládkování, svážení, spalování. To byly termíny, které padly hned několikrát.
Plynule jsem tím mimochodem navázali i na minulou debatu o EU Green New Deal.
V pondělním pravidelném díle Svobodné hospody se dnes budeme bavit o vstupu ČR do Evropské unie. Svobodní výročí vstupu ČR do EU dne 1. 5. neslavili. Vstup do EU není důvodem k oslavě, a to i proto, že všechny hvězdy na vlajce EU už dávno nesvítí stejně.Ta Německá a Francouzská svítí daleko jasněji a my jsme v roce 2009 přišli o právo veta, abychom se mohli bránit škodlivé legislativě EU, která nám je vnucována pomocí Směrnic a Nařízení.
EFTA narozdíl od EU žádné směrnice nepřijímá. Z EU přebírá jen 18,5 % legislativy a nemá žádný svůj EFTAparlament, kde by se jednotlivé státy přehlasovávaly. Nemá ani EFTAdotace ani 20 tisíc EFTAbyrokratů.
Její založení je skutečným důvodem k oslavě, protože připomíná, že spolupráce evropských států je možná i jinak, při zachování svrchovanosti a suverenity členských států. I proto jí připomněl nedávno náš #kalendářsvobody.
Jestli Vás téma EU zajímá více, můžete se přihlásit 10. 5. do naší Svobodné hospody, ve které se budeme o možnostech spolupráce v Evropě od 20:00 bavit.
Svobodná hospoda je tu pro vás! Přijďte diskutovat do online hospody přes ZOOM na bit.do/svobodna-hospoda, nebo můžete poslouchat zde na Facebooku.
Po Chamberlainovi se britským premiérem stal člověk, který se rozhodl za to zarvat a 13. května v parlamentu pronesl: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ Lidé pochopili, že to je cena za svobodnou budoucnost a tento obchod uskutečnili.
11. 5. 1999: Svobodný přístup k informacím
Byl přijat zákon o svobodném přístupu k informacím. Zákon č. 106/1999 Sb., dává občanům možnost lepší kontroly nad veřejnou mocí a nutí instituce k větší transparentnosti.
12. 5. 1949: Západní Berlín
Skončila ruská blokáda západního Berlína. Uprostřed sovětského okupačního pásma se podařilo uhájit enklávu svobody, která představovala naději pro mnoho obyvatel komunistické despocie.
13. 5. 1888: Konec otroctví v Brazílii
Brazílie zrušila všechny formy otroctví. Země se nechvalně proslavila velkým importem otroků z Afriky, kteří zde měli mimořádně obtížné životní podmínky.
14. 5. 1907: Masaryk vystoupil v Říšské radě
Prof. Tomáš G. Masaryk vystoupil v Říšské radě s ostrou kritikou rakouského postupu proti jižním Slovanům obviněným ze spiknutí v tzv. záhřebském procesu. Místo trestu smrti se dočkali svobody.
15. 5. 1987: Pád Polyusu
Rusům se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu strašidelnou laserovou bitevní družici Polyus. Spadla.
16. 5. 1944: Romské povstání v Osvětimi
6 tisíc osvětimských Romů se zabarikádovalo v osvětimském komplexu v den, kdy měla přijít smrt a ozbrojili se kameny a lopatami. Nacisté se dočasně stáhli a Romové ubránili vlastní životy. Většina z nich bohužel jen dočasně.
Svobodné akce v terénu
Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google.
Mělník – 15. 5. 2021 10:00:
Cestu do Svobody zahájíme den po výročí 90 let od smrti velkého Čecha Viktora Dyka.
Cesta bude zahájena u jeho rodného domu na Mělníku.
Viktor Dyk zemřel 14. května 1931 na ostrově Lopud v Chorvatsku, když se šel druhý den po příjezdu vykoupat do moře, jeho tělo bylo slavnostně převezeno do Prahy a je pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl jedním z ‚disidentů‘ uvězněných v době První světové války za protihabsburskou činnost. Spolupracoval s Rašínem.
Pošlete to dál!
Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.
