Vyjádření Jardy Chalupského k prodloužení nouzového stavu.

Vyjádření Jardy Chalupského k prodloužení nouzového stavu.

Ve čtvrtek neprodloužen nouzový stav. V pátek jsem byl na domluvené schůzce s panem hejtmanem Vysočiny Schrekem. Po cestě jsme ji posunuli a pak zkrátili na rychlou kávu a ujištění, že si vzájemně pomůžeme, s čím bude potřeba.
Jedna ad hoc telekonference střídala druhou. Hejtmani mezi sebou, spolu, s premiérem, se starosty, media atd. Bylo řečeno mnohé, pro i proti, každopádně vývoj po roce spěje k přirozenému běhu, k otevírání běžného života. Ze všech validních i nevalidních informaci jsem si pro sebe udělal závěr, že s virem je to jako s větrem a deštěm – nelze mu poručit, musíme ho co nejvíc poznat a naučit se s nim žít a tím ho přemoci. Neobětovat mu velký kus svého života a svobody, nechodit ven a žít, jen když neprší. (Tedy pokud to není „Ebola“, ale to nám musí říci!).
Centrální řízeni toho zatím moc neukázalo. První vlnu zvládli sami občané a švadlenky, vláda problém pak začala utápět v našich penězích na úkor naší budoucnosti, měla hlavně ochránit ty nejohroženější – nemocnice a domovy seniorů. Tam byl nakonec výskyt největší i přes to, že někteří, např. 85+ viděli své blízké jen půl hodiny za rok a jen jednoho z rodiny 🙁 Takhle já bych odcházet nechtěl a také už bych asi ztrácel vůli.
Fabriky a některé provozy zavřít nelze, to by byl naprostý kolaps, tam to zvládají i s nemocnými. Instituce funguji i na třetinu stavu. Co chci říci…
Pereme se dal. Kdybych se mohl rozhodnout, na tu pomyslnou loďku bych si raději sedl s hejtmany a starosty, než s vládou a premiérem. Oni jsou první linii blíž a lépe vědí, jak spolu všichni spolupracovat. Nenařizovat, ale žádat a vzájemně si vycházet vstříc podle nějakého proveditelného funkčního plánu na minimalizaci újmy a maximalizaci užitku ze života.
Podle mě, na základě toho, co dosud víme:
1. Úvodní plošná komunikace plánu a apel, co je chtěné chování a co nechtěné, protože neúměrně zvyšuje riziko + co lze očekávat, když to společně dodržíme.
2. Vysvětlit, co je největší riziko a jak se mu vyhnout, jak vir oslabit a porazit, v čem spočívá účinný boj. Tedy asi:
A) Dodržování Respirátory/Roušky při kontaktu (jinak volně dýchat, sportovat a držet si kondici), Rozestupy vice než 2m, Ruce mít při každé příležitosti a kontaktu desinfikované (mohou pomoci desinfekční brány u vstupu s šetrnou mlhovinou pro kompletní očistu od hlavy k pate), používat Rozum, mít na paměti, co dělá viru dobře a to mu nedopřát.
B) Postupně se začít vracet do normálu, otevřít provozovny, aby se lidé mohli postarat o své živobytí sami a nečekat, zda jim někdo něco milostivě dá s obavami, že si to i s likvidačním nášupem za rok vezme zpět. Otevřít za dodržení přísných hygienických opatření před vstupem i uvnitř. Včetně třeba změření teploty. Zajistit základní plošnou obslužnost obyvatel bez koncentrace lidi.
C) Starostové s krizovými štáby a s hygienou obejít si své provozovny a konzultačně pomoci prevenci doladit.
D) Hejtmani a starostové přispět na úhradu zavedených hygienických opatření (jediná forma finanční pomoci, obejit, sepsat, dodat – desinfekce, respirátory, UV zařivky atp.)
E) Hejtmani a starostové spolu s řediteli zajistit udržovaní adekvátních lůžkových kapacit s personálem pro těžké průběhy nemoci. (Odborník musí dělat odbornou činnost, do ostatních by bylo možné zahrnout proškoleného člena rodiny, aby pomohl)
F) Nabídnout dobrovolné očkování, pokud je bezpečné, jako formu účinné prevence a lepšího zvládnutí boje s nákazou. A umožnit rychle proočkování.
G) Otevřít školy ve formě kombinované výuky pro menší počet žáků s většími rozestupy. Zredukovat předměty (Matematika, Čeština, Jazyky, Fyzika, Chemie, Biologie, Počítače atp.). První, druhaá třída dle současného stavu, ostatní půlka ve třídě, druha online sleduje výuku přes kameru na PC. Druhy týden opačně. Jídelny vařit pro všechny, distanční si vyzvednou oběd v ešusu, aby se nepotkali a taky se prošli, ti ve škole jídlo na místě. Větrat a průběžně desinfikovat.
3. Vláda skrze pojišťovny hradit plné ošetřování či nemocenskou, pokud někdo z rodiny bude nemocen a diagnostikován Covid-19, aby se mohla rodina adekvátně postarat jak o nemocného, tak např. ostatní děti a karantenní opatření bez toho, aby upadla do dluhu bez příjmu.
4. Vláda monitorovat, měřit a zveřejňovat pravdivé a nezkreslené údaje o průběhu nemoci, počtu nemocných, lůžkových kapacitách a možnosti jejich sdílení a optimalizace. Po krajích a okresech.
5. Vláda poskytnou rychle a efektivně pomoc, o kterou si hejtmané a starostové řeknou na základě znalostí situace v terénu.
Tedy řešit problém tam, kde je, těmi, co ho nejlépe znají, s těmi, kterým na zvládnutí nejvíce záleží a tak, aby to nebylo za každou cenu kanonem na komára. Tim to nechci zlehčovat, jen naznačit, že současný zdravotnický problém může vystřídat obrovský ekonomicky daleko hůře řešitelný problém.
Slevit na své svobodě a omezit by se měli aktuálně nemocní, ne plošně devastovat život všem zdravým.
Edit: Zapomněl jsem na rychlý nákup léků proti Covidu, jakmile bude. Za peníze v Praze dům, se říká, ale tady rychlým nákupem dobře investujeme do ozdraveni ekonomiky. Dnes např. v Dubaji si můžete bez rezervace koupit aplikaci všech existujících vakcín. Vědí, že se to vrátí. Nakoupili a mají.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31