Kvůli očkování odejit z extraligy. Dnes kandiduje: Mladí Nerudové nevěří. LGBT, euro… Ne

Kvůli očkování odejit z extraligy. Dnes kandiduje: Mladí Nerudové nevěří. LGBT, euro… Ne

Překonáme tu zakletou pětiprocentní hranici, řekl místopředseda strany Svobodní ve Zlínském kraji David Lavička v internetové televizi XTV. Mimo jiné také hovořil tom, že mladí nestojí o LGBT, euro a věci, o které se zasazuje například Danuše Nerudová. Popsal také, jak mu hokejovou kariéru ukončilo rozhodnutí nenechat se očkovat proti covidu. A povzdechl si nad fungováním médií veřejné služby.

David Lavička, který je také sportovec, popsal, jak mu jeho sportovní kariéru v podstatě ukončil covid, konkrétně když se proti němu odmítl očkovat. „Covid provázela spousta nezákonných opatření, diskriminačních opatření. Jedno takové opatření se dotklo i mě, bylo to ke konci roku 2021. V té době jsem byl hráčem extraligového hokejového týmu Berani Zlín. A bohužel jednoho dne padlo nařízení, že kdo nemá v posledních 180 dnech prodělané onemocnění covid a není očkovaný, nemůže hrát hokej. Já jsem očkování odmítal. Bylo by proti mým zásadám, kdybych se nechal naočkovat a v týmu dál pokračoval. Takže jsem se rozhodl ve Zlíně ukončit svoji kariéru,“ vysvětlil pro XTV.

Je přesvědčen, že tento krok byl správný, ačkoli kvůli tomu musel skončit jako vrcholový sportovec. „Nechci dělat jednoduchá rozhodnutí, chci dělat správná rozhodnutí. Myslím, že bylo v tu chvíli správné udělat tento krok. Nevěřil jsem, že očkování bylo příliš dobré, a za druhé mi šlo o princip. Přišlo mi to vše až příliš podezřelé. Myslím, že nebyl správný krok, abych se naočkoval a udělal ústupek něčemu, co je podle mého přesvědčení špatné,“ pokračuje David Lavička.

Čas podle jeho slov také ukázal, že se rozhodl správně. „Se svým rozhodnutím jsem dnes spokojený. Myslím, že jsem udělal opravdu dobře,“ řekl s tím, že nikdo z trenérů za ním později nepřišel a neřekl, že měl pravdu. „Upřímně si myslím, že na tohle úplně zapomněli. Že jsme jim byli úplně jedno. Asi věřili tomu systému. Nás tam nebylo mnoho kluků, kteří by se nechtěli nechat očkovat. Byli jsme, myslím, tři. Dva tomu nakonec podlehli a já zůstal jediný, kdo se nenaočkoval,“ doplnil s tím, že nedůvěřoval v této věci ani systému, ani nevěřil samotné vakcíně vyvinuté za pár měsíců.

Jako jednadvacetiletý student Lavička hovořil rovněž o tom, co podle něj dnes nechtějí mladí lidé. „Z veřejného prostoru mám spíš pocit, že mladí by měli být pro LGBT, pro euro a pro podobné věci. Ale není tomu tak, já v mém okolí cítím, že mladí tohle nechtějí. Třeba když s takovými věcmi vystupuje paní Nerudová, nemám pocit, že by tohle mladí chtěli,“ řekl Lavička, že mladí Nerudové nevěří.

Na dotaz, do jaké míry si Svobodní věří v eurovolbách, následně uvedl: „Já Svobodným v eurovolbách věřím. Myslím, že tu zakletou pětiprocentní hranici překonáme, hlavně s tím týmem, který máme – Libor Vondráček, skvělý lídr, Matěj Gregor, Karel Diviš… Markéta Šichtařová za nás bude kandidovat do Senátu, to je obrovská osobnost, věřím, že i to nám pomůže v eurovolbách,“ uvedl místopředseda strany Svobodní ve Zlínském kraji David Lavička.

Povzdechl si nad fungováním médií veřejné služby. „Zelení měli v posledních volbách necelé procento, Svobodní se pohybovali v posledních průzkumech i nad tříprocentní hranicí. Zajímá mě, jakto že se dlouhodobě do České televize nedostanou. Nevím, jak si to vysvětlil, jestli si Česká televize jede jednu svoji propagandu, zve si tam, kdo se jim líbí, jeden názorový proud?“ uvedl Lavička, že Svobodní by měli dostávat v televizi veřejné služby prostor.

Hovořil také o ohrožení svobody slova, především pak u české internetové obce. Zmínil například vypnutí „dezinformačních“ webů na začátku rusko-ukrajinského konfliktu. „Je to jednoduchá cenzura,“ míní Lavička, podle kterého nebyl k mazání webů důvod.

Vymezil se proti hnutí ANO, které se drží na prvních příčkách průzkumů veřejného mínění, přesahuje vysoko nad třicet procent volební podpory: „Udivuje mě, že lidé zapomněli, co tu ANO před lety předvádělo,“ zmínil Lavička především dobu covidovou.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

David Lavička

David Lavička

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

David Lavička

David Lavička

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31