Můžete nás také dát do kopie, ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
P r o h l á š e n í C h a r t y 24
Dne 01. 05. 2004 vstoupila Česká republika společně s dalšími devíti zeměmi do Evropské unie. Evropská unie vznikla na ideálech mezinárodní spolupráce a volného pohybu osob, pracovních sil, kapitálu, zboží i služeb. Smyslem jejího zrodu bylo přinášet všem občanům vyšší míru prosperity a osobní i politické svobody.
I kdybychom k ní cítili nevoli, je dnes pro Českou republiku závazná Listina základních práv Evropské unie. Naši občané mají právo a náš stát povinnost se jimi řídit.
Svobody a práva, na jejichž ideálech Evropské unie vznikla, jsou důležitými civilizačními hodnotami, k nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových lidí. Vstup České republiky do Evropské unie měl tyto civilizační hodnoty stvrdit.
Dvacetileté výročí vstupu naší země do EU nám ale s novou naléhavostí připomíná, kolik základních občanských práv platí v naší zemi už opět – bohužel – jen na papíře.
Zcela iluzorní je např. právo na svobodu projevu a informací, zaručované článkem 11 hlavy II.
Desítkám tisíc našich občanů je znemožňováno získávat objektivní, nezkreslené a úplné informace, stejně tak jako vyjadřovat se veřejně na sociálních sítích či v médiích jen proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objekty nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací; zbaveni jakékoli možnosti bránit se.
Statisícům dalších občanů hrozí, že projeví-li své názory na aktuální společenskovědní témata, ztratí pracovní a jiné možnosti, a to nejen ve veřejném sektoru, ale i u soukromých korporací.
Článku 16 hlavy II., zaručujícímu právo na svobodu podnikání, odporuje chování bank i pojišťoven, které pod taktovkou Evropské centrální banky a ideologie ESG odmítají poskytovat finanční služby společnostem angažujícím se v obranném či těžebním průmyslu, nebo firmám, které jsou v danou chvíli z nejrůznějších důvodů ocejchovány jako nežádoucí. Kritéria této ESG selekce jsou stanovována netransparentně s absencí demokraticky získaného mandátu.
V rozporu s článkem 21 hlavy III., zakazujícím jakoukoli diskriminaci založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, politických nebo jakýchkoli jiných názorech nebo příslušnosti k národnostní menšině, je obsazování pracovních míst na základě kvót odvolávajících se na příslušnost k daným skupinám.
V rozporu s článkem 8 hlavy II. zaručujícím právo na ochranu osobních údajů, dále s článkem 16 hlavy II. zajišťujícím občanům Unie právo na svobodné podnikání a také v rozporu s článkem 45 hlavy V. zajišťujícím všem občanům Evropské unie právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států, bylo jednání většiny členských států během období pandemie. Jednání naší vlády minulé i současné během pandemie bylo nejen v rozporu s původními hodnotami EU, ale i v rozporu s naší vlastní Ústavou. Nepojmenovat zločin znamená legalizovat jeho opakování!
Svoboda pohybu kapitálu, zboží i služeb je jen zdánlivá, jak ukazuje například nedostatek léků v Evropské unii.
Uplatnění práva vyhledávat, přijímat, rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem (článek 11 hlavy II.) je stíháno nejen mimosoudně, ale i soudně, často pod rouškou údajného šíření dezinformací.
Svoboda veřejného projevu je potlačena centrálním řízením veřejnoprávních sdělovacích prostředků i publikačních a kulturních zařízení. Žádný politický, filozofický i vědecký názor nebo umělecký projev jen trochu se vymykající úzkému rámci oficiální ideologie či estetiky nemůže být zveřejněn ve veřejnoprávních médiích či na sociálních sítích; je znemožněna veřejná kritika krizových společenských jevů; je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým nařčením oficiální propagandy (zákonná ochrana lidské důstojnosti, jednoznačně zaručována článkem 1 hlavy I., v praxi neexistuje – viz např. označování lidí vyjadřujících nedůvěřivost vůči deklarovaným účinkům vakcín za dezinformátory, nebo označování lidí odmítajících tvrzení o původu energetické krize ve válce na Ukrajině za putinovce a dezoláty); lživá obvinění nelze vyvrátit. V předních společenských tématech často spojených s enormními veřejnými výdaji ze státních rozpočtů členských zemí EU je vyloučena otevřená diskuse.
