Jedno z největších ohrožení současné společnosti a nejv…

Jedno z největších ohrožení současné společnosti a nejv…

Jedno z největších ohrožení současné společnosti a největší brzda rozvoje je narůstající státní dluh. Současný a minulý ministr financí chystají na voliče hru, která má ukázat jejich hnutí jako skvělé hospodáře. Bohužel, jak je tomu u nás již obvyklé, je všechno jinak. Trochu se inspiruji u pana Kovandy, doufám, že promine a vypůjčím si jeho trefné přirovnání k cinknutým kartám.

Hnutí ANO vzniklo jako důsledek politiky zkorumpované pravice, jak pravil sám zakladatel Andrej Babiš. Jinak řečeno, jiní bossové tahali za nitky a na něj žádné nitky nezbývaly… Takže šup do politiky. Na první pohled přinesl svěží vítr, vyčetl konkrétním stranám celé seznamy jejich korupčních afér, otevřel tabuizovaná témata a přispěl ke sledovanosti ČT zejména, když si s panem Kalouskem vyměňovali „komplimenty“… Tedy samá pozitiva a lidé mu často uvěřili. V čem je tedy chyba? V tom, že je to opět jen hra, opět jen lež a předstírání. Nabízejí příjemné věci, jednoduchá vysvětlení a snadná řešení, tak to ale není. Tragické je, že se takto chovají i jiní, do české politiky se dostávají další miliardáři, kteří si jako „koníček“ vydržují politické strany. Získají tak voliče, kteří v nich možná vidí naději. Ti přitom nepochopí, že budou zase jen využiti, respektive zneužiti. Nejde zdaleka jen o ANO..

O tom ale třeba příště. Dnes se zastavme u toho, že každý Čech bude letos na podzim po rozpočítání státního dluhu přímo dlužit cca 160.000,- Kč a dalších minimálně 50.000,- Kč dá na správu dluhu a jeho splátky (tedy pokud by se hned začalo splácet a splácení by skončilo do 20 let). Taková čtyřčlenná rodina tak dluží (A JEDNOU BUDE MUSET ZAPLATIT!) víc než 800.000,- Kč. Pan Babiš vloni na konci roku tvrdil, že státní dluh poklesl, totéž bude tvrdit i letos před volbami. Je to ale jen hra s čísly, jde o posouvání termínů vydávání státních dluhopisů, o hru s termíny splatnosti a další víceméně „účetní“ triky se státním rozpočtem. Zájemce o detaily si je zajisté v dnešní informační době dokáže najít. Skutečností je, že se státní dluh v době růstu ekonomiky významně nesnižuje. Opět se navrhuje schodkový státní rozpočet, což je skutečně hrubá chyba, na kterou můžeme v budoucnu všichni vážně doplatit. Navíc pan Babiš sliboval, že po zavedení opatření ke zlepšení výběru daní už nebude navrhovat deficitní rozpočty a nebude nás dále zadlužovat. Dá se mu tedy věřit? Těžko, dělá úplně to stejné, co vlády před ním. Populisticky bude rozhazovat cizí peníze, voliči ho budou volit a ještě mu tleskat. To musí skončit. Takto nás budou chlapci od „Morganů“ i nadále zařazovat mezi rozvojové země i když nám naše vlády budou říkat, jak je vše skvělé. Dnes možná pro část lidí život ujde, ale běžný člověk se chce mít jednou minimálně stejně jako dnes. Nechce žít s tím, že dřív či později na něj dopadne povinnost splatit dluhy, které navíc sám nezpůsobil…

Další rána by bylo přijetí eura. To bychom již na sebe vzali velkou část vnitřního dluhu eurozóny, který je již nyní na hranici reálné splatitelnosti. Proto nás tam tak státy eurozóny tahají. Jde jim o rozprostření dluhu na další miliony Evropanů. Když slyším české politiky, kteří euro propagují, nechce se mi takové drzosti a výsměchu daňovým poplatníkům ani věřit. A co pan Babiš? Můžeme mu věřit, když teď říká, že euro nechce? Co bude dělat až mu v Bruselu řeknou, že buď euro, nebo nebudou dotace pro Agrofert? Zachová se stejně jako když sliboval, že po zlepšení výběru daní nebude důvod pro schodkový státní rozpočet a přitom dnes ho navrhuje?

Nezodpovědné chování stran, které nyní něco slibují a přitom ve skutečnosti dělají pravý opak a rozdávají z cizího, se bohužel projeví až za několik let. Bohužel v politice je setrvačnost veliká. Máme na to být bohatá a suverénní země, to ale musí skončit rozkrádání, rozdávání cizího, přeregulovanost a zejména už musí konečně někdo zastavit další zadlužování. Jak je vidět, tak ANO to rozhodně nebude. Musí skončit ale naivita a důvěřivost lidí v politická hnutí a strany, jež nás stále jen ždímají, ohlupují a okrádají…..

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31