„Ohromné problémy, které doprovázejí bydlení chudých, jsou téměř výlučně produktem zákonů.“
Žít Brno se Zelenými protestuje proti nedostatečnému zřizování sociálních bytů městem.
Ondřej Martínek:
„Nejvíc mě na tom irituje to pokrytectví, tihle hoši a dívky sociálně vyloučeným lidem ubližují zdaleka nejvíc. Protože není nic horšího, co můžete udělat chudému člověku na okraji, než udělat z něj závisláka na sociálních dávkách, přesvědčit ho, že je totální nula a bez pomoci státu a neziskovek bude úplně v háji.
Fakt tragická je ale historie sociální pomoci za posledních 30 let:
– Máme tady vyloučené sociální skupiny, dáme jim byty a dávky, aby neotravovali. Problém vyřešen.
– V sociálně vyloučených skupinách prudce rostou sociálně patologické jevy. Drogy, alkohol, prostituce, domácí násilí, drobná kriminalita. Vytvoříme neziskovky, aby je integrovaly. Problém vyřešen.
– Sociálně patologické jevy přibývají, sociální vyloučení se týká stále více lidí, spousta sociálních bytů je zničených. Lidé na okraji nemají kde bydlet. Zavedeme příspěvek na bydlení. Problém vyřešen.
– Z příspěvku na bydlení se stala noční můra. Sociálně potřební bydlí v hrozných podmínkách, stát na to dává miliardy a profitují z toho mafiáni a šíbři. Zpřísníme podmínky a zavedeme restriktivní opatření. Problém vyřešen.
– Ubytovny začínají krachovat, mafiáni a šíbři se přesunují k jiné činnosti, sociálně potřební končí na ulici. Dáme jim byty a dávky, abysme se necítili blbě, že jsme nelidové. Problém vyřešen.
No, ale zase se nedá říct, že bychom se od roku 1990 nikam neposunuli.“
Herbert Spencer (1884):
„Škody způsobené neznalostmi při tvorbě zákonů jsou ohromné.. Zákonodárci v minulosti z nevědomosti neustále zvyšovali lidské utrpení při snaze ho snížit.. Ohromné problémy, které doprovázejí bydlení chudých, jsou téměř výlučně produktem zákonů.“
Celorepublikový volební sněm Svobodných proběhl 14. listopadu 2026 ve jménu spojování a apelu na všechny politické struktury ve smyslu odsouzení násilí a agrese proti jiným názorovým platformám. Jako hosté na sněmu vystoupily špičky naší politické reprezentace.
První vystoupil Tomio Okamura, předseda Poslanecké sněmovny a předseda strany SPD. Poděkoval za skvělou práci straně Svobodných a především jejímu předsedovi Liboru Vondráčkovi za jeho mimořádně aktivní a nenahraditelnou aktivitu v rámci poslaneckého klubu SPD.
Na projev navázal Petr Macinka, ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě. Zmínil „svobodného motoristu“ jako ideální výsledek naší společné práce a svobodu v přímé souvislosti se zodpovědností. V jeho projevu zazněla jako podmínka silné společnosti důvěra státu občanům místo restrikcí. Popřál Svobodným, aby zůstali svobodní.
Paní senátorka Daniela Kovářová pojala myšlenku svobody jako možnosti žít si po svém a rozhodovat o svém životě ve vlastní zemi a vyjádřila odpor k regulacím EU.
Na sněmu dále vystoupil Jindřich Rajchl, poslanec a předseda PRO, který přirovnal EU k Mordoru a pozastavil se nad tím, že pravda je dnes částí společnosti vnímána jako útok.
Již tradičním hostem na sněmech Svobodných byl Michal Simkanič, který nechyběl ani tentokrát. Všechny přítomné pobavil krátkou alegorickou povídkou o politických trendech ve společnosti.
Neočekávaně promluvil i jeden z někdejších zakladatelů Svobodných, Ladislav Jakl. Připomněl svůj starší text o pomyslném spojení fotbalových týmů Sparty a Slavie, kterým varoval před neuváženými fúzemi a z nich vyplývajícími riziky. Na současný stav společnosti navázal obratem, kdy při obraně společného hřiště je možné dočasně odložit rozdílné dresy a spojit se za účelem získání hřiště zpět. Pokud Evropská unie bere všem našim politickým stranám možnost rozhodovat o našich věcech na politickém hřišti v Praze, aby se o nich rozhodovalo v Bruselu, ty politické strany, kterým se to nelíbí, by měly síly spojovat.
Téma spojování a nutnosti držet při sobě rezonuje celým sněmem. Stejně jako omezení vlivu státu a nutnost vystoupení z EU, která už kromě restrikcí a regulací nic neprodukuje.
Následně se představili kandidáti na předsedu a místopředsedy strany i na členy Republikového výboru. Libor Vondráček tentokrát poprvé neměl protikandidáta a lze očekávat, že bude po skončení elektronického hlasování 21. 11., i po sedmi letech ve funkci, znovu zvolen předsedou strany.
V následné politické diskusi byla zmíněna i páteční konference „Co bude po EU?“, při které byl podle diskuse dán policií nepřiměřený prostor protestujícím v rámci jejich ohlášeného shromáždění na úkor účastníků konference. V návaznosti na to bylo přijato prohlášení jako apel na veřejnost i politická uskupení k odsouzení násilí, jako je třeba zamezení vstupu na konferenci jako nástroje politiky.
Na závěr se řešily praktické připomínky a podněty a návrhy na změny stanov, které by umožnily hlubší integraci politických stran v rámci Svobodných.
Text usnesení:
Svobodní varují před rostoucí mírou násilí používanou jako nástroj politiky.
Alarmujícím příkladem je pro nás včerejší (13. 11. 2026) útok levicových a progresivistických násilníků proti konání konference „Co bude po EU? Migrace, nebo remigrace?“, kteří násilím bránili účastníkům a hostům ve vstupu do sálu.
Nebudou-li tyto jevy jasně odsouzeny, a to nejen námi, ale všemi stranami a hnutími, které se chtějí nazývat demokratickými, je nepochybné, že se budou stupňovat. Ukazují se totiž jako účinné. Je jen otázkou času, kdy bude ve jménu tzv. tolerance a pokroku někdo zraněn nebo připraven o život. Kdo za to ponese morální a politickou odpovědnost?
Vyzýváme tedy strany a hnutí zastoupené v Poslanecké sněmovně: postavme se projevům násilí v politice, odsuďme je a vydejme tak jasný signál, že Česká republika je stále demokratickou a svobodnou zemí, kde lze svobodně projevit politický názor.