Euro musí splnit naše podmínky, ne my nějaká kritéria! Šichtařová tvrdě proti tlaku elit

Euro musí splnit naše podmínky, ne my nějaká kritéria! Šichtařová tvrdě proti tlaku elit

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Pokud se někdy rozhodneme přijmout novou měnu, nesmí být toto rozhodnutí motivováno politicky. Maastrichtská kritéria pro přijetí eura jsou definována eurozónou jako podmínky pro akceptování nové země. „Tato kritéria jsou ale pro definování naší prosperity irelevantní, protože jsou to kritéria eurozóny, nikoliv kritéria naše, a nikterak nedefinují, naše podmínky jsme my ochotni se k eurozóně připojit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Označit pondělní protest zemědělců v Praze za demonstraci proruských sil je podle ní od premiéra Petra Fialy neskutečně infantilní druh propagandy a ze všech představitelných nadávek ten nejhloupější možný

Premiér Petr Fiala označil pondělní protest zemědělců v Praze za demonstraci protivládních proruských sil, která má s problémy zemědělců málo společného. Při stotisícové demonstraci proti jeho vládě na Václavském náměstí na podzim 2022 označil účastníky za „proruské sympatizanty“. Kde se pořád bere takové množství „proruských“ nespokojenců?

Tak tohle musíme vnímat jako – dost nepovedený – pokus o propagandu a odvracení pozornosti. Tak jako za neúspěchy socialistického zemědělství v 50. letech tehdy mohl „americký brouk vypuštěný imperialisty“ mandelinka bramborová, ale ve skutečnosti šlo o tragikomický pokus hodit na někoho vinu za to, že komunisté prostě neuměli obhospodařovat pole, která ukradli soukromým zemědělcům, tak zase dneska za neúspěchy vlády mohou „proruské síly“.

Je to neskutečně infantilní druh propagandy a ze všech představitelných nadávek ten nejhloupější možný, protože to byl právě sovětský systém, který za komunistů připravil zemědělce o jejich živobytí, přičemž ta křivda dosud nebyla zemědělci, respektive jejich potomky, zapomenuta. Takže představa, že potomci těch, kdo ve jménu Sovětského svazu přišli o živobytí, dnes adorují Rusko, je naprosto bizarní.

Ze zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median vyplývá, že pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly letos v lednu, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 31,5 % hlasů. Druzí by byli Piráti se 13 % a třetí ODS s 12 %. Čím mohli Piráti okouzlit voliče, že se stali nejsilnější vládní stranou, ačkoli počtem pouhých 4 poslanců jsou ve Sněmovně naopak nejslabší?

Tohle je velice smutný jev, protože Piráti dneška jsou analogií toho, čím byli komunisté někdy kolem roku 1946. Tehdy ještě většině lidí nepřipadali nebezpeční, vybarvili se teprve až po komunistickém puči v únoru 1948. Lidé jsou ale velice nepoučitelní. Levicově progresivistická ideologie ovládla zejména mladé do 30 let, kteří neumějí rozeznat, co je její podstatou, nedokážou dohlédnout toho, jaké konce by její důsledné prosazení mělo. Pokud se tedy ptáte, co způsobilo jejich nárůst, odpovídám jedním slovem: naivita.

Podle bývalé hlavy státu Václava Klause byla debata o euru prezidentem republiky a ministrem pro evropské záležitosti vytažena z neekonomického světa. Ta nejzásadnější otázka, kterou by si nejen pánové Pavel a Dvořák měli položit v souvislosti s přijetím eura, zní, zda je v českém zájmu další, užší evropská integrace. Jaká by byla vaše odpověď?

Evropský integrační proces se už dávno neodehrává v souladu se zájmy a s přáním většiny evropských obyvatel včetně obyvatel našich. Jasným důkazem je rostoucí napětí ve společnosti i protesty evropských zemědělců, které svým rozsahem a intenzitou nemají obdoby.

Dobré vztahy se mohou tvořit pouze na dobrovolné bázi, bez nátlaku, kde základní motivací k uzavření dohody je oboustranná výhodnost. Snaha vládnoucích elit prosadit proti převládající vůli lidu přijetí společné evropské měny euro je posledním pokusem o zničení naší prosperity. Naše měna musí být nástrojem dosažení prosperity. Prosperita nesmí být obětována za účelem získání jakékoliv nové měny.

