Kvůli očkování odejit z extraligy. Dnes kandiduje: Mladí Nerudové nevěří. LGBT, euro… Ne

Kvůli očkování odejit z extraligy. Dnes kandiduje: Mladí Nerudové nevěří. LGBT, euro… Ne

Překonáme tu zakletou pětiprocentní hranici, řekl místopředseda strany Svobodní ve Zlínském kraji David Lavička v internetové televizi XTV. Mimo jiné také hovořil tom, že mladí nestojí o LGBT, euro a věci, o které se zasazuje například Danuše Nerudová. Popsal také, jak mu hokejovou kariéru ukončilo rozhodnutí nenechat se očkovat proti covidu. A povzdechl si nad fungováním médií veřejné služby.

David Lavička, který je také sportovec, popsal, jak mu jeho sportovní kariéru v podstatě ukončil covid, konkrétně když se proti němu odmítl očkovat. „Covid provázela spousta nezákonných opatření, diskriminačních opatření. Jedno takové opatření se dotklo i mě, bylo to ke konci roku 2021. V té době jsem byl hráčem extraligového hokejového týmu Berani Zlín. A bohužel jednoho dne padlo nařízení, že kdo nemá v posledních 180 dnech prodělané onemocnění covid a není očkovaný, nemůže hrát hokej. Já jsem očkování odmítal. Bylo by proti mým zásadám, kdybych se nechal naočkovat a v týmu dál pokračoval. Takže jsem se rozhodl ve Zlíně ukončit svoji kariéru,“ vysvětlil pro XTV.

Je přesvědčen, že tento krok byl správný, ačkoli kvůli tomu musel skončit jako vrcholový sportovec. „Nechci dělat jednoduchá rozhodnutí, chci dělat správná rozhodnutí. Myslím, že bylo v tu chvíli správné udělat tento krok. Nevěřil jsem, že očkování bylo příliš dobré, a za druhé mi šlo o princip. Přišlo mi to vše až příliš podezřelé. Myslím, že nebyl správný krok, abych se naočkoval a udělal ústupek něčemu, co je podle mého přesvědčení špatné,“ pokračuje David Lavička.

Čas podle jeho slov také ukázal, že se rozhodl správně. „Se svým rozhodnutím jsem dnes spokojený. Myslím, že jsem udělal opravdu dobře,“ řekl s tím, že nikdo z trenérů za ním později nepřišel a neřekl, že měl pravdu. „Upřímně si myslím, že na tohle úplně zapomněli. Že jsme jim byli úplně jedno. Asi věřili tomu systému. Nás tam nebylo mnoho kluků, kteří by se nechtěli nechat očkovat. Byli jsme, myslím, tři. Dva tomu nakonec podlehli a já zůstal jediný, kdo se nenaočkoval,“ doplnil s tím, že nedůvěřoval v této věci ani systému, ani nevěřil samotné vakcíně vyvinuté za pár měsíců.

Jako jednadvacetiletý student Lavička hovořil rovněž o tom, co podle něj dnes nechtějí mladí lidé. „Z veřejného prostoru mám spíš pocit, že mladí by měli být pro LGBT, pro euro a pro podobné věci. Ale není tomu tak, já v mém okolí cítím, že mladí tohle nechtějí. Třeba když s takovými věcmi vystupuje paní Nerudová, nemám pocit, že by tohle mladí chtěli,“ řekl Lavička, že mladí Nerudové nevěří.

Na dotaz, do jaké míry si Svobodní věří v eurovolbách, následně uvedl: „Já Svobodným v eurovolbách věřím. Myslím, že tu zakletou pětiprocentní hranici překonáme, hlavně s tím týmem, který máme – Libor Vondráček, skvělý lídr, Matěj Gregor, Karel Diviš… Markéta Šichtařová za nás bude kandidovat do Senátu, to je obrovská osobnost, věřím, že i to nám pomůže v eurovolbách,“ uvedl místopředseda strany Svobodní ve Zlínském kraji David Lavička.

Povzdechl si nad fungováním médií veřejné služby. „Zelení měli v posledních volbách necelé procento, Svobodní se pohybovali v posledních průzkumech i nad tříprocentní hranicí. Zajímá mě, jakto že se dlouhodobě do České televize nedostanou. Nevím, jak si to vysvětlil, jestli si Česká televize jede jednu svoji propagandu, zve si tam, kdo se jim líbí, jeden názorový proud?“ uvedl Lavička, že Svobodní by měli dostávat v televizi veřejné služby prostor.

Hovořil také o ohrožení svobody slova, především pak u české internetové obce. Zmínil například vypnutí „dezinformačních“ webů na začátku rusko-ukrajinského konfliktu. „Je to jednoduchá cenzura,“ míní Lavička, podle kterého nebyl k mazání webů důvod.

Vymezil se proti hnutí ANO, které se drží na prvních příčkách průzkumů veřejného mínění, přesahuje vysoko nad třicet procent volební podpory: „Udivuje mě, že lidé zapomněli, co tu ANO před lety předvádělo,“ zmínil Lavička především dobu covidovou.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

David Lavička

David Lavička

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

David Lavička

David Lavička

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31