Jihočeští Svobodní: Další zadlužování Českých Budějovic nepovažujeme za šťastný krok

Jihočeští Svobodní: Další zadlužování Českých Budějovic nepovažujeme za šťastný krok

Proti dalšímu zadlužování města České Budějovice jsou Jihočeští Svobodní. Nelíbí se jim, že město uvažuje o půjčce, aby mohlo v budoucích letech požádat o dotace z Evropské Unie například na nové vozy pro dopravní podnik či naváděcí parkovací systém.

„Pokud by se mluvilo například o půjčce o velikosti čtvrt miliardy korun, zadlužilo by město každého svého občana částkou 2 tisíce korun. Když si k tomu připočteme zhruba 9 tisíc korun na občana z našich daní (dotace), jsme na finální částce 11 tisíc korun,“ vyčíslil místopředseda Jihočeských Svobodných Karel Kropš. „Každý v Českých Budějovicích by tak zaplatil 11 tisíc korun za drahé a dotované učebny, za pár minibusů a navigační systém na již tak beznadějně obsazená parkovací místa a pár dalších drobností. Kdo bude projekty stavět? Kdo chce peníze z našich daní? Kdo a proč nás a naše děti chce zadlužit? To jsou otázky, na které by se lidé v Českých Budějovicích měli ptát.“

Navýšení dluhu města je podle Jihočeských Svobodných risk, na který mohou občané Českých Budějovic doplatit. „Člověka, který chce žít na dluh – třeba si půjčuje na dovolenou, nebo na Vánoce – považujeme za blázna riskujícího svůj budoucí blahobyt. V takovém případě je to ale čistě jeho volba. Radní riskující blahobyt svých občanů nesmyslným zadlužováním by však měli být za takové chování svrženi. Nebylo by lepší zmíněných 9 tisíc korun nechat lidem v jejich peněženkách?“ ptá se Karel Kropš.

„Hospodařit je třeba vyrovnaně. Pokud na něco nemám, nemohu si to pořídit. Nekonečné půjčování vede nakonec až do situace, v jaké se ocitají v Řecku,“ dodává místopředseda Jihočeských Svobodných Jan Třeštík.

Předseda Jihočeských Svobodných Václav Kupilík zdůrazňuje, že Svobodní neustále upozorňují na nesmyslnost dotací z Evropské unie: „Aby se obec nebo město mohlo doprošovat peněz z EU, musí se nejdříve zadlužit. Svobodní prosazují úplné zrušení dotací přes EU. Žádné placení do EU ani zpětné dotování. Je mnohem jednodušší, aby peníze, které stát vybere na daních, zůstaly rovnou v obcích a městech. Peníze nesmí složitým způsobem procházet ze státu do EU, odkud si je musí obce složitým byrokratickým a korupčním systémem, při kterém se mnoho peněz prohospodaří a přijdou nazmar, vyprošovat zpět.“

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Aleš Procházka

Aleš Procházka

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Aleš Procházka

Aleš Procházka

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31