Zapletal: A Valachová řekla ne!

Zapletal: A Valachová řekla ne!

Každý z nás má sen. Někomu se podaří jej realizovat, jinému nikoli. Představte si, že právě váš sen se blíží k naplnění. Máte vše, co potřebujete. Zjistíte, že musíte splnit podmínky zákona. Hurá, i ty splňujete. Nic vám již nebrání. A pak to přijde. Setkáte se s protivníkem, kterému nejste rovni. S protivníkem, který škrtem pera váš sen zhatí.

Pokud by se jednalo například o majitele domu, který k naplnění vlastního snu potřebujete, asi to překousnete. Když se ale jedná o někoho zmocněného zákonem, který sám zákon porušovat může, to je těžké k přežití.

Něco takového zažívají v těchto dnech rodiče z Frýdku-Místku. Mají sen, že jejich děti nebudou vzdělávány v klasických školách. Mají sen, že jejich děti se budou vzděláváním bavit. Učit se hrou. Uvěřili, že existuje metoda, kdy dítě je šťastné, ve škole se nenudí. Můžete s nimi nesouhlasit. Můžete si myslet, že i v klasické škole se dítě nenudí. Je to váš názor a vaše právo. Stejně jako je právo těchto rodičů myslet si něco jiného.

Politik si pohrává s vaší budoucností

Co se děje? Existuje specifický koncept škol, v České republice již fungující na několika místech. Tento se mohl od 1. září rozšířit i do Frýdku-Místku. Tato nová škola má budovu, má vybavení, učitele. Vlastní veškerá potvrzení, souhlasy města. Má dokonce i žáky a nadšené rodiče. Jediné co jí chybí, je lejstro. Hloupý papír, který by tuto školu zapsal do rejstříku škol. Tento papír musí vydat Ministerstvo školství. Musí jej podepsat ministryně Valachová. Tento papír nedostane. Proč? Protože Valachová! Ano, je to tak. V dnešní době není důležité, zda splňujete požadavky zákona. Dnes si může jeden politik pohrávat s vaší budoucností, jak se mu zlíbí. Že existují zákonné postupy, že nic nebrání vydání příslušného dokumentu, že stejné školy stejného zřizovatele již fungují a papír mají, to ji nezajímá.

Chce stát z dětí jen poslušné figurky?

Možná namítnete, jedná se o soukromou školu, může existovat i bez zápisu v rejstříku škol. Bohužel není to tak snadné. Zjednodušeně řečeno, aby dítě mohlo na takovouto školu chodit, musí být vedeno ve škole jiné (zapsané v rejstříku) a mít režim domácího vyučování. To je celkem nepraktické a pro rodiče komplikované. Ale náš právní řád se v komplikacích vyžívá. Politici a úředníci si v nich libují. Já nikoli. Nemám rád zbytečné kličky. Copak jsme zajíci, abychom v životě jen kličkovali?

V obdobném případě, jako je ten frýdecko-místecký, dokonce soud uznal, že škola má být zapsána do rejstříku. Samozřejmě nejde jen o tento rejstřík. Podstatou, stejně jako všude, jsou peníze. Pokud je škola zapsána v rejstříku škol, získává provozovatel školy – bez ohledu na to, zda se jedná o obec, město, církev či soukromého vlastníka – peníze na provoz, a to v rámci tzv. normativu. Je to částka na jednoho žáka. Podle zřizovatele školy se liší. Jen pro představu, pro tzv. státní školy (tj. ty obecní) je tento normativ cca 57 tisíc korun ročně na jednoho žáka. U církevních škol a soukromých škol je tato částka cca 51 tisíc korun ročně na žáka.

Již jen z těchto orientačních čísel je zřejmé, že pro státní rozpočet, tj. pro peněženky nás všech, kteří do státního rozpočtu skrze daně přispíváme, je vzdělávání žáků na soukromých školách výhodnější. Stojí nás ročně o cca 6 tisíc méně. A to se přeci vyplatí. Tak v čem je problém?

Představa, že jen vrchnost může vychovávat

Ve Frýdku-Místku mohli mít krásnou školu. Novou školu. Školu plnou dětí. A ministryně Valachová řekla NE! Co jí k tomu vede? Možná utkvělá představa každého levičáka, že jen stát (vrchnost) může vychovávat. Jen vrchnost může stanovovat, co se budou děti učit. Je potřeba se zbavit všeho neznámého, nebezpečného. Co kdyby se dítě setkalo s jinou než schválenou ideologií? Možná, že ministryně Valachová těžce nese, že na soukromé škole jsou rodiče za vzdělání dětí ochotni připlatit. To je přeci nepředstavitelné! Platit za vzdělání! Rozhodovat o vlastních penězích tímto z pohledu socialisty odporným způsobem. Být takto rozmařilý. To se neodpouští.  …Je těžké být socialistou. Mnozí následky mají vetknuty přímo do tváře.

Jaké je řešení? V případě frýdecko-místeckých rodičů velice složité a nejisté. Zřizovatel školy se bude snažit do 1. září zápis do rejstříku získat. To má však zkomplikováno rezignací Valachové (když pro ni bylo snazší podepsat dotační programy šité na míru vybraným, než podepsat jedno hloupé rozhodnutí o zařazení do rejstříku škol). Až přijde nový ministr, než se rozkouká je léto. A v létě se přeci nepracuje (k tomu se současní vrcholní politici tváří, že mají léto pořád). Otevřít školu v září bude těžké. Držím palce rodičům, zřizovateli a všem, kteří jsou rádi za konkurenci ve vzdělávání, kteří jsou rádi za svobodnou volbu. Snad se jim to podaří. Nic není nemožné. Stačí se nad tímto stavem zamyslet a pokud souhlasíte s otevřením jedné školy ve Frýdku-Místku, podpořit ji a tlačit a tlačit a tlačit na ty u korýtka, aby podepsali příslušné pitomé lejstro.

Jiří Zapletal,
předseda Svobodných v Moravskoslezském kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31