Zapletal: A Valachová řekla ne!

Zapletal: A Valachová řekla ne!

Každý z nás má sen. Někomu se podaří jej realizovat, jinému nikoli. Představte si, že právě váš sen se blíží k naplnění. Máte vše, co potřebujete. Zjistíte, že musíte splnit podmínky zákona. Hurá, i ty splňujete. Nic vám již nebrání. A pak to přijde. Setkáte se s protivníkem, kterému nejste rovni. S protivníkem, který škrtem pera váš sen zhatí.

Pokud by se jednalo například o majitele domu, který k naplnění vlastního snu potřebujete, asi to překousnete. Když se ale jedná o někoho zmocněného zákonem, který sám zákon porušovat může, to je těžké k přežití.

Něco takového zažívají v těchto dnech rodiče z Frýdku-Místku. Mají sen, že jejich děti nebudou vzdělávány v klasických školách. Mají sen, že jejich děti se budou vzděláváním bavit. Učit se hrou. Uvěřili, že existuje metoda, kdy dítě je šťastné, ve škole se nenudí. Můžete s nimi nesouhlasit. Můžete si myslet, že i v klasické škole se dítě nenudí. Je to váš názor a vaše právo. Stejně jako je právo těchto rodičů myslet si něco jiného.

Politik si pohrává s vaší budoucností

Co se děje? Existuje specifický koncept škol, v České republice již fungující na několika místech. Tento se mohl od 1. září rozšířit i do Frýdku-Místku. Tato nová škola má budovu, má vybavení, učitele. Vlastní veškerá potvrzení, souhlasy města. Má dokonce i žáky a nadšené rodiče. Jediné co jí chybí, je lejstro. Hloupý papír, který by tuto školu zapsal do rejstříku škol. Tento papír musí vydat Ministerstvo školství. Musí jej podepsat ministryně Valachová. Tento papír nedostane. Proč? Protože Valachová! Ano, je to tak. V dnešní době není důležité, zda splňujete požadavky zákona. Dnes si může jeden politik pohrávat s vaší budoucností, jak se mu zlíbí. Že existují zákonné postupy, že nic nebrání vydání příslušného dokumentu, že stejné školy stejného zřizovatele již fungují a papír mají, to ji nezajímá.

Chce stát z dětí jen poslušné figurky?

Možná namítnete, jedná se o soukromou školu, může existovat i bez zápisu v rejstříku škol. Bohužel není to tak snadné. Zjednodušeně řečeno, aby dítě mohlo na takovouto školu chodit, musí být vedeno ve škole jiné (zapsané v rejstříku) a mít režim domácího vyučování. To je celkem nepraktické a pro rodiče komplikované. Ale náš právní řád se v komplikacích vyžívá. Politici a úředníci si v nich libují. Já nikoli. Nemám rád zbytečné kličky. Copak jsme zajíci, abychom v životě jen kličkovali?

V obdobném případě, jako je ten frýdecko-místecký, dokonce soud uznal, že škola má být zapsána do rejstříku. Samozřejmě nejde jen o tento rejstřík. Podstatou, stejně jako všude, jsou peníze. Pokud je škola zapsána v rejstříku škol, získává provozovatel školy – bez ohledu na to, zda se jedná o obec, město, církev či soukromého vlastníka – peníze na provoz, a to v rámci tzv. normativu. Je to částka na jednoho žáka. Podle zřizovatele školy se liší. Jen pro představu, pro tzv. státní školy (tj. ty obecní) je tento normativ cca 57 tisíc korun ročně na jednoho žáka. U církevních škol a soukromých škol je tato částka cca 51 tisíc korun ročně na žáka.

Již jen z těchto orientačních čísel je zřejmé, že pro státní rozpočet, tj. pro peněženky nás všech, kteří do státního rozpočtu skrze daně přispíváme, je vzdělávání žáků na soukromých školách výhodnější. Stojí nás ročně o cca 6 tisíc méně. A to se přeci vyplatí. Tak v čem je problém?

Představa, že jen vrchnost může vychovávat

Ve Frýdku-Místku mohli mít krásnou školu. Novou školu. Školu plnou dětí. A ministryně Valachová řekla NE! Co jí k tomu vede? Možná utkvělá představa každého levičáka, že jen stát (vrchnost) může vychovávat. Jen vrchnost může stanovovat, co se budou děti učit. Je potřeba se zbavit všeho neznámého, nebezpečného. Co kdyby se dítě setkalo s jinou než schválenou ideologií? Možná, že ministryně Valachová těžce nese, že na soukromé škole jsou rodiče za vzdělání dětí ochotni připlatit. To je přeci nepředstavitelné! Platit za vzdělání! Rozhodovat o vlastních penězích tímto z pohledu socialisty odporným způsobem. Být takto rozmařilý. To se neodpouští.  …Je těžké být socialistou. Mnozí následky mají vetknuty přímo do tváře.

Jaké je řešení? V případě frýdecko-místeckých rodičů velice složité a nejisté. Zřizovatel školy se bude snažit do 1. září zápis do rejstříku získat. To má však zkomplikováno rezignací Valachové (když pro ni bylo snazší podepsat dotační programy šité na míru vybraným, než podepsat jedno hloupé rozhodnutí o zařazení do rejstříku škol). Až přijde nový ministr, než se rozkouká je léto. A v létě se přeci nepracuje (k tomu se současní vrcholní politici tváří, že mají léto pořád). Otevřít školu v září bude těžké. Držím palce rodičům, zřizovateli a všem, kteří jsou rádi za konkurenci ve vzdělávání, kteří jsou rádi za svobodnou volbu. Snad se jim to podaří. Nic není nemožné. Stačí se nad tímto stavem zamyslet a pokud souhlasíte s otevřením jedné školy ve Frýdku-Místku, podpořit ji a tlačit a tlačit a tlačit na ty u korýtka, aby podepsali příslušné pitomé lejstro.

Jiří Zapletal,
předseda Svobodných v Moravskoslezském kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31