Místo dalšího svazování naší země s Evropskou unií prostřednictvím vstupu do eurozóny bychom měli zařadit zpětný chod a s přijetím eura posečkat do chvíle, kdy zaprvé naše ekonomika se konvergencí ještě více sblíží s ekonomikou eurozóny, zadruhé také euro bude prokazatelně pevnou měnou, která bude pro eurozónu znamenat přínos. Zda tato chvíle někdy nastane, nyní nelze odhadnout, ale s jistotou můžeme konstatovat, že zatím tento čas nenastal.

Pokud se někdy rozhodneme přijmout novou měnu, nesmí být toto rozhodnutí motivováno politicky, na úkor blahobytu národa. Toto případné sebevědomé rozhodnutí musí být motivováno ekonomicky a musí přijít v situaci, kdy jednoznačně a prokazatelně naši ekonomickou i politickou stabilitu posílí. Případné rozhodnutí o přijetí nové měny proto musí vycházet především z plnění podmínek ze strany této nové měny tak, aby její přijetí podpořilo naše vlastní národní zájmy.

Maastrichtská kritéria pro přijetí eura jsou definována eurozónou jako podmínky pro akceptování nové země. Tato kritéria jsou ale pro definování naší prosperity irelevantní, protože jsou to kritéria eurozóny, nikoliv kritéria naše, a nikterak nedefinují, za jakých podmínek jsme my ochotni se k eurozóně připojit.

Nesmíme si nechat diktoval, ale naopak jako sebevědomí občané bychom měli prohlásit, že naše ochota akceptovat cizí měnu je podmíněna tím, že tato cizí měna splní nezbytné podmínky

Jaké podmínky pro přijetí eura by si Česko vůči eurozóně a jejím členům mělo klást?

Všechny země platící měnou, kterou budeme ochotni přijmout, budou soustavně v každém jednotlivém roce a v každé jednotlivé zemi po období dvou po sobě následujících let plnit Maastrichtská kritéria stanovená pro výši jejich hrubého veřejného dluhu i deficitu veřejného rozpočtu. Tato podmínka prokáže, zda eurozóna je sama schopna plnit stejná fiskální kritéria, která požaduje po nás.

Průměrná roční inflace v zóně platící měnou, kterou budeme ochotni přijmout, se nesmí v každém jednotlivém roce a v každé jednotlivé zemi po období dvou po sobě následujících let o více než 1,5 p. b. vzdálit české průměrné roční inflaci. Tato podmínka zaručí, že cenová a mzdová konvergence naší ekonomiky s eurozónou je dostatečná.

Kurz cizí měny, kterou budeme ochotni přijmout, nesmí alespoň dva roky před naším přijetím této cizí měny posílit nebo oslabit vůči české koruně o více než 5 %. Tato podmínka zaručí, že přijetím nové měny se nepřipravíme o kurzový konvergenční kanál, a tedy že přijetí eura nevratně nepoškodí strukturu naší ekonomiky.

Tato cizí měna musí alespoň dva roky před naším akceptováním této měny vykázat schopnost udržet si kupní sílu a neznehodnotit úspory našich občanů, což prokáže tak, že neznehodnotí za dva roky více než o 5 % ke zlatu coby neutrální a globální hodnotové kotvě. Tato podmínka je nezbytnou k tomu, aby čeští občané měli jistotu, že přijetím nové měny nedojde k ještě výraznějšímu znehodnocování kupní síly jejich úspor, než jaké způsobuje česká koruna.

Zóna, jejíž měnu budeme ochotni přijmout, se zaručí mezinárodně vymahatelnou právní deklarací, že nepodnikne ze své strany žádný pokus připravit naše občany o právo na hotovost, ani nepodnikne pokus zavést digitální měnu centrální banky (CBDC), která by umožnila sledování občanů.

Teprve pokud tyto naše podmínky přijetí eura budou plněny, potom poslední slovo o přijetí eura musí mít čeští občané, kteří se vyjádří v referendu.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31