Jedno z největších ohrožení současné společnosti a největší brzda rozvoje je narůstající státní dluh. Současný a minulý ministr financí chystají na voliče hru, která má ukázat jejich hnutí jako skvělé hospodáře. Bohužel, jak je tomu u nás již obvyklé, je všechno jinak. Trochu se inspiruji u pana Kovandy, doufám, že promine a vypůjčím si jeho trefné přirovnání k cinknutým kartám.
Hnutí ANO vzniklo jako důsledek politiky zkorumpované pravice, jak pravil sám zakladatel Andrej Babiš. Jinak řečeno, jiní bossové tahali za nitky a na něj žádné nitky nezbývaly… Takže šup do politiky. Na první pohled přinesl svěží vítr, vyčetl konkrétním stranám celé seznamy jejich korupčních afér, otevřel tabuizovaná témata a přispěl ke sledovanosti ČT zejména, když si s panem Kalouskem vyměňovali „komplimenty“… Tedy samá pozitiva a lidé mu často uvěřili. V čem je tedy chyba? V tom, že je to opět jen hra, opět jen lež a předstírání. Nabízejí příjemné věci, jednoduchá vysvětlení a snadná řešení, tak to ale není. Tragické je, že se takto chovají i jiní, do české politiky se dostávají další miliardáři, kteří si jako „koníček“ vydržují politické strany. Získají tak voliče, kteří v nich možná vidí naději. Ti přitom nepochopí, že budou zase jen využiti, respektive zneužiti. Nejde zdaleka jen o ANO..
O tom ale třeba příště. Dnes se zastavme u toho, že každý Čech bude letos na podzim po rozpočítání státního dluhu přímo dlužit cca 160.000,- Kč a dalších minimálně 50.000,- Kč dá na správu dluhu a jeho splátky (tedy pokud by se hned začalo splácet a splácení by skončilo do 20 let). Taková čtyřčlenná rodina tak dluží (A JEDNOU BUDE MUSET ZAPLATIT!) víc než 800.000,- Kč. Pan Babiš vloni na konci roku tvrdil, že státní dluh poklesl, totéž bude tvrdit i letos před volbami. Je to ale jen hra s čísly, jde o posouvání termínů vydávání státních dluhopisů, o hru s termíny splatnosti a další víceméně „účetní“ triky se státním rozpočtem. Zájemce o detaily si je zajisté v dnešní informační době dokáže najít. Skutečností je, že se státní dluh v době růstu ekonomiky významně nesnižuje. Opět se navrhuje schodkový státní rozpočet, což je skutečně hrubá chyba, na kterou můžeme v budoucnu všichni vážně doplatit. Navíc pan Babiš sliboval, že po zavedení opatření ke zlepšení výběru daní už nebude navrhovat deficitní rozpočty a nebude nás dále zadlužovat. Dá se mu tedy věřit? Těžko, dělá úplně to stejné, co vlády před ním. Populisticky bude rozhazovat cizí peníze, voliči ho budou volit a ještě mu tleskat. To musí skončit. Takto nás budou chlapci od „Morganů“ i nadále zařazovat mezi rozvojové země i když nám naše vlády budou říkat, jak je vše skvělé. Dnes možná pro část lidí život ujde, ale běžný člověk se chce mít jednou minimálně stejně jako dnes. Nechce žít s tím, že dřív či později na něj dopadne povinnost splatit dluhy, které navíc sám nezpůsobil…
Další rána by bylo přijetí eura. To bychom již na sebe vzali velkou část vnitřního dluhu eurozóny, který je již nyní na hranici reálné splatitelnosti. Proto nás tam tak státy eurozóny tahají. Jde jim o rozprostření dluhu na další miliony Evropanů. Když slyším české politiky, kteří euro propagují, nechce se mi takové drzosti a výsměchu daňovým poplatníkům ani věřit. A co pan Babiš? Můžeme mu věřit, když teď říká, že euro nechce? Co bude dělat až mu v Bruselu řeknou, že buď euro, nebo nebudou dotace pro Agrofert? Zachová se stejně jako když sliboval, že po zlepšení výběru daní nebude důvod pro schodkový státní rozpočet a přitom dnes ho navrhuje?
Nezodpovědné chování stran, které nyní něco slibují a přitom ve skutečnosti dělají pravý opak a rozdávají z cizího, se bohužel projeví až za několik let. Bohužel v politice je setrvačnost veliká. Máme na to být bohatá a suverénní země, to ale musí skončit rozkrádání, rozdávání cizího, přeregulovanost a zejména už musí konečně někdo zastavit další zadlužování. Jak je vidět, tak ANO to rozhodně nebude. Musí skončit ale naivita a důvěřivost lidí v politická hnutí a strany, jež nás stále jen ždímají, ohlupují a okrádají…..
