Zálom: AynRandCon Europe 2019: Individualismus ve věku kmenové mentality

Zálom: AynRandCon Europe 2019: Individualismus ve věku kmenové mentality

V Praze se tento víkend konala evropská konference věnovaná Objektivismu, filozofii Ayn Randové. Akci organizovala evropská sekce Ayn Rand Institute za aktivní pomoci organizace Students for Liberty.

Zatímco pravidelná objektivistická Summer Conference (OCON), konající se každé léto v některém z amerických měst, má už dlouhou tradici, zde šlo o první objektivistickou konferenci v Evropě – a byla to právě Praha, která byla vybrána, i díky své poloze ve středu Evropy, za místo konání. Soudě podle úspěchu se z evropské objektivistické konference (AynRandCon Europe) stane, stejně jako z té původní americké, každoroční tradice.

AynRandCon Europe se měl původně konat v prostorách vysoké školy Cevro Institut, ale pro velký počet zájemců, který by budova Měšťanské besedy nepojmula, byl nakonec přesunut do vyšehradského Kongresového paláce. Téměř 550 účastníků z celé Evropy (a nejen z ní) se tak o přestávkách mohlo kochat nádherným výhledem na prosluněnou předjarní Prahu.

Konference se konala pod názvem Individualismus ve věku tribalismu. Tribalismus, neboli kmenová mentalita je v podstatě kolektivismus, který staví na příslušnosti ke kmeni. Teze, že jednotlivec nic neznamená a je bezmocný jak co se týče poznání reality, tak i následného vytvoření správných morálních stanovisek, je základní charakteristikou kolektivismu. Primární nadřazenou entitou je kolektiv, v tomto případě kmen, definovaný na základě společné, vůlí neovlivněné a neovlivnitelné charakteristiky: etnicita, společenská třída, tzv. „gender“, pohlaví, sexuální orientace, jakési „dědictví po předcích“, nebo třeba i tělesné dispozice či hendikep. Tribalisticikou tezí pak je, že příslušnost k takovému kmeni determinuje lidské jednání, předurčuje jednotlivce a jeho etiku, a že takový kmen má své vlastní zájmy a cíle – jimž jsou zájmy a cíle jednotlivce podřízené.

Pod vlivem pohledu kmenové mentality na jednotlivce je pak společnost rozdrobena, balkanizována na bezpočet různě definovaných a vymezených kmenů, které formulují své cíle, mnohdy nepřátelské vůči jinému kmeni. Celá společnost a celý svět se tak dostává do stavu konstantní kmenové války, jež se zpravidla odehrává na poli politiky, kdy jednotlivé nátlakové skupiny tlačí své požadavky a požadavky svých kmenů pomocí politické moci, ale často i nabývají forem skutečného krvavého konfliktu mezi jednotlivými nepřátelskými skupinami – jako tomu bylo např. v 90. letech v bývalé Jugoslávii. Praktickým důsledkem kmenové mentality je tyranie, násilí, válka a stagnace nebo přímo chudoba.

Opačným pohledem na svět je individualismus: jsme produkt své vlastní mysli, sami si aktivně vytváříme svůj život na základě svého jednání a svého rozumu. Rozum je hlavním naším atributem přežití. Pomocí rozumu jsme schopni dosahovat s jistotou poznání reality a činit z něj další závěry, včetně těch nejabstraktnějších, jako je např. morálka či systém hodnot. Svůj život máme pevně v rukou, bez ohledu na to, do jakého prostředí jsme se narodili, jaké máme fyzické dispozice, nebo jaké náboženství je nám v dětském věku, kdy se ještě nejsme schopni aktivně bránit, vnuceno. Za svůj život máme stoprocentní zodpovědnost.

Praktickým vyústěním racionálně individualistického přístupu (a v zásadě jiný než racionální individualismus není možný – iracionální lidé nejsou individualisté) je svoboda, dobrovolná spolupráce mezi lidmi, mír, rozvoj a pokrok.

