Daně jsou jedním z konkrétních aspektů svobody. Svoboda má totiž konkrétní náplň. Náplní jsou například výše daní, svoboda projevu, svoboda cestování nebo počet zákonů.
Z většiny médií občan neustále slyší, že máme svobodu a demokracii. Občas slyšíme i to, že máme tržní hospodářství. O těchto pojmech se v médiích prakticky nediskutuje. Daně jsou prý zcela v pořádku a stačí jenom občas zvýšit daně kuřákům, konzumentům piva a vína a hlavně motoristům.! Debaty probíhaly několik let po roce 1989, pak jich bylo stále méně a po vstupu do Unie prakticky vymizely. Podívejme se blíže na zdanění nás občanů v ČR.
Výše zdanění je překvapivě málo diskutované téma ve volebním období. Kde kdo slibuje co bude zdarma, málokdo říká o kolik pak bude potřebné zvednou daně.
Dnes máme daňový systém velice složitý. V těch zřídkavých debatách tak můžeme slyšet například, že zdanění zaměstnance je pouze ve výši 15% a k tomu je ještě daňový odpočet 24 840 Kč ročně. Takže daně jsou dokonce pod 15%. Na druhou strany si Liberální institut dal práci, započítal všechny platby průměrného zaměstnance a dostal se k úplně jinému číslu, k ohromujícím 62,45% průměrného zdanění zaměstnance.
Co všechno vlastně pracující člověk platí? Zaměstnavatel platí odvody, pak máme daň z příjmu, k tomu sociální a zdravotní pojištění, někdo platí solidární daň a pak k tomu přichází DPH, spotřební daně, televizní a rozhlasová daň, silniční a dálniční daně, daně z nemovitosti. K tomu jsou dále ekologické daně z elektřiny a paliv, daň dědická, daň silniční a další. Proto se v diskusích prakticky nemůžou dva lidé shodnout na skutečné výši daní. Například televizní poplatek je podle mě jasnou daní, někdo jiný řekne, že je to poplatek a žádná daň. Stejné je to i u poplatku za změnu trvalého pobytu a podobně. O tom, že daně jsou u nás skutečně ohromné, však svědčí i nezávislé výpočty.
Podívejme se na čísla ještě druhé strany. Do státního rozpočtu v roce 2017 natekla nepředstavitelná suma 1 273,6 mld. Kč, to je holý fakt. Každý z nás, včetně bezdomovců, sociálně nepřizpůsobivých, důchodců, nemluvňat i těch statisíců státních zaměstnanců, tak zaplatil státu v roce 2017 skoro 130 000 Kč. Čtyřčlenná rodina zaplatila v roce 2017 průměrně ročně do rozpočtu státu 509 440 Kč. A v tom ještě není zdravotní pojištění, které si pracující občan musí platit. Takže si každý lehce spočítá, kolik je to procent z jeho ročního příjmu. To již není svoboda, když nám někdo odebírá přes 50 % příjmu.
Za chvíli jsou tady další volby, můžeme trend v oblasti daní otočit. Na komunální úrovni s tím nemůžeme dělat moc, ale můžeme alespoň něco. Ve Liberci můžeme po komunálních volbách snížit daň z nemovitosti. Tato daň je dnes v našem městě na maximální zákonné výši. Když bylo rozhodnuto o zvýšení této daně, město nutně potřebovalo peníze. Dnes je situaci úplně jiná, ale daň zůstává na té maximální možné hodnotě z dob krize. Je čas to změnit. Bude to malý krůček, ale správným směrem. Většině obyvatel města zůstane v kapse více peněz. Liberec by se tak připojil ke městům, které daň z nemovitých věcí pro rok 2018 již snížily. Jsou to Mladá Boleslav, Jeseník, Frýdek-Místek a částečně Plzeň.
