V pondělí, tj. 19. 7. 2021 oslavila Británie den svobody!Zrušila totiž protiepidemická opatření a v zemi se konečně opět normálně žije! Na dálku tak Británii gratulujeme!
Zároveň nám dávají naději, že i u nás se může žití vrátit do normálu. Kdy budeme slavit u nás? Kdy nám kromě zpívání povolí i tanec?
Zatím to nevypadá vůbec růžově. V době, kdy se Británie chystala na totální rozvolnění, u nás strážník městské policie v Brně zlomil invalidní ženě ruku v rameni při zásahu kvůli tomu, že si nechtěla nasadit roušku!
Viz zpráva zde – Jiří Randula píše primátorce Vaňkové.
INSERT
S pozdravem a přáním hezkého dne
Libor Vondráček
předseda Svobodných
„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“
Výběr Svobodných střípků z médií
1) Uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci: musíme zabránit sociálnímu a průmyslovému inženýrství byrokratů z EU.
Trikolora Svobodní a Soukromníci dlouhodobě kritizují přebujelou unijní byrokracii. Tentokrát jsme se vyjádřili vůči ekologickému balíčku, který chce snížit emise skleníkových plynů, zavést uhlíkové clo, zakázat prodej nových aut na benzín či naftu, atd. Celá zpráva zde.
2) Dočekal: za dovolenou si připlatíte a peníze půjdou do EU.
Místopředseda Jan Dočekal poskytl rozhovor pro Parlamentní listy, ve kterém mimo jiné hovoří o tlaku EU na ČR přijmout euro, o tom, že EU zaostala v oblasti vakcín, atd. A jaký má Jan názor na Viktora Orbána? To se dočtete na tomto odkaze.
3) ForSport: 22 minut s Liborem Vondráčkem
„Za újmu dětí ve vzdělání a pohybu nikdo zřejmě osobní zodpovědnost neponese. Jako sportovec to vnímám jako velký problém a jako právníkovi mi vadí, že právo a správno se vzdalují. Cesta k nápravě však nevede přes právníky, ale politicky jako tvůrce práva,“ tyto myšlenky zazněly od našeho předsedy v politicko-sportovním rozhovoru.
4) Zálom: zase zavřou Česko? Stačí záminka, jendo číslo, které se hodí.
Místopředseda Luboš Zálom poskytl obsáhlý rozhovor na téma covid, očkování, zachování české koruny, vyloučení Maďarska z EU a mnoho dalších. Celý rozhovor je zde.
5) Předali jsme cenu vítězce literární soutěže.
Předali jsme cenu vítězce literární soutěže. Cenu jí doručil náš předseda Libor Vondráček a Angelo Purgert, autor knihy První republika, kterou si vítězka z nabízených ocenění vybrala. Zpráva včetně fotogalerie je na tomto odkaze.
6) Dočekal: Proč jsou drahé stavebniny?
Místopředseda Jan Dočekal ve svém blogu popisuje a vysvětluje, proč jsou drahé stavebniny? Proč tomu tak je? A proč se bude vše zdražovat? Na tyto a další otázky naleznete odpovědi zde.
Kalendář Svobody – 28. týden
19. 7. 1986: Na svobodu po drátě
Robert Ospald a Zdeněk Pohl utekli z ČSSR u Dyjákoviček po horním drátě vedení velmi vysokého napětí. V 6 hodin ráno se dostali do Kleinhaugsdorfu. Zažádali o azyl a užívali nově nabyté svobody.
20. 7. 1919: Narození Edmunda Hillaryho
Edmund Hillary byl horolezec a cestovatel, první člověk, který zdolal Mount Everest. Ať už na Mount Everestu, na jižním, nebo severním pólu, všude tam si mohl užívat pocitu absolutní lidské svobody v místech, kam politici a jejich moc nedosáhne.
21. 7. 1989: První soukromý hotel v ČSSR
Večerní Praha otiskla článek o tom, jak dva odvážlivci dostali od městského národního výboru povolení na provozování prvního soukromého hotelu v Československu. A to ještě před revolucí. Možné je všechno!
22. 7. 1848: Říšský sněm
Ve Vídni začal Říšský sněm – první rakouský ústavodárný parlament volený na základě širokého volebního práva, s Tylem i Palackým. Sněm zvládl zrušit poddanství, připravit novou ústavu a výrazně tak přispět ke svobodě.
23. 7. 1764: James Otis
James Otis z Massachusetts protestoval proti britským daním. Zastupoval kolonisty, kteří odmítali britské zákony, neboť jejich hlas nebyl zastoupen v Britském parlamentu. No taxation without representation!
24. 7. 1959: Chruščovovy pračky
Nixon debatoval s Chruščovem na obchodní výstavě v Moskvě. Chruščov před maketou americké kuchyně prohlásil, že sovětské hospodyně “všechny tyto věci mají doma”. Jenže ve skutečnosti neměly, řekly si to mezi sebou a on utrpěl propagandistickou prohru.
25 7. 1942: Norský manifest
Norský manifest nenásilného odporu Odbojové hnutí v Norsku vydalo manifest nenásilného odporu proti nacistické okupaci.
Svobodný beran
„Bitcoin je odpovědí na čím dál větší znehodnocování měn,“ řekla Lucie Komárková, která byla hostem 13. dílu Svobodného Berana.
Není náhodou, že tato „první dáma českých kryptoměn“ byla členkou strany Svobodní. Strany, která chce uchovat českou korunu, ale zároveň chce odbourat bariéry pro používání kryptoměn v soukromoprávních vztazích.
Právě kryptoměny jsou pro mnoho lidí dnes nejlepší cestou, pro uchovávání hodnoty jejich úspor, a jednou z mála pojistek proti snahám států sledovat a brzy možná i omezovat nejrůznější finanční toky.
„Měnová konkurence je tím, co poskytuje lidem svobodu,“ přitakal Libor Vondráček, který Lucii zpovídal a nezapomněl ani na poslední otázku, který se týkala sportu. Víte, jakému sportu se Lucie Komárková intenzivně věnuje❓ Možná vás závěr rozhovoru překvapí, poslechněte si ho až do konce❗
Svobodné akce v terénu
Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google.
Odebírejte tento týdeník ZDARMA!
Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly? Stačí udělat jedinou věc. Vyplnit ↓tento↓ dotazník.
div
Pošlete to dál!
Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.
Můžete nás také dát do kopie, ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.
Gratulace bez naivity
Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.
Obrana suverenity: Brusel není soudce
Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.
Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.
Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum
Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.
Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.
Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou
K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.
Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky
Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.
Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.
Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.