Zálom: AynRandCon Europe 2019: Individualismus ve věku kmenové mentality

Zálom: AynRandCon Europe 2019: Individualismus ve věku kmenové mentality

V Praze se tento víkend konala evropská konference věnovaná Objektivismu, filozofii Ayn Randové. Akci organizovala evropská sekce Ayn Rand Institute za aktivní pomoci organizace Students for Liberty.

Zatímco pravidelná objektivistická Summer Conference (OCON), konající se každé léto v některém z amerických měst, má už dlouhou tradici, zde šlo o první objektivistickou konferenci v Evropě – a byla to právě Praha, která byla vybrána, i díky své poloze ve středu Evropy, za místo konání. Soudě podle úspěchu se z evropské objektivistické konference (AynRandCon Europe) stane, stejně jako z té původní americké, každoroční tradice.

AynRandCon Europe se měl původně konat v prostorách vysoké školy Cevro Institut, ale pro velký počet zájemců, který by budova Měšťanské besedy nepojmula, byl nakonec přesunut do vyšehradského Kongresového paláce. Téměř 550 účastníků z celé Evropy (a nejen z ní) se tak o přestávkách mohlo kochat nádherným výhledem na prosluněnou předjarní Prahu.

Konference se konala pod názvem Individualismus ve věku tribalismu. Tribalismus, neboli kmenová mentalita je v podstatě kolektivismus, který staví na příslušnosti ke kmeni. Teze, že jednotlivec nic neznamená a je bezmocný jak co se týče poznání reality, tak i následného vytvoření správných morálních stanovisek, je základní charakteristikou kolektivismu. Primární nadřazenou entitou je kolektiv, v tomto případě kmen, definovaný na základě společné, vůlí neovlivněné a neovlivnitelné charakteristiky: etnicita, společenská třída, tzv. „gender“, pohlaví, sexuální orientace, jakési „dědictví po předcích“, nebo třeba i tělesné dispozice či hendikep. Tribalisticikou tezí pak je, že příslušnost k takovému kmeni determinuje lidské jednání, předurčuje jednotlivce a jeho etiku, a že takový kmen má své vlastní zájmy a cíle – jimž jsou zájmy a cíle jednotlivce podřízené.

Pod vlivem pohledu kmenové mentality na jednotlivce je pak společnost rozdrobena, balkanizována na bezpočet různě definovaných a vymezených kmenů, které formulují své cíle, mnohdy nepřátelské vůči jinému kmeni. Celá společnost a celý svět se tak dostává do stavu konstantní kmenové války, jež se zpravidla odehrává na poli politiky, kdy jednotlivé nátlakové skupiny tlačí své požadavky a požadavky svých kmenů pomocí politické moci, ale často i nabývají forem skutečného krvavého konfliktu mezi jednotlivými nepřátelskými skupinami – jako tomu bylo např. v 90. letech v bývalé Jugoslávii. Praktickým důsledkem kmenové mentality je tyranie, násilí, válka a stagnace nebo přímo chudoba.

Opačným pohledem na svět je individualismus: jsme produkt své vlastní mysli, sami si aktivně vytváříme svůj život na základě svého jednání a svého rozumu. Rozum je hlavním naším atributem přežití. Pomocí rozumu jsme schopni dosahovat s jistotou poznání reality a činit z něj další závěry, včetně těch nejabstraktnějších, jako je např. morálka či systém hodnot. Svůj život máme pevně v rukou, bez ohledu na to, do jakého prostředí jsme se narodili, jaké máme fyzické dispozice, nebo jaké náboženství je nám v dětském věku, kdy se ještě nejsme schopni aktivně bránit, vnuceno. Za svůj život máme stoprocentní zodpovědnost.

Praktickým vyústěním racionálně individualistického přístupu (a v zásadě jiný než racionální individualismus není možný – iracionální lidé nejsou individualisté) je svoboda, dobrovolná spolupráce mezi lidmi, mír, rozvoj a pokrok.