Mnoho vědeckých a akademických pracovníků i jiných občanů je diskriminováno jen proto, že legálně zveřejňují či otevřeně vyslovují názory, které současná politická moc odsuzuje.
Svobodné hlasování, základní princip demokracie, je systematicky omezováno mocenskou svévolí; oklešťování hlasovacích práv jednotlivých zemí v rámci Unie je praktikováno odpíráním příjmů ze strukturálních fondů Unie. Nad zeměmi s odlišným politickým nebo společenskovědním postojem trvale visí hrozba odepření nebo ztráty hlasovacích práv.
Nástrojem omezení a často i úplného potlačení řady občanských práv je systém faktického podřízení všech institucí a organizací ve státě politickým direktivám Evropské unie. Nové zákony a ideologie jsou často prosazovány politicky aktivními a nikým nevolenými neziskovými organizacemi financovanými z veřejných peněz, přitom však rozhodujícím způsobem ovlivňují činnost zákonodárných i výkonných orgánů státní správy, justice, zájmových i všech ostatních společenských organizací, politických stran, podniků, ústavů, úřadů, škol a dalších zařízení.
Další občanská práva, včetně práva na nezasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence (článek 7 hlavy II.), jsou povážlivě narušována také tím, že ministerstvo vnitra nejrůznějšími způsoby kontroluje život občanů, například budováním sítě informátorů z řad obyvatelstva (získávaných výzvami k „whistleblowingu“ neboli udavačství). Dochází ke kontrole soukromé pošty na sociálních sítích. Média jsou motivována ke spolupráci se státem. Tato činnost není regulována zákony, občan se proti ní nemůže nijak bránit.
Svévolně se postupuje i při udělování vstupních víz cizím státním příslušníkům, z nichž mnozí získávají status uprchlíka jen na základě deklarace, že jsou v mateřské zemi údajně pronásledováni.
Kromě nedodržování předpisů vůči vlastním občanům nerespektuje Evropská unie ani své závazky vůči jiným zemím. Ve článku 216 Smlouvy o fungování Evropské unie se EU hlásí k tomu, že jsou dohody uzavřené Unií (jako například smlouva o volném obchodu GATT94 podepsaná u Světové obchodní organizace) závazné pro orgány Unie i pro členské státy. Při rozchodu s Velkou Británií ovšem EU tento svůj závazek porušila, protože trvala na vytvoření nových obchodních překážek tam, kde dříve nebyly.
Evropská unie, ve které dnes žijeme, již není stejnou Evropskou unií, pro kterou se občané České republiky vyslovili ve všelidovém referendu. Ideály, na nichž Evropská unie vznikla, měly za cíl posílit svobodu a prosperitu a odstranit byrokratické bariery pro mezinárodní spolupráci; dnešní směřování Evropské unie však vede k oklešťování občanských svobod, cílenému ničení prosperity a zavádění stále nových byrokratických překážek vůči svobodnému podnikání.
Dobré vztahy se mohou tvořit pouze na dobrovolné bázi, tedy bez nátlaku, kde základní motivací k uzavření dohody je oboustranná spokojenost. Souhlas s přijetím jakýchkoli závazků musí být informovaný. Neměla by mu tedy předcházet jednostranná kampaň, ale vyvážená diskuse.
Posledním pokusem o vytěsnění odborné diskuse nad závažným tématem je snaha vládnoucích elit protlačit navzdory převládající vůli lidu a závěrům ekonomických analýz přijetí společné evropské měny euro. Jako sebevědomý národ a sebevědomí občané deklarujeme, že naše měna musí být nástrojem dosažení prosperity. Prosperita nesmí být obětována za účelem získání jakékoliv nové měny.
Lze ovšem identifikovat i další závažné snahy o vyhýbání se seriózní veřejné diskusi nad dokumenty, jejichž podstata – drastické oslabením naší suverenity – je překryta falešnou rouškou veřejného blaha.
Někteří občané na soustavné porušování demokratických principů upozorňují a dožadují se nápravy; jejich hlasy jsou však upozaďovány, cenzurovány, anebo se stávají předmětem nejrůznějšího očerňování.
