V sobotu 8. 5. jsme nejprve v dopoledních hodinách napříč republikou uctili památku konce druhé světové války a připomněli si tak den #vítězstvísvobody. Výročí si připomněli náš předseda Libor Vondráček s dalšími jihočechy v Písku, senátor Jaroslav Chalupský v Jindřichově hradci, místostarosta Chrudimi Petr Lichtenberg.
V odpoledních hodinách jsme se přesunuli na pražské Výstaviště, kde oslavy dne vítězství svobody pokračovaly. Akci #vítězstvísvobody jsme v Praze zorganizovali společně s Trikolórou a Soukromníky, našimi koaličními patrnery.
Akce začala ve 14 hodin u vstupu do Stromovky a probíhala cca do 17 hodin. Kdo dorazil, mohl se setkat s naším předsedou Liborem Vondráčkem, s předsedkyní Trikolóry Zuzanou Majerovou Zahradníkovou, místopředsedou Soukromníků Ladislavem Linkem a další spoustou lidí.
Ne náhodou jsme se dali dohromady právě s Trikolórou a Soukromníky, kteří slavili s námi, a se kterými právě jdeme do voleb společně. Cílem akce nebylo samotné připomenutí si konce druhé světové války, ale též to, že máme podobný pohled na svobodu a věříme, že naše volební spolupráce může zažít spolu s vámi vítězství svobody nad pandemickým zákonem a dalšími zákony, které jdou tvrdě proti svobodě a důstojnosti jednotlivců.
Na místě bylo možné podepsat Petici za ochranu svobody slova. Samozřejmě na akci byly balónky, vynikající koláčky, reklamní předměty a hlavně dobrá a pozitivní nálada.
„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“
Výběr Svobodných střípků z médií
1) Svobodní: oslava vítězství svobody s Trikolórou a Soukromníky
Oslava #vítězstvísvobody s Trikolórou, Svobodnými a Soukromníky proběhla v Den vítězství – 8. května 2021 od 14 hodin v Praze Holešovicích. Celá zpráva z akce je k dispozici na tomto odkaze.
2) Svobodní si připomněli Den vítězství konce druhé světové války.
Napříč Českou republikou jsme si připomněli den #vítězstvísvobody – 8. května. Již dopoledne si připomněli 76 let od konce druhé světové války místostarosta Chrudimi Petr Lichtenberg, senátor Jaroslav Chalupský v Jindřichově Hradci nebo náš předseda Libor Vondráček s dalšími Jihočechy v Písku. Zpráva zde.
3) Jiří Payne: Prezident před soud.
Jiří Payne ve svém blogu popisuje, jakým způsobem je možné stíhat prezidenta a to s ohledem na historický kontext zakotvení možnosti stíhat prezidenta v naší Ústavě ČR. Příspěvek Jiřího Payna je k dispozici na tomto odkaze.
4) Svobodní vyhlásili literární soutěž.
Svobodní vyhlásili literární soutěž o velmi zajímavé věcné ceny. Zúčastnit se může každý, kdo se svěří se svým covidovým příběhem. Podmínky a podorbnosti k soutěži se dozvíte zde.
5) Zálom: Členství naší republiky v EU má alternativu.
V souvislosti s tématem Svobodné hospody je článek od našeho místopředsedy, který zmiňuje alternativy k členství v EU. Jeho zamyšlení je dostupné na tomto odkaze.
Svobodná hospoda
Každé první pondělí v měsíci, až do října 2022, bude probíhat Svobodná hospoda na nějaké „komunální téma“ tak, abychom byli v roce 2022 připraveni na komunální volby.
Minulý týden to byl komunální odpad. Bavili jsme se o tom, jaké mají obce možnosti… Skládkování, svážení, spalování. To byly termíny, které padly hned několikrát.
Plynule jsem tím mimochodem navázali i na minulou debatu o EU Green New Deal.
V pondělním pravidelném díle Svobodné hospody se dnes budeme bavit o vstupu ČR do Evropské unie. Svobodní výročí vstupu ČR do EU dne 1. 5. neslavili. Vstup do EU není důvodem k oslavě, a to i proto, že všechny hvězdy na vlajce EU už dávno nesvítí stejně.Ta Německá a Francouzská svítí daleko jasněji a my jsme v roce 2009 přišli o právo veta, abychom se mohli bránit škodlivé legislativě EU, která nám je vnucována pomocí Směrnic a Nařízení.