Toto bylo ve velmi zhuštěné formě ústřední téma pražské objektivistické konference AynRandCon Europe. V pátek večer ji zahájil ředitel Ayn Rand Institute (ARI) Tal Tsfani, výkonný předseda ARI Yaron Brook, který na svých přednáškových turné celkem pravidelně v Praze vystupuje, naposledy v listopadu v Cevro Institutu, a člen ARI, její hlavní sponzor a zakladatel dánské Saxo Bank Lars Seier Christensen.

V sobotu vystoupil se svoji úvodní přednáškou, v níž vymezil základní charakteristiku tribalismu a individualismu, hlavní filozof ARI Onkar Ghate. Yaron Brook popsal současnou americkou politiku a její tribalistické tendence, zejména co se týče tzv. „proamerické“ politiky prezidenta Trumpa. Člen Ayn Rand Centre Nikos Sotirakopoulos přednesl řeč o evropské tradici tribalismu a současném nárůstu tribalismu v Evropě. Profesor filozofie na Rutgers University Gregory Salmieri promluvil o významu individualismu pro lidský život a zakladatel Saxo Bank Lars Seier Christensen představil objektivistickou etiku ve vztahu k podnikání a obchodu.

Neděli pak zahájil filozof Ben Bayer přednáškou na téma svobodná vůle a individualismus, v níž přiblížil, jak svobodnou vůli definovala Ayn Randová a jakou hraje roli v její filozofii. Zbytek dne pak byl vyhrazen panelovým diskuzím, kterých se kromě již dříve jmenovaných řečníků představili hosté: Flemming Rose, dánský novinář, který v roce 2005 nechal v novinách zveřejnit karikatury proroka Mohameda, a Douglas Murray, britský novinář, který nedávno vydal velmi úspěšnou knihu Podivná smrt Evropy popisující plíživé vítězství islámu v Evropě. Ve srovnání s intelektuálně bezchybným a hluboce systematickým přístupem řečníků z Ayn Rand Institute byly příspěvky obou novinářů méně podnětné a působily trochu povrchně, ale celkově zapadaly do témat panelových diskuzí: migrace, islám, svoboda projevu, multikulturalismus a nacionalismus. Konferenci ukončil ředitel ARI Tal Tsfany vysoce motivačním projevem pro budoucí intelektuály, kteří mají vážný zájem dále studovat a aktivně propagovat filozofii Ayn Randové.

Návštěvníci konference se mohli seznámit s činností jednotlivých objektivistických organizací napříč Evropou, z nichž jako nejaktivnější se jeví Balkan Objectivist Center sídlící v Bělehradě. Čeští návštěvníci (a samozřejmě nejen oni) si mohli zakoupit publikace vydané v češtině, včetně nedávno vydaného překladu Ctnosti sobectví.

Jestliže před pár lety se zdálo, že objektivismus je vyloženě americká záležitost, pražská konference ukázala, že zájem o filozofii Ayn Randové v Evropě roste, a má smysl na tomto zájmu dále pracovat. I když podstatu západní civilizace postupně stále citelněji nahlodává všudypřítomná kmenová mentalita, AynRandCon Europe 2019 ukázal, že je zde bezpočet aktivních (a navíc ještě mladých) lidí, kteří se nehodlají jen tak vzdát a touží bránit svobodu.

Poznámky:

1) Kompletní záznam z konference najdete na youtubovém kanálu ARI

2) Nechtěnou ukázku toho, jak pevně je kmenová mentalita zakořeněná v praktické politice, poskytl právě tento týden premiér Babiš, který na sjezdu svého hnutí ANO prohlásil, že „náš národ je geneticky určen k tomu, abychom hráli větší roli než doposud.“ Není co dodat.

 

Luboš Zálom
Zastupitel Berouna, předseda Středočeského krajského sdružení Svobodných

 

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31