Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Zálom: AynRandCon Europe 2019: Individualismus ve věku kmenové mentality

Zálom: AynRandCon Europe 2019: Individualismus ve věku kmenové mentality

V Praze se tento víkend konala evropská konference věnovaná Objektivismu, filozofii Ayn Randové. Akci organizovala evropská sekce Ayn Rand Institute za aktivní pomoci organizace Students for Liberty.

Zatímco pravidelná objektivistická Summer Conference (OCON), konající se každé léto v některém z amerických měst, má už dlouhou tradici, zde šlo o první objektivistickou konferenci v Evropě – a byla to právě Praha, která byla vybrána, i díky své poloze ve středu Evropy, za místo konání. Soudě podle úspěchu se z evropské objektivistické konference (AynRandCon Europe) stane, stejně jako z té původní americké, každoroční tradice.

AynRandCon Europe se měl původně konat v prostorách vysoké školy Cevro Institut, ale pro velký počet zájemců, který by budova Měšťanské besedy nepojmula, byl nakonec přesunut do vyšehradského Kongresového paláce. Téměř 550 účastníků z celé Evropy (a nejen z ní) se tak o přestávkách mohlo kochat nádherným výhledem na prosluněnou předjarní Prahu.

Konference se konala pod názvem Individualismus ve věku tribalismu. Tribalismus, neboli kmenová mentalita je v podstatě kolektivismus, který staví na příslušnosti ke kmeni. Teze, že jednotlivec nic neznamená a je bezmocný jak co se týče poznání reality, tak i následného vytvoření správných morálních stanovisek, je základní charakteristikou kolektivismu. Primární nadřazenou entitou je kolektiv, v tomto případě kmen, definovaný na základě společné, vůlí neovlivněné a neovlivnitelné charakteristiky: etnicita, společenská třída, tzv. „gender“, pohlaví, sexuální orientace, jakési „dědictví po předcích“, nebo třeba i tělesné dispozice či hendikep. Tribalisticikou tezí pak je, že příslušnost k takovému kmeni determinuje lidské jednání, předurčuje jednotlivce a jeho etiku, a že takový kmen má své vlastní zájmy a cíle – jimž jsou zájmy a cíle jednotlivce podřízené.

Pod vlivem pohledu kmenové mentality na jednotlivce je pak společnost rozdrobena, balkanizována na bezpočet různě definovaných a vymezených kmenů, které formulují své cíle, mnohdy nepřátelské vůči jinému kmeni. Celá společnost a celý svět se tak dostává do stavu konstantní kmenové války, jež se zpravidla odehrává na poli politiky, kdy jednotlivé nátlakové skupiny tlačí své požadavky a požadavky svých kmenů pomocí politické moci, ale často i nabývají forem skutečného krvavého konfliktu mezi jednotlivými nepřátelskými skupinami – jako tomu bylo např. v 90. letech v bývalé Jugoslávii. Praktickým důsledkem kmenové mentality je tyranie, násilí, válka a stagnace nebo přímo chudoba.

Opačným pohledem na svět je individualismus: jsme produkt své vlastní mysli, sami si aktivně vytváříme svůj život na základě svého jednání a svého rozumu. Rozum je hlavním naším atributem přežití. Pomocí rozumu jsme schopni dosahovat s jistotou poznání reality a činit z něj další závěry, včetně těch nejabstraktnějších, jako je např. morálka či systém hodnot. Svůj život máme pevně v rukou, bez ohledu na to, do jakého prostředí jsme se narodili, jaké máme fyzické dispozice, nebo jaké náboženství je nám v dětském věku, kdy se ještě nejsme schopni aktivně bránit, vnuceno. Za svůj život máme stoprocentní zodpovědnost.

Praktickým vyústěním racionálně individualistického přístupu (a v zásadě jiný než racionální individualismus není možný – iracionální lidé nejsou individualisté) je svoboda, dobrovolná spolupráce mezi lidmi, mír, rozvoj a pokrok.