EFTA narozdíl od EU žádné směrnice nepřijímá. Z EU přebírá jen 18,5 % legislativy a nemá žádný svůj EFTAparlament, kde by se jednotlivé státy přehlasovávaly. Nemá ani EFTAdotace ani 20 tisíc EFTAbyrokratů.
Její založení je skutečným důvodem k oslavě, protože připomíná, že spolupráce evropských států je možná i jinak, při zachování svrchovanosti a suverenity členských států. I proto jí připomněl nedávno náš #kalendářsvobody.
Jestli Vás téma EU zajímá více, můžete se přihlásit 10. 5. do naší Svobodné hospody, ve které se budeme o možnostech spolupráce v Evropě od 20:00 bavit.
Svobodná hospoda je tu pro vás! Přijďte diskutovat do online hospody přes ZOOM na bit.do/svobodna-hospoda, nebo můžete poslouchat zde na Facebooku.
Po Chamberlainovi se britským premiérem stal člověk, který se rozhodl za to zarvat a 13. května v parlamentu pronesl: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ Lidé pochopili, že to je cena za svobodnou budoucnost a tento obchod uskutečnili.
11. 5. 1999: Svobodný přístup k informacím
Byl přijat zákon o svobodném přístupu k informacím. Zákon č. 106/1999 Sb., dává občanům možnost lepší kontroly nad veřejnou mocí a nutí instituce k větší transparentnosti.
12. 5. 1949: Západní Berlín
Skončila ruská blokáda západního Berlína. Uprostřed sovětského okupačního pásma se podařilo uhájit enklávu svobody, která představovala naději pro mnoho obyvatel komunistické despocie.
13. 5. 1888: Konec otroctví v Brazílii
Brazílie zrušila všechny formy otroctví. Země se nechvalně proslavila velkým importem otroků z Afriky, kteří zde měli mimořádně obtížné životní podmínky.
14. 5. 1907: Masaryk vystoupil v Říšské radě
Prof. Tomáš G. Masaryk vystoupil v Říšské radě s ostrou kritikou rakouského postupu proti jižním Slovanům obviněným ze spiknutí v tzv. záhřebském procesu. Místo trestu smrti se dočkali svobody.
15. 5. 1987: Pád Polyusu
Rusům se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu strašidelnou laserovou bitevní družici Polyus. Spadla.
16. 5. 1944: Romské povstání v Osvětimi
6 tisíc osvětimských Romů se zabarikádovalo v osvětimském komplexu v den, kdy měla přijít smrt a ozbrojili se kameny a lopatami. Nacisté se dočasně stáhli a Romové ubránili vlastní životy. Většina z nich bohužel jen dočasně.
Svobodné akce v terénu
Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google.
Mělník – 15. 5. 2021 10:00:
Cestu do Svobody zahájíme den po výročí 90 let od smrti velkého Čecha Viktora Dyka.
Cesta bude zahájena u jeho rodného domu na Mělníku.
Viktor Dyk zemřel 14. května 1931 na ostrově Lopud v Chorvatsku, když se šel druhý den po příjezdu vykoupat do moře, jeho tělo bylo slavnostně převezeno do Prahy a je pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl jedním z ‚disidentů‘ uvězněných v době První světové války za protihabsburskou činnost. Spolupracoval s Rašínem.
Pošlete to dál!
Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.
Můžete nás také dát do kopie, ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček byl 8. února hostem politické diskuse Partie Terezie Tománkové, kde se střetl s opozičními stranami nad klíčovými tématy současné politiky – od personální krize kolem Filipa Turka přes státní rozpočet až po návrh zákazu sociálních sítí pro děti.
Debata probíhala v napjaté atmosféře těsně po mimořádné sněmovní schůzi o nedůvěře vládě, kterou iniciovala opozice. Vondráček se v diskusi ocitl v defenzivě vůči kritice Ivana Bartoše (Piráti) a Věry Kovářové (STAN), kteří zpochybňovali vládní hospodaření i schopnost Petra Macinky zvládat současně dvě ministerstva. Zároveň musel balancovat mezi obhajobou vlády Andreje Babiše a vlastními principy Svobodných týkajících se fiskální zodpovědnosti.
