Zapletal: Řeknete ano a na pár dnů máte o zábavu postaráno. Jste-li žena

Zapletal: Řeknete ano a na pár dnů máte o zábavu postaráno. Jste-li žena

V České republice se rodí stále více dětí mimo manželství. V roce 2016 to bylo přes 54 tis. dětí, tj. cca 49 % všech narozených. Před třiceti lety nepředstavitelné číslo.

Některým politikům se to samozřejmě nelíbí. Rodina je základ státu. Rodinu dle jejich názoru tvoří výhradně manžel, manželka a dítě. Nikoli otec, matka a dítě. Lze pochopit některé argumenty pro narození dítěte v manželském svazku. Např. v případě rozvodu manželství rozhoduje soud o hmotném zajištění dítěte. V případě rozpadu soužití na psí knížku toto rozhodování neproběhne – někdy bohužel v neprospěch dítěte. Nezodpovědných máme kolem sebe mnoho.

Oprostím se nyní od úvahy na téma, zda by stát měl „kecat“ do soužití lidí. Jen se trošku zamyslím právě nad podporou uzavírání manželství ze strany státní byrokracie. Jsem čerstvý ženáč, takže malinko jsem pochytil.

Když už musíte mít razítko příslušné matriky, pozitivně hodnotím, že se lze na většině úřadů dohodnout a mít svatbu dle vašich představ. Nikdo vám nebrání mít svatbu velkou nebo miniaturní, tématickou, na neobvyklém místě. Tudíž překážky v obřadu, kdy si dva lidé řeknou Ano, nejsou.

Co však nastává poté? Jste muž, v občanském průkaze (který musíte dle státních byrokratů mít), nemáte uveden stav a bydliště svatbou neměníte (nedostali jste bohužel jako svatební dar novou vilku, ale na druhou stranu jste vybaven novými hrnci). Pro vás se nic nemění, tedy pokud držíte tradici, že žena přejímá příjmení manželovo. Pokud jste se pyšnili v občance oním stavem „svobodný“, tak vám střihnou její růžek a musíte si požádat o průkaz nový. Pro vás to znamená zajít na příslušný úřad, oznámit změnu. Na úřadě vás vyfotí, vyplní za vás formulář a za měsíc si jdete pro novou plastovou kartičku (další do sbírky). Pohoda.

Všichni jsou si rovni, tudíž postup u muže by měl plně odpovídat i postupu u ženy. Ale ouha! Žena si samozřejmě může zvolit možnost ponechání původního příjmení (potom sňatek vede pouze k okroužkování a vlastnictví příslušného papíru). Drtivá většina nevěst však udělá tu chybu, že chce příjmení nové (či doplnit své stávající o příjmení manžela).

To máte pas, řidičák, občanku, tramvajenku…

Proč chybu? Tak nejprve – občanský průkaz je střižen, nutno do 15 pracovních dnů požádat o nový. Přijít na úřad, tam vás stejně jako muže vyfotí, vyplní formulář a za měsíc si vyzvednete nový OP. Jenomže….máte i řidičský průkaz? Tak to musíte většinou na jiný odbor stejného úřadu. Tam zjistíte, že vás nevyfotí. Že si dokonce nejsou schopni ani stáhnout z databáze onu fotku, kterou právě pořídil jejich kolega při žádosti o občanský průkaz. Prostě musíte donést fotku vlastní (cca 150 korun). Máte na to 5 pracovních dnů. Nestihnete? Jezdíte bez platného řidičského průkazu a pod hrozbou pokuty. Mimochodem změna stojí 50 korun.

Pokud žena vlastní i cestovní pas, jeho platnost automaticky končí 3 měsíce po svatbě (změně příjmení). Co to znamená pro novomanželku? Návštěva úřadu. Fotku si (překvapení!) stáhnou z databáze OP (pokud splníte lhůtu max. stáří fotografie – pozor, nepočítá se v letech).  Když nestáhnou, vyfotí si vás sami. Vyplní formuláře a oznámí, že za pas zaplatíte 600 korun.

Vlastní žena automobil? Naštěstí nejsme v tradiční muslimské zemi, takže tato skutečnost nastává zcela běžně. Ale zpět k tématu. Návštěva příslušného odboru, žádost o změnu údajů v registru vozidel a samozřejmě 50 korun poplatek.

Samozřejmě abych nezapomněl, mění-li trvalé bydliště, opět se nevyhne návštěvě úřadu, žádosti a změně. Překvapivě v registru obyvatel se tato změna projeví hned, takže v katastru nemovitostí je téměř okamžitě nové příjmení, trvalý pobyt atd. V obchodním rejstříku nikoli…..prostě kvalitní systém.

Má-li muž štěstí a snoubenka, nyní již manželka, je ozbrojená, znamená to navštěvu příslušného útvaru Policie ČR, požádání o změnu. Platba je sice 50 korun, ale v kolcích! Skutečně žijeme v roce 2017.

Takové blbůstky jako bankovní účty, dlouhodobé jízdné, průkaz zdravotní pojišťovny atd. to už jsou drobnosti.

Proč to nejde jednoduše?!

Samozřejmě výše popsané byrokratické kolečko není hlavní příčinou neuzavírání sňatků. Může se však jednat o jeden z relevantních argumentů, proč tak neučinit. Jelikož je všeobecně známo, že ženy o svatbě debatují mnoho měsíců předem (vyjma případů, kdy je svatba utajená), není nepravděpodobné, že s těmito úskalími je natěšená nevěsta seznámena od „hodné“ kamarádky předem a hned se ji ono těšení zmírní.

Výše jsem popsal základní dokumenty, které stát vyžaduje a zároveň je nutné v nich provést změny. Uvedl jsem i některé částky. Celkově vás sranda po svatbě vyjde na cca tisícovku na poplatcích plus drahocenný čas promarněný na úřadech.

Dokážete si také představit situaci, kdy nastávající manželé přijdou vyřizovat svatbu, na matrice oběma udělají fotografii, požádají o sdělení dalších změn a po obřadu obdrží z matriky nejen oddací list, ale také obálku s novými doklady? To by bylo něco. Dalo by se říci služba veřejnosti. Možná i přívětivá byrokracie……ale fuj, za co by nás potom buzerovali.

Jiří Zapletal,
čerstvě ženatý místopředseda Svobodných

Vyšlo i na autorově blogu.

Články vyjadřují osobní názor autorů a nejsou stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31