Toto bylo ve velmi zhuštěné formě ústřední téma pražské objektivistické konference AynRandCon Europe. V pátek večer ji zahájil ředitel Ayn Rand Institute (ARI) Tal Tsfani, výkonný předseda ARI Yaron Brook, který na svých přednáškových turné celkem pravidelně v Praze vystupuje, naposledy v listopadu v Cevro Institutu, a člen ARI, její hlavní sponzor a zakladatel dánské Saxo Bank Lars Seier Christensen.

V sobotu vystoupil se svoji úvodní přednáškou, v níž vymezil základní charakteristiku tribalismu a individualismu, hlavní filozof ARI Onkar Ghate. Yaron Brook popsal současnou americkou politiku a její tribalistické tendence, zejména co se týče tzv. „proamerické“ politiky prezidenta Trumpa. Člen Ayn Rand Centre Nikos Sotirakopoulos přednesl řeč o evropské tradici tribalismu a současném nárůstu tribalismu v Evropě. Profesor filozofie na Rutgers University Gregory Salmieri promluvil o významu individualismu pro lidský život a zakladatel Saxo Bank Lars Seier Christensen představil objektivistickou etiku ve vztahu k podnikání a obchodu.

Neděli pak zahájil filozof Ben Bayer přednáškou na téma svobodná vůle a individualismus, v níž přiblížil, jak svobodnou vůli definovala Ayn Randová a jakou hraje roli v její filozofii. Zbytek dne pak byl vyhrazen panelovým diskuzím, kterých se kromě již dříve jmenovaných řečníků představili hosté: Flemming Rose, dánský novinář, který v roce 2005 nechal v novinách zveřejnit karikatury proroka Mohameda, a Douglas Murray, britský novinář, který nedávno vydal velmi úspěšnou knihu Podivná smrt Evropy popisující plíživé vítězství islámu v Evropě. Ve srovnání s intelektuálně bezchybným a hluboce systematickým přístupem řečníků z Ayn Rand Institute byly příspěvky obou novinářů méně podnětné a působily trochu povrchně, ale celkově zapadaly do témat panelových diskuzí: migrace, islám, svoboda projevu, multikulturalismus a nacionalismus. Konferenci ukončil ředitel ARI Tal Tsfany vysoce motivačním projevem pro budoucí intelektuály, kteří mají vážný zájem dále studovat a aktivně propagovat filozofii Ayn Randové.

Návštěvníci konference se mohli seznámit s činností jednotlivých objektivistických organizací napříč Evropou, z nichž jako nejaktivnější se jeví Balkan Objectivist Center sídlící v Bělehradě. Čeští návštěvníci (a samozřejmě nejen oni) si mohli zakoupit publikace vydané v češtině, včetně nedávno vydaného překladu Ctnosti sobectví.

Jestliže před pár lety se zdálo, že objektivismus je vyloženě americká záležitost, pražská konference ukázala, že zájem o filozofii Ayn Randové v Evropě roste, a má smysl na tomto zájmu dále pracovat. I když podstatu západní civilizace postupně stále citelněji nahlodává všudypřítomná kmenová mentalita, AynRandCon Europe 2019 ukázal, že je zde bezpočet aktivních (a navíc ještě mladých) lidí, kteří se nehodlají jen tak vzdát a touží bránit svobodu.

Poznámky:

1) Kompletní záznam z konference najdete na youtubovém kanálu ARI

2) Nechtěnou ukázku toho, jak pevně je kmenová mentalita zakořeněná v praktické politice, poskytl právě tento týden premiér Babiš, který na sjezdu svého hnutí ANO prohlásil, že „náš národ je geneticky určen k tomu, abychom hráli větší roli než doposud.“ Není co dodat.

 

Luboš Zálom
Zastupitel Berouna, předseda Středočeského krajského sdružení Svobodných

 

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Svobodni-31