Toto bylo ve velmi zhuštěné formě ústřední téma pražské objektivistické konference AynRandCon Europe. V pátek večer ji zahájil ředitel Ayn Rand Institute (ARI) Tal Tsfani, výkonný předseda ARI Yaron Brook, který na svých přednáškových turné celkem pravidelně v Praze vystupuje, naposledy v listopadu v Cevro Institutu, a člen ARI, její hlavní sponzor a zakladatel dánské Saxo Bank Lars Seier Christensen.

V sobotu vystoupil se svoji úvodní přednáškou, v níž vymezil základní charakteristiku tribalismu a individualismu, hlavní filozof ARI Onkar Ghate. Yaron Brook popsal současnou americkou politiku a její tribalistické tendence, zejména co se týče tzv. „proamerické“ politiky prezidenta Trumpa. Člen Ayn Rand Centre Nikos Sotirakopoulos přednesl řeč o evropské tradici tribalismu a současném nárůstu tribalismu v Evropě. Profesor filozofie na Rutgers University Gregory Salmieri promluvil o významu individualismu pro lidský život a zakladatel Saxo Bank Lars Seier Christensen představil objektivistickou etiku ve vztahu k podnikání a obchodu.

Neděli pak zahájil filozof Ben Bayer přednáškou na téma svobodná vůle a individualismus, v níž přiblížil, jak svobodnou vůli definovala Ayn Randová a jakou hraje roli v její filozofii. Zbytek dne pak byl vyhrazen panelovým diskuzím, kterých se kromě již dříve jmenovaných řečníků představili hosté: Flemming Rose, dánský novinář, který v roce 2005 nechal v novinách zveřejnit karikatury proroka Mohameda, a Douglas Murray, britský novinář, který nedávno vydal velmi úspěšnou knihu Podivná smrt Evropy popisující plíživé vítězství islámu v Evropě. Ve srovnání s intelektuálně bezchybným a hluboce systematickým přístupem řečníků z Ayn Rand Institute byly příspěvky obou novinářů méně podnětné a působily trochu povrchně, ale celkově zapadaly do témat panelových diskuzí: migrace, islám, svoboda projevu, multikulturalismus a nacionalismus. Konferenci ukončil ředitel ARI Tal Tsfany vysoce motivačním projevem pro budoucí intelektuály, kteří mají vážný zájem dále studovat a aktivně propagovat filozofii Ayn Randové.

Návštěvníci konference se mohli seznámit s činností jednotlivých objektivistických organizací napříč Evropou, z nichž jako nejaktivnější se jeví Balkan Objectivist Center sídlící v Bělehradě. Čeští návštěvníci (a samozřejmě nejen oni) si mohli zakoupit publikace vydané v češtině, včetně nedávno vydaného překladu Ctnosti sobectví.

Jestliže před pár lety se zdálo, že objektivismus je vyloženě americká záležitost, pražská konference ukázala, že zájem o filozofii Ayn Randové v Evropě roste, a má smysl na tomto zájmu dále pracovat. I když podstatu západní civilizace postupně stále citelněji nahlodává všudypřítomná kmenová mentalita, AynRandCon Europe 2019 ukázal, že je zde bezpočet aktivních (a navíc ještě mladých) lidí, kteří se nehodlají jen tak vzdát a touží bránit svobodu.

Poznámky:

1) Kompletní záznam z konference najdete na youtubovém kanálu ARI

2) Nechtěnou ukázku toho, jak pevně je kmenová mentalita zakořeněná v praktické politice, poskytl právě tento týden premiér Babiš, který na sjezdu svého hnutí ANO prohlásil, že „náš národ je geneticky určen k tomu, abychom hráli větší roli než doposud.“ Není co dodat.

 

Luboš Zálom
Zastupitel Berouna, předseda Středočeského krajského sdružení Svobodných

 

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31