Vondráček na úvod zdůraznil potřebu uklidnění politické situace a odmítl „štěpící“ rétoriku. Reagoval na kritiku demonstrací proti vládě tím, že odsoudil označování demonstrantů za „proruské síly“, jak zaznělo podle něj za minulé vlády. „Komunikovat rozhodně musíme, musíme komunikovat i s těmi, kteří přišli na ty protivládní demonstrace,“ zdůraznil s tím, že se s takovými hodnoceními setkával i z vlastního poslaneckého klubu SPD, konkrétně od Jaroslava Rajchla, což ale odmítl jako osobní názor, s nímž nesouhlasí.
Personální turbulence a role Motoristů
Hlavním terčem opozice byla role Petra Macinky, který jako vicepremiér dočasně vede ministerstvo zahraničí i životního prostředí po odmítnutí kandidatury Filipa Turka ze strany prezidenta Petra Pavla. Vondráček bránil Macinku slovy o jeho manažerských schopnostech: „Petr Macinka už překvapil mnoho lidí tím, jak dokázal jako manažer dostat svoji stranu do sněmovny, po dlouhé době se tam objevil nový subjekt. Takže já myslím, že jeho organizační schopnosti a jeho tým, který je současně na obou ministerstvech, toto umožňují.“
Když moderátorka připomněla, že Macinka nemohl odjet na summit ministrů životního prostředí kvůli jiným povinnostem, Vondráček mluvil o „počátečních porodních bolestech“ a vyjádřil přesvědčení, že se vymyslí fungující systém. Odmítl kritiku Ivana Bartoše, že by Motoristé „nerozuměli klimatu jak koza petrželi“, a namísto toho poukázal na plánovanou sněmovní konferenci „Může za sucho CO2″, která se má konat 30. března.
Vondráček zdůraznil demokratický mandát: „My jsme v těch demokratických volbách dostali mandát, Motoristé jsou součástí většiny.“ Nicméně, když byl dotázán, zda není problém, že jeden ministr má dva resorty, uznával, že „to je otázka“ a připustil, že na začátku to nebylo ideální. Opozice mu vytýkala, že se Svobodní, kteří mají ve svém programu návrat k vyrovnanému rozpočtu, vzdávají svých principů ve prospěch setrvání ve vládní koalici.
Rozpočtový spor a kritika Národní rozpočtové rady
Klíčovým tématem byla debata o státním rozpočtu a jeho souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada upozornila, že návrh rozpočtu od Aleny Schillerové je v rozporu se zákonem o 63 miliard korun. Premiér Andrej Babiš na to reagoval označením NRR za „zbytečnou instituci“, kterou nebude poslouchat, a vyrovnané rozpočty nazval „nesmyslem“.
Vondráček se pokusil navigovat mezi těmito protichůdnými postoji. Na jednu stranu připustil, že vzhledem k minulému průměrnému schodku 300 miliard korun za minulou vládu si „nikdo realisticky úplně neumí představit“ rychlý návrat k vyrovnaným rozpočtům. Na druhou stranu se snažil obhajovat návrh Schillerové: „Já doufám, že ta ekonomika i ty reformy způsobí, že to zas takový nesmysl nebude a že třeba ke konci volebního období už se budeme blížit k vyrovnaným rozpočtům.“
Když ho moderátorka konfrontovala s tím, že je jako právník v rozporu se zákonem, Vondráček odpověděl diplomaticky: „Já si myslím, že spíš ano, ale není to tak jednoznačné, protože opravdu, pokud měníte ten rozpočet v průběhu roku, tak nemůžete makroekonomicky počítat s tím, když schvalujete schodek v březnu, jak to je vůči tomu HDP.“
Vondráček se pokusil relativizovat kritiku NRR tím, že připomněl její politické složení: „Mojmír Hampl, který se nezjevil v Národní rozpočtové radě jako že by se tam snesl z obláčku, ale byl tam dosazen vládní většinou ve sněmovně, v Senátu, tímto způsobem se formuje Národní rozpočtová rada a ta pochopitelně má blíže k těm, kteří do těch pozic ji nominovali.“ Kovářová mu ale oponovala, že NRR kritizovala i vládu Petra Fialy velmi ostře a že byla založena na návrh Andreje Babiše v roce 2017.