Odpovědnost za dodržování občanských práv v zemi padá samozřejmě především na politickou a státní moc. Ale nejen na ni. Každý nese svůj díl odpovědnosti za obecné poměry, a tedy i za dodržování uzákoněných paktů, které k tomu ostatně zavazují nejen vlády, ale i všechny občany.
Pocit této spoluodpovědnosti nás přivedl k myšlence vytvořit CHARTU 24, jejíž vznik dnes veřejně oznamujeme.
CHARTA 24 je volné, neformální a otevřené provolání lidí různých přesvědčení, různé víry a různých profesí, které spojuje vůle jednotlivě i společně se zasazovat o respektování přirozených lidských práv v naší zemi i ve světě.
CHARTA 24 vyrůstá ze zázemí lidí, kteří sdílejí starost o osud ideálů, s nimiž spojili a spojují svůj život a práci.
CHARTA 24 není organizací, nemá stanovy, stálé orgány a organizačně podmíněné členství. Patří k ní každý, kdo souhlasí s její myšlenkou, šíří její text a podporuje ji.
CHARTA 24 není základnou k opoziční politické činnosti. Chce sloužit k prosperitě, hrdosti a sebevědomí našeho národa. Svým symbolickým jménem zdůrazňuje CHARTA 24, že vychází z textu CHARTY 77, který pozměňuje pouze mírně a pouze natolik, aby správně pojmenovával instituce a problémy existující 47 let po vzniku CHARTY 77; hlavní myšlenky textu CHARTY 77 - dodržování uzákoněných svobod – však zůstávají nedotčeny.
Signatáři a mluvčí CHARTY 24
Ing. Markéta Šichtařová
Ing. Tomáš Zítko
Mgr. Libor Vondráček
Podepsat Chartu 24:
Již podepsali:
Markéta Šichtařová, Praha, 3. květen
Tomáš Zítko, Praha, 3. květen
Libor Vondráček, Jindřichův Hradec, 3. květen
Adam Ludwig Weber, Sluštice, Manažer, 3. květen
Lucie Maňáková, Praha 6, finanční kontrolor, 3. květen
Tomáš Rout, Praha 9, OSVČ, 3. květen
Jan Moník, Lhota pod Libčany, programátor, 3. květen
Michal Geberle, Praha 11, Jednatel společnosti, 3. květen
Karolína Konopásková, Praha 22 – Nové Pitkovice, manažer pohledávek, 3. květen
Jan Čihák, Psáry, Dolní Jirčany, OSVČ, 3. květen
David Lavička, Zlín, Student, 3. květen
Jan Konopásek, Ing., Praha 22 Pitkovice, IT specialista, 3. květen
Neveřejný
Jan Máša, Praha 9 Prosek, emeritní CEO , současně důchodce, 3. květen
Jiří Jaroš, Kopřivnice, Kontrolor, 3. květen
Tomáš Nielsen, Praha 1, právník, 3. květen
Marcel Langr, Městec Králové, IT developer, 3. květen
Stanislav Drunecký, Vlastiboř, Osvč, 3. květen
Pavel Pešan, Praha, Podnikatel, 3. květen
Kateřina Lhotská, Praha 9, analytik, 3. květen
Vlastimil Helebrant, Okounov, OSVČ, 3. květen
Jiří Helis, Chrastava, projektový manažer, 3. květen
Marta Kleinová, Nový Malín, podnikatelka, 3. květen
Marek Hovorka, Dříteň, OSVČ, 3. květen
Daniel Bořil, Stachy, Kuchař, 3. květen
Iveta Staňo Gebauer, Ostrava, Manažer, 3. květen
Ilona Kalousková, Chrudim, OSVČ, 3. květen
Pavel Škvor, Praha, Podnikatel, 3. květen
Markéta Ellens, Pšovlky, pedagog, 3. květen
Marian Polok, Karviná, Prodejce, 3. květen
Roman Jaroš, Zlín, úředník, 3. květen
Pavel Plicka, Znojmo 5, CEO, 3. květen
Vladimír Stránský, Šumperk, invalidní elektrikář, 3. květen
Pavel Novák, Most, OSVČ, 3. květen
Jakub Kucza, Praha 6, Pracovník v dopravě, 3. květen