Jihočeští Svobodní: Další zadlužování Českých Budějovic nepovažujeme za šťastný krok

Jihočeští Svobodní: Další zadlužování Českých Budějovic nepovažujeme za šťastný krok

Proti dalšímu zadlužování města České Budějovice jsou Jihočeští Svobodní. Nelíbí se jim, že město uvažuje o půjčce, aby mohlo v budoucích letech požádat o dotace z Evropské Unie například na nové vozy pro dopravní podnik či naváděcí parkovací systém.

„Pokud by se mluvilo například o půjčce o velikosti čtvrt miliardy korun, zadlužilo by město každého svého občana částkou 2 tisíce korun. Když si k tomu připočteme zhruba 9 tisíc korun na občana z našich daní (dotace), jsme na finální částce 11 tisíc korun,“ vyčíslil místopředseda Jihočeských Svobodných Karel Kropš. „Každý v Českých Budějovicích by tak zaplatil 11 tisíc korun za drahé a dotované učebny, za pár minibusů a navigační systém na již tak beznadějně obsazená parkovací místa a pár dalších drobností. Kdo bude projekty stavět? Kdo chce peníze z našich daní? Kdo a proč nás a naše děti chce zadlužit? To jsou otázky, na které by se lidé v Českých Budějovicích měli ptát.“

Navýšení dluhu města je podle Jihočeských Svobodných risk, na který mohou občané Českých Budějovic doplatit. „Člověka, který chce žít na dluh – třeba si půjčuje na dovolenou, nebo na Vánoce – považujeme za blázna riskujícího svůj budoucí blahobyt. V takovém případě je to ale čistě jeho volba. Radní riskující blahobyt svých občanů nesmyslným zadlužováním by však měli být za takové chování svrženi. Nebylo by lepší zmíněných 9 tisíc korun nechat lidem v jejich peněženkách?“ ptá se Karel Kropš.

„Hospodařit je třeba vyrovnaně. Pokud na něco nemám, nemohu si to pořídit. Nekonečné půjčování vede nakonec až do situace, v jaké se ocitají v Řecku,“ dodává místopředseda Jihočeských Svobodných Jan Třeštík.

Předseda Jihočeských Svobodných Václav Kupilík zdůrazňuje, že Svobodní neustále upozorňují na nesmyslnost dotací z Evropské unie: „Aby se obec nebo město mohlo doprošovat peněz z EU, musí se nejdříve zadlužit. Svobodní prosazují úplné zrušení dotací přes EU. Žádné placení do EU ani zpětné dotování. Je mnohem jednodušší, aby peníze, které stát vybere na daních, zůstaly rovnou v obcích a městech. Peníze nesmí složitým způsobem procházet ze státu do EU, odkud si je musí obce složitým byrokratickým a korupčním systémem, při kterém se mnoho peněz prohospodaří a přijdou nazmar, vyprošovat zpět.“

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Aleš Procházka

Aleš Procházka

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec, vystoupil v neděli v politickém pořadu Partie na CNN Prima News, kde moderátorka Terezie Tománková vedla rozsáhlou debatu s čelními představiteli parlamentních stran. Vondráček se prezentoval jako hlas věcného pragmatismu a důraz kladl zejména na to, aby navyšování výdajů na obranu mělo skutečný obsah a reálný strategický základ.

Summit NATO a prezident Pavel

Jedním z prvních témat byl spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco část diskutujících volala po tom, aby na summit odjeli jak premiér, tak prezident, Vondráček zaujal jasné a konzistentní stanovisko. Poukázal na to, že zájem České republiky vyžaduje, aby nová vláda na summitu vystupovala jednotným hlasem a mohla přesvědčivě obhájit svou obrannou strategii i plánované výdaje. „Je v zájmu České republiky, aby nová česká vláda tam mluvila jednotným hlasem, aby tam zaznělo, jaká je naše strategie z hlediska výdajů do obrany,“ řekl Vondráček.

Připomněl rovněž, že prezident Pavel opakovaně veřejně deklaroval, že by nemohl zcela stát za pozicemi vlády a takový postoj by mohl summitu spíše uškodit. Vondráček poukázal na historický precedens: ani cesta Miloše Zemana do Madridu v roce 2022 se nekonala kvůli zdravotním důvodům, a přesto to nemělo zásadní dopad na výsledky české delegace. Zdůraznil, že summit nakonec ukáže, co vláda dokázala prosadit, a ne kdo u jednacího stolu seděl.

Výdaje na obranu: čísla musí mít smysl

Největší část diskuse se stočila k výdajům na obranu a závazkům v rámci NATO. Vondráček zde vystoupil jako hlasatel zodpovědného přístupu k veřejným financím. Odmítl pojetí, kdy se navyšování výdajů stává samoúčelným plněním procentuálních kvót, a místo toho zdůraznil, že klíčové je, co Česká republika za vynaložené prostředky skutečně dostane. „Pro nás je klíčové, co za ty peníze dostaneme, ne za kolik peněz,“ řekl Vondráček a dodal, že vláda chce zakázky transparentně soutěžit – na rozdíl od praxe předchozích kabinetu, kdy se drtivá většina armádních zakázek nesoutěžila standardním způsobem.

Vondráček rovněž uvedl na pravou míru polemiku o škrtech v obraně. Připomněl, že žádné vysoutěžené a vygenerované zakázky nebyly zastaveny, a obhájil kroky vlády čísly: mezi lety 2020 a 2025 vzrostly výdaje na obranu o více než 20 miliard korun. Zdůraznil, že nová koncepce obrany – KVAČR – bude předložena v květnu a teprve na základě ní se bude odvíjet plánování pro příští roky. Vyzval k tomu, aby diskuse o obraně nestála na emotivních obvinění, ale na ověřitelných faktech.

Pragmatická vize bezpečnosti

Na přímou otázku moderátorky, zda je obranyschopnost České republiky v nynější době prioritou, Vondráček bez zaváhání odpověděl: „Samozřejmě je to priorita.“ Pohled SPD na bezpečnost je přitom komplexní – zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i nutnost zachovat funkční ekonomiku a veřejné služby. Vondráček varoval před scénářem, kdy honba za procenty HDP roztočí kola inflace a povede k dalšímu zadlužování země, aniž by armáda získala reálnou bojeschopnost.

Ocenil přitom výrok premiéra Andreje Babiše po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, že obranyschopnost je pro vládu prioritou. Vondráček také upozornil, že efektivní obrana vyžaduje nejen nákup techniky, ale i zázemí, servis a dostatek vyškolených vojáků – tedy komplexní systémový přístup, nikoli jednorázové navyšování rozpočtových položek.

Oblíbené štítky

Aleš Procházka

Aleš Procházka

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31