Obrana a úspory – kontroverzní škrty
V debatě o rozpočtu zazněla ostrá kritika škrtů v oblasti obrany. Vondráček tvrdil, že vláda „ušetří 21 miliard korun na obraně, aniž by to zmenšilo obranyschopnost této země.“ Vysvětloval to tím, že se nebudou platit „zbytečné zálohy“ jen proto, aby se formálně dosáhlo dvou procent HDP na obranu: „My prostě nebudeme dělat takové ty triky, že zaplatíme navíc zálohy, abychom utratili 2% HDP, ty zálohy nám obranyschopnost nezvýší.“
Zároveň se hájil proti kritice, že vláda jen škrtá: „My jsme dali 26 miliard korun do dopravy, které tam chyběly, to znamená, ty stavby, které se zastavily, budou moci povětšinou běžet.“ Kovářová mu vytýkala, že vláda dva měsíce řeší personální problémy místo konsolidace veřejných financí, a připomněla, že předchozí vláda předala rozpočet s deficitem pouhých 2% k HDP.
Svoboda versus bezpečnost – sociální sítě pro děti
Překvapivým tématem bylo oznámení Andreje Babiše, že vláda zvažuje zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, podobně jako v Austrálii. Ivan Bartoš (Piráti) upozornil, že plošný zákaz by vyžadoval ověřování totožnosti občanským průkazem, což by znamenalo konec anonymity na internetu.
Vondráček zaujal jasně libertariánské stanovisko: „Jakmile se vzdá společnost svobody ve prospěch bezpečí, nakonec může ztratit oboje dvoje. A tohle to jsou slova Benjamina Franklina.“ Upozornil, že by takový zákaz mohl vést k odchodu některých sociálních sítí z českého trhu, podobně jako Elon Musk čelí tlaku Evropské unie kvůli regulaci DSA (Digital Services Act).
Když byla otázka směřována na ochranu dětí a jejich duševní zdraví, Vondráček připustil, že jako otec malého dítěte chápe výzvu, ale trval na tom, že svoboda nesmí být obětována: „My bychom tu svobodu měli hájit, kdo jiný než Svobodní.“ Kovářová označila téma za velmi závažné, ale varovala před tím, aby byl návrh jen další „perličkou“, kterou Babiš vypouští do médií, aby odvedl pozornost od skutečných problémů vlády.
Komunikace a politická kultura
Vondráček se během debaty snažil prezentovat jako zastánce slušné politické diskuse. Kritizoval „soudy“ typu označování části politického spektra za „svoloč“ a odmítl minulé výroky o demonstrantech jako o „proruských silách“. Navrhl, aby občané měli možnost „opravovat zákony vládní většiny třeba ve formě lidového veta,“ což je dlouhodobý program Svobodných. „Ať občané nemuseli jenom chodit frustrovaně na demonstrace, ale mohli si třeba sesbírat nějaké podpisy a zabránit, já nevím, korespondenční volbě nebo něčemu, co je pro ně důležité,“ vysvětloval.
Bartoš mu ale připomněl nesrovnalosti v komunikaci koaličních partnerů. Zmínil, že Jindřich Rajchl (PRO), dříve demonstrace vehementně podporoval, ale nyní je kritizuje: „Když se demonstrovalo proti minulé vládě, když Andrej Babiš křičel Fialova drahota, tak v pohodě. A když opozice vyvolá hlasování o nedůvěře vládě nebo nespokojení lidé jdou do ulic, tak ti samí politici tohle to shazují.“
Vondráček se od Rajchlových výroků distancoval a zdůraznil, že osobně podporuje právo na shromažďování. Připomněl případ muže, který přišel na protivládní demonstraci obhajovat Petra Macinku a byl „polit vodou a nadávali mu“, ale přesto zůstal a snažil se komunikovat: „A já tohle to musím ocenit, protože pokud tam ten člověk nejde tu demonstraci kazit, pískat, narušovat, bučet, tak je to přece v pořádku.“
Vztah k Evropské unii a zahraničí
Bartoš se Vondráčka zeptal na konzistenci jeho postojů k Evropské unii, připomněl mu, že Svobodní prosazujícího Czexit. Vondráček na to nereagoval přímo a namísto toho se zaměřil na kritiku EU: „Ursula von der Leyen vyhrožuje velkými pokutami Elonu Muskovi, když nebude zavádět pomocí různých jeho algoritmů to, co si přeje Evropská unie formou DSA.“ Rovněž obhajoval cestu Petra Macinky do USA, kde měl jednat s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ačkoliv nakonec kvůli sněhu zůstal ve Frankfurtu.
